Město Hlinsko zavedlo od října loňského roku nový systém třídění komunálního odpadu „dům od domu“, který zahrnuje svoz tříděného odpadu přímo od domů. Podobné systémy již úspěšně fungují v mnoha městech, kde při důsledném třídění odpadu rodiny zvládají dvoutýdenní interval svozu směsného komunálního odpadu.
V Hlinsku však systém odhalil problém - někteří občané odpad netřídí. Kvůli přeplněným nádobám pak někteří neoprávněně využívají kontejnery na sídlištích, které patří společenstvím vlastníků jednotek.
Rozbor odpadu ukázal, že až 10 % objemu popelnic tvoří vyhozené jídlo. Jedním ze způsobů, jak snížit množství odpadu, je uvědomělé nakupování - vyhnout se nákupu zbytečností a efektivněji plánovat spotřebu.
Česká republika zpřísňuje pravidla pro nakládání s odpady. Letos je maximální povolený limit pro skládkování 160 kg odpadu na osobu, přičemž cena za tunu je 500 Kč. Při překročení limitu se však cena zvyšuje na 1500 Kč za tunu. Letos Hlinsko překročilo tento limit již 11. října.
Kromě ekologických přínosů má třídění odpadu i významný finanční dopad. Čím více obec třídí papír, plast a sklo, tím vyšší odměny dostává od společnosti Ekokom.
Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu
Při převzetí nádob a kalendářů obdrží občané také přehledný návod na třídění odpadu.
Ne, nádoby není nutné vystavovat ke svozu pokaždé.
Co je podle vás největší současný problém města Hlinska? Je to nezaměstnanost? Nebo voda? Účastníci budou moci vyjádřit v tématických diskuzích své názory k otázkám rozvoje města a prodiskutovat je s odpovědnými pracovníky.
V závěru diskuzí proběhne hlasování a deset nejpalčivějších problémů bude vybráno a předloženo k řešení vedení města. Součástí akce je i slosování účastníků o drobné ceny.
Diskuse k problémům města bude týmová v tématických okruzích jako: veřejná správa, strategický rozvoj města, zdravý životní styl, životní prostředí, volný čas kultura, sport, sociální problematika, zdravotní služby, bydlení, podnikání, ekonomika, vzdělávání a osvěta, cestovní ruch, doprava a sociálně patologické jevy.
Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?
Zveřejněné představy a plány EU rozhodně nejdou směrem k podpoře zemědělské a potravinářské produkce. Jdou přesně proti ní a tedy proti zájmům obyvatel celé Evropy i České republiky. Reálně totiž hrozí, že nové financování negativně zasáhne nejvíce právě střední podniky, které u nás mají nejvýznamnější podíl na výrobě zemědělských produktů. Nesmyslná byrokratická zátěž, nároky na ekologická opatření nemající nic společného s realitou a omezování podpor spojených s produkcí. Právě tak bude pokračovat oslabování středních podniků v Česku.
Problém vidím například ve snahách spojit financování zemědělství s jinými programy, s kohezní politikou zaměřenou čistě na regionální rozvoj. Je to stejné, jako když řeknete, že zemědělství není důležité. I to málo, čemu jsme dosud říkali společná zemědělská politika, by zmizelo. Každý stát si bude sám určovat, jakou finanční podporu dá v rámci regionální politiky na zemědělství. To samo o sobě nemusí znít na první poslech špatně. Ale jen v případě, že každá země v Evropě by měla také možnost odpovídajícím způsobem si chránit vlastní trh.
V tuto chvíli se má situace tak, že po zveřejnění plánů ze strany vedení Evropské komise si mnou ruce především dovozci zemědělské a potravinářské produkce. Ti posílí jednoznačně. Má to být snad cíl, který by Evropská unie měla mít? Podle mě určitě ne! Jestli chce Evropa obstát mezi ostatními regiony světa, musí mít zajištěnou především bezpečnost. A zejména bezpečnost potravinovou, kterou považuji za základní. Vždyť jde o základní pilíř každého společenství.
Současný návrh EU nevnímám jako krok dobrým směrem mimo jiné i proto, že to není jen o dnešku, ale hlavně o budoucnosti. O to více mne mrzí, že naši centrální politici vesměs jen poslušně kývají. Schvalují strategické dokumenty a ignorují při tom argumenty těch, kteří zastupují drtivou většinu produkce celého zemědělsko-potravinářského sektoru.
Příznivci navržené strategie často argumentují tím, že volný trh přece zajistí levnější potraviny. Podle mého názoru je to krátkozraká politika a falešný argument. Když budeme závislí na dovozu, ztratíme půdu pod nohama a dovozci si brzy začnou diktovat podmínky. Bez vlastních potravin budeme rukojmí ostatních regionů světa. A s tím samozřejmě souvisí i problematika ochrany trhu s potravinami v Evropě i u nás.
Čtěte také: Životní prostředí a pyrotechnika
My umíme v ČR vyrobit velmi kvalitní a bezpečné potraviny. Proč si toho nevážíme a proč neděláme maximum, abychom právě z tohoto udělali naši výhodu? Místo toho si pod sebou podřezáváme větev. Myslím si, že kdo má jenom trošku národohospodářské cítění a umí si selským rozumem spočítat jedna a jedna, musí bít na poplach.
tags: #životní #prostředí #Hlinsko #problémy