Zemní plyn v dopravě a jeho emise v České republice

10.04.2026

V posledních letech se v České republice zvyšuje zájem o využití zemního plynu v dopravě. Celková spotřeba zemního plynu v tuzemské dopravě vrostla za rok 2021 o 4,5 % na rekordních 97,112 milionu m3. Důvodem je jak stabilní a zavedené využívání stlačeného zemního plynu (CNG), tak výrazný nárůst spotřeby zkapalněného zemního plynu (LNG) v sektoru nákladní dopravy. Značný zájem u motoristů zaznamenal rovněž zemní plyn s příměsí biosložky, tzv. BioCNG. Jeho spotřeba stoupla meziročně o 1 197 % na 14,91 milionu m3.

V loňském roce jezdilo po českých silnicích celkem 29 610 vozidel poháněných CNG. Například počet autobusů vzrostl o více než sto na celkových 1 830. K pohonu svých firemních flotil či vozových parků MHD právě tímto palivem se rozhodlo hned několik společností a měst. Zájem o zemní plyn v dopravě dokládá i stále rostoucí počet veřejných CNG stanic. Přestože se v minulosti jako dostatečný počet pro ČR zmiňovala hodnota dvou set stanic, v loňském roce jich v tuzemsku přibylo dalších devět a jejich celkový počet dosáhl již 228.

Ještě větší nárůst zájmu je v sektoru těžké nákladní dopravy, kde LNG nabízí k naftovým tahačům v současnosti jedinou dostupnou alternativu. Její výhodou jsou jak nízké emise a provozní náklady, tak dostatečný výkon a dojezd. Celková spotřeba LNG se podle ČPS meziročně zvýšila o 178 % na 3,8 milionu m3 a počet tahačů se v tuzemsku ztrojnásobil. Aktuálně jezdí na českých silnicích 106 nákladních vozů na zkapalněný zemní plyn a k dispozici mají tři veřejné plnicí stanice. Čtvrtá by měla být otevřena ještě v prvním čtvrtletí tohoto roku a do roku 2030 je v plánu vybudovat infrastrukturu o celkovém počtu tří desítek stanic LNG.

Zemní plyn s příměsí biometanu je českým řidičům k dispozici od roku 2020. Zájem o tzv. BioCNG mezi motoristy od té doby neustále roste a aktuálně jej nabízejí všichni velcí hráči na trhu s plynem, jako je innogy Energo, E.ON Energie, Pražská Plynárenská či Bonett. Ti již v minulém roce vykazovali podíl BioCNG na celkové výtoči v desítkách procent a letos by se měli mnohdy blížit stoprocentnímu pokrytí spotřeby stlačeným biometanem.

V příštích měsících budou navíc zprovozněny také první české vodíkové plnicí stanice na pražském Barrandově a v Litvínově. S výstavbou dalších čtyř stanic se počítá v Brně, Plzni, Ostravě a v pražských Horních Počernicích. "A pro tuzemský trh jsou také připraveny již první vodíkové osobní vozy,“ uvedla Lenka Kovačovská.

Čtěte také: Podmínky pro daňové osvobození

„Potvrzuje se, že plynová mobilita má jednoznačný potenciál postupně vytvořit nákladově efektivní synergii s elektromobilitou a vodíkovou mobilitou a výrazně přispět k dekarbonizaci sektoru dopravy. Pro dosažení tohoto cíle je však nutné respektovat princip technologické neutrality, umožnit rovný přístup ke všem alternativním palivům a postupný přechod na jejich ekologičtější varianty,“ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS).

Česká republika se zavázala ke snižování emisí v oblasti nákladní silniční dopravy. Řešení nabízí zkapalněný zemní plyn. Podle Evropské agentury pro životní prostředí narostly v letech 2013 až 2019 emise v silniční dopravě o osm procent. Součástí plánů Evropské unie ohledně klimatické neutrality do roku 2050 je reforma emisních povolenek. Podle reformy by se povolenky měly od roku 2027 týkat i silniční dopravy.

