USA: Stav ohrožení země a bezpečnostní rizika

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Informace o podmínkách vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu. Následující informace jsou určeny k základní orientaci. V souvislosti s cestou do zahraničí se upozorňuje na projekt Dobrovolná registrace občanů České republiky při cestách do zahraničí (DROZD). Tento projekt umožňuje účinně organizovat pomoc českým občanům, kteří poskytnou na dobrovolném základě informace o svém plánovaném pobytu v zahraničí. Informace poskytnuté cestovateli při registraci do databáze DROZD slouží Ministerstvu zahraničních věcí k poskytování rychlé pomoci občanům v nouzi a účinně organizovat pomoc v případě přírodních katastrof i sociálních nepokojů.

Doprava a cestování

Nejlevnější dopravní prostředek v USA je autobus. Zapůjčení automobilu je vázáno na vlastnictví kreditní karty resp. složení zálohy a předložení mezinárodního i českého řidičského průkazu. Telefonicky či prostřednictvím internetu si lze před cestou do USA půjčení auta předem zařídit. Nejrozšířenějšími celostátními autopůjčovnami jsou např. Avis, Alamo, Dollar, Budget, Enterprise, Hertz, Thrifty atd. Některé z těchto firem mají i české pobočky. Ceny jsou stanoveny dle délky půjčení a třídy vozu, s možností různých slev. Je nutné řádně porozumět a pečlivě si pročíst podepisovanou smlouvu zvláště vzhledem k možnému omezení ujetých mílí, případně omezení možnosti jízdy pouze v jednom státě.

Dodatečnými položkami ceny půjčovného je pojištění vozu a pojištění odpovědnosti za zdraví osob, které se doporučuje uzavřít. Některé mosty, tunely a frekventované úseky dálnic jsou zatíženy mýtným. Vjezd vozidla do zpoplatněného úseku dálnice může být zaznamenán pouze elektronicky, počátek zpoplatněného úseku dálnice nemusí být označen viditelným kontrolním stanovištěm. Žádost o úhradu poplatku za použití dálnice je pak zaslána evidovanému majiteli vozu, tedy např. půjčovně aut, která jeho úhradu vymáhá na osobě, která si vůz zapůjčila. Při nákupu ojetého automobilu je nutné informovat se předem na podmínky registrace a získání značky. Obecně je požadován k registraci řidičský průkaz vydaný státem USA, kde má být vozidlo registrováno. Vydávání řidičských průkazů bylo všemi státy výrazně omezeno podle účelu pobytu v USA a není možné získat řidičský průkaz v rámci turistického pobytu.

V oblasti letecké dopravy dochází ke zhoršení podmínek cestování v důsledku bezpečnostních opatření nebo špatných meteorologických podmínek. Stravování výlučně v restauracích je relativně drahé, lze si však zakoupit hotová jídla v rámci široké cenové škály. V USA existuje široká síť všech kategorií motelů, hotelů a ubytování v soukromí. Existuje také poměrně hustá síť kempů často vybavených obchodem, pračkami, bazénem apod.

Bezpečnost a právo

V turistických oblastech a velkých aglomeracích USA se zahraniční turisté mohou stát oběťmi loupežných útoků. Doporučuje se vyvarovat se vstupu do neznámých čtvrtí, především po setmění. Nákup cigaret je povolen mladistvím od 18 let, alkoholu od 21 let. V některých státech USA je však povoleno prodávat cigarety až od 21 let. Je běžné, že si obsluha vyžádá doklad totožnosti. Bez ohledu na věk je zakázáno konzumovat alkohol mimo vymezená místa na veřejnosti a nesmí být ani přenášen v otevřené nádobě. Totéž platí i při přepravě motorovým vozidlem. Do rozporu se zákonem se dostane ten, kdo se objeví na veřejnosti v podnapilém stavu. Stejně tak mohou nastat problémy osobě (týká se mužů i žen), oblečené do ošacení, které odhaluje části těla, které by měly zůstat zakryté. I v takovém případě může být přivolána policie.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Při koupání se všeobecně vyžaduje, aby děti včetně batolat, měly plavky. Policie v USA, vzhledem k vysoké zločinnosti a častému ohrožení policistů, používá všeobecně tvrdších metod. Oproti evropským zvyklostem používá policie k zastavení vozidla světelnou signalizaci či amplion, přičemž policejní vozidlo jede za zastavovaným vozidlem. Na základě výzvy je nezbytné neprodleně zastavit. Po zastavení zůstává policejní vůz za zadrženým vozidlem. Je nutné, bez jakýchkoliv známek odporu, přesně provést to, co policista vyžaduje. Zůstat sedět a ponechat obě ruce na volantu tak, aby je policista dobře viděl, jsou důležitým předpokladem klidného průběhu kontroly. Hledání dokladů v náprsní kapse či příruční schránce vozu může policista pokládat za hledání zbraně.

