Životní prostředí Soběslav: Problémy a výzvy

SOBĚSLAV - O záměru vybudovat v Soběslavi novou průmyslovou zónu informoval Týdeník Táborsko před týdnem. Celý projekt i s částí, kde se plánuje zeleň, zabírá rozlohu 20,4 hektaru.

Proti masivnímu rozsahu nynějšího projektu vznikla před pár dny petice, kterou podepsalo již několik stovek občanů. Takový záměr pro obyvatele Soběslavi a přilehlých obcí nepřináší dostatečná pozitiva či výhody. Nárůst nákladní a osobní silniční dopravy spojený s obsluhou uvažované průmyslové zóny je nepřijatelný.

Člen petičního výboru Zdeněk Kozlíček odpovídal redakci na otázku, co má tedy podle představ oponentů záměru v Soběslavi vyrůst, aby se nevylidňovala a nepropadala mezi hospodářsky zaostalé regiony kraje. Obavy v nás vzbuzuje hlavně 97 dokovacích stánů pro kamiony. Většina kamionů by sice měla mířit na dálnici, ale 10 procent dopravy se zamýšlí vést západním směrem, tedy po chlebovské silnici.

Hlavně ale nemůžeme souhlasit, aby o areálu o velikosti čtvrtiny města rozhodovali někde úředníci a nikdo se nebavil s lidmi, kteří tu žijí. Zajímá nás, co by mělo v halách být, jaký profit z toho bude mít město, jestli půjde o firmu, která bude platit daně tady jako třeba firma České houby a jestli avizovaný počet pracovníků naopak neohrozí existenci firem, které ve městě podnikají nyní.

Starosta města Jindřich Bláha naopak vidí v záměru spíš výhody a říká: „Rozvoj průmyslové zóny u dálnice D3 má město dlouhodobě zaneseno v územním plánu a také v rozvojové strategii schválené zastupitelstvem města. V navržené průmyslové zóně preferujeme lehkou výrobu s vyšší přidanou hodnotou. Je zcela jistě v zájmu všech, aby občané města měli dostatek relevantních informací.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Pro porovnání velikosti hal, které jsou projektovány na maximální možnou kapacitu, kterou dovolují příslušné zákony, je potřeba uvést, že halu obdobné velikosti má v Soběslavi firma Motor Jikov, kde pracuje cca 300 lidí. Obyvatelé města i okolních obcí by zcela jistě rádi pracovali v Soběslavi a nemuseli dojíždět například do průmyslových zón u Tábora.

Veřejnost dost rozmrzela mimo jiné skutečnost, že zástupce investora Petr Prokop z firmy Exprin Property zmínil, že v průmyslové zóně bude pouze 17 parkovacích stání pro nákladní vozy a zároveň plánují denní maximální objem 310 nákladních souprav. Dále upozornil na problémový přístup do města i slíbenou cyklostezku z Chlebova.

Emoce i atmosféra postupně houstla, lidé tvrdili, že záměr se může stále měnit, že si to stejně postaví, jak budou chtít. Když se mě rozumně zeptáte, tak vám samozřejmě odpovím,“ řekl zástupce investora. Do ostré slovní přestřelky se ale nechali vtáhnout i další přítomní, například zpracovatel dokumentace Martin Vejr, krajinná ekoložka Kateřina Lagner Zímová či zpracovatel možných socio-ekonomických dopadů záměru Vilém Čekajle.

Tudíž podmínky, co v něm budou uvedeny, musí být plněny. Člen spolku Naše Soběslav Zdeněk Kozlíček se ptal, zda je možné navrhnout jinou variantu projektu schůdnější pro obyvatelstvo. Investor také slibuje polovinu výrobní kapacity.

„Nechci čeřit nějaké vášně, ale myslím, že pláčete na špatném hrobě. My pouze hodnotíme, zda průmyslová zóna splňuje zákonné limity z hlediska ovzduší, hluku, dopravního zatížení, nakládání s vodou a podobně. Ve stejném duchu, je dálnice a její okolí vymezená jako rozvojový klíčový koridor v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Investor tvrdil, že naplňuje strategický záměr města. Soběslavští a Chlebovští si to však nemyslí. Další dotazy a poznámky směřovaly ke krajinnému rázu a znehodnocení panorama města.

Vystoupili například i dva krajští pirátští zastupitelé, Martin Kákona a Dan Leština. Nedostatečně byly vyřešeny i ostatní připomínky občanů. Zásadním problémem podle jeho slov je, že zastupitelé Soběslavi pochybili. Pokud nesouhlasíte s tím, co říká územní plán, apelujte na své zastupitele včas, aby jej změnili.

Soběslavští a Chlebovští dlouhodobě poukazují na to, že průmyslová zóna by zatížila Soběslav. Kritizují vyčerpání kapacity čistírny odpadních vod, riziko příchodu agenturních zaměstnanců, zvýšení kriminality, vzniku tepelného ostrova, světelného smogu a navýšení provozu. Mým úkolem je také sledovat a následně zpracovat došlé připomínky, případně vyjádření od veřejnosti a orgánů státní správy.

