Živočišná výroba a emise: Výzvy a řešení

Evropa má jeden z nejefektivnějších systémů živočišné výroby na světě. Na rozdíl od jiných sektorů, kde většina emisí skleníkových plynů připadá na oxid uhličitý (jako například v průmyslu), vznikají v zemědělství převážně jiné skleníkové plyny.

Při přepočtu na CO2eq mají největší podíl emise metanu (42 %) a emise oxidu dusného (42 %). Abyste je mohli porovnávat, používá se přepočet na CO2eq. Ten říká, jaké množství CO2 by mělo stejný (ekvivalentní) účinek z hlediska skleníkového efektu jako určité množství jiného skleníkového plynu za nějakou standardizovanou dobu (typicky 100 let).

Vzorec pro výpočet CO2eq je množství skleníkového plynu × GWP100 koeficient (global warming potential, tedy potenciál globálního oteplování v horizontu 100 let). Například GWP100 koeficient pro metan má hodnotu 28 (IPCC AR5 WGI, kapitola 8, str. 714), což je možné s určitým zjednodušením chápat tak, že metan je 28× silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý, resp. 1 tuna tohoto plynu má podobný účinek jako 28 tun CO2.

Zdroje emisí v zemědělství

Hlavní zdroje emisí skleníkových plynů (metan, oxid uhličitý, oxid dusný) ze zemědělství v ČR tvoří:

• 14 % organická (statková) hnojiva tj. kejda, hnůj, močůvka
• 24 % fermentace v trávicích traktech zvířat
• 61 % zemědělské půdy (i pastviny: výkaly a rozvoj půdních mikroorg. tvořících skl. plyny vlivem zvířat)

(zdroj AV ČR).

Čtěte také: Živočišná výroba a skleníkové plyny

Emise metanu (CH4)

Emise metanu (CH4) vznikají v zemědělství převážně při procesu enterické fermentace (91 % emisí metanu), tedy během trávení přežvýkavců (krávy, kozy, ovce). V komplikovaném žaludku přežvýkavců, složeném ze čtyř propojených částí, žijí bakterie, které kvašením (fermentací) pomáhají rozkládat potravu na jednodušší látky.

Dalším zdrojem metanu v zemědělství je také hnůj vznikající z odpadu vyprodukovaného chovanými zvířaty. V tomto případě vzniká metan činností bakterií, které rozkládají organickou hmotu bez přístupu kyslíku.

Emise oxidu dusného (N2O)

Hlavním zdrojem emisí oxidu dusného (N2O) jsou zemědělské půdy, respektive způsob jejich obhospodařování. Množství emisí závisí například na množství a formě dodávaných hnojiv nebo na způsobu orby (zda a jak se půda oře). Látky (organické i syntetické), které se dostávají do půdy, jsou rozkládány bakteriemi.

Organickou hmotu a složitější látky přeměňují na jednodušší sloučeniny využitelné pro rostliny - jedním z produktů těchto procesů je však i oxid dusný. Zdrojem emisí oxidu dusného je také hnůj - N2O se uvolňuje při nitrifikačních a denitrifikačních procesech.

Emise CO2

Emise CO2 představují 16 % celkových emisí ze zemědělství. Malé množství těchto emisí vzniká při vápnění půd a při aplikaci močoviny, výrazně větší podíl na emisích CO2 v zemědělství má spalování fosilních paliv. Vápnění slouží ke snižování kyselosti zemědělských půd - používá se vápenec nebo dolomit, oba se však postupně rozkládají (mimo jiné) na vodu a oxid uhličitý.

Čtěte také: Vliv živočišné výroby na planetu

Snižování emisí v živočišné výrobě

Existují konkrétní způsoby, jak snížit emise z hospodářských zvířat prostřednictvím lepšího řízení chovu zvířat. Jedním z jednoduchých způsobů, který je ve veřejných debatách často přehlížen, je omezit a snížit plýtvání potravinami. Podle FAO, 40-50 % ovoce a zeleniny se vyhodí hned u zdroje, zatímco u masa/mléčných výrobků FAO odhaduje ztráty na 20 %.