Jakýkoliv odpor i verbální, může být považován za maření úředního úkonu a výsledkem může být pokuta nebo i zajištění podezřelé osoby. Všeobecně používaná zásada je, podrobit se bez odporu zákroku policisty a až poté si případně stěžovat. Při kladení odporu není výjimkou použití slzného plynu, nasazení pout a uvěznění. V případě dopravního přestupku vydá policista řidiči, který se přestupku dopustil, doklad, který obsahuje informaci o výši pokuty a o dalším postupu. Pokuta se nikdy neplatí přímo na místě. Pokud se osoba, která spáchala přestupek, nechce dále obhajovat, ať už písemně či osobně před soudem, je povinna zaslat mezinárodně uznávaný šek s danou výší pokuty na adresu soudu, která je uvedena na dokladu o přestupku.

Informaci o stavu řízení o dopravním přestupku a pokutě lze nalézt na webových stránkách příslušného soudu, případně ministerstva financí toho okresu a státu, kde k přestupku došlo. V USA neexistuje centrální registr přestupků, jako je tomu např. Nezaplacení pokuty může v budoucnosti znamenat nevpuštění do USA. V posledních letech byly v USA zaznamenány případy policejního násilí proti cizincům. Čeští občané mají v případě uvalení vyšetřovací vazby právo kontaktovat místně příslušný zastupitelský úřad. I v případě průměrné znalosti angličtiny doporučujeme, aby zadržený důsledně trval na přítomnosti tlumočníka při výslechu či soudním líčení.

Ostatní upozornění

K cenám zboží a služeb, včetně ubytovacích s výjimkou základních potravin a léků se připočítává při placení spotřební daň 3 - 12% (na cenovkách je uváděna cena bez daně). V USA je v elektrické síti rozdílné napájecí napětí - 110/60 Hz (v ČR 220/50 Hz), zásuvky a zástrčky elektrických spotřebičů jsou odlišné od evropských. Internet je v USA naprosto běžný, ve veřejných knihovnách a mnoha dalších institucí včetně restaurací apod.

Vyhlášení stavu nouze v USA v roce 2020

13. 3. 2020 Americký prezident Donald Trump ve Spojených státech vyhlásil stav nouze kvůli pokračující epidemii nového koronaviru. Opatření podle něj dává vládě k dispozici až 50 miliard dolarů (1,18 bilionu korun) na boj s nákazou a umožňuje přijímat rychlejší rozhodnutí. Prezident vyzval nemocnice, aby se od nynějška řídily podle svých nouzových plánů, a rozšířil některé pravomoci ministerstva zdravotnictví. Nákaza se v USA potvrdila u téměř dvou tisíc lidí, 41 jich zemřelo.

Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší

Podle Trumpa by v první polovině příštího týdne mělo být v zemi připraveno až půl milionu nových testů na koronavirus a brzy by jich měly mít USA díky spolupráci se soukromým sektorem celkem asi pět milionů. Spojené státy se podle odborníků v současnosti potýkají s nedostatečným množstvím testovacích sad a nemají proto přehled o skutečných rozměrech epidemie. Problémem je také dostupnost testování pro ty, kteří nemají zdravotní pojištění. Takových lidí je v USA na 28 milionů.

Migrační politika USA v roce 2025

V lednu 2025 prezident Donald Trump podepsal sérii výkonných nařízení a směrnic zaměřených na úpravu stávajících migračních politik Spojených států. Tato opatření jsou prezentována jako tvrdý zásah do současného systému, motivované snahou zakročit zejména proti migrantům pobývajícím na území bez dokumentů. Trumpovy kroky vyvolaly významnou debatu, právní výzvy a kritiku ze strany občanské společnosti v USA i mimo ně.

