Zimní klimatické podmínky v České republice

Podnebí v Česku je mírné a vyznačuje se kontinentálními, ale částečně i oceánskými vlivy. Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přibývá kontinentálních podnebních vlivů. Podle Köppenovy klasifikace podnebí většina území Česka patří do klimatických oblastí Dfb, vysoko v horách, přibližně od 1000 m n. m. Dfc, a na vrcholcích nejvyšších českých hor, minimálně 1500 m n. m., kde je podnebí nejchladnější i ET. Naopak nejteplejší oblasti v nížinách musí být klasifikovány jako Cfb.

Zdejší podnebí je charakteristické převahou západních větrů, intenzivní cyklonální činností a poměrně vysokými srážkami. Velký vliv na podnebí Česka má nadmořská výška a reliéf. Z celkové plochy státního území leží 52 817 km2 (66,97 %) v nadmořské výšce do 500 m, 25 222 km2 (31,98 %) ve výšce 500 až 1 000 m, a pouze 827 km2 (1,05 %) ve výšce nad 1 000 m. Střední nadmořská výška České republiky je 430 m. S každými 100 m navíc se průměrná teplota snižuje o 0,61 °C.

Průměrná roční teplota je od 5 °C do 10 °C, až na pár výjimek. Průměrná teplota v lednu se pohybuje od −5 °C do −1 °C , průměrné teploty nejchladnějšího měsíce roku jsou o stupeň nižší. Nejchladnějším měsícem roku je leden, kdy i v nížinách klesne průměrná měsíční teplota pod 0 °C.

Mapa znázorňuje průměrnou roční teplotu vzduchu mezi roky 1961 až 2000.

Nejdeštivější měsíce jsou v Česku v letních měsících, nejméně naopak v zimních měsících. V zimních měsících se více srážek vyskytuje především na horách. Mapa znázorňuje průměrný roční úhrn srážek v mm mezi roky 1961 až 2000.

Čtěte také: Klimatické podmínky a mobilheimy

Z dlouhodobých měření vyplývá, že v Česku svítí Slunce nejvíce hodin na jižní Moravě. Nejméně svítí Slunce během celého roku na horách. Je zde více oblačnosti, častěji prší. Mapa znázorňuje průměrný roční počet hodin slunečního svitu v hodinách mezi roky 1961 až 2000.

Extrémy a Vývoj Klimatu

Klimatické charakteristiky k zimě 2023/2024 ukazují přehled vývoje základních klimatických prvků podle našeho měření v Praze a okolí. Vyhodnocujeme údaje průměrné teploty vzduchu, průměrných srážek a celkových srážek za měsíc. Jde o pravidelnou prezentaci naměřených údajů, které ukazují jak se v posledních letech v této oblasti klima vyvíjí. Vyzdvihujeme extrémy za dobu měření a sestavujeme také žebříček dat průměrné teploty a průměrných srážek za celé období měření.

Letošní zima byla druhá nejteplejší po zimě 2006/2007, kterou si pamatujeme za poslední roky jako nejteplejší. Nejvlhčí zimou byla právě ta letošní, což nikoho asi příliš nepřekvapí. Ještě máme v paměti četné srážky, tání sněhu a povodňové situace. Letošní zima ve vlhkosti předčila i velmi vlhkou zimu 2009/2010. Mezi nimi byl zásadní rozdíl, zima 2009/2010 byla současně nejstudenější a tedy bohatá na sněhovou pokrývku, mnohde velmi bohatá. Nejstudenější zimou byla také proslulá zima 2009/2010 společně se zimami 2010/2011 a 2005/2006.

Teplota vzduchu vykazuje v jednotlivých zimách značnou proměnlivost. Za období jako celek však zaznamenává výrazný vzestup z 1.1°C až na 3.1°C. U srážek je menší proměnlivost, též vzestupný trend, ale o poznání méně významný.

