Zelený kruh: Ohrožení živočichové a ochrana přírody v České republice

Asociace ekologických organizací Zelený kruh hraje klíčovou roli v ochraně přírody a krajiny v České republice. Z novely zákona o ochraně přírody a krajiny je podle ekologických organizací zásadní ta část, která zlepší ochranu vzrostlých stromů ve městech.

Ochrana vzrostlých stromů

Po schválení novely má být při plánování stavebních záměrů prioritou zachování stávajících vzrostlých stromů. Za každý vzrostlý strom, který bude pokácen kvůli výstavbě, pak musí být uložena náhradní výsadba (na rozdíl od současného znění zákona, kdy orgán ochrany přírody pouze může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu).

“Důsledkem novely by mělo být ekonomičtější plánování výstavby při zachování stávající zeleně. Vypěstovat vzrostlý strom je nejen nákladné, ale také časově náročné. Je nezbytné vnímat potřebu zdravého a atraktivního prostředí pro život. Města a obce bychom měli rozvíjet s respektem k už existující zeleni, nikoliv ji neustále nahrazovat novými výsadbami, které nikdy nenahradí plnohodnotně vzrostlé stromy. V současnosti chybí motivace k minimalizaci kácení při stavebních záměrech. Pokud už je stanovena náhradní výsadba, často se nerealizuje tam, kde by měla - tedy v místě kácení. Když nejsou k dispozici vhodné pozemky pro náhradní výsadbu, náhrada se vůbec nenařizuje. Výsadba stromů je přitom běh na dlouhou trať, nově vysazenému stromu trvá několik desetiletí, než může plně poskytovat přínosy, které od něj očekáváme. Vzrostlé stromy, ale také místo, na kterém mohou růst, je proto potřeba lépe chránit. Přínos vzrostlých stromů ve městech a obcích nabývá na významu - mikroklima, které vytvářejí, se v době klimatické změny stává životně důležitým. Kvalitní zeleň ve městech prokazatelně zlepšuje zdraví - snižuje krevní tlak, posiluje imunitu a snižuje riziko vážných onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby či astma. Pobyt v přírodním prostředí navíc prospívá duševnímu zdraví, zmírňuje stres, zlepšuje náladu a podporuje kognitivní funkce i tvořivost. Náklady na zachování zeleně jsou ve srovnání s celkovou cenou výstavby zanedbatelné, zatímco její přínosy jsou nevyčíslitelné.

„Zaznamenali jsme obavy, že tato novela prodraží bytovou výstavbu. Jde však o nedorozumění. V případě výstavby rodinných domů se poplatek vybírat nebude. “Argument poslanců zastupujících developery neobstojí. V celkových nákladech na výstavbu, kdy se cena bytů pohybuje v milionech, představuje odvod za kácení - obvykle v řádu desetitisíců za strom - zanedbatelnou částku. Povinný odvod do fondu by se navíc uplatňoval jen tam, kde musí dojít ke kácení a kde náhradní výsadba není možná. A pokud budou odvody za kácení motivovat stavebníka k úpravě projektu ve prospěch zachování stromů, tak to prospěje projektu, přírodě i klimatu. Schválení novely zákona o ochraně přírody a krajiny by znamenalo důležitý krok k udržitelnému rozvoji našich měst a obcí.

Další změny v legislativě

Členové stráže přírody a lesní stráže zřejmě získají širší pravomoci a úřady budou moci zakázat nebo omezit odpalování ohňostrojů nebo zábavní pyrotechniky také na zvláště chráněných územích nebo ve významných ptačích oblastech. Změny schválila Sněmovna ve vládní předloze proti invazivním druhům zvířat a rostlin. Stráž přírody by mohla zastavovat vozidla ve zvláště chráněných územích nebo významných ptačích oblastech při podezření, že porušila zákaz vjezdu. Sněmovna podpořila snahu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uzákonit obdobnou pravomoc také lesní stráži při podezření, že osádka automobilu porušila lesní zákon. Sněmovna naopak odmítla pozměňovací návrh zemědělského výboru, který by podle kritiků z organizace Hnutí Duha zrušil ochranu silně ohrožených druhů živočichů při zemědělském, lesnickém a vodním hospodaření. Úprava pojednává o mimořádných rostlinolékařských opatřeních. Ochrana by zůstala kriticky ohroženým druhům.