Staré ekologické zátěže

Jihočeské dřevařské závody i město Soběslav, ve kterém mají provoz, už desítky let zatěžuje stará a velmi intenzivní ekologická zátěž. Zatímco dřevařské závody jsou zodpovědné za její likvidaci, k jejím financování se při privatizaci bývalého státního podniku zavázal Fond národního majetku. Nebezpečné látky se v areálu dřevařských závodů v Soběslavi ukládaly už od roku 1915. Podle materiálu ministerstva životního prostředí je právě v Soběslavi nejrozsáhlejší stará ekologická zátěž v jižních Čechách.

Průmyslová zóna Soběslav "Na Pískách"

Průmyslová zóna je poslední dva roky nejdiskutovanějším tématem v Soběslavi. Stalo se toho hodně. Historie soběslavské průmyslové zóny „Na Pískách“ začala z pohledu veřejnosti v roce 2017, kdy zastupitelé dostali na stůl návrh na prodej relativně bezvýznamných pozemků vedle dálnice táborské realitní kanceláři Dividend plus. Čas uplynul jako voda a píše se květen roku 2020.

Čtěte také: Životní prostředí a pyrotechnika

Došlo tedy k odstranění bříz, které budou překážet stavbě (především před panelákem na sídlišti Svákov), případně jejichž zdravotní stav bude špatný. Kácení proběhne pravděpodobně v průběhu příští zimy a počítá se i s prořezovou údržbou zbylých bříz v aleji.

Od té doby se na nás valí nepřeberné množství informací. Vedení města se zjevně od samého začátku snaží o pravý opak. I nadále jsme přesvědčeni, že rozšíření nabídky sociálních služeb pro seniory, se v Soběslavi má ubírat jinou cestou.

Oficiální důvody zrušení se zajisté dozvíte jinde. Nelíbí se jí zvolený vodní prvek, který dle jejího názoru neladí s okolím historického kostela a raději by preferovala obnovu stávající pumpy, z které by voda odtékala kaskádovým korytem.

Na samém okraji města, v místech kde s rozvojem průmyslové zóny počítá i územní plán, nám chce developerská společnost z Prahy postavit čtyři haly obřích rozměrů s výškou dosahující téměř 15 metrů s celkovou kapacitou 1100 kamionů denně. Dle našeho mínění tento záměr nepřinese nikomu z občanů kraje téměř žádný užitek.

Díky tlaku veřejnosti se podařilo projektový záměr poslat do velkého hodnocení EIA, kde bude muset být odborně posouzen a patřičně upraven. Město Soběslav má v registru 7 smluv označených za pravděpodobně neplatné a 28 smluv s vážnými nedostatky.

Letos začaly práce na 4. železničním koridoru v úseku Soběslav-Doubí. Železniční přejezd směrem na Chlebov zanikne a na jeho místě bude podchod pro pěší a cyklisty.

Připomínky k průmyslové zóně

• Výška budov až 12.5 metrů naruší výhled na město a haly budou viditelné i z dalekého okolí.
• Aktuálně platná územní studie „průmyslová zóna u Dálnice v Soběslavi“ z roku 2014 mluví o maximální výšce objektů v této lokalitě 7 metrů.
• Předložený záměr počítá s až 1300 zaměstnanci, investor odhaduje asi 900 potřebných zaměstnanců pro provoz nové průmyslové zóny.
• Ekonomické důsledky pro region budou zanedbatelné, sociální (za předpokladu masivního příchodu agenturních zaměstnanců) dokonce negativní.
• Průzkum koncentrací arzenu v zemině byl proveden v hloubkách 0-3 metry.
• Plánovaný rozsah parkoviště tedy 789 míst pro osobní automobily zabere minimálně plochu 8 000 m2.
• Průmyslová zóna počítá s příjezdem až 1100 nákladních aut denně.
• Dokumentace nezmiňuje, že na účelové komunikaci je nebezpečný horizont a absence vodorovného značení nebo značky “Zákaz předjíždění”.
• V projektu je odhadovaná generovaná zátěž 1284 osobních automobilů za 24 hodin v jednom směru.
• Investor se chystá zastavět plochu 73 tis. m2 a dalších 66 tis. m2 zaberou komunikace.
• Investor se problematice světelného znečištění v dokumentaci nevěnuje a odkazuje na územní a stavební povolení, přitom právě světelný smog produkovaný záměrem bude mít významný vliv na životní prostředí.
• Celková výměra odnímané plochy ze ZPF na dotčených pozemcích je 211 699 m2.
• Projekt neřeší, že v okolí se nachází další průmyslové haly a můžou tak vznikat tepelné ostrovy.

Územně analytické podklady SO ORP Soběslav

Karty obcí obsahují základní souhrn informací zjištěných 5. Aktualizací územně analytických podkladů v SO ORP Soběslav uvedených za každou obec zvlášť. Do karet obcí byly nejdříve vloženy tabulky z Podkladu pro rozbor udržitelného rozboru území tématu Prostorové a funkční uspořádání území.