Důsledky Klimatických Změn

Úbytek sněhových srážek bude mít důsledky pro život na celé planetě, od zvýšené možnosti vzniku požárů až po rostoucí nedostatek vody. S oteplováním planety se zima v USA otepluje rychleji než kterékoli jiné roční období a zimní srážky častěji padají ve formě dešťových kapek než sněhu. To má vliv na vše od množství sladké vody dostupné na jaře a v létě až po riziko požárů a přežití některých druhů.

Čtěte také: Zimní boty do přírody – test

Studie časopisu Nature potvrzuje, že vlivem klimatických změn se od 80. let minulého století zmenšily sněhové pokrývky na severní polokouli, zatímco v Kalifornii napadlo v letošní sezóně jen 7,5 cm sněhu: 25 % historického průměru. Pokud se nepodaří omezit globální emise, „velká část světa bude mít do roku 2100 zimy bez sněhu,“ předvídá Andrew Schwartz, vedoucí vědec z laboratoře Central Sierra Snow Laboratory na Kalifornské univerzitě v Berkeley.

Srážky, které místo sněhu padají jako déšť a následně mrznou, mohou sobům a karibu činit potíže spásat zmrzlou půdu. Druhy s bílou srstí, které se maskují, jako jsou zajíci měnivý a sovice sněžní, by mohly být vystaveny vyššímu riziku predace, zatímco lední medvědi a netopýři murina ussurijská mohou mít méně možností, jak si stavět zasněžené nory. Ne všechny druhy se budou moci přizpůsobit nebo přestěhovat do sněhového podnebí, „takže budeme svědky vymírání některých zvířat,“ soudí Bentley.

S oteplováním vzduchu stromy uvolňují vodu do atmosféry procesem zvaným evapotranspirace. Pokud nebylo mnoho sněhu, půda nemůže nahradit ztracenou vláhu a lesy zažívají větší tepelný stres, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku závažných požárů.

Pro lidi je méně sněhových srážek „problematické, protože sníh nám dodává velkou část vody,“ upozorňuje Schwartz. Přibližně1,9 miliardy lidí je závislých na sněhových pokrývkách a ledovcích, pokud jde o pitnou vodu. Sníh na horách funguje jako přírodní zásobárna. Sníh, který pomalu taje v potocích, zásobuje vodou celé jaro a léto, zatímco déšť teče okamžitě po proudu a může přijít nazmar.

Výhled do Budoucnosti

Meteorologové upozorňují na kombinaci několika klimatických jevů, které by mohly přinést chladný závěr zimy, ale nezvykle teplý začátek. Prosinec pravděpodobně nebude připomínat klasické zimní pohádky. Očekává se spíše teplejší počasí s nadprůměrnými srážkami, zejména ve formě deště, než že by se do Evropy hned v úvodu vřítil arktický vzduch.

Čtěte také: Focení lidí v zimě

S příchodem ledna by se ale situace mohla začít dramaticky měnit. Odborníci upozorňují na možnost narušení polárního víru, jevu, který drží chladný vzduch u pólu. Pokud dojde k jeho oslabení nebo rozdělení, může se chlad z Arktidy přesunout až nad střední Evropu. Teploty by tak mohly rychle klesnout hluboko pod bod mrazu, a to i v oblastech, kde byla dosud zima mírná.

Zima 2025/26 bude pravděpodobně sezónou kontrastů. Mírný začátek může nejprve klamat. Únor by mohl přinést pořádné mrazy, zvláště pokud dojde k rozpadu polárního víru. Na horách lze čekat více sněhu než v předchozích letech, ale v nížinách se počasí bude měnit rychle a nepředvídatelně.

Odborníci proto upozorňují, že klasické dělení zim na „mírné“ a „tuhé“ ztrácí smysl. Místo toho přichází období, kdy se zima může během několika dní dramaticky změnit. Od deštivých dnů ke sněhovým kalamitám, od mírných rán k náhlým mrazům.

tags: #zimní #klimatické #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace pro Podzimní Květiny
• Příčiny globálního oteplování
• Švandovo divadlo: Buchty a loutky
• Vše o ekologické známce pro Lipsko
• Zneplatnění vyhlášek o odpadech