Jedním z výkonných nařízení vydaných Trumpem je i to nazvané „Ochrana amerického lidu před invazí“. V něm a návazných nařízeních prezident vyhlašuje stav nouze na jižní hranici s Mexikem, s odkazem na „invazi“ migrantů a trestnou činnost, kterou údajně tito lidé na území USA činí. Prostřednictvím vyhlášení stavu nouze se nová administrativa snaží efektivněji přesměrovat prostředky Ministerstva obrany na bezpečnost hranic a infrastrukturní projekty, obcházejíc tradiční proces schvalování Kongresem.

Další výkonné nařízení “Zaručení ochrany států proti invazi” pozastavuje nárok na vstup na území, čímž omezuje právo žádat o azyl pro migranty, kteří se “podílejí na invazi”. Nejednoznačné vymezení toho, kdo do této kategorie spadá, může být velmi snadno zneužitelné a snižuje možnosti ochrany. Kromě omezení možnosti žádat o azyl by mohla nová pravidla ohrozit i možnosti poskytnutí potřebné podpory nezletilým bez doprovodu, obětem obchodování s lidmi a dalším skupiny. Nutností “zastavit invazi” je opodstatňováno i rozšíření detenčních kapacit na nechvalně proslulé námořní základně Guantánamo.

Administrativa deklaruje také zvýšené snahy o realizaci deportací, kterými s Donald Trump oháněl již ve volební kampani. Federální orgány zveřejnily, že během posledního lednového víkendu zatkly stovky osob. Jednalo se zejména o osoby zajištěné již za administrativy předchozího prezidenta Joa Bidena. Tyto operace, koordinované napříč federálním agenturami, se zaměřily na jednotlivce označené jako „potenciálně nebezpeční kriminální cizinci“.

Čtěte také: Legislativa stavu ohrožení

Trumpova migrační politika má dopady nejen na území Spojených států, a to jak v oblasti humanitární pomoci, tak v mezinárodních vztazích. Jedním z nejvýraznějších kroků bylo pozastavení financování rozvojové a humanitární pomoci prostřednictvím agentury USAID na dobu 90 dní. Například Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) a Ženský vzdělávací ústav Brno (Vesna) byly informovány, že jejich projekty financované z amerických zdrojů musí být okamžitě pozastaveny. V obou případech jde o aktivity na pomoc ukrajinským uprchlíkům v Česku. I kroky Trumpovy administrativy cílící zejména na jižní hranici USA, mohou mít na Evropu dopady. Vzhledem k rychlému tempu, jakým nová americká administrativa představuje výkonná opatření, se pozornost logicky soustředí spíše na Trumpův postoj k clům či válce na Ukrajině.

Politika KSČM a protiraketový deštník USA v Evropě

KSČM dlouhodobě prosazuje odmítavá stanoviska k zahraniční a bezpečnostní politice ČR, EU a NATO. Mimo jiné zásadně odmítá novodobou strategii preventivních válek Spojených států. V minulosti KSČM navrhovala projekt celoevropské bezpečnosti s přihlédnutím na pozitiva helsinského procesu, bohužel bez oficiální odezvy. ČR svoji bezpečnost vložila jednostranně do rukou spojenců z NATO, zejména pak do rukou USA. S tím KSČM zásadně nesouhlasí.

Spojené státy zahájily realizaci projektu protiraketové obrany na základě zákona přijatého v roce 1999, s cílem vybudovat účinnou obranu celého státního území USA proti úderu omezeného množství balistických řízených střel odpálených z kteréhokoliv jiného státu jak v nepřátelském úmyslu, tak omylem. Systém však není schopen zabránit útoku teroristických skupin s využitím civilní konvenční technologie - jak tomu bylo i v září 2001 při útoku na WTC a Pentagon.

Pro zdůvodnění existence zahraničních základen, které mají být součástí MD USA, je velmi často používán argument o tzv. existenci problémových států (rogue states) - neboli o nekontrolovatelných státech, jež podporují mezinárodní terorismus, odmítají konstruktivní komunikaci, ignorují zásady nešíření zbraní hromadného ničení a neakceptují systém kontroly zbrojení. Faktem je, že část argumentace USA je založena na úmyslně nepřesných a zkreslených informacích. Čím více jde USA o získání strategické převahy ve světě, tím více se snaží ovlivnit veřejné mínění. Dezinformační kampaň je nedílnou součástí zahraniční politiky USA.

