Kvalita ovzduší v České republice i přes přijímání množství legislativních a finančních opatření v posledních letech stagnuje. Zhruba jedna třetina obyvatel žije v oblastech s překročenými denními imisními limity pro jemné prachové částice. K nejvíce zasaženým patří Moravskoslezský kraj.
Například na Třinecku, které je dlouhodobě zatížené průmyslem i dopravou, se však situace se vzduchem mění k lepšímu. Celkové investice do ekologických projektů v Třinci za poslední tři roky přesáhly 2,6 miliardy korun, většinu peněz zaplatila dotace.
Město Třinec se aktivně zapojuje do iniciativ zaměřených na zlepšení životního prostředí a celkové kvality života v regionu. 8. dubna zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Moravskoslezského kraje, Ostravy a Třince podepsali dohodu o přistoupení Třince ke Společné deklaraci o spolupráci na přípravě konceptu chytrého města (Smart city) a chytrého regionu (Smart region).
„Smart Cities je Evropou podporovaný koncept udržitelného rozvoje měst a obcí. Pro MŽP představuje další nástroj pro zlepšení životního prostředí v ČR a získání dalších finančních prostředků na kvalitní projekty zaměřené na snížení energetické náročnosti, udržitelnou dopravu, snižování emisí a podporu nových technologií. Proto vítáme zájem města Třince, který je v oblasti Smart city velmi aktivní. Vzhledem ke své velikosti může Třinec navíc inspirovat i další města v kraji,“ komentuje podpis memoranda náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.
Třinecký koncept chytrého města stojí na cíleném rozvoji chytré správy a rozvoje města, životního prostředí, čisté mobility a informačních technologií.
Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu
Konkrétní příspěvek města Třinec k naplňování cílů memoranda by měl spočívat zejména v oblasti dopravy, např. v podpoře využití vozidel s alternativním pohonem (elektrobusy) ve veřejné hromadné dopravě, včetně budování potřebné dobíjecí infrastruktury, vybudování a využití inteligentních systémů řízení dopravy, vzdělávání a osvětě v oblasti udržitelné dopravy, dále v podpoře cyklomobility i budování zelených ploch ve městě. Koncept zahrnuje například zajištění nákupu autobusů na elektřinu, pořízení dobíjecích stanic pro autobusy i auta. Město propojí dopravní terminály sítí chytrých zastávek, aktuální data o provozu budou dostupná pro cestující a řidiče.
„O své město chceme pečovat nejen citem, ale i rozumem. Pro každou ze čtyř oblastí našeho konceptu - správu města, mobilitu, životní prostředí a informační technologie - máme zpracovaný souhrn provázaných investic a projektů. Chytré město pro nás znamená zavedení elektronických služeb a aplikací, sbírání, vyhodnocování zveřejňování dat o městě. Budeme podporovat investice do obnovitelných zdrojů, zelené infrastruktury a čistého ovzduší, elektromobilitu a další alternativní způsoby dopravy.
K lepšícímu se životnímu prostředí přispívají i Třinecké železárny. Nové technologie odprášení přinesly výrazné snížení tuhých znečišťujících látek. V roce 2014 přitom objem tuhých znečišťujících látek činil 560 tun, před deseti lety v roce 2004 to bylo 1400 tun při zhruba stejném objemu výroby.
Roman Heide, ředitel Třineckých železáren, v této souvislosti uvedl, že Třinecké železárny již dnes zásobují zhruba 9000 domácností, školy a nemocnice zbytkovým teplem z provozu a aktuálně připravují mj. Detailnější pohled železáren na možnost snižování emisí CO2 v debatě reprezentoval Jiří Mravec, projektový manažer Třineckých železáren pro dekarbonizaci.
Podnik nedávno oznámil pozastavení plánovaného projektu elektrifikace obloukové pece s předpokládanými náklady 25 miliard korun, na němž se měl podílet stát podporou ve výši až 70 % nákladů: „Pořád o ten projekt stojíme, ale aby nám ta investice v budoucnu dávala smysl, jsou nutné tři podmínky. První je samozřejmě cena energií, kde se musíme dostat na nějakou konkurenceschopnější úroveň. Druhou je ochrana evropského trhu, aby se sem nevozila ocel za dumpingové ceny, a třetí je pomoc státu, bez té se u takto velké investice neobejdeme.
Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?
Kvalitu ovzduší však neovlivňují jen velké průmyslové podniky. V Třinci je stále mnoho nemovitostí, kde se topí tuhými palivy. V minulosti, kdy byly kotlíkové dotace vyhlášeny, měly některé domácnosti problém s dofinancováním. Na konci loňského roku zastupitelé odsouhlasili, že město poskytne konečným uživatelům, kteří vlastní na území města rodinný dům, v součinnosti s krajem částku ve výši pěti procent způsobilých výdajů. Zájem o výměnu kotle ovšem předčil očekávání a Moravskoslezský kraj informoval město, že částka nestačí na uspokojení všech žadatelů z Třince.
Diskuse v Třinci proběhla v povolební atmosféře, a zároveň jen několik dní poté, co list The Guardian zveřejnil závěry nejnovější studie od 160 vědců z 23 zemí, podle které země právě dosahuje prvního nevratného bodu zlomu v oteplení atmosféry v důsledku koncentrace skleníkových plynů. V Česku se klimatická změna projevuje především častějšími projevy extrémního počasí jako je sucho nebo povodně, které způsobují nejen environmentální a lidské ztráty, ale taky ekonomické.
„Klimatické změny mají velký dopad i na Třinec a jeho rozpočet. Boj se suchem je naší prioritou. Snažíme se podle technických, majetkoprávních a samozřejmě také finančních možností stále rozšiřovat vodovodní sítě a zadržovat vodu v krajině. Ovšem sucho s sebou přináší i problémy s břehovými nátržemi. Ty vznikají například podél Líštnice, upadá tak komunikace, která je navíc jedinou, jež do lokality Líštné vede. Zídka u potoka Líštnice se drolí, bude nutné ji opravit.
Právě zde v Moravskoslezském kraji České dráhy také otestovaly a uvedly do provozu první 4 bateriové jednotky, díky kterým odpadla potřeba přestupů, což podpořilo poptávku, která pak narostla o 10 - 15 %. Rovněž se potvrdily i předpoklady týkající se energetické efektivity. Dalších 15 jednotek zde České dráhy uvedou do provozu do roku 2026.
Díky Fondu spravedlivé transformace aktuálně připravuje Třinec ve spolupráci s krajem velký inovační projekt tzv. Cirk Areny, která má do dvou let vzniknout na brownfieldu po staré sportovní hale, a která by měla zajistit až 100 - 150 nových pracovních míst v oblasti výzkumu a inovací: „Ne všichni chtějí pracovat v železárnách. Téměř za dvě miliardy tu do dvou let vyroste Cirk Arena, výzkumné centrum cirkulární ekonomiky, kde se bude zkoumat, jak chytře pracovat s odpady z průmyslového provozu.
Čtěte také: Životní prostředí a pyrotechnika
tags: #životní #prostředí #Třinec #problémy