Životní prostředí: Definice vynětí ze zemědělského půdního fondu v České republice

Zemědělský půdní fond (ZPF) je klíčovou složkou životního prostředí v České republice. Jedná se o nenahraditelný omezený přírodní zdroj, který umožňuje zemědělskou výrobu. Ochrana tohoto fondu je proto zásadní pro udržitelné hospodaření a zachování přírodního bohatství země.

Co je ZPF a proč je vynětí ze ZPF nezbytné

Stavební parcela se od orné půdy liší nejen využitím, ale především právním režimem. Většina nezastavěných pozemků v Česku je součástí zemědělského půdního fondu (ZPF), který je chráněn zákonem č. 334/1992 Sb. ZPF má sloužit k ochraně zemědělské půdy jako nenahraditelného přírodního zdroje, a proto jakékoli využití pro nestavební účely (včetně výstavby) podléhá přísným pravidlům.

Vynětí ze ZPF je tak nezbytným krokem, pokud se pozemek má stát stavební parcelou - ať už jde o rodinný dům, garáž, nebo jinou stavbu. Proces vynětí se liší v závislosti na několika faktorech - zejména na třídě ochrany půdy, velikosti pozemku a aktuálním územním plánu obce.

Oficiální definice ZPF zní: "ZPF je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí."

Dle zákona se jedná tedy o tyto pozemky: pozemky orné půdy, vinice, chmelnice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny, rybníky s chovem ryb a vodní drůbeže, polní cesty, odvodňovací příkopy, hráze, ochranné příkopy, závlahové vodní nádrže a půda dočasně neobdělávanou.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Vlastníkem účelových komunikací je podle § 9 odst. 1 věty třetí zákona o pozemních komunikacích právnická nebo fyzická osoba.

Kdy je nutné vyjmout pozemek ze ZPF

Vynětí ze ZPF je nutné vždy, když je na zemědělské půdě plánována jakákoliv stavba (i dočasná) nebo jiný nezemědělský zásah, který půdu znehodnocuje pro zemědělské účely.

V praxi jde nejčastěji o situace:

• převod orné půdy na stavební pozemek,
• změna zahrady na stavební parcelu,
• výstavba domu, chaty, skladu nebo jiného objektu,
• vybudování přístupové cesty nebo inženýrských sítí přes ZPF.

Bez předchozího souhlasu s odnětím půdy ze ZPF nelze získat stavební povolení. Výjimkou jsou případy, kdy jde o půdu, která není součástí ZPF, například intravilánové neplodné plochy nebo stavební pozemky už v územním plánu.

Jak zjistit, do jaké třídy ochrany ZPF váš pozemek patří

Ne všechny pozemky jsou si rovné - z hlediska ochrany zemědělské půdy hraje klíčovou roli třída ochrany, do které je konkrétní parcela zařazena. Čím kvalitnější a úrodnější půda, tím vyšší třída a náročnější proces vyjmutí.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Třídy ochrany ZPF: přehled a rozdíly

Třídy ochrany se určují na základě bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Ty hodnotí půdu podle pěti znaků: klimatického regionu, typu půdy, sklonitosti, expozice a hloubky půdního profilu.

Půdy se dělí do pěti tříd ochrany, přičemž:

1. a 2. třída patří k nejkvalitnějším a jejich vynětí je nejobtížnější a nejdražší.
2. třída představuje středně kvalitní půdu s mírně nižšími poplatky.
3. a 5. třída jsou půdy méně úrodné, často v méně příznivých podmínkách - zde je proces zpravidla snazší.

Zjistit, do jaké třídy ochrany váš pozemek patří, můžete online na nahlizenidokn.cuzk.cz nebo prostřednictvím portálu BPEJ podle čísla parcely.

Jak třída ochrany ovlivňuje schvalovací proces a cenu

Třída ochrany má zásadní vliv na:

• výši odvodů za odnětí půdy ze ZPF - čím vyšší třída, tím vyšší poplatek,
• pravděpodobnost schválení vynětí - u 1. a 2. třídy je šance podstatně nižší, zejména mimo zastavitelné území obce,
• časovou náročnost řízení - pozemky ve vyšších třídách vyžadují detailnější posouzení a mohou být předmětem námitkových řízení.

Pokud pozemek leží v 1. nebo 2. třídě ochrany, je vhodné zvážit alternativní umístění stavby nebo se pokusit o změnu územního plánu dříve, než vůbec podáte žádost o vynětí.

Čtěte také: Životní prostředí a pyrotechnika

Jak vyjmout pozemek ze ZPF

Proces vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu má přesně daná pravidla a obvykle předchází žádosti o stavební povolení. Úspěch závisí na kvalitní přípravě, správné dokumentaci a součinnosti s úřady.

