Živá příroda: Zvířata a druhy v České republice

22.11.2025

Česká krajina vyniká mimořádnou pestrostí. Biodiverzita je pro správné fungování krajiny klíčová. Rostliny produkují kyslík a zároveň jsou úkrytem pro organismy, hmyz opyluje plodiny a je i potravou, dravci zase zabraňují přemnožení jednoho druhu.

Sledovat to můžeme hlavně ve čtyřech národních parcích a šestadvaceti chráněných krajinných oblastech po celém Česku. V těchto lokalitách najdeme ty nejvzácnější ekosystémy a krajinné prvky. Po mnoha letech k nim mají přibýt nové oblasti - Národní park Křivoklátsko, CHKO Krušné hory a CHKO Soutok.

Abychom dokázali takto rozmanitou přírodu předat dalším generacím, je potřeba ji chránit a obnovovat. K tomu potřebujeme i odolné lesy, které je potřeba obnovit po kalamitě způsobené suchem a kůrovcem. Aktuálně se omezuje smrková monokultura, zvyšuje se podíl listnatých stromů a zavádějí se přirozenější způsoby hospodaření.

Ochrana přírody a ohrožené druhy

My lidé od pradávna využíváme vše, co nám příroda poskytuje. Na planetě nás ale stále přibývá, a roste i naše spotřeba. Tlak na omezené přírodní zdroje je dnes obrovský a z neregulovaného využívání živé přírody se tak stal celosvětový problém. Způsobuje totiž, že z přírody mizí mnoho druhů zvířat a rostlin. Jejich vymíraní se tak naším přičiněním zrychluje.

Aby se tomu zabránilo, navrhla Mezinárodní unie ochrany přírody, známá pod zkratkou IUCN, už v šedesátých letech minulého století mezinárodní dohodu. Prvních deset států úmluvu podepsalo v roce 1975 a brzy následovaly další. Dnes má 184 signatářů včetně všech 27 zemí Evropské unie. Česká republika se k úmluvě připojila v roce 1992 ještě jako ČSFR.

Čtěte také: Výuková prezentace: Živá příroda

Mezinárodní obchod s živou přírodou je velký byznys. Jak společnost bohatne, roste zájem lidí o živá a neživá zvířata a rostliny. Patří sem i nejrůznější výrobky a odvozeniny z nich, od potravin a léčiv přes kožené zboží až po exotické turistické upomínkové předměty. Často se obchoduje například s kůžemi plazů, kožešinami, kaviárem, mořskými korály, kaktusy, orchidejemi, vzácným dřevem, exotickými ptáky nebo odchovanými mláďaty papoušků, dravců, plazů, šelem a dokonce i opic.

Zkratka CITES označuje mezinárodní úmluvu, která reguluje obchod s ohroženými druhy. Její celý název je Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Častěji se ale můžete setkat právě se zkratkou CITES.

Do české přírody se postupně vracejí druhy, které naši předkové v minulosti vyhubili. Třeba vlků je u nás už stovka, o něco více tu máme rysů.

Lesnictví a obnova lesů

Les potřebuje občas pomoci, aby se dokázal opět obnovit. Užitečné jsou lesní školky, kde vypěstují dřeviny, které potom zasadí do přírody. S obnovou lesa však můžete pomoct i vy.

Počet připravených sazenic stromů například od lesních školkařů vzrostl, ale poptávka po výsadbách zaostává. Podle dat Českého statistického úřadu činila v roce 2023 zalesněná plocha 35.222 hektarů a spotřebovalo se 197,5 milionů sazenic. Loni zalesněná plocha činila 29.494 hektarů a spotřebovalo se 159,7 milionů sazenic. Na vině je především nedostatek peněz u samospráv a obcí.

Čtěte také: O obecných vlastnostech živé přírody

Lesníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) letos v Krkonoších vysadí 8630 čtyř až pětiletých sazenic jedle bělokoré. Byly vypěstované ze semen sebraných stromolezci z geneticky uznaných stromů. Návrat druhu na původní stanoviště je součástí dvouletého projektu záchrany krkonošských jedlí, který letos končí, informoval o tom mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) testuje na zvlášť vyčleněných plochách lesa různé způsoby hospodaření blízké přírodě. Lesníci chtějí zjistit, jak nejlépe založit a pěstovat les v době klimatické změny, a to většinou bez vzniku pasek. Dosud podnik pro testování v minulých letech založil 24 ploch a dalších pět ještě hodlá vyčlenit, řekla mluvčí firmy Eva Jouklová.

Lesy v Brdské vrchovině prochází díky projektu Life zásadní proměnou. Dřívější monokulturu nahrazují pestré lesy různých druhů a věku.

Na zmírnění dopadů sucha v lesích uvolnil v loňském roce Zlínský kraj téměř 7,5 milionu korun. Dotaci rozdělil mezi 14 žadatelů. Peníze hejtmanství poskytne také letos, na dotační program vyčlenilo opět 7,5 milionu korun, uvedla Alena Železníková z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů.

Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí.

Čtěte také: Výuka živé a neživé přírody: Praktický průvodce

Ekologické zemědělství a udržitelnost

Už jste někdy slyšeli slovo aquaponie? Jedná se o systém pěstování rostlin, který je založen na přirozeném koloběhu hnojiv v přírodě. Celý systém pěstování je mnohem ekologičtější než systém klasického půdního zemědělství.