Čtěte také: Proč je environmentální odznak důležitý?

Sněmovna neschválila ani zrušení předkupního práva státu na nezastavěné pozemky ležící mimo zastavěná území obcí v národních parcích, přírodních rezervacích a přírodních památkách, jak chtěl Jan Zahradník (ODS). Že Kottův návrh neprošel, uvítala Asociace ekologických organizací Zelený kruh. "Oceňujeme přístup poslanců v dnešním hlasování. Zároveň víme, že střet mezi potřebami správců inženýrských sítí a stromy tímto nekončí. S ohledem na hustotu sítí je potřeba upravit pravidla tak, aby nebyly stromy ve stálém ohrožení a bylo je možné sázet i vedle sítí. Také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ocenil, že poslanci odmítli jak Kottův návrh ohledně kácení, tak snahu o zrušení předkupního práva státu na pozemky v národních parcích a rezervacích. Zvýšení pravomocí strážců přírody ministr označil za užitečný nástroj proti neukázněným návštěvníkům.

Invazivní druhy

Cílem vládní předlohy je omezit šíření invazních druhů rostlin a živočichů v Česku. Reaguje na unijní nařízení a má vytvořit rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení invazních druhů a k regulaci těch, které už se v Česku rozšířily. V Evropské unii je více než 12 000 nepůvodních druhů rostlin a zvířat, deset až 15 procent z nich se považuje za invazní. V Česku se eviduje přes 2000 nepůvodních druhů, podíl invazních se pohybuje také do 15 procent. Jde například o některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor, mývaly severní, psíky mývalovité nebo nutrie říční.

Sněmovna zamítla snahu Pirátky Dany Balcarové uzákonit i národní seznam invazivních druhů. Poslankyně poukazovala na to, že v evropský seznam nezahrnuje například norka amerického a šťovík alpský. Tento krok dnes společně kritizovali zástupci několika ekologických a zemědělských spolků - mimo jiné Hnutí Duha, České společnosti ornitologické, Asociace soukromého zemědělství ČR či Pro Silva Bohemica. Zdůraznili, že novela zaváděla plánování lovu spárkaté zvěře podle míry škod tak, aby lesy dostaly šanci na obnovu v pestré druhové skladbě, což bylo potřebné. Zástupci organizací uvedli, že Senát by měl invazní novelu vrátit poslancům s návrhem na zrušení tohoto "přílepku".

Evropská legislativa a ochrana přírody

Půl milionu lidí požaduje v právě končících veřejných konzultacích, aby Evropská komise zachovala současnou funkční legislativu, která chrání přírodu a vrací do naší krajiny vzácná zvířata a rostliny. Jde tak o zdaleka největší veřejnou konzultaci v dějinách Evropské unie. Přední ekologické organizace - BirdLife, European Environmental Bureau, Friends of the Earth a WWF - spustily v květnu kampaň Nature Alert jako odpověď na úvahy Evropské komise o potřebě změny legislativy na ochranu přírody. V Česku kampaň pod názvem Klenoty přírody v ohrožení vede asociace ekologických organizací Zelený kruh, Česká společnost ornitologická, Hnutí DUHA, Český svaz ochránců přírody, Beleco a Arnika. Obě směrnice chrání dohromady přes 1000 druhů vzácných či ohrožených rostlin a zvířat a přes 27 000 přírodních lokalit napříč celou Evropou. Napomohly úspěšné záchraně a návratu řady typických evropských zvířat, jako jsou vlk, orel mořský nebo tuleň obecný. Vědecké studie jasně dokládají, že směrnice efektivně chrání klíčové ohrožené druhy a společenstva a významně přispívají k socioekonomickému rozvoji regionů. Souběžně s veřejnými konzultacemi zjišťovala Evropská komise i názory širokého spektra subjektů , od ministerstev jednotlivých států po představitele průmyslu, zemědělství i ekologických nevládních organizací. Převážná většina došlých odpovědí podporuje směrnice a jejich zachování a zdůrazňuje potřebu jejich řádného naplnění, včetně potřebného financování. Pouze několik subjektů zpochybňuje směrnice v jejich současné podobě a žádá zásadní změny. Podporu evropským směrnicím naopak vyslovily progresivní průmyslové podniky jako cementárny, provozovatelé elektrických sítí, ekologičtí zemědělci a firmy podnikající v turistickém ruchu.

