Dopad živočišné výroby na životní prostředí


01.04.2026

Živočišná produkce přináší řadu problémů pro životní prostředí. Výroba masa a potravin živočišného původu má obrovský dopad na životní prostředí.

Emise skleníkových plynů a znečištění

Podle nové zprávy publikované Organizací pro výživu a zemědělství OSN (FAO), produkují chovy hospodářských zvířat více emisí skleníkových plynů než doprava - 18% při přepočtu na ekvivalentní množství CO2. Jsou také nejčastější příčinou poškozování půdy a znečišťování vody.

Živočišná výroba vytváří 65 % z celkového celosvětového objemu emisí oxidů dusíku. Tyto plyny mají přitom 296× silnější vliv na skleníkový efekt než CO2. Většina těchto plynů se uvolňuje z hnoje.

Chovy zvířat jsou rovněž příčinou 37% z celkového objemu emisí metanu, jež způsobují lidské aktivity. Tento plyn má 23x silnější vliv na klima než CO2. Je vytvářen hlavně trávicími procesy přežvýkavců.

Dále produkuje živočišná výroba 64% z celkového objemu celosvětových emisí čpavku, který zásadním způsobem zapříčiňuje vznik kyselých dešťů.

Čtěte také: Dopady živočišné výroby na emise

Využívání půdy a odlesňování

Živočišná výroba nyní používá celých 30% z celkové plochy pevnin, většinu této plochy zabírají stálé pastviny, ale toto číslo zahrnuje rovněž cca 33% z celosvětové plochy orné půdy - tato plocha se využívá pro pěstování krmiva.

Protože se kvůli získání nových pastvin kácí lesy, je živočišná výroba hlavní příčinou úbytku lesů, především v Latinské Americe. Např. v oblasti Amazonie bylo 70% z celkově vykácené plochy přeměněno na pastviny.

Poškozování půdy a spotřeba vody

Stáda zvířat rovněž způsobují rozsáhlé poškozování půdy. Cca 20% pastvin je zásadně poškozeno přílišným vypásáním, zhutněním a erozí. Toto číslo je mnohem vyšší v oblastech s nedostatkem srážek, kde dochází k přeměně pastvin na pouště především kvůli špatnému celkovému řízení sektoru živočišné výroby.

Živočišná výroba rovněž patří mezi ty oblasti lidské činnosti, které nejvíce poškozují stále ubývající zdroje vody - způsobuje kromě jiného znečištění vody, přemnožení vodních řas a poškozování korálových útesů.

Hlavní příčinou znečištění jsou výkaly zvířat, antibiotika a hormony (přidávané do krmiva), chemikálie z koželužen, umělá hnojiva a pesticidy používané při pěstování krmiva.

Čtěte také: Živočišná výroba a skleníkové plyny

Přílišné vypásání pastvin narušuje cirkulaci vody, čímž se snižují zásoby povrchové i podzemní vody. Další velké množství vody je použito pro produkci krmiva.

Chovy zvířat jsou také považovány za hlavní příčinu znečištění Jihočínského moře sloučeninami dusíku a fosforu, což zapříčiňuje masivní poškození mořských ekosystémů.

Biodiverzita a ekosystémy

Zvířata chovaná kvůli masu a mléku nyní tvoří cca 20% veškerého objemu pozemské fauny. Přítomnost hospodářských zvířat na rozsáhlých plochách země a jejich požadavky na krmení také přispívají ke ztrátě biodiversity.

Chovy zvířat jsou příčinou toho, že je vážně narušeno 15 z celkem 24 důležitých prvků ekosystémů.

Možnosti zmírnění dopadů

Co se týče poškozování půdy, navrhuje kontrolovat využívání pastvin a odstranit překážky pro jejich správné využití, používat metody konzervace půdy a v souladu s tzv. metodou „silvopastoralismu“ vysadit na pastvinách vhodné stromy pro zlepšení jejich stability, regulovat vypásání oblastí citlivých na úbytek rostlin, vypracovat systém finančních příspěvků na obnovu pastvin.

