Život v polévce odpadu: Co to je a jak se s tím vypořádat?

Praha/Londýn (Ekolist.cz) - Plastová polévka. Tak někteří vědci přezdívají obrovskému množství odpadků, které se shlukuje v severním Pacifiku asi 500 námořních mil od kalifornského pobřeží směrem k Japonsku. Odpadky vytvořily v oceánu skvrnu přibližně o velikosti Španělska. Informoval o tom deník The Independent.

Odpadkovou skvrnu objevil americký oceánograf Charles Moore, mimo jiné zakladatel Nadace pro námořní výzkum Algalita. Skvrna podle něj tvoří asi 100 milionů tun plastů. Tuto masu udržuje pohromadě působení spodních oceánských proudů, proto je v neustálém pomalém pohybu.

Vedoucí amerického výzkumného týmu Moorovy nadace Marcus Eriksen vysvětlil: "Skvrna nemá podobu jakéhosi ostrova, po němž by se dalo téměř chodit, jak se lidé původně domnívali. Tichým oceánem se v současné době pohybují dvě mohutné skvrny, přičemž obě jsou situovány kolem Havaje. Vědci je pojmenovali západní a východní odpadková skvrna. A jak tyto útvary vznikly? Přibližně jedna pětina celkového množství odpadků pochází z lodí či ropných plošin.

Charles Moore, původním povoláním námořník, se v roce 1997 vracel z jachtařského závodu na trase mezi Los Angeles a Havají. Rozhodl se zkrátit si cestu a v severním Pacifiku, tisíce mil od pevninského pobřeží, narazil na obrovské množství odpadků, kterými se plavil několik dní. Tehdy si začal klást otázky, jak je něco takového vůbec možné. Prodal rodinnou firmu, jež obchodovala s ropným průmyslem, a stal se ekologickým aktivistou. Dnes se tak namísto obchodu s ropnými produkty věnuje problematice znečištění vod oceánů plasty.

Podle oceánografa z Havajské univerzity Davida Karla jsou nicméně výsledky, kterých ve svých výzkumech Nadace Algalita doposud dosáhla, nedostatečné. Podle něj je zapotřebí další bádání. "Je nezbytně nutné blíže popsat charakter a velikost plastových skvrn. Stejně tak je nutné zkoumat jejich dopad na celý oceánský ekosystém," tvrdí. Ve spolupráci s nadací proto plánuje realizaci dalšího výzkumného projektu.

Čtěte také: Zdraví z přírody

Desítky let staré plasty

Z historického hlediska není znečišťování moří a oceánů vlivem lidské činnosti ničím novým, děje se tak již po staletí. Moderní plastové výrobky ale nejsou biologicky odbouratelné. V "plastové polévce" tak výzkumníci nacházejí odpadky například padesát let staré.

Moore upozorňuje, že plastové skvrny nejsou zachytitelné satelitními snímky. Vrstva odpadků totiž pluje jen malý kousek pod hladinou moře a je do značné míry průsvitná. Plasty představují 90 procent z celkového množství odpadků v oceánech. Podle odhadu OSN z roku 2006 obsahuje každá čtvereční míle oceánské plochy asi 46 tisíc kusů plujících plastů.

Podle statistik Programu OSN pro životní prostředí způsobuje znečištění plasty ročně úhyn více než milionu mořských ptáků a více než 100 000 mořských savců. Řada mořských ptáků uhyne důsledkem toho, že si plastové odpadky splete s potravou - důkazem jsou zapalovače, stříkačky či zubní kartáčky nalezené v jejich trávicím traktu.

Eriksen z Nadace pro námořní výzkum Algalita upozorňuje, že znečištění oceánů plasty představuje pro člověka přímé a závažné nebezpečí. Značné množství odpadků v oceánech totiž zabírají odpadní materiály plastového průmyslu. Ty jsou obzvláště nebezpečné, protože se z nich mohou uvolňovat sloučeniny, jako jsou uhlovodíky či pesticid DDT. Tyto látky se pak dostávají do těla mořských živočichů a skrze jejich konzumaci do organismů lidí. Znečištění oceánů je tudíž vážným a aktuálním problémem.

