Živé ploty pro suchá stanoviště: Výběr druhů

Živý plot je vynikajícím řešením pro zajištění soukromí a ochrany pozemku, brání nežádoucímu vstupu. Živé ploty nás ochrání i před hlukem a zadrží mnoho prachu.

Rychle rostoucí vs. pomalu rostoucí dřeviny

Některé dřeviny vynikají opravdu rychlým růstem, který oceníme hlavně tehdy, když se chceme dočkat zelené stěny za několik let. Cypřišovec Leylandův (Cupressocyparis x leylandii) roste opravdu bujně. Ne vždy ale potřebujeme rychle rostoucí dřeviny. Ty pomalu rostoucí využijeme hlavně na nízké živé ploty nebo obruby okrasných či užitkových záhonů.

• Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) - pomalu rostoucí druh s jemnou texturou listů. Při pravidelném řezu je silně zahuštěný.
• Tis červený (Taxus baccata) - hodí se zejména do stínu a je možné ho pořídit v mnoha atraktivních kultivarech. Roste sice pomalu, ale po delší době dosahuje značných rozměrů.

Kvetoucí živé ploty

V ekologicky laděných zahradách oceníme dřeviny ovocné. Růže svraskalá (Rosa rugosa) v kultivarech s bílými či růžovofialovými květy se mnohdy netvarují, ale ponechají se svému přirozenému vývoji. Trnka obecná (Prunus spinosa) má podobný efekt jako růže svraskalá.

Kvetoucí živý plot vnáší barvy a dynamiku do zahrady! Můžete si pořídit kolekci 5 keřů (vajgélie červená, forsythie - zlatice, jasmín voňavý - pustoryl, tavolník van Houtteův, tamaryšek), které pokvetou postupně po celou sezónu. Plot můžete nechat růst přirozeně, nebo jej pravidelně stříhat. Tato kolekce stačí pro 5 bm.

Charakteristika jednotlivých keřů v kvetoucím živém plotu:

• Vajgélie červená (Weigela ´Bristol Ruby´): Karmínově červené kvítky ve tvaru zvonečků, svěže zelené zářivé listy. Nenáročná rostlina. Kvete v květnu a červnu. Výška 2-3 m.
• Forsythie - zlatice (Forsythia ´Lynwood Gold´): Jeden z prvních milých pozdravů jara. Po odkvětu seřízneme a příští rok znovu bohatě pokvete. Kvete v březnu a dubnu. Výška 2-3 m.
• Jasmín voňavý - pustoryl (Philadelphus virginalis Schneesturm): Právě tato odrůda je ze všech jasmínů nejvoňavější. Je zimovzdorný a nemusíte se starat o zalévání, hodí se i do suchých půd. Kvete v červnu a červenci. Výška 2-3 m.
• Tavolník van Houtteův (Spiraea vanhouttei): Vhodný pro soliterní výsadbu i kvetoucí živé ploty. Můžete buď nechat volně růst nebo tvarovat stříháním. Kvete v dubnu a květnu. Výška 2-3 m.
• Tamaryšek (Tamarix parviflora): Hustý květ vévodí před zelenými listy. Je relativně nenáročný. Řez není zapotřebí, vhodný i pro městské klima. Kvete v květnu a červnu (od druhého roku na stanovišti). Výška 3-4 m.

Péče o živý plot

Potřeba živin je u listnáčů nepatrná a nepřináší na úrodné humózní půdě při každoročním přihnojení plnými organickými hnojivy žádný problém. Nepřekračujeme doporučené množství hnojiva! Přehnojením nezvýšíme okrasnou hodnotu dřeviny, nýbrž nepříznivě ovlivníme odolnost rostliny vůči mrazu a suchu. Obohacení zahradních půd rašelinou podporuje zdravý růst.

Čtěte také: Dopad živého stromku na život

Ochrana rostlin

Silnější výskyt škůdců nebo nemocí na okrasných keřích je velmi zřídkavý a signalizuje chyby v hnojení nebo oslabení rostliny pro ni nevhodným stanovištěm. S nutným bojem proti škůdcům by mělo být spojeno i hledání příčin masového napadení.

