Důvody znečištění ovzduší živočišnou výrobou

17.03.2026

Ačkoliv se nad tím v běžném každodenním životě nezamyslíme, je faktem, že celosvětově se kvalita prostředí, ve kterém žijeme, zhoršuje. Pokud žijeme ve městech, tak si často ani nevšimneme, jak rychle se krajina okolo nás mění. Přizpůsobuje se našim potřebám a zbytky její přirozené tváře mizí. Všechno, co děláme, od čištění zubů přes nakládání s odpady až po způsob naší dopravy, má na přírodu vliv. Proto by způsobu získávání naší potravy a jeho vlivu na životní prostředí měla být věnována maximální pozornost.

Zemědělská plocha tvoří podle FAO (organizace OSN pro výživu a zemědělství) přibližně 39 % zemské souše (49,116,227 km²). Jedna třetina celkové plochy orné půdy je navíc určena k dalšímu pěstování krmiva pro zvířata. Produkce živočišné výroby ve světě se neustále zvyšuje. Konzumace masa se od roku 1970 více než zdvojnásobila. K tomu můžeme přičíst ještě dalších 148 milionů tun ryb, korýšů a měkkýšů. Jedním z faktorů stoupající poptávky po živočišných výrobcích je vzrůstající lidská populace. Více lidí si žádá více masa a živočišných produktů. Velký vliv na stoupající trend živočišné výroby má také celosvětový ekonomický růst. Týká se to hlavně rozvojových zemí, ve kterých se zvyšují průměrné mzdy.

Celosvětově nejvíce roste poptávka hlavně po drůbežím mase. Mezi lety 1967 a 2007 se zvýšila o 3200 %. Vzrůstající spotřeba živočišných výrobků by nás měla vést k otázce, zda tento způsob hospodaření je dlouhodobě udržitelný a zda nemá příliš velký vliv na životní prostředí.

Dopad na vodní zdroje

Živočišná výroba má značný vliv na vodní zdroje, a to jak z hlediska použitého množství, tak z hlediska kontaminace. Pro srovnání: Na vyprodukování 1 kg obilí je zapotřebí 450 l vody, na 1 kg hovězího masa je potřeba 15 000 l vody a na 1 kg kuřecího masa přibližně 3 000 - 6 000 l vody. To je obrovský rozdíl. Živočišné produkty jsou na spotřebu vody velmi náročné a jejich výroba tvoří velké procento z celkového množství vody spotřebovaného lidmi. Průměrná domácnost spotřebuje denně kolem 5 l vody na pití a asi 100 - 500 l na další účely. To, co jíme, ovlivňuje celosvětovou spotřebu vody naprosto zásadně. Jídelníček jednoho člověka složený z 80 % z rostlinné stravy a z 20 % z masa si žádá ročně přibližně 1 300 m³ vody.

Příliš velké množství pastvin i intenzivní chovy mají za následek kontaminaci vodních zdrojů. Následkem toho se ve vodě přemnožují sinice a řasy a narůstá mikrobiální aktivita. Voda je znehodnocována, dochází k úhynu ryb a dalších vodních organismů. Eutrofizací jsou ohrožena hlavně velká sladkovodní tělesa, moře a půdní systémy. I pastvinový chov zvěře může způsobovat problémy. Další znečištění vod způsobují exkrementy zvířat, zbytková antibiotika, hormony a chemikálie z koželužen. Hlavně intenzivní živočišná výroba kumuluje na malém prostoru extrémní množství biologického odpadu, které znamená velkou zátěž pro lokální vodní zdroje a půdu. Ohrožena není jen souš, ale i mořská voda a její ekosystémy. Intenzivní rybářská činnost navíc způsobila, že většina rybářských lovišť je již vylovena a rybolov v této míře není dlouhodobě udržitelný. Živočišná výroba je jedním z hlavních zdrojů okyselování mořských vod a kontaminace dusíkem a fosforem.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Dopad na půdu

Živočišný průmysl celkově využívá více než 2/3 zemědělsky využívané půdy a 1/3 z celkové rozlohy pevniny. Značnou část z této plochy zabírají již zmíněné pastviny - asi 33,5 milionu km². Zapomenout bychom ale neměli na ornou půdu, která slouží k pěstování krmiva pro zvířata.

