Želvy v české přírodě: Druhy a jejich výskyt

Obecně se nedá říct, že by želva byla typickým zvířetem naší přírody. Přesto jsou želvy součástí české přírody od nepaměti.

Původní druh: Želva bahenní (Emys orbicularis)

Tím vymizelým druhem je želva bahenní. Původním druhem je u nás právě želva bahenní. Dokazují to fosilní nálezy jejích krunýřů zejména v Polabí.

Želva bahenní (Emys orbicularis) se přirozeně vyskytuje v Česku, a je tak jedinou želvou, kterou lze potkat osobně během procházky. Její zbarvení je převážně tmavé s drobnými žlutými skvrnkami, dorůstá délkou krunýře většinou do 25 cm.

Želva bahenní je přísně chráněný druh želvy, který lze potkat v různých částech Evropy. Na mnoha místech jí však hrozí vyhynutí.

Popis:

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad odpadu?

Želva bahenní je menší, až středně velká želva. Délka krunýře je u samic až 25 cm, u samců 15 cm. Má tmavý, nízce klenutý oválný krunýř s hladkým okrajem s drobnými žlutými skvrnkami a proužky. Stejně zbarvená je i na hlavě, krku a nohou. Hlavu má pokrytou hladkou kůží bez šupin, ocas je kuželovitý, dosti dlouhý, přední končetiny jsou pětiprsté a zadní čtyřprsté. Prsty na předních i zadních končetinách jsou spojeny plovací blánou a zakončeny ostrými zahnutými drápy.

Způsob života:

Převážnou část života tráví ve vodě nebo v její blízkosti. Nejaktivnější je přes den, kdy se sluní na břehu nebo padlých plovoucích kmenech. Nejčastěji ji najdeme ve stojatých zarostlých vodách s bahnitým dnem, tůních, slepých ramenech řek a rybnících, kde dává přednost prohřátým mělčinám. Samička klade 4-15 vajíček, které zahrabává někdy i stovky metrů od vody. Inkubace trvá asi 100 dní. Stejně jako u ostatních druhů želv je pohlaví mláďat ovlivněno teplotou v hnízdě. Na severu areálu malé želvičky po vylíhnutí většinou neopouštějí hnízdo a přečkávají v něm až do jara. Želva bahenní je dlouhověký živočich, má potenciál dožít se i sta let. Přezimuje ve vodě dle místních podmínek 5-7 měsíců.

Výskyt:

Domovem želvy bahenní je území od severní Afriky až po Aralské moře. Dává přednost stojatým vodám a často se vyskytuje v rybnících, na březích jezer a potoků.

Čtěte také: Chov neonky s dalšími rybami

V teplejších obdobích čtvrtohor žila želva i ve Velké Británii, Švédsku a Dánsku, s ochlazujícím se klimatem ustupovala ze severních částí druhového areálu, ale zůstala rozšířena na většině území Evropy a v Malé Asii.

Ještě před časem se želva bahenní vyskytovala na celém území Česka. Kdysi obývala teplé oblasti našeho státu, zejména stojaté vody na jižní Moravě, ale postupně se jaksi vytratila. V Česku se původní populace již pravděpodobně nevyskytují. Na různých místech, hlavně na Moravě, se zbývající jedinci promíchali s vysazenými nebo z chovů vypuštěnými želvami. V současné době by tyto želvy mohly přežívat při soutoku Moravy a Dyje či na jiných místech jižní Moravy. Jedinci občas nalézaní na severní Moravě nebo v Čechách jsou nejspíš importovaná zvířata uniklá z chovů nebo někým záměrně vysazená.

Rozmnožující se populace se vyskytuje na lokalitě Betlém u Věstonické nádrže, jedné z novomlýnských nádrží na jižní Moravě. Jedná se o geograficky nepůvodní linii pocházející z Rumunska. Prosperující betlémská populace dokládá, že v ČR jsou či mohou být vytvořeny pro želvu bahenní vhodné podmínky a že má význam činit prospěšná opatření na dalších lokalitách.

Ochrana želvy bahenní

Želva bahenní je v České republice chráněna zákonem 114/1992 Sb. a v aktualizované vyhlášce 395/1992 Sb. je zařazena do kategorie zvláště chráněný, kriticky ohrožený druh. V Červeném seznamu obojživelníků a plazů České republiky je zařazena jako taxon, o němž nejsou dostatečné údaje. Tuto skutečnost potvrzuje i dostupnost, nebo spíše nedostupnost dat.

Autochtonnost želvy bahenní v České republice dokládají subfosilní nálezy z různých míst. Nálezy alespoň úlomků krunýře jsou zaznamenávány i v posledních letech (např. při různých stavebních výkopech).

Čtěte také: Čivava: Kompletní průvodce

Želva bahenní postupně z většiny oblastí původního výskytu na území ČR vymizela díky dlouhodobému rozsáhlému vysušování mokřadů a tůní, přeměně okolí zbylých tůní na pole nebo lesy a v neposlední řadě díky lovu pro maso. Od středověku, kdy sloužila jako postní jídlo, byla do ČR také dovážena z jižnějších zemí.

