Země plná odpadků: Problémy a řešení

Není tajemstvím, že se oceány začínají nebezpečně plnit odpadky, které ubližují všem jejich obyvatelům i nám lidem. Situace začíná být vážná. Kolik je přesně ve světových oceánech plastů, nevíme. Odborníci ale odhadují, že jde o stovky milionů tun - navíc sem neustále proudí další a další odpadky. Prý je to tolik, jako by pod hladinu každou minutu vysypal plnou korbu popelářský vůz. Současným tempem tak bude v roce 2050 v mořích více plastů než ryb.

Už dnes přitom platí za lidský nepořádek životem více než milion ptáků a stovky tisíc savců, jako jsou delfíni, velryby či tuleni. A to každý rok. Plastový odpad v oceánech je problémem pro živočichy, kteří tam žijí, ale také pro životní prostředí a pro nás. Velké množství plastového odpadu či odpadků s podílem plastů končí bohužel právě v oceánech.

Odhaduje se, že každý rok doputuje do oceánů 8-12 milionů tun plastů (asi z 27 % se jedná o odpad spojený s rybářstvím). Pokud by současné tempo znečištění moří a oceánů pokračovalo, bude do roku 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb. Znečištění na plážích je jen špičkou ledovce. Obrovské množství plastů se skrývá spíše pod hladinou. Plastovým odpadem je ohroženo více než 700 druhů mořských živočichů.

Objev nové plastové země

Situace zašla tak daleko, že v moři začala plout obrovská hromada lidských odpadků tvořená zejména plasty. Nalezneme ji v severní části Tichého oceánu. Zrodila se tu působením podmořských proudů, které sem během mnoha let zanesly a svým vírem zkoncentrovaly odpadky ze všech koutů světa. Možná to zní kuriózně, ale ve skutečnosti je to katastrofa. Nejde jen o nějakou plující skládku uprostřed nekonečného Pacifiku: Podle nejnovějších propočtů tato takzvaná Velká pacifická odpadková skvrna zabírá plochu třikrát větší než Francie nebo stejně velkou jako celé Mexiko.

Oceánský stát hrůzy

Ekologové tento plující ostrov dokonce prohlásili za nový stát. Pojmenovali ho Souostroví odpadků a navrhli i jeho státní symboly. Na vlajce má PET lahev na modrém a bílém poli, cestovní pas zdobí zvířata zamotaná do rybářských sítí či velryba plující mořem odpadků. Na bankovkách zase uvidíte výjevy ze znečištěného pobřeží. Nejde přitom o nadsázku, která má varovat před tím, co se může stát. Podobné výjevy jsou v mnoha oblastech běžnou realitou.

Čtěte také: Bretaň: Nedotčená příroda a mýty

Mořský vysavač Ocean Cleanup

Mladý nizozemský vynálezce Boyan Slat se svým projektem Ocean Cleanup už několik let pracuje na myšlence velkého úklidu oceánů. Její součástí je i systém zaměřený na likvidaci Souostroví odpadků. Skládá se z obrovských sítí zavěšených na obřích natlakovaných trubkách. Sítě budou zachycovat plastové odpadky a trubky je do sebe vcucnou podobně, jako když doma vysavačem uklízíte drobky z koberce. Namísto do prachového sáčku ale odpad poputuje do obřích lodí, které ho nakonec odvezou na pevninu k zasloužené recyklaci. Projekt má během pěti let zredukovat velikost Souostroví odpadků na polovinu.

Co s mikroplasty?

Staré, pomačkané a vyšisované plastové lahve, sáčky, obaly od sušenek… To vše můžeme nějakým způsobem z oceánů odstranit. Jenže to není jediný problém s plasty v mořích. Minimálně stejně velké potíže zůstávají okem neviditelné. Vlivem slunce a neustálého pohybu mořských vln se plastové odpadky doslova rozemílají na stále menší kousky. Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů!

Konečným stadiem jsou mikroplasty - úlomky tak malé, že si je živočichové pletou s planktonem a žerou je. Mikroplasty se v potravním řetězci hromadí, stoupají skrze něj a v tělech ryb se klidně mohou dostat i na náš talíř. Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Jsou tak drobné a lehké, že mohou být přenášeny vzduchem a dostat se i do oblastí, kde je přítomnost plastových produktů nulová. Mikroplasty jsou všude - a dostávají se i do lidského těla!