• Mšice: Jejich sání vede ponejvíce ke svinování listů a zakřivení mladých výhonů. Jejich výskyt podporuje sucho. Bezproblémová ochrana je pomocí speciálních prostředků. Přípravky střídáme, abychom předešli vytvoření rezistence.
• Housenky hmyzu: Snadno zjistitelné na místech žíru, při silnějším napadení mohou být ožrány všechny listy na větvi nebo celé partie větví až na listová žebra. Většinou housenky zůstávají v 1. vývojovém stádiu společně v hnízdech na vrcholech výhonů, často opředeny. Odstranění a spálení vrcholů výhonů je nejúčinnější, nejlevnější a nejzdravější způsob ochrany.
• Larvy vzpřímenek a vrtalek: Na listech šeříku a cesmíny se objevují nažloutlé, později nahnědlé požerové chodbičky nebo jako nehet palce velké požerové ostrůvky larev žijících uvnitř listů, které při silném napadení vedou až k jejich opadu. Ochrana postřikem systémovými prostředky proti hmyzu při prvním výskytu asi v polovině května, v předchozím roce napadené rostliny preventivně ošetříme už v předjaří.

Výskyt houbových chorob jako padlí nebo strupovitosti je velmi řídký.

Řez

Pro přirozený a odrůdu typický růst rostlin není nutný žádný řez. Řez je účelný sleduje-li určitý cíl, jako např. přizpůsobení silnějšího vzrůstu malému prostoru, podporu určitých vlastností jako květ, plody, hustota olistění nebo tvorba určitých forem růstu (plotů, sloupů). Každý řez vede k cíli jenom tehdy, zohlední-li se zákony růstu rostliny.

• Prosvětlovací řez: Zmlazuje keř, specifický tvar růstu odrůdy zůstává zachován. Nutí rostlinu k tvorbě nových výhonů, zejména při zemi (příznivý účinek pro tvorbu květů).
• Stejnoměrné seříznutí: Nutí rostlinu k hustšímu kompaktnímu růstu. Podpoří se tím vzhled a ochrana proti zimě a předejde se vyholení dřeviny.
• Řez okrasných keřů kvetoucích na jednoletých výhonech: Řez zde sleduje vytvoření co možná největšího počtu mladých výhonů. Toho se dosáhne radikálním seříznutím celého keře na jaře před vyrašením.
• Radikální zmlazovací řez: Mohou být donuceny přestárlé, silně vzrostlé nebo vyholené dřeviny k novému vyrašení, zejména při zemi.

Výsadba

Okrasné keře se zemním balem nebo v kontejneru se nezakracují. U všech dřevin bez zemních balů se při výsadbě kořeny o něco zkrátí, rostliny pak vytvoří rychleji nové kořeny. Rovněž výhony by se měly zkrátit asi o 2/3 své délky. Jáma pro rostlinu musí být dostatečně velká a při sázení dbáme na to, aby zemina při zahrnování lopatou byla dobře rozdělena okolo kořenů.

Sází se tak hluboko, aby nejsvrchnější kořeny přišly asi na dva prsty pod zem. Po zasypání jámy se musí zemina okolo stromu nebo keře pevně přišlápnout a sice čím lehčí půda tím pevněji, aby se kořeny dobře spojily se zemí a půdní voda k nim mohla vzlínat.

Čtěte také: O článku Příroda Bez Hranic

Výsadba na balkoně

Těmto keřům se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 50 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění. Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1).

Hnojení: pro rostliny v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. V nádobě rostliny potřebují dostatek vody - nesnáší však přemokření. V době vegetace je nejlepší každodenní zálivka. Na zimu obalte nádoby netkanou textilií.

Vzdálenost rostlin

K volnému růstu jednotlivých keřů podle síly kořenů asi 1 - 3 m.

Zavlažování

Jsou-li okrasné keře dobře zakořeněny, není nutná v oblastech s normálními srážkami další závlaha. V případě písčitých nebo štěrkovitých půd a dlouhého období sucha zavlažujeme každých 14 dní.