Existují také řešení, jak snížit emise na úrovni zemědělských podniků, a zemědělci již v posledních dvou desetiletích přijali řadu opatření. Inovace ve vědě o výživě zvířat přinesly řešení v podobě krmných doplňků jako jsou aminokyseliny, enzymy a probiotika, které umožňují efektivnější využití dostupných krmných surovin a snižují dopady na emise skleníkových plynů, acidifikaci a eutrofizaci.

Možnosti snižování emisí v chovech skotu

V chovech skotu se nejčastěji lze setkat se strategiemi založenými na úpravě výživy, podávání inhibitorů metanu nebo genetické selekci s cílem snížit tvorbu metanu. Mezi doporučené strategie pro snižování emisí skleníkových plynů, především metanu, patří inhibitory metanu přidávané do krmiv. Inhibitor metanu, který má v současné době největší potenciál, je 3-nitrooxypropanol (3-NOP), který inhibuje enzym zodpovědný za tvorbu tohoto plynu v trávicím traktu dojnic (Pitta et al., 2022).

Genetická selekce krav s nízkou produkcí metanu je jednou z dalších metod k zajištění snížení emisí skleníkových plynů. Na rozdíl od dietních strategií má genetika výhodu v tom, že její účinky jsou aditivní a trvalé. Intenzita metanu (množství metanu vyprodukovaného na jednotku vyrobeného mléka) je slibnou vlastností (fenotypem), která by mohla být zahrnuta do selekčního indexu (Kandel et al., 2018).

Vliv zdraví zvířat na emise

Zdraví zvířat lze také považovat za důležité pro adekvátní konverzi krmiv na potraviny živočišného původu, přičemž při optimálním využití krmiv bude produkováno menší množství skleníkových plynů na jednotku produktu (Niemann et al., 2011). Ke snížení intenzity produkce skleníkových plynů se tak nabízí cesta dlouhověkosti a zdraví chovaných zvířat.

Čtěte také: Složení ekologické zubní pasty

Precizní zemědělství jako nástroj pro snižování emisí

Precizní zemědělství, někdy označováno také jako zemědělství 4.0, se vrací k přesně cílenému a individualizovanému přístupu k řízení ve všech oblastech zemědělské výroby, které je méně náročné na pracovní sílu a efektivnější díky integraci moderních technologií. Hlavním cílem precizního zemědělství v oblasti živočišné výroby je učinit chov hospodářských zvířat ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelnější, čehož se snaží dosáhnout prostřednictvím monitoringu a interpretací chování zvířat a případnému individuálnímu přístupu k nim.

Podle Kaufmanna (2015) by přijetí moderních technologií mohlo přispět k řešení dopadů chovu hospodářských zvířat na změnu klimatu. Intenzifikace může být rozumnou strategií při snižování emisí skleníkových plynů, jelikož znamená, že k dosažení stejné produkční úrovně stačí méně zvířat (Wall et al., 2010).

Spotřeba masa a emise

Aktivisté naléhají na veřejnost, aby jedla méně masa, aby šetřila životní prostředí. Klíčové tvrzení, které je základem těchto argumentů, spočívá v tom, že výroba masa má zásadní vliv na životní prostředí v produkci skleníkových plynů více než celá doprava. Špatný pohled na maso se soustředí na tvrzení, že hospodářská zvířata jsou největším zdrojem skleníkových plynů na světě.

Celosvětová produkce masa roste. Největší nárůst ve spotřebě masa do roku 2032 předpokládá FAO u masa drůbežího. Mezi největší konzumenty masa, pokud uvažujeme také mořské plody, patří Hong Kong, Island, následuje Macao, Nauru a USA.

Výzkum zahrnoval posouzení životního cyklu několika jídel z italské, asijské a indické kuchyně, přičemž výsledky ukázaly, že masové pokrmy měly až čtrnáct krát větší negativní dopad ve srovnání s vegetariánskými a veganskými pokrmy. U vegetariánských jídel byl pak prokázán třikrát větší dopad na životní prostředí oproti jídlům veganským.

