Zdroje znečištění ovzduší a interaktivní mapy kvality ovzduší

19.04.2026

Nechceme vydávat jen varovné informace o překročení limitních hodnot škodlivin v ovzduší při smogových situacích či nepříznivém inverzním počasí. Našim cílem je, aby občané měli k dispozici informace o kvalitě ovzduší.

Právě z tohoto důvodu odbor životního prostředí magistrátu města Olomouce představil koncem loňského roku na webových stránkách města aktualizovanou a modernizovanou interaktivní mapu kvality ovzduší. V případě, že se mapová aplikace nezobrazila, doporučujeme aktualizovat Váš webový prohlížeč.

Za poslední tři desetiletí ovšem doznala naše příroda značného ozdravení a kvalita ovzduší se citelně proměnila k lepšímu. Ropákům bahenním se u nás, bohudík, už tak dobře nedaří.

Znečištění ovzduší má přitom celosvětově každý rok na svědomí více než 7 milionů obětí. EU proto prostřednictvím své Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v roce 2017 zavedla projekt indexu kvality ovzduší v Evropě, jehož součástí je též veřejně dostupná online mapa znečištění ovzduší.

Sledovat aktuální kvalitu ovzduší na jednotlivých místech ČR lze v dnešní době velmi snadno - třeba na mapě. V mapě jsou zobrazeny pouze stanice, které měří danou látku, popř. na nichž je stanovován index kvality ovzduší.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Vzhledem k metodice mapování nemusí mapovaná hodnota v místě stanice odpovídat přesně naměřené hodnotě. Časový údaj je v občanském čase; u indexu kvality ovzduší reprezentuje konec 3h intervalu a hodinových průměrů konec 1h intervalu. Denní data reprezentují časový interval 0:00-0:00 UTC, tj.

Primárním podkladem pro tvorbu map kvality ovzduší jsou aktuální (hodinové, 8hodinové či denní) koncentrace znečišťujících látek naměřené na stanicích kvality ovzduší. Ty poskytují sice přesnou, ale pouze lokální informaci.

Pro kombinaci primárních a doplňkových dat je použit lineární regresní model, ke kterému jsou přičtena jeho rezidua interpolovaná z míst stanic. Doplňková data jsou kontrolována z pohledu korelace (je vyžadována pozitivní korelace; u nadmořské výšky negativní, s výjimkou ozonu, kdy je i u nadmořské výšky vyžadována pozitivní korelace) a statistické významnosti.

V případě, že žádná doplňková data předpoklady nesplňují, použije se prostá interpolace naměřených dat. Při interpolaci je využita geostatická metoda obyčejného krigingu, která zohledňuje strukturu imisního pole. Výsledné mapy i doplňková data mají kilometrové rozlišení. Výjimkou je model CAMS s rozlišením 0,1° z.d. × 0,1° z.š. (tj. v podmínkách ČR přibližně 7 × 11 km).

Detailní popis metodiky tvorby ročních map, ze které operativní mapování vychází, lze nalézt např. Index kvality ovzduší je založen na současném vyhodnocení 3hodinových klouzavých průměrů koncentrací suspendovaných částic (PM10), oxidu dusičitého (NO2), oxidu siřičitého (SO2) a v létě také přízemního ozonu (O3).

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Mapy jsou pouze informativní a orientační. Jsou vytvářeny na základě neverifikovaných dat automatizovaných monitorovacích stanic (AMS), mohou obsahovat chybné údaje a mohou být neúplné. ČHMÚ zodpovídá za úplnost a kvalitu údajů pouze na stanicích, které spravuje (viz položka "Vlastník" u zveřejňovaných údajů).

Mimo jiné jsou zde prezentována aktuální data o kvalitě ovzduší, která jsou dostupná i přes aplikaci ČHMÚ+.

Smogové situace a jejich dopady

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot (dle § 10 odst. 1 a přílohy č. 6 zákona o ochraně ovzduší).

Příčinou smogových situací jsou obvykle špatné rozptylové podmínky, což zapříčiní kumulaci znečištění ze zdrojů znečišťování ovzduší v dané oblasti. Vznik a ukončení smogové situace vyhlašuje ČHMÚ na základě pověření MŽP. Aktuální stav překročení prahových hodnot lze sledovat na stránkách ČHMÚ, případně pomocí mobilní aplikace ČHMÚ.

Prahové hodnoty byly stanoveny dle doporučení WHO s ohledem na dopady mimořádného znečištění ovzduší na lidské zdraví. Prahové hodnoty se dělí na informativní prahové hodnoty a regulační, resp. varovné prahové hodnoty (pouze pro troposférický ozon).

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Regulační resp. varovná, prahová hodnota odpovídá úrovni znečištění, která může představovat zdravotní rizika pro celou populaci. Zdravotní doporučení pro případ vyhlášení smogové situace naleznete na stránkách Státního zdravotního ústavu.

Pro případy vyhlášení smogové situace mohou obce přijmout tzv. regulační řád, který krátkodobě omezuje dopravu s cílem zmírnit mimořádný stav znečištění (dle § 10 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší).

Krajské úřady pro případ překročení regulační prahové hodnoty vkládají do povolení provozu významných stacionárních zdrojů zvláštní podmínky provozu (dle § 10 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší), které jsou stacionární zdroje povinné při překročení regulační prahové hodnoty realizovat (obvykle se jedná o útlum výroby).