„Ve srovnání s naftou produkuje zkapalněný zemní plyn (LNG) o 15 procent méně emisí oxidu uhličitého. A také až o 90 procent méně oxidů dusíku. Tvorbu pevných částic v podstatě eliminuje. Dlouhodobě přinese dopravním a logistickým společnostem zajímavé finanční úspory. Nákup povolenky promítnou výrobci přímo do cen paliv. Při ceně 45 eur za tunu oxidu uhličitého by růst nákladů u naftového motoru činil 1,10 koruny za kilometr, u bioLNG pouze 0,30 koruny. Infrastruktura GasNetu je na bioLNG připravená už nyní. Oproti dieselu má bioLNG o 95 procent nižší emise,“ vysvětluje Dostál.

Na českých silnicích jezdí aktuálně téměř 30 000 vozidel na stlačený zemní plyn (CNG). Podíl vozů poháněných zkapalněným zemním plynem (LNG) se meziročně několikanásobně zvýšil a aktuálně je jich v tuzemsku registrováno již více než 120. Nabízejí dojezd kolem 1200 km a oproti běžným naftovým motorizacím neprodukují v podstatě žádné škodlivé emise oxidu síry, dusíku ani pevných částic.

Výhodnost CNG proti tradičním pohonným hmotám podporuje mimo jiné spotřební daň. Ta od začátku roku 2015 do konce letošního roku činí u CNG 0,72 Kč za metr krychlový.

Čtěte také: Obnovitelnost zemního plynu: fakta

Český plynárenský svaz představil dvě nové nezávislé studie, jež potvrzují pozitivní vliv CNG na snižování emisí oxidů dusíku (NOX) a oxidu uhličitého (CO2). Asi nejzajímavějším výsledkem analýzy zpracované českými univerzitami je možnost snížení emisí NOX o více než 90 % při provozu na CNG ve srovnání naftovými automobily. Mezinárodní vědecký tým zase upozornil na fakt, že ve srovnání s benzínovými motory vzniká spalováním CNG o téměř čtvrtinu méně CO2.

„CNG vozidla plní nejpřísnější emisní normy bez potřeby dodatečných filtrů, nástřiků močoviny či podvodných úprav řídicích jednotek. Stlačený zemní plyn tak logicky vychází jako jasné řešení pro efektivní snižování emisí v dopravě,“ řekl Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu.

První z nových studií, zadaná Českým plynárenským svazem v roce 2016, odhalila především výrazné rozdíly v emisích NOx. Zaměřila se přitom na porovnání emisí celkem devíti automobilů včetně lehkých užitkových vozidel s různými motory v běžném provozu. Ve srovnání s naftovými vozy porovnatelné velikosti a motorizace vyprodukovala vozidla na CNG zhruba jedenáctkrát méně oxidů dusíku,“ uvedl Michal Vojtíšek z Centra vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT v Praze, který byl spoluautorem výzkumu.

„Motory na CNG zpravidla mají velmi nízké emise látek rizikových pro lidské zdraví, a to nejen na zkušebně, ale také během skutečného provozu v ulicích. Oproti benzinovým motorům produkují výrazně méně částic a oproti naftovým motorům výrazně méně oxidů dusíku. Uvážíme-li emise při výrobě elektrické energie, je ze všech klasických i alternativních paliv CNG pravděpodobně nejméně rizikovým pro lidské zdraví.“ uzavřel M. Vojtíšek.

Výsledky měření CO2 vychází z analýzy představené Natural & Bio Gas Vehicle Association (NGVA) Europe provedené metodou Well-to-Wheel. „V roce 2030 odborníci očekávají dokonce více než 36% snížení emisí CO2 u CNG vozů oproti benzinovým modelům. Významný rozdíl předpokládají už i v porovnání s dieseleovými auty, konkrétně o 23 %,“ informoval J. Ruml.

Čtěte také: Historický vývoj trolejbusů v Teplicích

Emise z dopravy se na celkovém znečištění ovzduší v ČR podílejí přibližně z jedné pětiny. V současné době jezdí po tuzemských silnicích zhruba 17 500 vozidel na CNG a jejich počet stále roste.