Čtěte také: Složení ekologické zubní pasty

V oblasti atmosféry a klimatu je důležité zvýšit efektivitu produkce krmiva pro zvířata, zlepšit stravu zvířat, aby se snížil objem fermentace a tím pádem i produkce metanu, budovat stanice na produkci bioplynu, které by umožnily recyklovat hnůj.

Pro zlepšení hospodaření s vodou je nutné zlepšit efektivitu zavlažovacích systémů, zavést ceny vody odrážející všechny skutečné náklady, zavést daně, které by odradily chovatele od soustřeďování velkých stád blízko měst.

Udržitelnost v živočišné výrobě

Udržitelnost je o ekonomické ziskovosti spolu s respektováním životního prostředí a naší společenské odpovědnosti. Zásadní zůstává zaměření na efektivitu a dobré zdraví.

Preventivní opatření, jako je biologická bezpečnost, hygienické protokoly, správné řízení, výživa a vakcinační programy, to vše může přispět k udržení zvířat v optimálním zdravotním stavu. Zdravá zvířata také vedou k udržitelnější živočišné výrobě.

Technologický pokrok a inovace

Česká republika se potravinovou soběstačnost snaží dlouhodobě zvyšovat, k čemuž mimo jiné pomáhá právě technologický pokrok. Tím pádem i Farmtec.

Investice a technologie v živočišné výrobě musí reflektovat neustále se zvyšující tělesný rámec zvířat, který se zvětšuje se zvyšující se užitkovostí.

Farmtec vyvinul software Farmsoft, který dokáže kompletně řídit stáda krav. Společnost se zabývá i hardwarovými věcmi, jako jsou vitalimetry - speciální obojky pro krávy, které sledují jejich pohybovou aktivitu. Díky monitorování pohybu lze určit, jaký je aktuální zdravotní stav každé krávy.

Dopady na zaměstnanost a venkov

Vzhledem k tomu, že se živočišnou výrobu podařilo udržet, povedlo se také podpořit zaměstnanost na venkově. Vedle pozitivních dopadů na zaměstnanost má dobrý vliv taky na životní prostředí.

Pokud je totiž podnik orientovaný pouze na rostlinnou výrobu, pěstuje relativně úzký okruh plodin. V momentě, kdy zemědělský podnik do svých aktivit zařadí i výrobu živočišnou, musí kromě „výhodných“ plodin pěstovat i plodiny krmné. Najednou se na polích tedy objeví hrách, jetel, vojtěška. Tyto krmné plodiny jsou navíc zároveň také plodinami zlepšujícími.

Živočišná výroba a sucho

Přítomnost živočišné výroby vrací půdě schopnost zadržovat vodu. A to je další důvod, proč je živočišná výroba pro Česko klíčová - boj se suchem nelze opomíjet.

Spotřeba masa a alternativy

V České republice nyní připadá na jednoho člověka asi 80 kg masa ročně, a to včetně novorozenců, vegetariánů flexitariánů a dalších -tariánů, o nichž ještě bude řeč.

Kromě rostoucího počtu vegetariánů a veganů se objevují i další -tariáni, kteří chtějí tento stav pomoci zastavit. Svět nyní stojí na rozcestí. Všem je jasné, že za současných podmínek není situace do budoucna udržitelná a může skončit naprostou katastrofou.

Podle Agentury pro ochranu životního prostředí byly v roce 2016 největšími zdroji emisí skleníkových plynů v USA výroba elektřiny (28 % celkových emisí), doprava (28 %) a průmysl (22 %). Celé zemědělství činilo celkem 9 %. Živočišná výroba přispívá méně než polovinou této částky, což představuje 3,9 % celkových emisí skleníkových plynů v USA.

Emise skleníkových plynů v USA (2016)
Zdroj Podíl na celkových emisích
Výroba elektřiny 28 %
Doprava 28 %
Průmysl 22 %
Zemědělství 9 %
Živočišná výroba (podíl zemědělství) 3.9 %

tags: #zivocisna #vyroba #dopad #na #zivotni #prostredi

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]