Zemní Plyn: Ekologické Dopady Těžby a Spotřeby

Těžba zemního plynu, zejména s využitím hydraulického frakování, vyvolává značné obavy ohledně dopadů na životní prostředí. Tyto obavy zahrnují možnou kontaminaci zdrojů podzemní vody, nepříznivé ovlivnění kvality ovzduší, potenciální úniky plynů a dalších látek, problémy spojené se zacházením s odpadními materiály a různé přímé i nepřímé zdravotní dopady.

Hydraulické Frakování a Jeho Rizika

Environmentální dopad hydraulického frakování je nutné posuzovat v širším kontextu. Tato technologie se používá již několik desetiletí při těžbě z kolektorů s nízkou propustností. Co je na současném trendu nového, je to, že frakování se začalo aplikovat na velmi dlouhé horizontální vrty, často až několik kilometrů dlouhé. Do kapaliny používané při hydraulickém štěpení se přidává asi 0,5 % chemikálií - mimo jiné látky pro snižování tření, látky zamezující korozi, látky likvidující mikroorganismy, gely a lubrikanty k chlazení vrtné hlavice atd.

Pokud je ložisko mělké, zdá se pravděpodobné, že umělé trhliny by mohly zasáhnout do mělčích vrstev, které obsahují aquifery pitné vody. Chemikálie používané při frakování by potom zdroj pitné vody kontaminovaly. Při použití technologie hydraulického štěpení hrozí úniky škodlivých látek do podzemních i povrchových vod, a to jak z důvodu havárií (špatná cementace vrtu v úrovni zvodní, průniky škodlivin podél vrtu ze spodních nezacementovaných úseků vrtu, úniky z nádrží, netěsnosti a koroze potrubí), tak v důsledku nepředpokládaných průniků štěpné vody horninovými vrstvami, puklinami a zlomy v důsledku štěpení.

Stejně jako v jakémkoli procesu těžby může znečištění vzniknout také mnoha jinými způsoby, například při požáru nádrží a techniky na vrtech, explozích vrtů, dopravních nehodách, únicích metanu, zemního plynu a dalších chemických látek. V dubnu 2011 došlo k masivní explozi vrtu společnosti Chesapeake v Pensylvánii. Jednalo se o podobnou událost, jaká se před několika lety stala na ropné plošině BP v Mexickém zálivu, jen se místo ropy jednalo o břidlicový plyn. Obruba vrtací hlavy praskla a z vrtu několik dní nekontrolovaně tryskala toxická voda. Než se podařilo proud zastavit, muselo být evakuováno 7 rodin a 38 000 litrů frakovací kapaliny uniklo do okolních polí a potoků.

Spotřeba Vody a Její Dopady

Těžba břidlicového plynu vyvolává potřebu odběru velkého množství vody, které je zapotřebí pro technologii hydraulického štěpení. Pro těžbu břidlicového plynu je třeba velkých objemů vody, což může v oblastech těžby potenciálně ohrozit její dodávky. Každá jednotlivá operace frakování vyžaduje až 16 milionů litrů vody, na jednom vrtu je přitom nutné uskutečnit až 10 operací frakování. Podle výpočtů by voda, spotřebovaná na frakování na jednom vrtu, stačila na jeden rok pro 10 000 Evropanů.

Čtěte také: Podmínky pro daňové osvobození

Vysoká spotřeba vody je problémem zejména v oblastech, kde se jí už v současnosti nedostává nebo tam, kde může nastat nedostatek vody v budoucnosti díky změnám klimatu. Německo a Polsko, země s velkými zásobami břidlicového plynu, mají v evropském srovnání velmi nízký podíl obnovitelných zdrojů vody na hlavu. Ve Spojeném království probíhá těžba v oblasti, kde jsou lokální zdroje vody již považovány za přečerpané. Letní sucho, které postihlo značnou část USA v roce 2012 odhalilo dopady vysoké poptávky po vodě - v některých oblastech Texasu a Kansasu musela být těžba zastavena, v Pensylvánii bylo zakázáno odebírat vodu z řek. V dalších oblastech se těžaři pokusili přeplatit farmáře a nabízeli za přístup k vodě vysoké částky vlastníkům pozemků a vodních zdrojů.

Změny Krajiny a Doprava

Těžba břidlicového plynu znamená nevyhnutelný zábor volné krajiny v oblasti těžby, působí změnu původní tváře krajiny, kterou mění na krajinu industriální a to s ohledem na hustotu vrtů výrazným způsobem. U každého vrtu je několik pump, odkalovacích nádrží s frakovací kapalinou vytlačenou zpět z vrtu, skladovací nádrže a kompresorové stanice. Krajina se nemění jen vizuálně, zásadní dopady na krajinný ráz má i rostoucí hluk, který působí jak vlastní technologická zařízení těžby, tak ve velké míře indukovaná těžká nákladní doprava. Vybudování jedné těžební základny se svazkovým vrtem vyvolá potřebu až 2000 přejezdů nákladních vozidel.

Výše popsaný zábor volné krajiny a nárůst těžké nákladní dopravy znamená také dopady na terestrické ekosystémy, které v krajině existují. Dochází k jejich fragmentaci a plošnému úbytku, hrozí zábor cenných lokalit významných pro zachování biodiverzity. Díky vyvolanému nárůstu nákladní automobilové dopravy lze očekávat i větší množství usmrcených živočichů při střetech s vozidly. Výrazné zhoršení životního prostředí obyvatel těžbou dotčených území nastane v případě zahájení těžby zejména v dnes klidných oblastech, kde má krajina dosud převážně zemědělský venkovský nebo přírodní charakter.

