Rozdíly Mezi Ekologickým, Konvenčním a Bio Zemědělstvím

Mezi lidmi existují zapřisáhlí zastánci toho, že mezi konvenčními a biopotravinami neexistuje žádný rozdíl. Na toto téma probíhají už po desetiletí různé studie, které by měly potvrdit nebo vyvrátit, zda jsou zemědělské produkty vznikající v kvalitě bio lepší a v čem.

Nutriční Kvalita Masa a Mléka z Ekologické Produkce

Mezinárodní tým v čele s profesorem Carlo Leifertem z Univerzity v New Castle (Velká Británie) analyzoval data z celého světa, konkrétně srovnání 196 publikací zaměřených na mléko a 67 publikací zabývajících se hodnocením masa. Z výsledků systematické studie, která je největší svého druhu na světě, vychází najevo jasné rozdíly mezi masem a mlékem původem z konvenční a ekologické produkce.

Biomaso a biomléko obsahuje o 50 % více prospěšných omega-3 mastných kyselin než konvenční produkce. Omega-3 mastné kyseliny jsou spojovány s redukcí vzniku kardiovaskulárních nemocí, se zlepšováním neurologického vývoje a lepší funkcí imunity.

„Zahrnout omega-3 mastné kyseliny do naší stravy není zcela jednoduché, přechodem z konvenčních produktů na biomléko a bio maso se může jejich obsah ve stravě zvýšit, a to současně bez zvýšení příjmu kalorií a nežádoucích nasycených mastných kyselin,“ komentuje výsledky Chris Seal, profesor oboru potravin a lidské výživy z Univerzity v Newcastlu.

Konvenční mléko má o celých 74 procent více esenciálního jódu než biomléko. Obsah jódu je ve většině potravin nízký, kromě mořských ryb a plodů moře, a proto Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) doporučuje fortifikaci stolní soli.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Detaily

Zjištěný vyšší obsah jódu v konvenčním mléce (o 74 % více jódu než biomléko), je důležitou informací zejména pro spotřebitele v zemích, kde se jodizovaná stolní sůl nepoužívá (př. Velká Británie).

V USA, Brazílii, Číně a v mnoha evropských zemích, mezi něž patří i Česká republika, kde se sůl jódem běžně fortifikuje, může však zvýšená hladina jódu v mléce při vyšší konzumaci mléčných produktů zvýšit riziko jeho nadměrného příjmu.

„Mezi nedostatkem (<140 µg/den) a přebytkem jódu (> 500 µg/den) v denním příjmu je relativně úzká hranice, přičemž příliš mnoho jódu ve stravě může vést ke zdravotním komplikacím, například k rozvoji thyreotoxykózy,“ říká Gillian Butler, spoluautorka studie a lektorka výživy hospodářských zvířat na Univerzitě v Newcastlu. Z těchto důvodů Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) navrhl snížení povolené dávky jódu v krmivech pro dobytek z 5 na 2 mg jódu na kg krmiva.

Výsledky studie dokazují, že už jeden půl litru biomléka pokryje 53% z denní doporučené dávky a půl litru konvenčního mléka až 88% doporučeného denního příjmu.

Citace: „Lidé si vybírají biomléko a bio maso ze tří důvodů: zlepšení welfare zvířat, positivní dopad ekologické produkce na životní prostředí a přesvědčení o zdravotních benefitech. Stále víme však málo o vlivu bioprodukce na nutriční kvalitu, proto jsou tyto dvě studie potřebné,“ říká Carlo Leifert, profesor Univerzity v Newcastlu.

Čtěte také: Udržitelné zemědělství: Srovnání

„Ukázali jsme bez jakýchkoliv pochyb, že existují rozdíly ve složení konvenčních potravin a biopotravin. Tři existující studie o plodinách, mase a mléce naznačují, že přechod ke konzumaci ekologického ovoce, zeleniny, masa a mléčných výrobků může poskytnout významně vyšší příjem antioxidantů a omega-3 mastných kyselin,“ komentuje aktuální výsledky Carlo Leifert.