„V době, kdy Evropská unie prožívá těžké období, ukazuje jednoznačná podpora ze všech částí kontinentu, že lidé jsou ochotni se spojit a bránit, na čem jim skutečně záleží. Obyvatelé Evropy se starají o svoji přírodu i o unijní legislativu, která ji chrání.

Čtěte také: Přeprava odpadu dle nařízení

Environmentální kriminalita a pytláctví

Přestože se pytláctví může mnohým z nás zdát jako něco, na co už dnes narazíme jen ve starých filmech a pohádkových knížkách, opak je pravdou. Nelegální lov je u nás stále hlavní příčinou smrti velkých šelem a Česko je poměrně důležitým bodem na mapě celosvětové environmentální kriminality. Policie ale neví, co s tím. Méně než pětina ročně. Tak zní odhad počtu případů environmentální kriminality, které se v Česku podaří vyřešit. Na Slovensku je to více než polovina. Rozdíl? Speciální policejní útvar zaměřený pouze na environmentální kriminalitu. Podobný, jako mají Britové, Němci, Holanďané nebo Maďaři, jen my zkrátka ne. S environmentální kriminalitou u nás tak zatím bojují hlavně neziskové organizace a jejich dobrovolníci. Vedle České společnosti ornitologické nebo ALKA Wildlife je jednou z nich například Justice for Nature (JFN), která se jí zabývá i na Sumatře, v Kostarice nebo na Slovensku.

„Princip naší prevence environmentální kriminality tkví v tom, že v rámci Kraje Vysočina fungujeme jako strážci přírody, takže máme status úřední osoby. Hlavním cílem organizace je ale funkčně propojit neziskový sektor s úřady a veřejností. „Snažíme se vybudovat jakýsi most mezi občanem a úřady. Proto je úspěšná policie, protože existuje součinnost s občany, ale v ochraně přírody je tento problém neuchopený,“ doplňuje Jeglík. Podle něj neziskovky sice dokáží environmentální kriminalitu řešit mnohem komplexněji, bez pozorných občanů se ale neobejdou. Proto se JFN zabývá rovněž vzděláváním a osvětou, například na školách, a ze stejného důvodu má rovněž programy pro dobrovolníky, kterým nabízí teoretické i praktické školení.

Prevence pytláctví a upozorňování na pytlácké případy byly před více dvaceti lety jedním z hlavních důvodů založení takzvaných Vlčích a Rysích hlídek Hnutí DUHA Šelmy. Dobrovolníci hlídek se věnují především monitoringu velkých šelem, ale v rámci něj řeší i environmentální kriminalitu. „Důležité také je, že dobrovolníci jsou vyškolení rozpoznávat indicie o nelegální činnosti. Nemusí se vždy jednat přímo o nález upytlačené zvířete, ale také například kladení otrávených návnad či nelegálních pastí na odchyt nebo usmrcení živočichů.

I přes snahu neziskových organizací je v Česku odhalených případů pytláctví šelem stále velmi málo, hlavně proto, že obvykle chybějí důkazy. Když už ale dobrovolníci na nějaké narazí, jde podle zástupců JFN i Hnutí DUHA Šelmy o složitou a náročnou situaci. „Optimální je, když v takové chvíli okamžitě zavolají koordinátorům Rysích a Vlčích hlídek, se kterými dál situaci individuálně řeší. Milan Jeglík se domnívá, že oni sami jako strážci přírody ale práci policie v těchto případech suplují. „Místo aby lidé oznámili nález policii, tak ho oznámí nám. A my, protože máme čas počkat na místě i hodiny, si to už vyhodnotíme, zda jde o nelegální činnost. Pak ale přijede policie, třeba z obvodního oddělení, a ty je třeba přesvědčit o tom, že se jedná o trestný čin. Oni to často nevědí a standardně chtějí volat mysliveckému hospodáři, který ale trestnou činnost řešit nemá,“ konstatuje.

Vedle monitoringu či pátrání po konkrétních důkazech o trestné činnosti hlídky a strážci preventivně působí i nepřímo, a to pouze svou přítomností. Důvodů, proč Česko řeší pytláctví velkých šelem jen pomalu a postupně, je podle ochranářů mnoho. Pro policii nebyla environmentální kriminalita dlouhou dobu závažný problém, a přestože se její přístup postupně lepší, příslušní vyšetřovatelé často nemají kapacitu nebo zájem. „Envirokriminalitu navíc šetří vyšetřovatelé z hospodářské kriminální policie, kteří jsou naprosto zahlceni a přetíženi úplně jiným typem kriminality,“ poukazuje na další komplikaci Uhrinová.