Živočišná výroba nejen zabírá velkou rozlohu zemské souše, ale také ji ve velkém degraduje. Intenzivní chovy s nadměrným množstvím dobytka, výkaly, dusíkem a fosforem jsou pro půdu velmi zatěžující. Příliš velké množství zvířat na malé ploše vede k jejímu zhutnění a nepropustnosti, čímž je ovlivňována jak obnovitelnost půdy, tak její ochrana proti srážkám. V sušších oblastech naší planety může docházet k desertifikaci a úbytku pastvin. To se děje například v Ugandě nebo Číně. Dalším negativním vlivem živočišné produkce je odlesňování kvůli potřebám pastvin a pro pěstování krmiva. Velká část pastvin vzniká v oblasti Amazonských deštných pralesů. Pastviny vznikají ze 70 % všech vykácených ploch pralesa. Velmi často je kácení nezákonné. Přibližně 40 % celkové plochy tropického deštného pralesa bylo vykáceno v posledních 40 letech.

Jak vidíme, živočišná výroba má na půdu opravdu velké nároky. Velkou plochu zabírá samotný chov hospodářských zvířat (která stojí de facto mimo běžný ekosystém a jejich rozmnožování i smrt je tedy zcela v rukou člověka), další značná rozloha půdy je nutná pro pěstování krmiva pro hospodářská zvířata. A přesto výstup z živočišné výroby neodpovídá vstupním zdrojům. Na stejné ploše, jaká je potřebná na vyprodukování 1kg masa, je možné vypěstovat 200 kg brambor nebo 160 kg rajčat. Hospodářská zvířata spotřebují obrovské množství krmiva. Každoročně hospodářská zvířata zkonzumují více než 1,3 milionu tun obilí. Přitom jedna evropská kráva musí sežvýkat 75-300 kg potravy na vyprodukování 1kg proteinu, v Africe je to dokonce 500 kg. Často rozebíraným tématem je celosvětová produkce sóji. Její pěstování je jednou z příčin úbytku deštných pralesů Jižní Ameriky. Než ale budeme soudit soju a její vliv ve vegetariánském a veganském jídelníčku, měli bychom vědět, že asi 85 % soji pěstované na světě se zpracovává na krmivo hospodářských zvířat.

Odpad a nemoci

Na půdu i vodu mají negativní vliv odpady, které z živočišné výroby vznikají. Hospodářská zvířata ročně vyprodukují až 12 miliard tun odpadu. Problematický je chov prasat a drůbeže, jejichž krmivo obsahuje velké množství bílkovin. Nadměrný obsah bílkovin ve stravě vede ke zvýšení hladiny dusíku a fosforečnanů ve výkalech zvířat. Jedním z nich je bakterie Escherichia coli, která může přežívat v samotných zvířatech. Kvůli intenzifikaci průmyslu je pravděpodobnost rozšíření nákazy vysoká. Přestože je E. Coli při působení teploty alespoň 62,5 °C po dobu 4 minut zničena, vždy hrozí reinfekce při dalším zpracování. Velké problémy v minulosti způsobil výkrm hospodářských zvířat masokostní moučkou vlastního nebo jiného živočišného druhu. Následkem toho onemocněla bovinní spongiformní encefalopatií (BSE) - nemocí šílených krav. Prostřednictvím živočišného odpadu dochází k rozvoji rezistentních druhů bakterií.

Intenzivní chov dobytka způsobuje, že jsou zvířata velmi náchylná k onemocnění. Takové počínání má ovšem katastrofální následky na stoupající rezistenci bakterií proti antibiotikům. Podávání antibiotik hospodářským zvířatům se považuje za jeden z hlavních zdrojů vzniku rezistentních bakterií. Od roku 2006 je sice v EU toto preventivní podávání antibiotik zakázáno, těžko ale říci s jistotou, zda jsou předpisy dodržovány stoprocentně, jak v rámci EU, tak celosvětově.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Vliv na klima

Zhoršující se kvalita ovzduší na planetě a globální oteplování jsou aktuálními tématy. Průměrná teplota na planetě se oproti minulému století zvýšila o 0,8 °C. Hodnoty CO2 v atmosféře jsou nejvyšší za posledních 650 000 let. Za posledních 200 let se jeho množství v atmosféře zvýšilo o 40 % , z 270 ppm na 382 ppm. Existuje mnoho teorií o příčinách globálního oteplování, různé subjekty také ukazují na různé příčiny zvyšování oxidu uhličitého a methanu v atmosféře. Hospodářská zvířata na celém světě vyprodukují asi 80 milionů tun metanu ročně, přičemž jedna kráva vytvoří denně kolem 500 litrů metanu.