Autoři studie dále zdůrazňují, že bylo dosud prováděno pouze malé množství studií porovnávajících konvenční a ekologickou produkci a že i významné výsledky nesou vysokou hladinu nejistoty. "Potřebujeme podstatně více dobře navržených studií a průzkumů, než budeme moci přesně odhadnout rozdíly ve složení masa různých hospodářských zvířat a mnoha nutričně významných látek jako jsou vitamíny, minerální látky, toxické kovy či rezidua pesticidů.

Dopady na Životní Prostředí

Ekologické zemědělství (dále EZ) má více pozitivních efektů na ochranu přírodních prvků a na krajinu než zemědělství konvenční. Ekologické hospodaření podporuje vyšší biodiverzitu flóry a fauny na obhospodařovaných plochách a v okolních biotopech.

Na ekologicky obhospodařovaných plochách bývá zaznamenán vyšší obsah organické hmoty v půdě, větší oživení a vyšší biologická aktivita. Ekologický zemědělský systém vykazuje nižší nebo stejné množství vyplavovaných dusičnanů ve srovnání s konvenčním zemědělství.

Srovnávací výzkumy dokazují až o 50 % nižší vyplavované množství živin na hektar z EZ. (Pozn.: nadměrné množství živin - vzniklé splachy dusíku z dusíkatých hnojiv do podzemních a povrchových vod způsobuje tzv. eutrofizaci, tedy nadměrné nasycení vodního prostředí, které vede k přemnožení vodních organismů, vyčerpání kyslíku a narušení vodního ekosystému a s ním související samočisticí schopností vod).

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Řada studií prokazuje, že bioprodukty obsahují podstatně nižší rezidua pesticidů než konvenční produkty. Nicméně i produkty ekologického zemědělství mohou být zatíženy malým množstvím zbytků pesticidů z okolního prostředí.

Srovnávání bioproduktů a konvenčních produktů ukazují, že obecně je obsah dusičnanů v zelenině vypěstované v režimu EZ o 10 až 50 % nižší než v zelenině z konvenčního zemědělství.

Výnosy a Efektivita

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce. Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace).

Studie naznačuje, že vymýcení přírodních ekosystémů ve prospěch plodin pro biopaliva může být kontraproduktivní stejně tak, jako zalesňování polí, na kterých se původně dobře dařilo kukuřici. Sporné výsledky dávají energetické plodiny, na paškál si autoři berou i různé typy extenzivního hospodaření, včetně ekologického zemědělství (dále EZ).

Na příkladu dvou plodin (hrášku a ozimé pšenice) ekologicky vypěstovaných ve Švédsku, poukazují na nižší výnosy ekologické produkce, která tak může v budoucnu hypoteticky stát za rozšiřováním zemědělských ploch a tím vyššími emisemi uhlíku.

Tvrzení, že větší potřeba ploch pro EZ vede k vyšším emisím oxidu uhličitého díky odlesnění, podsouvá veřejnosti klamnou představu, že ekologické zemědělství v jedné lokalitě přispívá k vymýcení původních ekosystémů jinde na světě.

Ekonomické Aspekty

EZ nejde dělat pouze z ekonomických důvodů a za účelem maximalizace zisku. Hospodaření musí být ekonomicky životaschopné, ale současně environmentálně šetrné. Smyslem je najít rovnováhu mezi produkcí zboží a poskytováním veřejných statků, ideálně bez přílišné závislosti na dotacích.

Dokud se však do ceny produktů nepromítne hodnota, kterou EZ pro společnost přináší, jsou dotace nutností. Jsou také jedním z hlavních motivů k přechodu na EZ.

Není výjimkou, že zemědělci svoji bioprodukci stále prodávají jako konvenční. To, aby se potravina v biokvalitě dostala až ke spotřebiteli, vyžaduje určitou znalost a infrastrukturu. Infrastruktura a znalost je v konvenci na rozdíl od EZ dlouhodobě rozvíjená a dotovaná. Je proto nutné podpořit infrastrukturu, poradenství a sdružování, byť může mít trochu historickou pachuť.

Pokud například pěstujete obilí v EZ, máte problém ho uskladnit. Konvenční zemědělec uloží produkci v jakémkoli ZZN (zemědělské zásobování a nákup - pozn.red.), které s tím pak obchoduje. Ale v EZ nemáte investice na vybudování posklizňových linek dodnes. Sypou to do různých hal či rukodělných sil, nejčastěji je ale úroda prodána hned z pole při sklizni, což není výhodné.