USA svoji vojenskou přítomnost v zahraničí budují pomocí otevřené vojenské intervence (válečný stav) a politicko-hospodářský vliv pak uplatňují na základě spolupráce s vládami, které jsou v zemích jejich zájmu nainstalovány. Od skončení studené války se USA snaží získat mocenský vliv především na území bývalého SSSR. Ve vojenské oblasti si USA vytvářejí podmínky, které jim mají zajistit strategickou převahu nad Ruskou federací (RF). Hlavním důvodem tlaku vůči RF je množství zásob surovin, které se budou snažit USA dříve či později ovládnout.

Po žádosti USA o umístění radarové stanice na českém území a následných jednáních je evidentní, že jde o - i když to oficiální místa popírají - o prostředky namířené především proti Rusku. Ze strany USA jde tedy o vydírání silou i o pokus nastartovat nové kolo zbrojení, nových zbrojních a dalších militárních zakázek pro vojenskoprůmyslový komplex USA. Prostě kšeft, ale i opakovaný pokus »uzbrojit Rusko«, přinutit ho k ústupkům v mocenském prostoru a získat co největší podíl na surovinách.

Česká republika jako poslušný nástroj americké politiky bude v pozici »bílého koně«, na kterého se snese odvetný úder případného protivníka. Při tom radar bude komponent obrany USA, jehož území tímto zůstane nedotčeno. V případě rozmístění radarové stanice na území ČR se naši občané stanou nevýznamnou statistickou položkou v amerických tabulkách předpokládaných ztrát. Na území ČR se zatím nenachází žádný strategicky významný cíl (vojenský, politický), který by zavdával příčinu k raketovému útoku ze strany tzv. problémových států.

Během posledních sedmnácti let byla zřetelně prokázána agresivní a imperiální povaha mocenské politiky USA, na které členské státy NATO více či méně participovaly. V politických kruzích se vyslovují souhlasné názory na přijatelnost amerického radaru pod hlavičkou NATO (ČSSD). Těmto politikům je ale nutno připomenout, že samotné USA definují, že jde o americký radar, a vyslovily uspokojení nad tím, že vláda ČR již dala souhlas, aby bez ohledu na další vnitropolitický vývoj, bylo započato s přípravou stanoviště. Na základě tzv. urychlené dohody začne výstavba a zabezpečování všeho, co souvisí údržbou, provozem, místní podporou a bezpečností radarové stanice USA ve vybrané lokalitě Brdy.

NATO a USA nikdy nezahájí válku proti síle, kterou nebudou schopni totálně paralyzovat. Vytváření dalších vojenských základen NATO a hlavně USA na evropském kontinentu je evidentně vedeno snahou získat vojenskou převahu a mocensky ovládnout globalizovaný svět. Nedílnou součástí procesu je ovládnutí strategicky významného území České republiky. Přestože hovoříme o USA, Evropě a Rusku, globálně se tento problém může týkat dalších světových center, jako jsou Čína, Indie, ale Írán, tzv. asijští tygři, islámské státy, a stále významově posilující některé země Latinské Ameriky.

Obavy z instalace radaru v ČR se koncentrují do takových následků provozu, jako je škodlivé vyzařování, rušení radiotechnických komunikací, nutnosti přijímat opatření například v leteckém provozu, vytvářet koridory pro zásobování apod. Z bezpečnostního hlediska jsou obavy z nárůstu nebezpečí teroristických útoků a odvetných opatření Ruska (Číny) pro případ masivnějšího konfliktu. Radar se v takovémto případě vždy stane cílem prvního pořadí. Z hlediska práva část území a americká posádka nebudou podléhat jurisdikci ČR.

Ekonomický přehled USA

Spojené státy americké jsou federální prezidentskou republikou s vládou fungující na systému oddělených mocí. V čele federální výkonné moci stojí prezident, který je také vrchním velitelem ozbrojených sil. Od ledna 2025 je prezidentem USA republikán Donald Trump. Vykonavatelem zákonodárné moci je dvoukomorový Kongres, skládající se ze Sněmovny reprezentantů a Senátu. USA jsou učebnicovým příkladem dvoustranického systému, v němž se u moci střídají dvě hlavní politické strany (demokraté a republikáni). Poslední prezidentské volby se konaly dne 5. listopadu 2024, ve kterých zvítězil republikánský kandidát Donald Trump. Ve stejný den volili občané USA také členy federální Sněmovny reprezentantů a senátory. Převahu v obou komorách Kongresu v roce 2024 získala Republikánská strana.