S narůstající potřebou lidstva snižovat vyprodukovaný odpad se rozmohl trend vermikompostování, tedy kompostování pomocí žížal. Vermikompostér můžeme mít jak na zahradě, tak i v bytě.

Vědci zkoumají přínos vysazování kvetoucích pásů rostlin doprostřed polí, tedy do míst, kudy pravidelně projíždí zemědělská technika. Podle výzkumníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu by mohla technika takzvaných kolejových řádků zvýšit biodiverzitu, zlepšit stav půdy a omezit používání pesticidů. Národní centrum o výzkumu informovalo.

Příroda ve městech

Dozvíme se, že je možné chovat včely i ve velkých městech, konkrétně v Praze. Ve videu uvidíte, jak se o včely starat a také proč jsou včely i ve velkých městech užitečné.

Ve špatně přístupných oblastech je pastva jedinou možností, jak se starat o zeleň. Tento způsob údržby zeleně je navíc ekologický a pomáhá samotné přírodě. Víte, že stáda ovcí můžete potkat i ve městech, třeba v Praze?

Obyvatelé Šakvic vracejí krajinu u nádrže Nové Mlýny zpátky ke její původní podobě. Na orné půdě začali vysazovat lužní lesy, keře, tůně a další vodní plochy, remízky i přírodní pásy. Lokalita nyní lépe zadržuje vodu a omezuje půdní erozi. Objevují se zde znovu i vzácné druhy ptáků a rostlin.

Zajímavosti ze světa zvířat a rostlin

V příběhu afrických tarbíků si zvířátka uvědomí, že každý je šikovný na něco jiného. Někdo dobře skáče, jiný zase létá nebo šplhá po stromech. A že je to v pořádku, se díky nim můžete naučit i vy.

Věděli jste, že mravenci skoro nespí? Že výborně fungují jako tým a automaticky si pomáhají?

Růže šípková umí jako jedna z mála rostlin dělit lichý počet chromozomů, zjistili vědci. Většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, lichý může způsobovat problémy při rozmnožování. Nový vědecký objev může přispět například ke šlechtění rostlin. Informoval o tom Biofyzikální ústav Akademie věd ČR.

Amatérský český mykolog našel na Pálavě vzácnou houbu, která dosud rostla jen ve Spojených státech. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ji identifikovali jako. Patří mezi vzácné a chráněné druhy a vyskytuje se v horských lesích na západě Spojených států.

Důsledky klimatických změn

Oteplování planety je obecně problémem, se kterým se musí něco dělat. Neprospívá rostlinám, lidem a většinou ani zvířatům. Nicméně se najde jeden živočich, který čerpá z oteplování určité výhody. Věděli byste, o jakého živočicha se jedná? Kde ho najdeme a proč mu oteplování planety zatím vůbec nevadí?

Klimatická změna zvýšila riziko extrémních lesních požárů v některých oblastech světa mnohonásobně. Vědci z 60 výzkumných institucí po celém světě, kteří jsou zapojení do projektu State od Wildfires, spočítali, že v severovýchodní Amazonii se pravděpodobnost extrémního požárního počasí zvýšila třicetkrát až sedmdesátkrát. V povodí Konga v Africe je to třikrát až osmkrát.

Aktuální události a projekty

Dneska, 3. března, se slaví World Wildlife Day. A čehože to je světový den? Výraz „Wildlife“ nemá jednoduchý jednoslovný překlad do češtiny. Podle zákona by tomu odpovídal výraz „volně žijící živočichové“, v současnosti se do toho ale počítají i planě rostoucí rostliny a samozřejmě i houby. A to už je pořádná kopice oslavenců. Jejich svátek můžeme nazývat třeba Světovým dnem živé přírody.

V České republice a Polsku začal na několika místech projekt Life Model Forest, který se zaměřuje na obnovu a ochranu vybraných lesů. Potrvá sedm let a týká se 20 lokalit. Bude se zabývat mimo jiné třeba problémem nedostatku starých a mrtvých stromů nebo otázkou šíření invazních druhů rostlin a živočichů. Zástupci projektu s rozpočtem více než 200 milionů korun o tom informovali.

Dobrovolníci budou letos opět uklízet řeku Sázavu a její břehy mezi Střechovem a Pikovicemi. Dvacátý ročník akce Čistá řeka Sázava se uskuteční od 11. do 13. dubna. Zájemci se mohou od 1. února zaregistrovat na webu www.cistarekasazava.cz, kde také získají podrobné informace o akci, informovala Jaroslava Tůmová z obecně prospěšné společnosti Posázaví.

Nové mokřady a tůně vzniknou v Libereckém kraji díky takzvaným norským fondům. Cílem projektu libereckého Institutu pro udržitelný rozvoj (IPUR) je zpestřit krajinu a zlepšit podmínky pro život více než 20 chráněných druhů rostlin a živočichů. Jeho klíčovým výstupem je 77 nových tůní na území kraje, nejvíc jich krajinu zpestří v okolí Jablonného v Podještědí a u Nového Boru, sdělil za institut Jan Korytář.

Spolky, obce, školy, církve a další právnické osoby mohou od Nadace partnerství letos získat až 100.000 korun na výsadbu stromů, obnovení studánky či polní cesty. Cílem iniciativy je posílit odolnost krajiny a měst vůči dopadům klimatické změny, uvedl mluvčí nadace David Kopecký.

Lesy na Liberecku obohatí letos téměř 60.000 sazenic listnáčů a jedlí. Vysadí je místní Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody. Jde o součást dlouhodobého projektu.