Evropská unie a snižování emisí

Evropská unie se rozhodla jít příkladem a snaží se vytvořit podmínky pro postupné splnění požadavku klimatické neutrality do roku 2050. Evropská komise zveřejnila tento týden (6. 2. 2024) sdělení, kterým zahajuje proces stanovení přechodného klimatického cíle do roku 2040 na cestě ke klimatické neutralitě EU do roku 2050.

Na úrovni EU je směrnice o průmyslových emisích legislativou, která nejpříměji ovlivňuje intenzivní farmy s chovem dobytka zaváděným schvalovacím systémem. Stanovením norem pro emise znečišťujících látek hledá možnosti, jak snížit negativní vnější účinky největších průmyslových chovů zvířat na veřejné zdraví, životní prostředí a globální oteplování.

V polovině března ministři životního prostředí zemí Evropské unie shodli na tom, že chovatelé skotu a prasat by měli mít povinnost dodržovat stanovené limity škodlivých plynů a látek vypouštěných do ovzduší, stejně jako průmyslové podniky. Státy se nakonec shodly na prahu 350 chovaných krav, což severské země nebo Nizozemsko kritizovaly jako málo ambiciózní přístup ke snižování emisí. Pokud by se novela v této podobě schválila, v Česku by se nová pravidla dotkla několika set chovatelů.

Globální pohled na emise

Data vycházející ze studie Poore et Nemecek z roku 2018 ukázala, že celosvětově tvorbě emisí vévodí energetika. Zemědělství spolu s LUCF (Land-use Change and Forestry, změna využívání půdy a lesnictví) tvořily 18,4 % z celkových emisí skleníkových plynů. Samotný chov dobytka, na který je vyvíjen tlak z důvodu emisí CH4, pak necelých 6 %. Pokud k živočišné výrobě připočteme i rybolov, dostaneme se na produkci 8 % celkových světových emisí.

Za rok 2021 celý svět vypustil do atmosféry 55 miliard tun ekvivalentu oxidu uhličitého (Our World in Data, 2023). Největší podíl měla Čína, která vyprodukovala 25 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Druhým největším znečišťovatelem jsou USA (11 %). Za 7 % celkových emisí je zodpovědná EU, podobně jako Indie nebo Jižní Amerika (Jones et al., 2023).

Kromě absolutních hodnot emisí skleníkových plynů jsou vypovídající také relativní změny v produkci emisí od roku 1990 do roku 2021 ve vybraných částech světa. Na jedné straně stojí EU, potažmo celá Evropa, které se spolu s Velkou Británií, USA a dalšími státy daří emise skleníkových plynů snižovat, a tím naplňovat sen o klimatické neutralitě.

Shrnutí

Dosažení snížení emisí vyžaduje mnohostranný přístup, spolupráci mezi odvětvími a neustálé inovace. Je třeba zaměřit se na efektivitu výroby, zdraví zvířat, optimalizaci výživy a využívání moderních technologií. Důležitou roli hraje také informovanost veřejnosti a podpora udržitelných zemědělských postupů.

Živočišná výroba hraje v kontextu boje s emisemi v podstatě dvojí roli, protože je jak producentem skleníkových plynů, tak má zároveň potenciál být součástí řešení vedoucího k dosažení uhlíkové neutrality. Udržitelné zemědělské postupy, jakými jsou ekologické zemědělství a agrolesnictví, mohou pomoci zachycovat uhlík v půdě a tím snižovat emise.

Na to, abychom zmírnili dopad působení přežvýkavců na životní prostředí, žádné zázračné řešení není. Existuje sice mnoho drobných aktivit, které mohou situaci podstatně zlepšit, ale pořád máme na čem pracovat.

tags: #živočišná #výroba #emise

Oblíbené příspěvky:

• Studie laterální migrace ryb
• Příklady nevratných procesů
• Význam vlků v ekosystému
• Vzdělávací programy Safari Parku Dvůr Králové
• Překryv zemědělství a ekologie