Většina společností si myslí, že ekologické zemědělství je ústup z pokroku a návrat k motyčkám. Naopak, my můžeme experimentovat s novými postupy, protože nás nesvazují termíny, kdy musíme plodiny postříkat chemikálií a podobně. A výsledky z biozemědělství se mohou převést do konvenčního zemědělství,“ říká Sklenář.

„Když se mě někdo zeptá, proč jsou biopotraviny tak drahé, tak odpovídám otázkou, proč jsou konvenční potraviny tak levné?,“ říká Josef Sklenář. Podle něho platí, že co je ekologické, je také z dlouhodobého hlediska ekonomické.

Role Spotřebitele

EZ je však stále velmi malý segment. Naprostá většina lidí nakupuje v supermarketech a ty zase ovlivňují cenu a to, co kupujeme. Nejsme uvědomělí, nepátráme po původu potraviny, nehledáme. Bohužel se to pak promítá v poptávce po domácích biosurovinách. Takováto odezva společnosti je pro ekologické zemědělce demotivující.

Spotřebitel začíná čím dál víc slyšet na bioprodukci a EZ. To podle mne pomůže nakonec roztočit všechno to, o čem se teď bavíme. Jak bude EZ sílit, problémy začnou samy odpadat. Zajímavým doplňkem pro farmy může být prodej ze dvora nebo farmářské trhy, to může to její ekonomice velmi pomoci.

Typický Ekologický Zemědělec

Především je třeba říct, že typická ekofarma neexistuje. Zmínila bych dva hlavní motivy. Srdcaři - rodinné farmy s vlastní půdou, kterým EZ dává smysl, žijí tím a budují kvalitu svého majetku, tedy půdy. A pak ti velcí, s manažery a investičními zájmy, kteří si pomalu uvědomují, že s konvenčním zemědělstvím si nevystačíme, a současně vidí rychle rostoucí a perspektivní trh.

Ekologické Zemědělství a Veřejné Stravování

Akční plán si mj. klade za cíl dosáhnout pětiprocentního podílu biopotravin ve veřejném stravování. Jsou tedy veřejné zakázky cestou, jak dostat víc bioprodukce na trh?

Chybí však znalosti a zkušenosti. Čerstvě schválená novela o potravinách přímo hovoří o tom, že zadavatelé mohou upřednostňovat biopotraviny. A zase nemůžeme na bio příliš tlačit, aby se nezačalo dovážet, protože naši zemědělci na to ještě nejsou připraveni.

Dotační Politika

Z pohledu péče o kvalitní a odolnou krajinu si ale myslím, že nás to nikam neposune. Na druhou stranu jednání již teď nabralo velké zpoždění a zemědělci potřebují jistotu a kontinuitu. Jsme mezi dvěma mlýnskými kameny a ten výsledek tomu zatím bohužel odpovídá, na evropské i české straně.

Zemědělské dotace jsou druhá věc. Ty jsou něčím podmíněné, neměly by být zadarmo. Pokud si zemědělec řekne, já tohle dělat nechci, mně to za ty peníze nestojí, tak se můž...

Závěr

Ekologické zemědělství představuje alternativu ke konvenčnímu zemědělství s důrazem na ochranu životního prostředí, biodiverzitu a kvalitu potravin. I když se potýká s nižšími výnosy a vyššími náklady, jeho přínosy pro udržitelný rozvoj a zdraví spotřebitelů jsou nesporné. Podpora ekologického zemědělství ze strany státu, spotřebitelů a obchodních řetězců je klíčová pro jeho další rozvoj a zajištění udržitelné budoucnosti zemědělství.

Srovnání Klíčových Aspektů Zemědělství

tags: #zemedelstvi #ekologicke #konvencni #bio #rozdily

Oblíbené příspěvky:

• Ilustrace přírody na plochu
• Výlety do přírody v Karlovarském kraji
• Strahovský tunel a kvalita ovzduší
• Příroda a duševní pohoda
• Budoucnost Energetiky v Česku