Do krajiny se můžete zamilovat i v zimě, kdy nic nekvete ani nejiskří sníh. Prostě se jako Jana Moravová, majitelka a tvůrkyně relaxační ekofarmy Zahrady Myšlín, podíváte na obzor a víte, že právě tady chcete něco vybudovat. Kouzelné místo vybudovala se svými blízkými Jana Moravová (53) jako protiváhu výkonově zaměřeného zaměstnání. Více než čtvrtstoletí totiž strávila v řadě byznysových manažerských pozic, k nimž se vždy vypracovala, jak sama říká, od píky.
Zahrady Myšlín, nazvané podle obce patřící ke středočeským Mnichovicím, se rychle zapisují do srdcí turistů, milovníků přírody i cestovatelsko-kulinárních zážitků. Najdou tu místo na občerstvení po výletě, ale i možnost strávit romantickou glampingovou noc v jednom ze zdejších posedů nebo navštívit některý z kurzů a seminářů. Mohou zde prožít svatbu či oslavu, firemní akci, vyslat potomka na příměstský tábor nebo jen tak třikrát zazvonit na místní zvoničku a něco si přát. A je toho ještě více k objevování.
S dcerami se přestěhovala do Myšlína. „Byla to úplná náhoda, jednou v zimě jsme se vydaly na výlet. Vyšly jsme z lesa a objevily zdejší pastviny. Prostě přijdete na horizont, otevře se výhled na kopečky Posázaví a před vámi leží Ladův kraj. Byla jsem okouzlená a zajímalo mě, komu to krásné místo patří,“ vzpomíná Jana Moravová.
V roce 2017 se jí podařilo koupit 25 hektarů pastvin se srdcem starého statku. Z toho však zbyly jen ruiny zanesené skládkou. Jenom vyčištění území trvalo dva roky. Následovalo zorání pole, které se v současnosti nachází před bistrem.
Zdejší občerstvení vzniklo také náhodou. „Pořídili jsme si maringotku s lednicí na pivo a limonády po práci. Začali u nás zastavovat výletníci a chtěli napít. Dneska je to nejvyhledávanější místo v okolí,“ usmívá se majitelka. „Podobný vývoj mělo i pole. Chtěli jsme zdravou zeleninu a bylinky pro sebe, jenže brzy se nabalovali další zájemci a my začali formulovat byznys plán.“
Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad
Další na řadě bylo využití území bývalého velkokapacitního vepřína a pěstování zeleniny, protože známí také chtěli rajčata, okurky, papriky… „Vystavěli jsme dva skleníky a fóliovník. Přes den jsem běhala v kostýmku po firmách a večer s čelovkou zalévala,“ vzpomíná majitelka.
Vepřín naštěstí neměl špatný vliv na půdu, protože všude byly poctivě udělané železobetonové jímky. Nevýhodou byla nemožnost jít hlouběji do země, takže vznikly vyvýšené záhony s dovezenou kvalitní zeminou.
Na podzim 2018 majitelé obnovili polní cesty a aleje, založili levandulové pole a zasadili 250 ovocných stromů a keřů s jedlými plody. Našli původní odrůdy s výbornými vlastnostmi a chutí, které se v tuzemsku pěstovaly v minulosti. K levanduli přibyla spousta dalších bylinek. Na záhonech se daří léčivkám i okrasným rostlinám.
Zahrady Myšlín leží ve zhruba 360 metrech nad mořem, půda je většinou hnědozem, spíš jílovitá, s velkými kameny a blízkostí skalního podloží. „Musíme o ni hodně pečovat, proto jsme si loni pořídili zvířátka, abychom ukončili potřebný zemědělský koloběh s trusem a hnojem,“ pokračuje zakladatelka projektu.
Zahradu mimo jiné obývají slepice a zakrslé kozy. „Všechny zbytky kompostujeme, a co z půdy získáme, zase do ní vracíme. Letos máme v plánu dokončit ekologickou certifikaci. Produkty z našeho ovoce a zeleniny budou mít i certifikát EU - zatím máme ve všech parametrech jedničku s hvězdičkou.“
Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?
Na farmě nesmějí používat chemii a i semínka musejí být permakulturní. Hnojí jen přírodně, vyrábějí si vlastní jíchy a objevují různé typy hub prospěšných půdě.
Na odpady ze dvou zatím dostavěných objektů sloužících k relaxaci a pořádání seminářů vystavěli jímku. Příští rok mají v plánu dostavět třetí domek a spolu s ním kořenovou čističku, která umožní vracet přečištěnou vodu do přírody. V dlouhodobějších plánech je i rekonstrukce starého statku.
„Naštěstí jsme nenarazili na průšvih, který by nám zabránil fungovat,“ pochvaluje si majitelka. „Ale nic nemůžu plánovat podle sebe, protože příroda si vše naplánuje sama. Učím se s ní žít v souladu. Klima se mění, ale když uděláme opatření jako naši předkové, krajina nám to vrátí.“
V Zahradách Myšlín dbají na opatření, která v krajině udrží vodu. V lese společně se spolkem Mnichovická krajina vybudovali devět tůní, hodně pomáhají i zdejší dva odbahněné a upravené rybníčky Nebesák a Požerák.
„Pečujeme také o půdní mikrobiom, protože živá půda lépe drží vodu,“ vypočítává majitelka. „Samozřejmě kvůli častým a dlouhým obdobím sucha musíme zalévat. U každého okapu je sud a máme podzemní nádrže na dešťovku. Je sice krásné, že je hezky, ale začíná mě to děsit. Jaro bývá suché a rychlé a v dubnu se to otáčí zpátky do mrazů. Loni nám téměř všechno pomrzlo, kromě malin a druhé fáze jahod.“
Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?
Koncept farmy je založený na pestrosti, provozovatelé chtějí lidem ukázat, co všechno si mohou sami zdravě vypěstovat. Základní trojicí plodin jsou cibule, česnek a brambory. V nabídce bývá také spousta druhů paprik, rajčat, okurek, kořenové zeleniny a bylinek, především heřmánku, levandule a měsíčku.
Když Jana Moravová zakládala farmu, přála si, aby se tam lidé cítili dobře. Podle reakcí a rostoucího zájmu návštěvníků se zdá, že se jí přání plní.
Myšlín - původní vesnice se nacházela nad potokem kolem dnešního Zámečku. Myšlín původně vznikl založením hospodářského dvora (na místě dnešního „Zámečku“), kolem něhož se rozkládalo několik dalších stavení, později zaniklých. Dnešní oblast západně od Myšlínského potoku byla postupně osidlována až od počátku 20. století, a to s převahou chat a vilek určených k rekreaci.
Původní hospodářský dvůr měl půdorys trojúhelníku, z něhož se dochoval barokně přestavěný zámeček s mansardovou střechou. V zahradě jsou ještě patrné zbytky tvrze s valy a příkopy. V okolí bývalého dvora se nachází několi mohutných stromů (javory a duby), z nichž je chráněn tzv. Žižkův dub. Právě stoleté stromy, jimž vévodí prastarý Žižkův dub, stojí za pozornost.
tags: #Žižkův #dub #Myslín #odpadky