Klimatická nouze v Praze 7: Měření znečištění ovzduší a závazek ke zlepšení

Před dvěma lety se Praha 7 přihlásila k celosvětové iniciativě a vyhlásila tzv. stav klimatické nouze. Města a obce se tím zavazují pracovat na boji proti globálnímu oteplování a mimo jiné také na zlepšení stavu ovzduší.

Když městská část pod vedením starosty Jana Čižinského (Praha 7 Sobě) stav klimatické nouze vyhlašovala, upozorňovala na to, že vykazuje významné znaky tepelného ostrova v rámci celého města a další oteplování a sucho na ni může mít neblahé dopady. Radnice se také zavazovala k tomu, že bude věnovat pozornost právě kvalitě ovzduší, na které má velký vliv hlavně doprava a průmysl.

Radnice bere podle radního Knitla svůj klimatický závazek vážně. „Řadu opatření podnikáme již nyní, snižujeme například energetickou náročnost budov v naší správě prostřednictvím energetického managementu a modernizace objektů. Klimatickou krizi už dříve vyhlásila také sousední Praha 6 a klimatický závazek vyhlásil v roce 2019 i magistrát.

Nová měřící stanice a spolupráce s odborníky

Radnice chce teď pomocí nové měřící stanice mapovat koncentraci škodlivin ve vzduchu po celé městské části. Znečištění radnice plánuje sledovat na dalších deseti místech, hlavně v okolí dětských hřišť a blízkosti škol. „Chceme vědět, jak na tom naše městská část je. Data přitom nebudeme čerpat pouze z jednoho místa. Aktuálně spolupracujeme s ČVUT na instalaci čidel,“ uvedl k tomu radní Jiří Knitl (Praha 7 Sobě), který ma starost životní prostředí. Měření by měla probíhat po dobu jednoho roku. Měřící stanice byla nainstalována do sousedství ředitelství městské policie v Argentinské ulici.

Městská část kromě ČVUT spolupracuje také s Přírodovědeckou fakultou UK. Praha 7 si také nechala zpracovat uhlíkovou stopu celé městské části. Získané údaje mají sloužit při plánování rozvoje a péči o veřejný prostor.

Čtěte také: Stav klimatické nouze: Vysvětlení

Ocenění za komunikaci o klimatu

Teoretický fyzik, lektor, mediátor a konzultant Ondráš Přibyla a jím založená skupina Fakta o klimatu převzali 27. října Cenu za komunikaci globální změny klimatu 2020. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné nejvážnějších globálních výzev. Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky.

„Ondráš Přibyla a projekt Fakta o klimatu (www.faktaoklimatu.cz) usilují o srozumitelnou a přehlednou prezentaci vědeckých poznatků o klimatické změně. Shromažďuje data z odborných a vědeckých institucí (IPCC, ČHMÚ, NASA, Eurostat, WMO) a zpracovává z nich vizuální výstupy: grafy, tabulky, mapy a další přehledy s vysvětlením klíčových jevů. Infografiky podléhají licenci Creative Commons, která umožňuje svobodné sdílení při zachování autorských práv. O držiteli za rok 2020 rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou[1].

Fakta o klimatu, zapsaný ústav, založil v květnu 2019 teoretický fyzik, lektor, mediátor a konzultant Ondráš Přibyla. Učená společnost laureáta ocenila peněžním darem ve výši 30 tisíc Kč. OSN v ČR předala symbolicky sazenice stromů s konví na zalévání. Jde o pokračování tradice z prvního ročníku, kdy první laureát Radim Tolasz obdržel a později zasadil jeden strom. Po slavnostním udělení ceny následovala panelová diskuse s názvem Klimatická změna v době koronavirové, kterou připravila Učená společnost ČR ve spolupráci s Informačním centrem OSN.

Vyplývá to z nejnovější zprávy OSN „United in Science 2020“[2]. Zdůrazňuje sílící a nevratné dopady změny klimatu na ledovce, oceán, přírodu, ekonomiku a životní podmínky člověka. „Zažíváme nevídaný rok. Pandemie COVID-19 narušila život po celém světě. Současně akceleruje oteplování planety a klimatický rozvrat. Není pochyb, že klimatickou krizi musíme řešit a dostat ekonomický i společenský život na trajektorii udržitelnosti.

Ondráš Přibyla, Fakta o klimatu. Facilitátor, lektor Nenásilné komunikace, laureát Ceny za komunikaci globální změny klimatu 2020: „Krize koronavirová a krize klimatická se v mnohém liší, ale mnoho mají společného. Myslím, že v obou případech jsou k rozumnému zvládnutí nutná dostupná a srozumitelná data. Také je potřeba dobře pracovat s modely a scénáři vývoje a nerozhodovat se jen podle dosavadního vývoje. Říkat si, že zatím to je ještě dobré, zatím to zvládáme, je jako řídit auto podle zpětného zrcátka - podle toho, jak vypadá cesta, která je za námi. Také vidíme, jak důležitou roli hraje komunikace, média, ale také konzistentní leadership, který posiluje důvěru ve společnosti.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Extinction Rebellion a klimatický aktivismus

Světové hnutí Rebelie proti vyhynutí (XR) vzniklo v roce 2018 s cílem podnítit radikální změny prostřednictvím nenásilného odporu, s požadavkem aby se minimalizovalo vymírání druhů a aby se zabránilo negativním důsledkům klimatické změny.

Na celosvětové úrovni XR čelilo i silné kritice. Vznikly například pochybnosti o tom, zda je schopno oslovit různorodé komunity. Například komentátor britského listu The Guardian se o hnutí vyjádřil jako o ghettu bílé střední třídy. Český časopis A2Alarm zase poukázal na vytváření nevhodného PR. Kritizuje především zakladatele Rogera Hallama, že pro kampaň XR využívá holokaust.

Veronika Holcnerová vysvětluje, že i v Česku se nyní hnutí rozdělilo na dvě části. Na umírněnou, která stále nese název Extinction Rebellion, ale nyní nebude aktivní, a na radikální, která se přidává k hnutí Poslední generace (Last Generation, německy Letzte Generazion).

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

tags: #uk #klimatický #stav #nouze

Oblíbené příspěvky:

• Proti přírodě: recenze
• Příroda Moravského Krasu
• Zajímavosti u Atlanty
• Emise výfukových plynů
• Útočiště v Srdci Přírody