Jarmila Kubíková získala titul v časopise pro ekologii Živa

První článek v Živě jí vyšel v roce 1972, nejnovější o více než padesát let později. Nyní za rozvoj populárně-naučného časopisu získala Jarmila Kubíková Cenu Antonína Friče. Ocenění jí 28. dubna 2025 předala bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová.

Cenu Antonína Friče získají osobnosti, které významně autorsky, organizačně nebo popularizačně přispěly k rozvoji časopisu Živa. „Jarmila Kubíková s námi spolupracuje už více než padesát let. „Opakovaně mě vyhazovali z práce, a tak jsem musela často měnit odborné zaměření. Začínala jsem jako fytopatoložka, postupně jsem ale svou práci přizpůsobovala ‚tomu, co se dalo‘. Nemohla jsem pracovat v žádném výzkumném ústavu, prostě mě v nich nechtěli,“ řekla Jarmila Kubíková, která byla před rokem 1989 perzekuována a nucena opouštět svá pracoviště.

Jarmila Kubíková dokázala navzdory perzekucím komunistického režimu pokračovat ve vědecké práci i ochraně přírody a vychovala několik generací studentů a studentek na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Po roce 1990 se vrátila na zdejší katedru botaniky a znovu se věnovala výuce i organizování exkurzí. Aktivně se zapojila do projektů jako Natura 2000, redigovala odborné časopisy a psala popularizační články.

O časopisu Živa a jeho oceněních

Ve vile Lanna v pražské Bubenči se v pondělí 23. května 2022 uskutečnilo tradiční vyhlašování cen časopisu Živa. Redakce přírodovědného časopisu a redakční rada ocenily nejlepší články a autory za roky 2020 a 2021. Dvouměsíčník popularizující biologické obory založil Jan Evangelista Purkyně. Čtenářům přibližuje nové poznatky z oborů molekulární biologie a genetiky, virologie, parazitologie, ekologie a ochrany přírody, botaniky, mykologie, fyziologie rostlin i živočichů či zoologie bezobratlých i obratlovců. Vychází v Nakladatelství Academia.

Osobnosti, které významným způsobem přispívají k rozvoji časopisu Živa na poli autorském, organizačním nebo popularizačním, získávají Cenu Antonína Friče. Může být rovněž udělena kolektivu autorů za mimořádný počin z hlediska obsahu Živy, uděluje se příležitostně.

Čtěte také: Jak získat dotaci na životní prostředí v Písku

Další ocenění časopisu Živa

• Purkyňova cena: Uděluje se za popularizaci biologických věd autorovi nejlepšího článku ve věkové kategorii od 30 let.
• Cena Vojena Ložka: Náleží autorům ve věku do 25 let.
• Cena Jana Sudy: Pro autory ve věku 26 až 30 let.
• Zvláštní ocenění: Za popularizaci biologických věd s přesahem nad rámec publikovaných článků.

Příklady oceněných v minulých letech

Purkyňovu cenu za rok 2021, která se uděluje za popularizaci biologických věd autorovi nejlepšího článku ve věkové kategorii od 30 let, získal Miloslav Jirků z Biologického centra AV ČR za článek Prvotní hřích lidstva: extinkce megafauny.

Další z oceněných byla Daria Jirků z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích společně s Martinem Haisem a Miloslavem Jirků za příspěvek Osud vojenských prostorů: krajiny protékající mezi prsty. Odnesla si Cenu Vojena Ložka za rok 2020, která náleží autorům ve věku do 25 let.

Ve stejné kategorii a rovněž za rok 2020 získal cenu také Adam Vaškovský z Univerzity Karlovy za článek Krajinné linie a jejich funkce aneb Je volný pohyb organismů v krajině stále tak volný?

Cenu Jana Sudy pro autory ve věku 26 až 30 let si za rok 2021 odnesl Tomáš Vlasta za článek Jak může současná věda přispět k praktické ochraně rostlin? Příběh kohátky kalíškaté.

Pro rok 2021 si ocenění Cenu Antonína Friče odnesli Martin Košťák z Univerzity Karlovy za významnou a dlouhodobou podporu časopisu, a zvláště pak za přípravu koncepce a obsahu monotematického čísla na téma extinkce, a Lucie Juřičková, rovněž z Univerzity Karlovy, za významnou a dlouhodobou podporu Živy včetně přípravy koncepce monotematického čísla na téma bezobratlých a péči a rozvíjení odkazu Vojena Ložka.

Čtěte také: Jak se stát RNDr. v oblasti ekologie?

Zvláštní ocenění za popularizaci biologických věd s přesahem nad rámec publikovaných článků obdrželi za rok 2021 Miloslav Šimek se spoluautory z Biologického centra AV ČR za seriál Živá půda a Jan Andreska, Dominik Andreska a Kateřina Krupková za cyklus Výr velký a jeho nelehký osud.

Ocenění v roce 2025

Purkyňova cena za českou stopu ve výzkumu lamblií. Letos ji získala Pavla Tůmová, která působí jako odborná asistentka v Ústavu lékařské mikrobiologie 1. V oceněném článku Česká stopa ve výzkumu lamblií, pozoruhodných střevních parazitů se věnuje historii a současnému výzkumu střevního parazita Giardia intestinalis. Zdůrazňuje význam české tradice v tomto oboru včetně přínosu lékaře Viléma Dušana Lambla i novodobých objevů českých parazitologů. Autorka přibližuje biologické zvláštnosti lamblií, jejich životní cyklus, adaptace na imunitní systém i problémy spojené s rezistencí k léčbě.

Zvláštní ocenění pro letce bez křídel. V seriálu Letci bez křídel (1, 2) představili autoři fenomén ballooningu - šíření živočichů, především pavouků, pomocí hedvábných vláken a větru. Zvláštní ocenění časopisu Živa získali Milan Řezáč a Ľudmila Černecká

Cena Jana Sudy autorům od 26 do 30 let. Mezi články publikovanými v roce 2024 zaujal redakční radu nejvíce příspěvek K čemu je rostlinám genomová duplikace? V příspěvku se věnuje významu genomové duplikace u rostlin. Přibližuje fenomén polyploidie jako jedné z klíčových evolučních sil, která ovlivňuje morfologii, fyziologii i adaptivní schopnosti rostlin, a vysvětluje, jak mohou nové polyploidní linie vznikat a přežívat v přírodě.

Cena Vojena Ložka pro autory do 25 let. První z nich, Tereza Maxerová, studuje přírodní vědy na Univerzitě v Cambridgi, kde se specializuje na biologii. V oceněném článku Tůně ve vojenských prostorech jako důležité ostrůvky biodiverzity vodních živočichů se zaměřila společně s Vojtěchem Kolářem na výzkum vodních stanovišť ve vojenských prostorech, která představují důležitá útočiště pro ohrožené druhy. Ukázala, že vojenské aktivity mohou možná paradoxně přispět k ochraně přírody tím, že vytvářejí stanoviště, jako jsou mělké tůně a krátkostébelné trávníky. Další z oceněných Antonín Hlaváček studuje zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V článku Na křídlech severáku aneb Dálkové migrace (nejen) pestřenek se společně s Jiřím Hadravou zaměřil na fenomén dálkové migrace pestřenek - často opomíjené skupiny migrujícího hmyzu.

Čtěte také: Podmínky a procesy dotací pro životní prostředí

tags: #ziskala #titul #v #casopise #pro #ekologii

Oblíbené příspěvky:

• O určení znečištění ovzduší
• Podívejte se na Doktoři z Počátků
• Co je to lidské dilema?
• Role UNFCCC v boji proti klimatickým změnám
• Udržitelnost platebních karet