Zdroje se stanovenými zvláštními podmínkami provozu jsou zveřejněny na stránkách ČHMÚ.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví a ekosystémy

Znečištění ovzduší je jedním z faktorů, který může významně ovlivňovat lidské zdraví. Tyto účinky mohou mít formu akutních problémů, ale i problémů, které se vyskytují až při dlouhodobé expozici.

Mezi nejčastěji se vyskytující problémy patří onemocnění dýchací a oběhové soustavy, některé látky pak mají karcinogenní účinky. Z tohoto důvodu MŽP každoročně ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem zpracovává Informace o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší.

Podobně má znečištění ovzduší negativní vliv i na ekosystémy, kdy se jedná především o oxidativní stres (způsobený O3), acidifikaci (SO2) a eutrofizaci (NOx). Tyto vlivy řeší především Ministerstvo zemědělství.

Kvalita ovzduší v českých městech

Jak si v celoevropském žebříčku založeném na průměrném množství tzv. suspendovaných částic v ovzduší za období posledních dvou let vedou zástupci českých a moravských měst? Inu, podprůměrně. Nejlepší umístění přitom paradoxně drží kdysi ryze průmyslové Kladno se 179.

Praha se po Vídni stala druhou nejlépe umístěnou středoevropskou metropolí, velký podíl na tom má i systém dálkového vytápění s hlavním zdrojem až v Mělníce. Téměř 240 tisíc domácností v Praze je vyhříváno dálkově. Z českých obcí ji navíc předstihlo trio: Liberec, Plzeň, České Budějovice.

Brno pak najdeme ještě o 35 míst za Prahou, Ostrava s Karvinou se pohybují na prahu druhé a třetí stovky. Pozici nejčistšího evropského města si dlouhodobě drží švédská Umeå, aktuálně následovaná portugalským Farem a Funchalem na Madeiře.

V roce 2022 se naše hlavní město ovšem - v jiném mezinárodním srovnání - probojovalo mezi desítku evropských metropolí, jimž se v nedávné době podařilo nejvíce snížit znečištění vzduchu.

K výraznějšímu snížení škodlivých látek v ovzduší přitom - podobně jako v mnoha jiných regionech - výrazně přispěla i covidová pandemie a její lockdowny, které alespoň na přechodnou dobu omezily tradiční zdroje znečištění: zejména automobilovou dopravu a částečně i průmyslovou výrobu.

Nejvíce smogových situací ovšem stále bývá každoročně vyhlášeno na Ostravsku, a to zejména v období zimních měsíců.

Zdroje znečištění ovzduší (REZZO)

REZZO 1 (zvláště velké a velké zdroje, tj. nyní zdroje s úplným ohlášením do ISPOP)
REZZO 2 (střední zdroje, tj. nevyjmenované stacionární zdroje znečišťování)
REZZO 3 (malé, hromadně sledované zdroje)

Databáze obsahuje roční spotřebu paliva zdroje, instalovaný výkon zdroje a produkované emise těchto látek: SO2, CO, NOx, tuhé znečišťující látky, suspendované frakce prachu PM10 a PM2.5, BaP, skleníkové plyny (CO2, CH4, N2O, CO2ekv).

Provozovatelé vybraných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší s povinností úplného ohlášení (TPPO3 a TPPO5) poskytují výpisy z kontinuálního měření emisí (hodinové resp. ½ hodinové intervaly) popř. pro plynové blokové kotelny hodinové spotřeby zemního plynu.

Skupina hromadně sledovaných stacionárních zdrojů REZZO 3 zahrnuje především modelově vypočítávané emise z lokálního vytápění domácností a dále emise TZL z chovů hospodářských zvířat, z polních prací, ze stavebních činností, skládek odpadů a těžby uhlí, emise VOC z plošného použití rozpouštědel, ze skládek odpadů a z těžby uhlí, z chovů zvířat a použití minerálních hnojiv.

Emise znečišťujících látek, které provozovatelé nemají povinnost zjišťovat, jsou dopočítávány v emisní databázi na základě ohlášených aktivitních údajů a emisních faktorů.

Emisní faktory pro stacionární spalovací zdroje jsou rozlišeny podle druhu topeniště a tepelného výkonu, aktivitním údajem je spotřeba paliva vyjádřená v t.rok-1 , tis. m3 .rok-1 , popř. obsah tepla v palivu v GJ.rok-1. Skleníkové plyny byly dopočítány v souladu s metodikou IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change).

Návazně na Aktualizaci databáze REZZO IPR pořizuje ve dvouletých cyklech pravidelnou aktualizaci modelování znečištění ovzduší na území hl. m. Prahy. Pro Prahu zpracovala společnost ATEM s.r.o. ve spolupráci s ČHMÚ (poslední aktualizace 2024).

V roce 2016 došlo k zásadní inovaci výpočetního postupu, který zahrnuje vlivy časového chodu emisních vstupů a meteorologických parametrů v průběhu hodnoceného roku. Jedná se o kombinaci eulerovského chemického transportního modelu, který zahrnuje chemické reakce polutantů v ovzduší a modifikovaného gaussovského modelu ATEM, který byl použit pro výpočet koncentrací v jednotlivých hodinách roku.

Výsledky z obou modelů jsou vzájemně kombinovány, tak aby byla správně postihnuta míra imisního pozadí v každém bodě území a zároveň, aby byly postiženy zvýšené koncentrace v těsném okolí emisně významných zdrojů (kapacitní komunikace, významné stacionární zdroje).

Informace o znečištění ovzduší jsou doplněny o mapovou vrstvu Pětileté imisní průměry. Tato data každoročně zveřejňuje ČHMÚ.