Přehled dokumentace k vynětí ze ZPF

Aby bylo možné podat žádost, je třeba připravit:

• žádost o odnětí půdy ze ZPF (formulář často ke stažení na webu příslušného úřadu)
• výkres se zakreslením stavby a záboru půdy, obvykle ve formátu DKM (digitální katastrální mapa)
• výpočet odvodů za zábor půdy - provádí projektant nebo autorizovaná osoba
• stanovisko vlastníka pozemku, pokud žádost nepodává sám
• vyjádření orgánu územního plánování, pokud není soulad se schváleným územním plánem zřejmý

Ve složitějších případech (např. zábor větší než 1 ha nebo vysoká třída ochrany) může být vyžadováno i biologické nebo pedologické hodnocení půdy.

Jak a kde podat žádost o vyjmutí ze ZPF

Žádost se podává na odbor životního prostředí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Úřad posoudí, zda je žádost úplná, stavba odpovídá územnímu plánu a že není jiný, méně kvalitní pozemek, který by mohl být využit místo zamýšlené parcely. V rámci řízení může úřad vyzvat k doplnění nebo úpravě dokumentace. Proto je vhodné mít projekt zpracovaný odborníkem, který se v problematice orientuje.

Posouzení žádosti a rozhodnutí úřadu

Po přijetí žádosti běží správní řízení, jehož výstupem je souhlas s odnětím půdy ze ZPF (zpravidla s podmínkami), stanovení výše odvodu (finanční odvod za trvalé vyjmutí) a případně zamítnutí, pokud jsou naplněny důvody ochrany ZPF nebo nesoulad s územním plánem. Rozhodnutí nabývá právní moci po uplynutí lhůty k odvolání (15 dní), případně po vyřízení odvolání.

Vyjmutí ze ZPF - cena a poplatky dle typu půdy a třídy ochrany

Poplatky za vyjmutí se řídí vyhláškou č. 441/2013 Sb. a pohybují se v řádech desítek až stovek korun za m², podle:

• bonity půdy (BPEJ),
• třídy ochrany,
• druhu záboru (dočasný nebo trvalý),
• plošné výměry záběru.

Některé drobné stavby do 25 m² mohou být z odvodu osvobozeny, ale i tehdy je třeba žádat o vynětí.

Převod orné půdy na stavební pozemek: návazné kroky

Vynětí ze ZPF je zásadní milník, ale z právního hlediska ještě nevzniká stavební parcela. Na pozemku sice může být povolena stavba, ale aby vše odpovídalo skutečnému stavu, je nutné učinit další administrativní kroky.

Změna druhu využití pozemku v katastru nemovitostí

Po vydání pravomocného rozhodnutí o vynětí ze ZPF a následném stavebním povolení je potřeba podat návrh na změnu druhu pozemku v katastru nemovitostí.

Typicky jde o změnu:

• „orná půda“ → „zastavěná plocha a nádvoří“,
• případně „zahrada“ → „zastavěná plocha a nádvoří“.

Návrh se podává na příslušný katastrální úřad spolu s geometrickým plánem (pokud dochází ke změně hranic) a dokladem o provedené stavbě nebo stavebním povolení.

Jak udělat z pozemku stavební parcelu

Nezaměňujme stavební pozemek s parcelou určenou k zastavění. Aby mohl být pozemek označen jako stavební, musí být:

• v souladu s územním plánem jako zastavitelná plocha,
• vyňat ze ZPF, pokud byl jeho součástí,
• přístupný z veřejné komunikace,
• napojený nebo napojitelný na technickou infrastrukturu (voda, kanalizace, elektřina),
• a po schválení změny druhu pozemku zanesen v katastru jako „zastavěná plocha a nádvoří“.

Až splní všechny tyto podmínky, lze s ním zacházet jako se stavební parcelou - tedy ho prodat jako stavební, zastavit, či využít jako záruku u banky.

Převod orné půdy na stavební pozemek v praxi

V praxi celý proces od nápadu po hotovou stavební parcelu může trvat několik měsíců až let, v závislosti na ochotě úřadů spolupracovat, souladu s územním plánem, třídě ochrany ZPF, kvalitě projektové dokumentace a případných připomínkách ze strany orgánů státní správy. Nezřídka se stává, že majitel pozemku zjistí až během procesu, že některou z podmínek nelze splnit. Proto je vhodné ještě před podáním žádostí konzultovat záměr s odborníkem - projektantem nebo autorizovaným geodetem, případně se stavebním právníkem.