Ekonomika USA produkuje bezmála čtvrtinu světového bohatství a americký dolar je oficiální světová rezervní měna. Vojensky zůstávají USA jedinou supervelmocí na světě. USA mají největší námořní flotilu na světě. Současná americká zahraniční politika reaguje na dynamicky se měnící mezinárodní prostředí, které po období jasného unipolárního systému charakterizuje nově i vzestup dalších mocností, jako je zejména Čína. Díky tomu se americká diplomacie stále více orientuje na region Pacifiku. Současná administrativa rovněž klade důraz na prosazování obchodních zájmů USA, přičemž klíčovým prvkem je dosažení přebytku v obchodní bilanci, což vedlo k zavedení cel vůči Číně a dalším významným obchodním partnerům. V oblasti migrace se USA zaměřují na přísnější regulace. Kromě toho americká vláda plánuje snížit výdaje a prosazuje větší zdrženlivost ve vojenské a rozvojové pomoci.

Počet obyvatel Spojených států amerických dle Úřadu pro sčítání lidu je 331 449 281 (údaj za rok 2020, podle odhadů je obyvatel v roce 2024 již 346 milionů). USA jsou třetím nejlidnatějším státem světa a tvoří přibližně 4,22 % z celkového počtu obyvatel světa. Populace USA je tudíž rozmanitá, převažují běloši se zhruba 61,6 %, Afroameričané tvoří 12,4 %, Asiaté 6 %, Indiáni 1,1 %. Tyto údaje zahrnují také 18,7 % obyvatel, kteří se považují za jednu z těchto skupin a zároveň za Hispánce nebo Latinoameričany. Nejrychleji rostoucí skupinou jsou Hispánci a Asiaté. 4,3 % obyvatel se považuje za příslušníky dvou nebo více ras. Nejrozšířenějším jazykem je angličtina (78 %), následovaná španělštinou (13 %).

Níže je tabulka s vybranými ekonomickými ukazateli USA:

Bankovní soustavu USA tvoří centrální banka (Fed) a rozvinutá síť komerčních bank, spořitelen, družstevních a investičních bank. Fed plní funkci centrální banky a řídí měnovou politiku. Třemi největšími komerčními bankami v USA k 1. 1. 2025: JP Morgan Chase, Bank of America, Wells Fargo. České firmy obchodující a podnikající v USA si musí uvědomit důležitost, jaká je zde věnována pojištění (téměř) veškerých aspektů podnikání. Standardní vklady v bankách jsou podle pravidel FDIC pojištěny do výše 250 tisíc USD.

Daňový systém v USA se dělí na federální a státní. Federální daně jsou společné pro všechny, jednotlivé státy USA si ale určují své vlastní daně. Přímé daně: daň ze zisku firem (corporate income tax - CIT) je vybírána na všech správních úrovních (federální, státní, místní). Sociální pojištění (social security tax) a zdravotní pojištění (medicare tax) platí zaměstnavatel i zaměstnanec ze svého hrubého příjmu. Daň z příjmu fyzických osob (individual personal income tax) je vybírána také na všech správních úrovních (federální, státní, místní). Termín pro zaplacení je 15. dubna. Federální daň z příjmů se odvíjí od výše příjmu a může se pohybovat na škále od 10 % do 37 %. Nepřímé daně jsou prodejní daň (sales tax), letecké a letištní daně (airport tax), telekomunikační daň (telecommunications tax), spotřební daň (excise tax).

Spojené státy americké zůstávají hlavní světovou supervelmocí s nezpochybnitelným vlivem v oblasti mezinárodněpolitické, vojenské a ekonomické. Během funkčního období prezidenta Trumpa došlo k odklonu USA od zásad multilateralismu, nicméně s nástupem Bidenovy administrativy se americká zahraniční politika vrátila do obvyklých pozic. Po znovuzvolení Trumpa se tento odklon ještě prohloubil, což lze ilustrovat například odstoupením od Pařížské dohody, vystoupením z WHO nebo pasivnější rolí v NATO.

tags: #usa #stav #ohrozeni #zeme

Oblíbené příspěvky:

• Výpočet pokuty za emise CO2
• Blíže k přírodě s německými kořeny
• Definice Objemu Emise
• Co dělat, když odpad bublá
• Rámcová úmluva OSN o změně klimatu