Jak funguje třídění odpadu v Německu: Pravidla a systémy

01.12.2025

Všeobecným trendem je omezit v co největší míře skládky odpadu a šetřit přírodní zdroje. V řadě evropských států, jako např. v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Francii a dalších, platí již několik let zákaz skládkování neupraveného komunálního odpadu a většina odpadu se energeticky využívá. Nejdále je v tomto ohledu Švýcarsko.

V roce 2005 Německo schválilo zákaz skládkování netříděného komunálního odpadu. Evropskou legislativu založenou na uzavřeném oběhovém nakládání s odpady pak země přijala v roce 2012. Nakládání se směsným komunálním odpadem dostalo přísná pravidla (např. třídění přímo u zdroje, separátní odvozy vytříděného odpadu, důraz na recyklaci) a zároveň přehledný rámec ekonomické podpory třídění.

V roce 2013 fungovalo v Německu 705 jednotek pro termické zpracování odpadů, ve kterých končila téměř třetina směsného komunálního odpadu. Jedná se o odpad, který již prošel procesem třídění a recyklace (německé domácnosti recyklují až 65 % svého odpadu).

V Berlíně například již od roku 1967 funguje zařízení na energetické využití odpadů MHKW Ruhleben s kapacitou 510 000 tun ročně.

Systém třídění odpadu v Německu

U našich sousedů funguje, kromě běžných košů na tříděný odpad, tzv. odvozný systém. Každá domácnost má k dispozici vlastní pytle nebo nádoby na plasty a další tříděný odpad. Mimochodem, kromě Německa tenhle systém funguje taky v Belgii, Rakousku a Lucembursku.

Čtěte také: Německá slova o přírodě

Další zajímavá věc je německý zálohový systém, platí na skleněné láhve, skleničky od jogurtů, plechovky i petky.

A co je podle mě vůbec nejzajímavější na zdejším třídění, je systém tzv. vhazovacích hodin. Podle těch je třeba se během třídění řídit - hlavně u konkrétního typu odpadu. Proč? No protože hluk! Jedná se o opatření, které se týká hlavně třídění skla (cink cink), to se třeba nesmí třídit vůbec přes víkend! Takže bacha na to, sklo hezky pěkně až v pondělí cestou do kanclu.

U sousedů můžeme do žlutého kontejneru (či odpadkovýho koše na tříďák) vyhodit taky plechovky a nápojáče.

Srovnání s ostatními zeměmi

Nejčastějším evropským řešením v odpadovém hospodářství (v třídění obalů a dalších odpadů) je tzv. systémový přístup. Ten průmyslu ze zákona ukládá povinnost vytvořit systém, který bude zajišťovat sběr a třídění odpadu a bude plnit stanovené cíle (např. prostřednictvím autorizované obalové společnosti - u nás je to EKO-KOM, a.s).

V Německu funguje v rámci systémového přístupu tzv. duální systém, při kterém sběr a nakládání s obalovými odpady probíhá odděleně - tzn., že se obaly třídí samostatně, nikoli společně s ostatními recyklovatelnými odpady.

Čtěte také: Stanovisko k německému překladu

U nás (nebo např. v Portugalsku) funguje v rámci systémového přístupu tzv. integrovaný systém, při kterém se do barevných kontejnerů společně třídí obalový i neobalový komunální odpad (např. krabice od bot můžeme třídit do veřejně přístupných modrých kontejnerů společně s novinami).

Třídění odpadu v České republice

Česká republika zrecyklovala za rok 2006 44,3 procenta plastových obalových odpadů. O tři procenta tak předčila Německo, které léta vévodilo a dostala se na první místo v Evropě. Aktuální statistiku zveřejnil Evropský statistický úřad Eurostat.

Česko je s 296 kilogramy komunálního odpadu na obyvatele za rok jedním z nejšetrnějších států EU. Rovněž s 90,8procentní mírou recyklace papíru a druhým místem v jeho třídění patří ke špičce.

Podle množství skládkovaného komunálního odpadu na obyvatele patří ČR mezi lepší průměr. Cesta k zásadnímu omezení skládek tak podle něj vede přes modernější energetické využití odpadů jako zdroje elektřiny a tepla.

Češi mají k dispozici více než 272 tisíc barevných kontejnerů na třídění, které se nacházejí v průměru necelých 100 metrů od domova, tedy jen dvě minuty chůze. Ještě v roce 2000 to přitom bylo více než čtvrt kilometru. I to je důvodem, proč Česko patří k evropským rekordmanům v třídění - podle statistiky třídí odpad 72 procent Čechů.

Čtěte také: Množné číslo pro "Odpadkový Koš" v němčině: Podrobný rozbor

Ve správném kontejneru ho skončí více než 90 procent, EU přitom požaduje jen 60 procent. Skla se zrecyklovalo 75 procent, plastů 69 procent a kovů 55 procent.

Podle studie, kterou vypracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA), je navíc Česká republika jednou z nejefektivnějších zemí, co se třídění týče. Systém, který tady funguje, je velmi transparentní a navíc levný. Také recyklace je u nás velmi levná, a to i ve srovnání s lídry třídícího žebříčku.

Podle ní se v Česku vedle bioodpadu nedostatečně třídí hlavně kovy, baterie a elektronická zařízení.

Energetické využití odpadu (ZEVO)

Podle aktuálních dat evropského svazu CEWEP (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) bylo ke konci roku 2017 v Evropě v provozu 518 ZEVO s celkovou roční kapacitou 93,6 mil. tun odpadu. ZEVO má v Evropské unii svou nezastupitelnou roli: vyrobí teplo pro 15 milionů domácností a elektrickou energii pro 17 milionů domácností. Jedná se ekologické využití odpadu pomocí mimořádně efektivní kogenerační technologie s účinnosti až 90 %.

Skládkování je zde zakázáno od roku 2000 a prakticky veškerý odpad končí ve 38 ZEVO.