Při dopravě zemního plynu z USA do Česka vznikne přibližně 132 g CO2e na přepravený kilogram plynu, při přepravě kila uhlí v tuzemsku unikne do atmosféry 0,2-9 g CO2e, na některých trasách tedy více než 100krát méně. Dopravu a těžbu plynu navíc doprovází úniky, podle některých odhadů do ovzduší uniká až desetina celkově vytěženého zemního plynu. Jedná se přitom o metan, který má z hlediska skleníkového efektu mnohonásobně horší dopad než oxid uhličitý. Naopak při spalování produkuje více emisí uhlí. Z dlouhodobého hlediska se tedy jako nejlepší volba jeví mix obnovitelných zdrojů a jádra, kde problém emisí ze spalování a úniků odpadá.

Tanker převážející plyn do Evropy z USA musí urazit zhruba 9 500 kilometrů přes oceán, a to z Mexického zálivu do nizozemského Eemshavenu. Z tohoto přístavu pak plynovodem přes Německo putuje až do České republiky. Oproti tomu české uhlí do elektrárny putuje řádově jednotky až stovky kilometrů.

V přepočtu produkovaných skleníkových plynů na objem přepraveného materiálu vychází tankery z běžných typů přepravy jako ekologičtější. Na tunu uhlí, která urazí kilometr vzdálenosti, připadá u železniční dopravy 47 g CO2e, zatímco u tankerů a tuny zemního plynu se jedná o 11 g CO2e. Tankery ze srovnání vychází lépe zejména díky tomu, že dokáží najednou přepravit velké množství paliva, a to i ve srovnání s ropovody.

Je ale otázkou, kolik zemního plynu unikne do atmosféry při jeho těžbě a dopravě. Skrze tyto úniky se totiž do ovzduší dostává metan s mnohonásobně větším skleníkovým efektem, než jaký má oxid uhličitý. Pokud do atmosféry unikne více než 4,9 % vytěženého objemu plynu, stane se z hlediska produkovaných emisí „horším“ než uhlí. Současné odhady, kolik plynu do atmosféry skutečně unikne, se liší a zpravidla nepřesahují ani nižší zmíněnou hranici.

Analytička nevládní neziskové organizace Centra pro dopravu a energetiku Veronika Murzynová uvádí: „Úniky metanu z plynové infrastruktury se mohou pohybovat kolem 5-10 %.

Murzynová také dodává, že Evropa má hotovou legislativu v oblasti snižování emisí metanu v sektoru energetiky. Úspěchem je, že od roku 2027 budou i pro dovozce plynu do EU platit pravidla o monitorování úniků metanu z jejich infrastruktury a jejich reportování.“

Zatímco v porovnání emisí z dopravy vychází lépe české uhlí než plyn z USA, u emisí ze spalování je to naopak. Ačkoliv emise z dopravy paliva nejsou zanedbatelné, při spalování vzniká řádově více skleníkových plynů. Nicméně i při 100% omezení úniků plynu budou stále vznikat emise při jeho spalování.

Kateřina Novotná, šéfredaktorka portálu CSRD.cz, říká: „Finanční prostředky by mohly být rovnou alokovány na obnovitelné zdroje, případně kombinaci obnovitelných zdrojů a jádra, které mají uhlíkovou stopu výrazně menší. Například prostředky z evropských fondů nebo získané z prodeje emisních povolenek by měly být využity právě pro zelenou modernizaci v členských zemích EU.“

Doprava saúdské ropy generuje o 27 % více skleníkových plynů než doprava té ruské. Ačkoliv doprava ropy ropovodem produkuje na kilometr více emisí než doprava tankerem, kvůli rozdílu vzdáleností produkuje transfer ropy ze Saudské Arábie o zhruba 27 % více skleníkových plynů.

CNG dokáže výrazně snížit emise dvou složek s nejhorším dopadem na lidské zdraví a životní prostředí, které produkují automobily.