Borkovice

Prostorové a funkční uspořádání území: návrh na vytvoření VPZ Původní návesní vesnice se zemědělskými usedlostmi s převážně orientovanými štíty do veřejného prostranství, pravidelná forma zástavby. Zachovalá urbanistická struktura obce včetně architektonického výrazu - zemědělské usedlosti se zdobenými štíty - selské baroko zejména na návsi. V ÚP nejsou vymezeny urbanistické a architektonické hodnoty. Nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP. Dlouhodobý trend vývoje obyvatel byl klesající, naopak krátkodobě (2015 - 2019) se populace zvyšuje. V obci nacházíme nejmenší podíl orné půdy (24,3 % rozlohy obce) v SO ORP Soběslav a zároveň největší podíl lesů v SO ORP (49,5 % rozlohy obce). Také se zde vyskytuje nejmenší podíl zahrad (0,5 %) a nejvyšší koeficient ekologické stability v SO ORP Soběslav. Na území zasahá CHOPAV Třeboňsko, je zde vymezeno záplavové území a nacházíme zde také vodní zdroje. Vyskytuje se zde také ložisko nerostných surovin (cihlářská surovina) a poddolované území (železné rudy). V území se nachází staré ekologické zátěže - 1 kontaminovaný areál.

Budislav

Prostorové a funkční uspořádání území: (m. č. Budislav, Záluží u Budislavě, Hlavňov) Místní část Budislav, původní pravidelná forma návesní vesnice se zemědělskými usedlostmi s převážně orientovanými štíty do veřejného prostranství, pravidelná forma zástavby. Místní část Záluží u Budislavě, původní pravidelná forma návesní vesnice se zemědělskými usedlostmi s převážně orientovanými štíty do veřejného prostranství. Místní část Hlavňov, původní pravidelná forma lineární vesnice. Zámek, kostel a fara jsou respektovány jako architektonické hodnoty a dominanty obce Budislav. M.č. Hlavňov si uchovala autentické architektonické prvky. Architektonické hodnoty původní zástavby jsou potlačeny často nevhodnými stavebními úpravami, především v m.č. Budislav a částečně v Záluží u Budislavě. V ÚP nejsou vymezeny urbanistické a architektonické hodnoty. Nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP. Dlouhodobý i krátkodobý trend vývoje počtu obyvatel je klesající. Dále je zaznamenán záporný celkový přírůstek obyvatel (mezi roky 2005 - 2019). Rozlohu obce tvoří více než 50 % orné půdy (z 55 %). V území nacházíme LAPV Budislav a záplavové území.

Nový rybník u Soběslavi

Na seznamu přírodních památek České republiky se Nový rybník u Soběslavi ocitl v roce 1949 a má za sebou hodně bouřlivou historii. Město Soběslav chystá akci, jejímž předmětem je odtěžení sedimentu ze dna rybníku, a také redukce rákosových porostů na jeho ploše. Plánované náklady na projekt činí bezmála 37,5 milionu korun, přičemž město by se na jeho realizaci podílelo 10 procenty.

Projekt počítá se dvěma etapami spadajícími na jarní období roku 2018 a 2019. „Vlastním záměrem je odtěžení sedimentu a úprava rákosových ploch, kde máme pevně dané termíny dokončení,“ podotýká Marie Staňková. „Doprovodné práce v okolí pak mohou pokračovat i později, i když i tam chceme co nejrychlejší, protože rybník patří k častým turistickým cílům, a navíc je v jeho blízkosti sídlištní zástavba.“

Obvyklá nerudovská otázka „kam s ním?“ má v případě bahna z Nového jasně dané řešení. V první fázi akce zůstane uložený v části zátopy, po odvodnění se bude odvážet podle aktuálního osevního postupu, k uložení na zemědělské pozemky v okolí Soběslavi,“ informuje Marie Staňková.

Dočká-li se plánovaný projekt své realizace, měl by podle slov Marie Staňkové ještě povýšit zájem o tento osobitý kout přírody. V jeho okolí už se leccos udělalo. V blízké budoucnosti chceme všechno upravit tak, aby byl Nový a jeho okolí ještě atraktivnější a využitelnější pro turisty, i když na druhé straně musíme dbát, aby to nemělo na tuto přírodní památku negativní dopad.

Oblast byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1949, a to pro svou unikátní druhovou diverzitu flóry i fauny a výskyt plovoucích ostrůvků. Z dřívější rozlohy 67 hektarů se tato ojedinělá část krajiny ztenčila na pouhou třetinu.

tags: #životní #prostředí #Soběslav #problémy

Oblíbené příspěvky:

• Výhody a nevýhody obnovitelné elektřiny
• Dopad pojištění emisí na švýcarské firmy
• Plasty, sklo, papír a kovy
• Ochrana hmyzu v ČR
• Zákon o státní ochraně přírody: Klíčové body