Zimní ochrana

Stálezelené listnáče přečkají zimu za normálního průběhu počasí beze škod. Nebezpečí hrozí v extrémně dlouhém, obzvláště chladném nebo bezmračném mrazivém období, jakož i při krátkém značném teplotním výkyvu (nejnižší noční a nejvyšší denní hodnoty) - ale především, když současně působí více faktorů. Zakrytí chvojím nebo netkanou textilií pomůže proti následkům abnormálního počasí. Avšak veškerá pomoc selže, jestliže není v půdě k dispozici dostatečná vlhkost.

Čtěte také: Požadavky na stanoviště transformátoru

Rychle rostoucí živé ploty

Jak intenzivně bude živý plot růst, závisí na druhu rostliny. Opadavé listnaté dřeviny rostou rychleji než například tis nebo cesmína. Pro rychle rostoucí živé ploty se hodí habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica) a javor babyka (Acer campestre). Pokud chcete polostálezelený nebo stálezelený živý plot, použijte ptačí zob nebo túji. Obě varianty rostou asi o 30 cm ročně. Také odrůdy bobkovišně (Prunus laurocerasus), například „Herbergii“, patří k rychle rostoucím živým plotům. Nejintenzivněji zpravidla rostou divoké druhy zmíněných rostlin. Obzvlášť hustého živého plotu se dočkáte s cypřiškem Leylandovým (Cupressus × leylandii). Ročně roste až o 1 m. Rychle rostoucí je také stálezelená blýskalka s červenými listy (Photinia). Během sezóny nabere do výšky 20-40 cm.

Další vhodné druhy pro živé ploty

• Ptačí zob (Ligustrum): Stálezelený, zajistí soukromí trvale, výborně snáší řez, je odolný vůči nízkým teplotám a není náročný na půdu.
• Hloh (Crataegus): Opadavý, na jaře kvete bílými nebo růžovými květenstvími, která se v létě změní v sytě červené plody.
• Pámelník (Symphoricarpos): Roste strašlivě rychle, řez je třeba provádět několikrát v sezóně.
• Zimostráz (Buxus): Lze řezem upravit až do neuvěřitelných geometrických tvarů, pomalý růst.
• Zerav (Thuja): Roste dosti rychle a výborně se tvaruje, tvarování je u mnoha odrůd dokonce nezbytné.
• Tis červený (Taxus baccata): Stínomilný, roste velmi pomalu a je celá silně jedovatá.
• Jalovec (Juniperus): Vytvoří doslova neproniknutelné živé stěny, při přesazování se dosti špatně ujímají.
• Dřišťál (Berberis): Až 500 druhů opadavých nebo stálezelených keřů, vysokých 1 až 5 metrů a s otrněnými výhony.
• Mochnovec křovitý (Dasiphora fruticosa): Celkem nízké a půvabné živé plůtky se zlatavě žlutými květy.

Tvarovaný nebo volně rostoucí živý plot?

Pokud si např. chcete založit živý plot v prostoru, který je asi 1-1,5 m široký, bude vhodnější tvarovaný živý plot. Hodí se do městských a moderních zahrad, ale poslouží i v předzahrádce. Tvarované živé ploty jsou na pohled velmi efektní, časem pěkně zhoustnou a budou praktickou i užitečnou kulisou květinových záhonů a vhodným společníkem trávníků v moderně koncipované zahradě. Na údržbu a čas jsou však mnohem více náročné než volně rostoucí.

Ve větších zahradách je nejlepší založit volně rostoucí živý plot s jedním, případně více druhy dřevin. Ideální výška je 1,5-2 m. Takové živé ploty jsou celoročně proměnlivé, na jaře, někdy i v létě hezky kvetou, dekorují je pěkné a leckdy zajímavé plody a na podzim barevné listy. Nedoporučuje se však zakomponovat do takového porostu příliš mnoho druhů dřevin, protože výsledný efekt by působil spíše chaoticky.