Seismická Aktivita

V souvislosti s frakováním byla zaznamenána zvýšená seismická aktivita včetně menších zemětřesení. Otřesy jsou způsobeny zřejmě samotným procesem frakování nebo vháněním odpadní vody do vrtů. Další příčinou seismické aktivity je znečištění podzemních vod, které svým chemickým působením otevírá nové trhliny v horninách. Spojené státy registrují od roku 2008 čtyřnásobný nárůst počtu zemětřesení o síle 3 nebo více stupňů Richterovy stupnice v centrální oblasti země. Podle Úřadu pro přírodní zdroje v Ohiu jsou tato zemětřesení téměř určitě způsobena využíváním podzemních prostor vrtů k ukládání odpadních vod z frakování. Odpadní voda působí v trhlinách hornin jako lubrikant, který usnadňuje jejich pohyby. Společnost Cuadrilla Resources, těžící pomocí frakování v Preese Hall ve Velké Británii, musela po dvou zemětřeseních o síle 1,5 a 2,3 stupňů zastavit v dubnu a květnu 2011 těžbu. Experti, kteří zemětřesení zkoumali, tvrdí, že bylo způsobeno procesem frakování.

Emise Metanu a Skleníkový Efekt

Zastánci břidlicového plynu často tvrdí, že jde o vhodný typ paliva, které nám umožní přechod od fosilních paliv s vysokou uhlíkovou stopou k čistšímu energetickému mixu. Spalování plynu v elektrárnách, říkají jeho zastánci, vede k polovičním emisím oxidu uhličitého než spalování uhlí, což činí z břidlicového plynu ekologičtější palivo. Je proto vhodnou variantou ochrany klimatu. Nedávná studie Evropské komise pro klima však potvrdila, že uhlíková náročnost, poměr emisí skleníkových plynů k získané energii, z těžby a spotřeby břidlicového plynu je v průměru vyšší než u zemního plynu a ropných paliv.

Čtěte také: Obnovitelnost zemního plynu: fakta

Emise přímo z těžby břidlicového plynu byly dříve považovány za poměrně nízké (0,2-0,9 procenta emisí ze spalovacích procesů). Nové studie ale popisují stále více důkazů o vyšších emisích a metan také uniká během zpracování a dopravy. Tyto úniky metanu mohou být omezeny při využití nejlepších technologií, ale nedaří se je zastavit úplně. Robert Howarth připomíná zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN, podle kterého je metan odpovědný za zhruba 30 procent veškerého globálního oteplování pozorovaného od poloviny 19. století.

Srovnání Dopadů LNG a Uhlí na Klima

Podle studie, kterou Robert W. Howarth zveřejnil loni v říjnu, je dopad na klima v dvacetiletém horizontu v případě LNG o desítky procent vyšší než v případě těžby a spalování uhlí. Pokud se LNG přepravuje zastaralými tankery, které spalují těžký topný olej, rozdíl je až 2,5násobný. Metan se v atmosféře rychleji odbourává, tudíž ve stoletém horizontu je rozdíl méně výrazný.

Howarth ve své práci modeluje řadu různých scénářů, lišících se vzdáleností, kterou LNG musí při exportu urazit a množstvím možného uvolněného metanu. Z výpočtů vyplývá, že i když plyn putuje nejmodernější lodí a nejpřímější cestou, emise skleníkových plynů z celého životního cyklu jsou o 24 % horší než emise, které vzniknou vykopáním a spálením ekvivalentního množství uhlí. Jako nejhorší variantu označil situaci, kdy plavba je dlouhá a LNG je exportováno ve starém plavidle spalujícím velké množství ropy. V takovém případě je emisní dopad o 274 % horší než uhlí.

Níže je uvedena tabulka srovnávající dopady LNG a uhlí na klima v různých scénářích:

Dopady na Zdraví Obyvatelstva

Důkazy o znečištění ovzduší vlivem technologie frakování pochází především z USA. V oblastech těžby břidlicového plynu lze nalézt zvýšené koncentrace benzenu a jiných potenciálně toxických uhlovodíků včetně ethylbenzenu, toluenu a xylenu. Ty mohou způsobovat podráždění očí, bolesti hlavy, dýchací potíže a vyšší riziko rakoviny.

Čtěte také: Historický vývoj trolejbusů v Teplicích

Ve venkovské Albertě vykazovaly děti narozené matkám žijícím v blízkosti frakovaných vrtů zvýšený výskyt nízké porodní hmotnosti, předčasných porodů a závažných vrozených vad. Data shromážděná od více než 15 milionů příjemců Medicare prokázala, že senioři žijící poblíž těžebních lokalit čelili vyššímu riziku předčasného úmrtí než obyvatelé oblastí bez hydraulického štěpení. Výzkum v Pensylvánii odhalil dvoj- až trojnásobné zvýšení výskytu leukémie u dětí, které vyrůstaly v blízkosti frakovaných vrtů - nebo jejichž matky tam žily během těhotenství. Mezi další dokumentované nepříznivé zdravotní projevy patří zhoršení astmatu, stejně jako zvýšené míry hospitalizace, výjezdů sanitek, návštěv pohotovosti, samostatně hlášené respirační problémy a kožní vyrážky.

tags: #zemní #plyn #ekologie #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Ochoz u Brna: Škola v přírodě
• Údržba veřejných pohřebišť
• Tipy pro výběr dámských bot do přírody
• Klimadiagramy
• Zákon o ochraně přírody