Boyan Slat a jeho projekt Ocean Cleanup

Nizozemec Boyan Slat přišel v roce 2013 se smělým plánem sběru oceánského plastu. Jeho vize postupně prošla několika proměnami, nicméně princip je jednoduchý: Na oceán se vyveze speciální plovoucí konstrukce, z níž ční do hloubky tří metrů textilní lem. Vlny, proudy a vítr pak zařízení přirozenou cestou prohnou do písmene „U“, v němž se bude hromadit odpad. Nakonec loď sebraný plast odveze na pevninu k recyklaci.

Čtěte také: Šumava: Příroda a historie v jednom

Počátky ambiciózního projektu provázely porodní problémy - část oceánského lapače se rozpadla po třech měsících provozu. Neuspěla ani novější verze představená v roce 2019. Ukázalo se totiž, že na splnění plánu by bylo zapotřebí stovek podobných lapačů. Loni proto Ocean Cleanup představil nový koncept obří plovoucí bariéry, který dostal jméno „Jenny“.

Minulý týden proběhl zatím poslední test nového typu lapače. Jenny z oblasti přezdívané Velká tichomořská odpadková skvrna dokázala na pevninu dopravit 10 tun plastového odpadu, který následně zamířil k recyklaci. Podle Boyana Slata by k vyčištění tichomořské odpadkové skvrny, která podle odhadů čítá až 1,8 bilionu kusů platového odpadu, byla zapotřebí desítka podobných lapačů.

Plýtvání potravinami a jeho dopady

Dnes již není žádným tajemstvím, že život v blahobytu s sebou nese také určité daně. Jednou z nich je například plýtvání potravinami. Záležitost, která se týká kolektivní společnosti i jedinců samotných. Někteří se nad touto skutečností ani nepozastaví a přebytky s klidným srdcem vyhazují, jiní se nad údělem nevyužitých potravin v hlavě lynčují a úzkostlivě hledají nová a nová řešení, jak plýtvání zabránit.

Dobrou zprávou je, že rozhodně není potřeba volit takto striktní cesty pro snížení produkce nevyužitých potravin. I malé, a do běžného života snadno zařaditelné kroky, dokáží výrazně zefektivnit nakládání se surovinami a podpořit tak planetu v jejím vyváženějším fungování. Dopady neupotřebení potravin jsou pro mnohé lidi spíše abstraktní.

Naštěstí už se o tomto tématu začalo mluvit a výzkumy přinesly čísla, která vrhají na celou záležitost světlo absurdity. Organizace pro výživu a zemědělství uvedla, že celosvětově se ročně vyhodí třetina potravin, což je 1,3 miliardy tun jídla. Oproti tomu výše zmíněný objem vyhozeného jídla by mohl zajistit obživu 3 miliardám lidí. To znamená, že vyhodíme téměř 4x více jídla, než je hladovějících lidí. Vyhozením v průměru 100 kg potravin na osobu přichází evropská ekonomika ročně o 149 miliard eur.

Čtěte také: Objevte listnaté lesy s Larousse

Z celkového objemu nevyužitých potravin je polovina vyhozena v domácnostech. Na druhé polovině se podílí společnost kolektivními složkami. Patří mezi ně například zemědělství a výroba, obchody a oblast hromadného stravování.

Z celkového množství vyhozeného jídla je 53 % vyprodukováno v domácnostech. Z celkového množství odpadu domácnosti tvoří 30 % právě nezužitkované potraviny. Potravinový odpad je zkrátka široký prostor pro naše zlepšení a efektivnější fungování.

Jak omezit plýtvání potravinami?