Změna územního plánu na stavební pozemek

Ne každý pozemek je „automaticky“ vhodný ke stavbě. Pokud není v územním plánu obce vedený jako zastavitelná plocha (např. plochy pro bydlení), je nutné nejprve změnit samotný územní plán. Bez toho nebude ani vynětí ze ZPF možné.

Jak zjistit aktuální územní plán

Územní plán stanovuje, jaký typ výstavby nebo využití je v dané lokalitě přípustný. Chcete-li zjistit, jak je váš pozemek veden:

• navštivte webové stránky obce, obvykle sekce „Územní plánování“,
• nebo zajděte osobně na stavební úřad - odbor územního plánování,
• případně využijte geoportály krajů, které územní plány publikují online.

Hledejte, zda je pozemek součástí tzv. plochy smíšené obytné, plochy bydlení nebo individuální rekreace. Pokud je veden jako orná půda, zemědělská krajina nebo nezastavitelná plocha, je třeba iniciovat změnu.

Postup podání návrhu na změnu územního plánu

Změnu může navrhnout každý vlastník pozemku, ale schvaluje ji výhradně zastupitelstvo obce. Postup:

1. Podáte písemný návrh na změnu územního plánu (volná forma, ale měl by obsahovat účel, výměru, parcelní čísla a důvody).
2. Obec posoudí návrh z hlediska svých rozvojových plánů.
3. Pokud návrh akceptuje, zařadí změnu do připravované aktualizace územního plánu - změny se obvykle schvalují hromadně jednou za několik let.
4. V rámci zpracování změny bude zajištěna i územně plánovací dokumentace, vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) a veřejné projednání.
5. Po schválení změny zastupitelstvem se územní plán aktualizuje a zveřejní.

Časová a finanční náročnost

Proces změny územního plánu může trvat:

• 1 až 3 roky, v závislosti na tom, v jaké fázi se obec nachází (příprava nového plánu vs. změna stávajícího),
• a stát desítky až stovky tisíc korun, pokud obec požaduje úhradu nákladů na změnu od navrhovatele.

V některých případech obce žádosti zamítají kvůli:

• ochraně krajinného rázu,
• vysoké třídě ochrany ZPF,
• záplavovým územím,
• dopravní nepřístupnosti.

Doporučuje se proto před podáním návrhu osobní konzultace se stavebním úřadem a vedením obce, případně vypracování územní studie jako podpůrného podkladu.

Vyjímání ze ZPF: časté chyby

Proces vynětí ze ZPF je administrativně náročný a snadno se v něm chybuje. Následující přehled může pomoci se některým problémům zcela vyhnout:

1. Neposouzení souladu s územním plánem. Mnozí vlastníci žádají o vynětí, aniž by ověřili, zda pozemek vůbec spadá do zastavitelného území. Úřad žádost v takovém případě automaticky zamítne.
2. Podcenění třídy ochrany půdy. Pokud je pozemek ve 1. nebo 2. třídě ochrany, vynětí bývá výjimečné a podléhá přísnému odůvodnění. Je nutné doložit, že není jiná méně kvalitní půda vhodná k zástavbě.
3. Neúplná dokumentace. Chybějící výkresy, špatně zpracovaný výpočet odvodů nebo neaktuální data mohou celý proces prodloužit o měsíce. Doporučuje se spolupráce s projektantem, který má s vynětím zkušenost.
4. Zaměňování vynětí a změny druhu pozemku. Někteří žadatelé se domnívají, že změna druhu pozemku v katastru (např. z orné půdy na ostatní plochu) automaticky znamená vynětí ze ZPF - to je omyl. Oba kroky jsou oddělené a mají rozdílné postupy.
5. Spoléhání na informace „z doslechu“. Každý pozemek má jiné parametry. To, že sousedovi vyjmutí schválili, neznamená, že automaticky projde i vám. Klíčové jsou: lokalita, rozloha, ochranné pásmo, územní plán, napojení na infrastrukturu a třída půdy.

Co je třeba promyslet před zahájením procesu

Změnit ornou půdu nebo zahradu na stavební parcelu není jednoduché, ale s pečlivou přípravou a porozuměním jednotlivým krokům se může stát realitou. Než se pustíte do žádostí a výkresů, odpovězte si na tyto otázky:

• Je pozemek veden v územním plánu jako zastavitelná plocha?
• Jaká je třída ochrany půdy podle BPEJ?
• Je možné pozemek napojit na inženýrské sítě?
• Počítáte s časovou a finanční náročností v řádu měsíců až let?

Legislativní rámec

Ochrana zemědělského půdního fondu je upravena řadou zákonů a vyhlášek. Mezi nejdůležitější patří:

• zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
• vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška).