Klimatické změny mohou hrát v budoucnu velkou roli v produkci jídla. Důsledky proměny životního prostředí můžeme vidět už nyní. Nedostatek vhodného životního prostředí může časem vést k válečným konfliktům. Ti, kdo chtějí přežít, potřebují vodu a půdu, což v budoucnu budou velmi vzácné komodity. Například v Botswaně získávají podpovrchovou vodu hlavně prostřednictvím vrtů a její zásoby jsou omezené. Přesto zde stále dochází k nárůstu počtu dobytka a rančeři provádějí nelegální vrty, aby pokryli své potřeby.

Globální oteplování má velký vliv na zdraví lidské populace, ačkoliv v našich zeměpisných šířkách se s problémy zatím tolik nepotýkáme. Ovlivněny jsou převážně rozvojové země se sušším klimatem. Živočišná výroba je zajímavý fenomén, který ukazuje, jak si lidé naprosto neefektivně „vyrábí“ potravu. Zajímavé přitom je, že její neefektivnosti jsme si vědomi. Dokazuje to fakt, že živočišná výroba je zásadně ovlivňována různými subvencemi. Kdybychom do živočišné výroby započítali všechny reálné náklady, včetně sankcí za poškozování životního prostředí, a zrušili bychom státní dotace, cena všech živočišných výrobků by se několikanásobně zvýšila a poptávka by se přirozeně snížila.

Téma negativního vlivu živočišné výroby na životní prostředí je v oficiálních ekologických kruzích dosti neoblíbené. Pojednává o tom například americký film Cowspiracy, který byl natočen před několika lety.

Možnosti snížení emisí

Důležitým mezinárodním dokumentem, který ČR přijala, je “Protokol k úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahující hranice států” z r. 1979, ke kterému byl přijat dodatek - Protokol k omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozónu z r. Budou uplatňovány nízkoemisní postupy aplikace kejdy (hnojného kalu), které prokazatelně vedou ke snížení emisí nejméně o 30% v porovnání s referenčním postupem specifikovaným v instrukčním dokumentu. Budou využívány nové sklady kejdy, u velkých prasečích a drůbežích farem s více než 2000 vykrmovanými prasaty nebo s více než 750 prasnicemi nebo s více než 40 000 kusy drůbeže. Budou používány nízkoemisní systémy nebo postupy skladování, které prokazatelně vedou k minimálnímu snížení emisí o 40%, v porovnání s referenčním postupem. Budou využívány systémy ustájení , které prokazatelně snižují emise amoniaku minimálně o 40%, zvláště u kategorií prasat a drůbeže v porovnáním s referenčními technologiemi.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

V souvislosti s přípravou tohoto protokolu, státy sdružené do Evropské unie zpracovaly směrnici Rady EU 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control - IPPC) spojenou s uplatněním nejlepších dostupných technik.

Doporučení

A jak tedy svému prostředí pomoci? Jednoduše. Nepodporujte živočišný průmysl tím, že budete konzumovat jeho produkty. Můžete je z jídelníčku vyřadit nebo alespoň omezit jejich množství. Veganská strava ročně vyprodukuje jen asi ½ emisí CO2 oproti stravě všežravce, 1/11 fosilních paliv, 1/13 vody a 1/18 půdy.

Publikováno: 24. 02. Tématům týkajícím se veganství, vegetariánství a zdravého životního stylu se věnujeme již řadu let. Dříve jsme měli strach z nezaměstnanosti, terorismu nebo válek. Dnes prý oprávněně nejvíc řešíme obavy z extrémních klimatických jevů.