Nepůvodní druh: Želva nádherná (Trachemys scripta)

Dnes se stále častěji setkáváme s jiným druhem želvy - želvou nádhernou. Želva nádherná (Trachemys scripta) je nejhojnějším druhem želv v ČR. Od roku 2008 je sledování jejího výskytu věnována zvýšená pozornost. Působením člověka je to také nejrozšířenější nepůvodní želva, kromě Antarktidy žije na všech kontinentech.

Želvu bahenní v ČR postupně nahradila jiná želva, která je česky nejčastěji nazývána želva nádherná.

Snad to souvisí s tím, že stále více nadšencům vyrostla původně miloučká želvička v nerudného macka schopného ukousnout prst. Někdejší nadšenci zase dorostli z původně často dětského věku do let, kdy už měli jiné zájmy či starosti a svých chovanců se zbavili tím nejjednodušším způsobem - vypustili je do přírody. Část želv svým majitelům možná opravdu i utekla. Ať už je to jakkoli, potkat dnes na březích českých vod želvu nádhernou není až tak velký problém. A že se s ní potkávají nejčastěji právě rybáři, na tom není u vodní želvy nic zvláštního.

Poddruh Trachemys scripta elegans je dobře poznatelný podle karmínově červených skvrn za očima po stranách hlavy. Přestože je dovoz tohoto poddruhu do Evropské unie zastaven, stále se objevují ve volné přírodě noví jedinci. Jedná se o záměrně vysazované želvy z dřívějších dovozů či odchovů.

Podle údajů z posledních let se želva nádherná pokouší v ČR o rozmnožování ve volné přírodě, byly pozorovány snášející samice nebo juvenilní jedinci. Rozmnožováním ve volné přírodě druh prochází procesem naturalizace.

Dospělá želva nádherná je všežravá, může tak ovlivňovat faunu i flóru. Obecně vzato je želva nádherná jen další dravý organismus narušující vztahy v původním společenstvu a rozhodně nepředstavuje pro naši přírodu žádný přínos.

Výskyt

Pochází z Ameriky, kde se vyskytuje od jihu Spojených států po sever Jižní Ameriky. Jde o jednu z nejchovanějších sladkovodních želv na světě. Lidé ji často vypouštějí do přírody, kde se začíná stávat invazním druhem. V našem podnebí celoročně přežije a v posledních letech byly pozorovány první případy, kdy se želva nádherná rozmnožila. To se může, vzhledem k mírnějšími zimám, v budoucnu stávat častěji. Nebezpečí představuje hlavně pro naše obojživelníky.

Na některých rybnících v okolí Říčan je možné želvu nádhernou zahlédnout, jak se sluní na kameni nebo na větvi vyčnívající nad hladinu.

Další druhy želv

Výjimečně je možné spatřit i další cizí sladkovodní druhy, například v jedné zátoce na Slapech je dlouhodobě pozorována kajmanka dravá.

Během prázdnin u moře můžeme potkat některé suchozemské býložravé želvy. V Chorvatsku, Itálii, Řecku a na středomořských ostrovech to nejčastěji bývá želva zelenavá (Testudo hermanni). V Turecku nebo Bulharsku želva žlutohnědá (Testudo graeca). Ve Středozemním moři žije oceánský druh mořských želv - kareta obecná (Caretta caretta), ale zahlédnout ji je obrovská vzácnost.

Zoologická zahrada Děčín nově chová dva druhy plazů, konkrétně želv: želvu podlouhlou a kajmanku supí.

Ochrana želv v ČR

Organizace Herpeta ve spolupráci s Městským muzeem v Čelákovicích, Muzeem přírody Český ráj a Polabským muzeem uspořádala v Čelákovicích seminář nazvaný Budoucnost želvy bahenní, na kterém zazněly přednášky a diskuse týkající se aktuální situace želvy bahenní v ČR, zachování tohoto druhu ve volné přírodě a možného návratu na místa, kde želva bahenní byla vyhubena. Během diskuse byl zvolen další postup činností a administrativních úkonů.

Pro získání co nepřesnějšího přehledu jsou důležitá všechna pozorování. Každý tak může přispět k bližšímu poznání výskytu jednotlivých druhů želv a následné ochraně původních želv. Svá pozorování nejen želv, ale i všech dalších plazů a obojživelníků, zaznamenejte na www.biolib.cz.

Představení jednoho druhu široké veřejnosti má za cíl vzbudit zájem nejen o tento jeden druh, ale i kladně ovlivnit dlouhodobé pozitivní nahlížení na plazy.

Želva bahenní patří mezi nejohroženější druhy živočichů v ČR. Je zřejmé, že bez záchranného programu či jeho obdoby a managementových zásahů by mohla z přírody ČR v budoucnu zcela zmizet.

Vznikla otevřená pracovní skupina zahrnující pracovníky AOPK ČR, muzeí a univerzit a započal tak dlouhodobý projekt „Želva bahenní v ČR“.

tags: #žije #v #čr #v #přírodě #želva

Oblíbené příspěvky:

• KIS Chic Bin – recenze
• Nalezený ježek v nouzi
• Projekt Pomáhám přírodě
• Financování rozpočtové skladby
• Legislativa pro kompostovatelný odpad