Moravskoslezský kraj je znám pro svoji průmyslovou činnost. Ta se negativně podepsala na životním prostředí tohoto regionu. To bylo ovlivněno nejen masivní výstavbou měst a průmyslových oblastí, ale také hlubinnou těžbou černého uhlí, či kontaminací půdy, podzemních a povrchových vod. Jedním z výrazných problémů zůstává i znečistěné ovzduší.
Ačkoliv je Ostravsko-Karvinsko považované za jednu z nejvíce znečistěných lokalit nejen v ČR, ale i v rámci Střední Evropy, nalezneme v Moravskoslezském kraji spoustu krásné přírody a zajímavých míst. Naštěstí tyto negativní změny se nedotkly přírody celého Moravskoslezského kraje a zůstávají zde i člověkem skoro nedotčená místa. Příkladem mohou být tři chráněné krajinné oblasti - CHKO Poodří, CHKO Beskydy a CHKO Jeseníky.
Území Moravskoslezského kraje bylo hustě zalesněno. Postupné odlesňování začíná v 13. století, a to vlivem kolonizace na Opavsku. S příchodem Valachů v 15. století začíná rozšiřování pasek v Beskydách. Intenzita odlesňování dále pokračovalo v 16. století, kdy se v kraji rozvíjelo hutnictví a bánění. Na začátku 19. století se ale trend obrací a lidé začínají zpět vysazovat lesy, protože je v kraji přebytek zemědělské půdy. Nejvíce lesů přibylo právě v horských oblastech.
Půdní pokryv se v jednotlivých oblastech kraje liší. Vliv na její strukturu měly nejen přírodní faktory, ale také činnost člověka. Nejvíce znehodnocena je půda provozem hutí v Ostravské pánvi. Největší zastoupení mají v kraji kambizemě, pseudogleje, luvizemě, fluvizemě, hnědozemě a podzoly. Horské oblasti jsou tvořeny podzoly. Při sestupu do nižších poloh na ně navazují kambizemě. Na východě Bruntálska, jihu Opavska a na Novojičínsku se vyskytují převážně kyselé hnědé půdy. Kolem vodních toků se nachází nivní půdy, které bývají zaplavovány.
Intenzivní průmyslová činnost výrazně narušila životní prostředí kraje. Kvalitu ovzduší vyhodnocuje ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav). Poklesy krajiny můžeme sledovat hlavně na Karvinsku. Kuriozitou je pokles kostela sv. Petra z Alkantary v Karviné. Jeho část se na poddolovaném území propadla. Stavba je tak vychýlena asi o 37 m. Menší propady nazýváme pinka. Haldy jsou tvořeny i z hořlavých látek, a proto docházelo k jejím požárům. K dalším negativům patří neestetický vzhled, ovlivnění okolní přírody, zábor půdy, ale i tlak tohoto útvaru na podloží.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
S následky lidské činnosti se snaží ale postupně vypořádávat. Ke zlepšení přispělo jak snížení průmyslové výroby, tak ekologičtější výroba nebo rekultivace krajiny. Jedním z problémů, který pociťuje většina obyvatel jádrové oblasti, je špatná kvalita ovzduší. Ta se v průběhu roku často zhoršuje - zejména přes zimu. Znečištění mnohdy překračuje i imisní limity. Na vinně je nejen hustá doprava a lokální topeniště, ale hlavně tzv. stacionární zdroje emisí.
Asi nejvýraznější vliv na životní prostředí pak měla těžba černého uhlí. Největším zásahem do reliéfu je samotný hlubinný důl. Při tomto způsoby těžby dochází k poddolování území. V těchto oblastech pak můžeme zaznamenat různé poklesy a propady. Při dolování vzniká vedlejší surovina - hlušina. Ta nenachází moc využití, a proto ji je třeba ukládat. Hromaděním pak vznikají haldy.
V krajině také vznikají tzv. brownfieldy. Jedná se o nevyužívané a opuštěné průmyslové a těžební areály. Hlavním problém u těchto oblastí je, že je nelze jednoduše a efektivně využít pro jiné účely. Brownfieldy jsou často totiž kontaminované nebo se zde nacházejí rozpadající se stavby. Kraj a obce se ale tuto situaci snaží řešit. Došlo již k několika znovuoživení brownfieldu. Příkladem může být využití Dolní oblasti Vítkovic, kde se průmyslový areál stal kulturními prostory pro koncerty a festivaly, nachází se zde také muzeum. Dalším příkladem je pak obchodní centrum Nová Karolína v Ostravě. Původně zde stála koksovna a briketárna.
Tyto antropogenní útvary a s nimi spojené činnosti jsou nežádoucími zásahy do krajiny. Poškozují přírodu a zanechávají za sebou mnohdy neestetické a někdy i nebezpečné plochy. Zásahy člověka do přírody ale nekončí vždy pouze devastací krajiny. V Moravskoslezském kraji nalezneme i příklady, které jsou důkazem opaku. Díky antropogenní činnosti zde také vznikly oblasti, na které se vážou chráněné a vzácné druhy rostlin a živočichů. Příkladem je vápencový lom Kamenárka u Štramberku. Těžbou zde byl vytvořen unikátní biotop se vzácným výskytem obojživelníků a plazů - např. čolkem obecným, ještěrkou zední. Dnes je chráněn jako přírodní památka. Jako další příklad si jmenujme tvorbu pastvin Valachy v Beskydech.
Jak už bylo zmíněno, v kraji jsou tři chráněné přírodní oblasti. První z nich - CHKO Poodří se rozkládá na nivě Odry. Řeka tímto územím volně meandruje. Je to jedno z mála míst, kde byl zachován přirozený vodní režim. Vyskytují se zde četná mrtvá ramena, periodické a trvalé tůně. Voda z koryta se často vylévá a zaplavuje okolní nivu. To umožnilo vzniku vzácných ekosystémů lužních lesů a aluviálních luk.
Čtěte také: Udržitelné zemědělství a chov zvířat
Dalším chráněným územím jsou Beskydy. Představují území, na kterém se nacházejí zbytky původních lesů a rovněž louky a pastviny. Ty vznikly v minulosti, kdy byl pokryv přemodelován člověkem. Vyskytují se zde i vzácné druhy fauny a flóry.
CHKO Jeseníky zaujímá území Hrubého Jeseníku. Jeho území je charakteristické členitostí a hluboce zaříznutými údolími. Vyskytuje se zde chráněná horská vegetace. Tato oblast je pokryta z 80 % lesy, převažují smrčiny a bučiny.
Kromě CHKO nalezneme v Moravskoslezském kraji i další chráněná území a taky významné živočišné a zvířecí druhy. Mezi významné přírodní lokality patří např. Dolní Marklovice u Karviné. Zdejší rybníky jsou domovem kuňky ohnivé. U meandrujícího toku Moravice se můžeme setkat s vydrou říční.
Čtěte také: Českém středohoří a ekologické zemědělství
tags: #zemedelstvi #moravskoslezskeho #kraje #vliv #na #ochranu