Mikroplasty byly nalezeny v dešťové vodě na místech, kde bychom to neočekávali - například v odlehlých oblastech, jako je Národní park Rocky Mountains v USA, nebo dokonce na Antarktidě. To ukazuje, jak rozšířené je znečištění mikroplasty. Boyan Slat proto tvrdí, že je důležité odpadky posbírat ještě předtím, než začnou mikroplasty uvolňovat.

Ať je snědí bakterie!

Naději našli nedávno japonští biologové, a to rovněž v mikrosvětě. Objevili bakterii Ideonella sakaiensis, které plast nevadí - naopak si na něm přímo pochutnává. Přišli na ni před dvěma lety na jedné skládce a začali ji hned zkoumat. Letos rozklíčovali strukturu enzymu, kterým bakterie rozkládá polyethylentereftalát - materiál, z něhož se vyrábějí například PET lahve. Doufají, že bude brzy možné enzym používat v recyklačních centrech pro odbourání odpadních plastů, a to zcela bez zátěže životního prostředí. Někteří odborníci již také naznačili, že může pomoci i při úklidu oceánů. Ostatně vědci také nedávno vyvinuli podobnou bakterii, která pro změnu požírá naftu. A mají v pláni ji využít při příští ropné havárii na moři.

Čtěte také: Problémy životního prostředí

Konec mořské skládky

Nápad vysát z moře odpadky nebo na ně poslat plastožrouty zní výborně. Jenže uklidit oceán vyřeší jen polovinu problému. Pokud budeme nadále každoročně vyrábět miliony tun plastových lahví, obalů a sáčků, které vyhodíme hned po použití, brzy naplníme moře plastem znovu. Přední vědci proto upozorňují, že se musíme naučit s plasty šetřit. Na vině jsou zejména země jihovýchodní Asie, odkud míří největší množství plastů do řek a moří. Podle posledních odhadů je největší problém s recyklací plastů v Číně, Indonésii, Vietnamu či Srí Lance.

Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí. Každoročně končí v oceánech miliony tun plastového odpadu, což ohrožuje mořské živočichy, narušuje ekosystémy a má vliv i na lidi - nejnovější výzkumy hovoří o mikroplastech v lidských orgánech a tkáních. Plastový odpad je tedy problém, který nezná hranice.

Ať už mají země přímý přístup k mořím, nebo ne, mohou přispět ke globálnímu řešení prostřednictvím udržitelnějšího zacházení s plasty, recyklací plastového odpadu i používáním alternativních materiálů a postupů. Ačkoli se zdá, že problém znečištění moří a oceánů se týká hlavně přímořských států, i země bez přístupu k moři mohou hrát klíčovou roli v řešení této krize. Přestože vnitrozemské státy nemají přímý přístup k oceánům, plastový odpad z jejich území může do moří doputovat řekami. Odpad z našich ulic se může vodou dostat do moří a způsobovat znečištění a kontaminaci vody. Mezi hlavní toky, které celosvětově přispívají k znečištění světových oceánů plastem, patří řeka Mekong.

Likvidace pro všechny

Čína přitom donedávna zpracovávala plastový odpad pro celý svět. Z jejích přístavů putovaly lodě naplněné zbožím, a aby se nevracely zpět prázdné, vykupovala Čína od Evropanů i Američanů plastový odpad a zajišťovala jeho recyklaci. Nebo také ne. Díl viny tak nejspíš neseme i my - právě lahve od našich limonád mohly skončit na druhém konci světa vysypané do řek a moří. Čína nicméně nedávno zpřísnila pravidla pro dovoz odpadků a doufá, že tak sníží množství nerecyklovaných plastů. Snad to opravdu přispěje k napravení tohoto podivného putování použitých plastů po celém světě.