Role orgánů ochrany zemědělského půdního fondu

Orgány ochrany ZPF hrají klíčovou roli v procesu odnětí půdy ze ZPF. Mezi jejich hlavní úkoly patří:

• rozhodování o souhlasu s odnětím půdy ze ZPF,
• stanovování výše odvodů za odnětí půdy ze ZPF,
• kontrola dodržování povinností stanovených zákonem o ochraně ZPF.

V této věci je oprávněn jednat vlastník pozemku, případně může být vlastník pozemku zastoupen na základě plné moci jinou osobou. Pokud je vlastníků více, musí mít žadatel vyjádření všech vlastníků pozemku, příp. je vhodné podat žádost společně. Žádat může podat i ten, v jehož zájmu bude pozemek ze ZPF odňat, ale musí mít vyjádření vlastníka (vlastníků) pozemku.

Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu

Novela zásadně chrání nejcennější zemědělskou půdu před plošnými zábory pro obchod a skladování. Nově ošetří ochranu mimoprodukčních funkcí půdy, k nimž patří zejména zadržování vody. Skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřady jako krajinné prvky se nově stanou přímo součástí zemědělské půdy, aby se mohly v krajině snáze zakládat. Úprava zákona dává také prostor pro rozvoj agrovoltaiky na chmelnicích či ovocných sadech pro posílení potravinové soběstačnosti a energetické nezávislosti farem. Novelu schválila vláda a čeká ji projednání v Poslanecké sněmovně.

Vyšší ochrana nejkvalitnější zemědělské půdy

Půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany (podle Bonitované půdně ekologické jednotky tzv. BPEJ) jsou na území České republiky ty nejhodnotnější. Novela zákona o ochraně ZPF zavádí zákaz využít zemědělskou půdu této kvality pro záměry obchodu nebo skladování o rozsahu větším než jeden hektar a dále zákaz využít tyto půdy pro běžné fotovoltaické elektrárny. Díky legislativní úpravě dojde k výraznému snížení úbytku nejkvalitnější zemědělské půdy.

Zelená drobným krajinným prvkům

Plošnou ochranu kvality zemědělské půdy znásobí i řada navrhovaných změn orientovaných na zmírnění eroze, přičemž mezi ty nejvýznamnější patří podpora realizací krajinných prvků na zemědělské půdě, které mají pozitivní vliv na odolnost krajiny vůči působení eroze. Krajinné prvky jako jsou skupina dřevin, stromořadí či mokřady plní řadu ekologických funkcí, zejména protierozní a hydrologickou, a mimo jiné prospívají biodiverzitě a krajinné struktuře. Nově proto budou považovány za součást zemědělské půdy, na které se nachází.

Rozvoj agrovoltaiky

V reakci na probíhající změnu klimatu, snahu o rozšiřování kapacity obnovitelných zdrojů energie a vývoj nových řešení výroben elektřiny ze slunečního záření přichází návrh novely o ochraně ZPF s definicí tzv. agrovoltaické výrobny elektřiny.

Agrovoltaické elektrárny je ideální instalovat na trvalých kulturách, jako jsou chmelnice, vinice a ovocné sady, vyžadují méně intenzivní zemědělské práce a jsou méně náchylné na stínění než jednoleté plodiny. To umožňuje snadnější začlenění solárních panelů do zemědělského prostředí a minimalizuje negativní dopady na výnosy plodin. Agrovoltaika bude umístěna nad zemědělskými kulturami nebo v řadách tak, aby nepřekážela obhospodařování daného pozemku. Zemědělská půda se navíc kvůli realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny nebude odnímat s tím, že zemědělská činnost bude představovat převažující využití pozemku.

Ústavní soud a ochrana ZPF

Plénum Ústavního soudu se zabývalo návrhem na zrušení ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, které se týkalo výjimek z placení odvodů za trvalé odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavby pozemních komunikací ve vlastnictví státu. Ústavní soud návrh zamítl, přičemž zdůraznil závazek státu dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a chránit přírodní bohatství podle čl. 7 Ústavy.

Ústavní soud zároveň konstatoval, že byť se v případě odvodů podle § 11 a násl. zákona o ochraně zemědělského půdního fondu pojmově nejedná o peněžité plnění s charakterem daně, nýbrž o specifickou formu úhrady, jejímž účelem je regulovat rozsah (plochu) půdy odnímané ze zemědělského půdního fondu, převážná část výnosu z odvodů ve výši 55 % je nicméně příjmem státního rozpočtu.

tags: #životní #prostředí #vynětí #definice

Oblíbené příspěvky:

• Praktické odpadkové koše do kuchyně
• Těžké konstrukce
• Program školy v přírodě
• Role rozmnožování v obnově ekosystému
• Mateřství v říši zvířat