Kdy řezat a co řezat

Základem pěkně zeleného, rovnoměrně olistěného a hustého živého plotu je i správný řez. První řez je třeba provést u opadavých keřů hned po výsadbě - nadzemní část zkrátíme o třetinu až polovinu. Toto je důležité tehdy, pokud sázíme rostliny prostokořenné (u sazenic v kontejneru řez není potřeba). V druhém roce po výsadbě zkrátíme opadavý živý plot o polovinu, tím podpoříme bohaté rozvětvení. Novým letorostům pak během vegetace stříháme jen špičky výhonů), což usnadní růst spodních a bočních větviček.

Stálezelené dřeviny a jehličnany nestříháme v nejbližších dvou letech po výsadbě vůbec, výjimkou je bobkovišeň - té zkracujeme příliš dlouhé výhonky asi o polovinu.

Živé ploty stříháme do kónického tvaru. Hlavně u světlomilnějších druhů dřevin by měla být koruna o 20 cm užší než spodní část keře. Jen tak bude mít i spodní část keře dostatek světla a nebude prosychat. Řez je nežádoucí pouze pro keře přirozeně kulovitého, kuželovitého nebo jiného tvaru. Neprospívá ani většině jehličnanů.

Živé ploty by se v dalších letech měly řezat dvakrát ročně - na jaře a počátkem léta. Ovšem není to pravidlo - někdy je k udržení atraktivního tvaru potřebné sáhnout po nůžkách i vícekrát. Jedné zásady bychom se měli vždy držet: Nikdy neprovádět řez ani střih keřů v době letních veder. Pak se často stane, že letorosty začnou zasychat.

Co dělat, když živý plot zestárne

V mnoha případech pomůže radikální zásah - ořezat a nechat znovu vyrůst. Některé rostliny bez udržovacího řezu s přibývajícími léty ztrácejí množství květů a bohatě rozkvetou až po prořezání, spousta letorostů keř zahustí a ztratí tím svůj původní vzhled i tvar. Budete potřebovat pouze ostré zahradnické nůžky.

• Zpětný řez udrží tvar i výšku: Silný zpětný řez je určen například pro v létě kvetoucí tavolníky (Spiraea japonica, Spiraea bumalda) atd. Všechny letorosty ve včasném předjaří bez milosti seřízneme nad zemí na šířku dlaně. Výhony znovu vyrostou ze starého dřeva a keře budou opět husté a kompaktní a znovu bohatě pokvetou.
• Průklest keře zmladí: Ušetříme si spoustu práce se zmlazováním dřevin, pokud každé tři až čtyři roky uděláme prosvětlovací řez. Vyřezávají se při něm nejstarší výhony těsně nad povrchem půdy. Pravidelný prosvětlovací řez udrží keř v charakteristickém tvaru a zaručí bohatou násadu květů. Kromě starých rozvětvených výhonů zkrátíme také postranní, překřížené a suché větve.

Bezúdržbový živý plot

Toužíte po zelené ochraně soukromí, ale nemáte čas na pravidelné stříhání a náročnou péči? Řešením může být bezúdržbový živý plot. Samozřejmě je třeba počítat, že žádný živý plot není úplně bezúdržbový. Většina vhodných odrůd je odolná vůči chorobám a škůdcům a není potřeba řešit pravidelné zalévání a hnojení.

Druhy pro bezúdržbový živý plot

• Tis červený (Taxus baccata)
• Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens)
• Cesmína modrá (Ilex meserveae)
• Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus)
• Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)
• Dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii)
• Hloh obecný (Crataegus laevigata)

Závěr

Výběr rostlin pro živý plot je klíčový. Vždy proto zvažte prostor, který máte k dispozici a podmínky, které můžete dřevinám nabídnout. Nezapomeňte zvážit i vaše estetické požadavky, aby se vám výsledek po všech stránkách zamlouval. Pamatujte na to, že žádný živý plot není zcela bez práce. „Bezúdržbový“ ve skutečnosti znamená méně častou, ale stále potřebnou péči - jako je mulčování, lehké tvarování či občasná kontrola stavu rostlin.

tags: #zivy #plot #pro #sucha #stanoviste #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Projekty obcí Písecko
• Důležité informace pro studenty FŽP
• Příklady ekologických chyb
• Studie o environmentálních přínosech
• Škola v Přírodě Kulička