Afrika vede

Nepřísnější pravidla pro používání plastů dnes ale platí v africké Keni. Není to ani rok, co Keňa zakázala použití veškerých plastových tašek a sáčků kromě těch na odpadky a těch, které se používají v nemocnicích. Kdokoli zákon poruší, dostane pokutu v řádu stovek tisíc korun. Je to drsné, ale účinné. Už během několika měsíců si místní obyvatelé všimli, že v ulicích je méně odpadků. Rybáři méně bojují se sáčky zapletenými do sítí a místní řezníci říkají, že zvířata na porážku už nemají v zažívacím traktu zbytky rozžvýkaného igelitu. Nová nařízení mají zkrátka úspěch. Chtějí je proto převzít i okolní země a Keňa plánuje, že se brzy zaměří na omezení vzniku odpadu z PET lahví. Snad se naučí s plastem šetrně hospodařit celý svět.

Čtěte také: Aktuální ohrožení v USA

Uhádnete, čím moře nejčastěji znečišťujeme?

Americká organizace Ocean Conservancy pomáhá čistit oceány od odpadků. Každoročně pořádá dobrovolnický úklid moří a oceánů, kterého se loni zúčastnilo více než půl milionu lidí. Někteří uklízeli odpadky z břehů, jiní se dokonce vydali je sbírat s potápěčským vybavením na dno moře. Našli jich více než osm tun a přitom pečlivě zaznamenali, o jaké odpadky šlo. Dodáme, že kromě toho, co je na seznamu, našli sběrači také osm mikrovlnek, čtyři drony, dva psací stroje, vánoční stromeček, skluzavku a dokonce i jeden klavír.

Nejčastěji nalezené odpadky:

• Nedopalky cigaret - 1 863 838
• Plastové lahve - 1 578 834
• Víčka od lahví - 822 227
• Obaly od jídla - 762 353
• Igelitové tašky - 520 900
• Víčka od kelímků - 419 380
• Brčka - 409 087
• Skleněné lahve - 390 468
• Plastové pytle - 386 655
• Pěnové obaly na jídlo - 365 584

Každodenní záchrana

Ačkoli nežijeme u moře, do velkého úklidu oceánů se můžeme zapojit také. Stačí snížit svou spotřebu plastů. Zamyslet se nad tím, jestli opravdu potřebujeme všechny ty jednorázové plastové výrobky nebo stopadesát levných plastových hraček. Odmítnout plastové brčko, které se nerozloží ani za celý lidský život. Nakupovat do své vlastní opakovaně použitelné tašky. Nosit si láhev na vodu a nekupovat si ji v "PETkách". Nebrat si fórovou plastovou propisku, i když je zadarmo. A tak dál.

Každý z nás může mnohdy ovlivnit používání plastových výrobků… Budeme pít vodu z opakovaně použitelné kovové láhve, nebo z jednorázové petky? Budu si nosit obědy v jídlonosičích, nebo v polystyrenových krabičkách? Dám si kafe do opakovaně použitelného termohrnku, nebo do jednorázového plastového kelímku? A sváču si zabalím do igeliťáku, který pak vyhodím, nebo do krabičky, kterou umyju a použiji znovu?

Plasty v oceánech v čele s mikroplasty nejsou lokálním, ale globálním problémem, který je potřeba neprodleně řešit. Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí.

A důležité je nezapomínat, že plasty a mikroplasty mnohdy obsahují i produkty, u kterých nás to na první pohled nenapadne - třeba takové cigarety, resp. cigaretové filtry. Právě nedopalky patří mezi nejčastěji pohozený odpad a málokdo tuší, jak negativní mají dopad. Doba rozkladu je přibližně 15 let, po celou dobu se z nich ale uvolňují mikroplasty, dehet a další škodlivé látky - proto bychom odpad nikdy neměli pohazovat, ale vždy bychom jej měli vytřídit. Jen tak umožníme jeho efektivní využití recyklací, příp.

Většina odpadu z plastů (asi 79 %) končí buď na skládkách odpadu, nebo v přírodě, zbývajících 12 % je spalováno. I když se recyklace plastů v některých zemích (Švédsko a Německo) zlepšuje, celosvětově zůstává poměrně nízká kvůli různým překážkám. Těmi mohou být nedostatečná infrastruktura i vysoké náklady na recyklaci a složitost třídění plastových materiálů.

tags: #země #plná #odpadků #problémy

Oblíbené příspěvky:

• Škoda Felicia 2001 a Eko Daň
• Trvalky pro slunnou půdu
• Malý odpadkový koš 6l do koupelny
• Daně a emise v Dánsku
• Jak správně vybrat odpadkový koš Blanco Select Flexon 60/3