• Klíčovým bodem je hned nakupování a příprava na něj předem. Zkontrolovat aktuální stav domácích zásob a sepsat si všechno, co je opravdu potřeba doplnit. Hodně pomůže si naplánovat jídla dopředu a podle toho nakoupit konkrétní suroviny.
• Z hlediska omezení plýtvání je lepší vykonat více menších nákupů místo jednoho hromadného na týden až dva dopředu, jelikož velké množství potravin podlehne zkáze dříve, než na něj dojde řada v konzumaci.
• V obchodě nevybírejme zboží ze zadní řady s delší trvanlivostí, ale berme je postupně zepředu - ty mají bližší datum spotřeby a hrozí jim dřívější vyřazení z prodeje, které by bylo v tomto případě zbytečné, když si stejně odneseme jejich mladšího kolegu.
• Organizace je královna úspěchu! To platí i v otázce ochrany surovin před jejich vyhozením. Ty s blížícím se datem spotřeby dejte stejně jako v obchodě dopředu a na dobře viditelné místo.
• Včasné zamražení je optimální cestou, jak mít suroviny po ruce, ale nevystavovat je riziku brzké zkázy. Je však potřeba mít na paměti, že také v mrazácích je jídlo jen na omezenou dobu - napište si tedy na obal suroviny datum zamražení.
• Různé vychytávky při uchování potravin dokáží znatelně prodloužit jejich životnost. Například pokud nezkonzumujeme naporcovanou mrkev, stačí ji dát do nádoby s vodou a uchovat v lednici.
• Předsudky stranou, z některých potravin se dají velice chutně a výživně využít také zdánlivé zbytky. Zářným příkladem toho je například kořenová zelenina - dobře očištěné slupky a odřezky mrkve a petržele lze přihodit do polévky, kde se vyvaří a přispějí svými živinami.

Ostrovy z plastového odpadu

Alarmující stav moří a oceánů zjistili během celkem 24 výprav realizovaných v letech 2007 až 2013 vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksenem. A to pozor! Jedná se pouze o plasty, které plují po hladině.

Další studie totiž odhadují, že až 70 % plastů končí na mořském dně, a to dokonce až 6 000 metrů pod hladinou. Na jižní polokouli je pak nejznečištěnějším místem Indický oceán. Zde nalezneme více plastů než v jižní části Atlantiku a Pacifiku dohromady.

Jistě jste někdy slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně, která si „brázdí“ vody Tichého oceánu. Jedná se o těžko uvěřitelných 96 400 tun plastového odpadu (1 990 mld. kusů plastu). Celkem jich je totiž šest - tedy alespoň těch, o kterých v současné době víme.

Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld. kusů).

Velikost jednotlivých ostrovů z plastového odpadu:

Kde se v moři bere plastový odpad?

Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR. Mezi hříšníky ale patří i vyspělé státy - nejvýše postavenou zemí v žebříčku jsou na dvacátém místě Spojené státy.

Ani lidé v některých evropských státech se příliš neobtěžují s tříděním odpadu, který by pak mohl být recyklován. Pro zajímavost, systém třídění odpadu stále nemá Řecko.

S jakým plastem si nejčastěji zaplaveme?

U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle. Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu.

Tragédií je, že mikroplasty jsou všude. Dokonce i v tělech mořských živočichů, kteří pak končí na našich talířích. Podle posledních průzkumů je nalezneme i v 80 % kohoutkové vody ve světě.

Jak proti tomu bojovat?

Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou. Igelitové tašky byly zpoplatněny. Stávající trend je zcela jasně neudržitelný, a co nejdřív se proto musejí zavést bezpečnostní opatření: Je třeba nejen regulovat vyvážení odpadu do oceánu, ale také se postarat o sběr toho, který již vody zanesl.

tags: #život #v #polevce #odpadku #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická srovnání: Kovová a plastová brčka
• Důležitost třídění
• Environmentální změny a geomorfologie
• Hospodaření s odpady v Kamenném Přívoze
• IKEA Odpadkový Koš 3l