Čtěte také: 100l zelený koš na třídění: Názor

Závažnou překážku představuje rovněž myslivecká komunita, držící pevně při sobě. „Z naší zkušenosti ten problém vychází odtud, přestože rozhodně nechci házet všechny myslivce do jednoho pytle. Komunita si neumí pohlídat členy, kteří páchají trestné činy, a ve výsledku na ně dopadá stín jako na celek,“ konstatuje Jeglík.

Jeglík ale chyby hledá i u samotných ochranářů. Domnívá se, že neziskové organizace by svou pozornost měly mnohem více upřít na místa, kde k pytláctví skutečně dochází. „Na vesnicích, tam, kde se ty lumpárny dějí, tam nemáme dosah. Peníze a podporu sbíráme ve městech,“ vysvětluje.

Navzdory těmto složitostem a často drhnoucí součinnosti všech složek systému, tedy státní i nestátní ochrany přírody, policie a soudů, si Česko na poli environmentální kriminality už připsalo i několik úspěchů. Až do médií se dostaly velké případy s názvy Lovec a Kameňák, kde se po letech práce podařilo pytláky odhalit a částečně i, alespoň finančně, potrestat. Přesto se ale ochranáři shodují, že by Česko potřebovalo speciální policejní jednotku zaměřenou pouze na environmentální kriminalitu.

Na Slovensku se takový útvar podařilo vytvořit v roce 2022, a to zejména díky tehdejšímu ministrovi životního prostředí Jánu Budajovi a lidem kolem něj. „Byli to lidé, kteří měli skutečně zájem zastupovat kvalitně a odpovědně zájmy ochrany životního prostředí,“ vzpomíná Jeglík, který se slovenskými envirokriminalisty od té doby již několikrát spolupracoval. Jak se ovšem k environmentální kriminalitě staví současná slovenská vláda, je asi víceméně jasné.

České ministerstvo životního prostředí se nadále hlásí k naplňování Národní strategie řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů, minimálně do roku 2026, kdy končí aktuální koncepce a strategie policie, zde ale žádná speciální vyšetřovací jednotka nevznikne. Jako důvod uvádí policejní mluvčí Jakub Vinčálek v rozhovorech pro média větu zmiňovanou v úvodu tohoto článku.

Pomoci s ochranou nejen velkých šelem tak mezitím můžeme my, občané, a možností máme hned několik. Můžeme se stát dobrovolníky některé z neziskových organizací, podpořit je finančně nebo být alespoň pozorní při procházkách a toulkách po lesích.

Článek podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací.

Odhalení nelegální preparátorské dílny

Ostravští celníci odhalili nelegální preparátorskou dílnu na zpracování uhynulých chráněných živočichů. Při prohlídkách u tří podezřelých osob zajistili stovky zvířat s různým stupněm ochrany. Byl mezi nimi například i medvěd či rys patřící mezi nejohroženější druhy, se kterými je mezinárodní obchod zakázán. Celníci počátkem listopadu provedli šest domovních prohlídek a čtyři prohlídky jiných prostor. Z celkového zajištěného množství bylo 131 exemplářů chráněno podle zákona o ochraně přírody a jsou zařazeny na seznam zvláště chráněných druhů. Osm z nich je kriticky ohrožených, 55 silně ohrožených živočichů, 68 ohrožených živočichů. Šlo podle ní například o rysa ostrovida a medvěda hnědého. Dále to byla vydra říční, výr velký, jestřáb lesní, sova pálená, včelojed lesní, kalous ušatý, krahujec obecný. Podle celníků byly zajištěny i exempláře exotických druhů jako krajta, leguán, varan, zoborožec. V souvislosti s neoprávněným nakládáním s chráněnými živočichy kriminalisté obvinili tři lidi.

Zajištěné druhy živočichů

tags: #zelený #kruh #ohrožení #živočichové #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Jak třídit odpad v Německu
• Aktuality odpadové hospodářství Strakonice
• Více o Meu BK Odboru Životního Prostředí
• Průvodce buildem TFT Sila Prirody
• Kovový odpad Nymburk