Zlatá mince ČNB 5000 Kč Hrad Veveří 2019

02.04.2026

Česká národní banka vydala sedmou minci cyklu Hrady v roce 2019. Tato mince je součástí série vydávané v letech 2016 až 2020.

Parametry mince

Nominální hodnota: 5 000 Kč
Provedení: PROOF
Datum emise: 28. května 2019
Průměr: 28 mm
Síla: 2 mm
Hmotnost: 15,55 g (1/2 Oz)
Ryzost zlata: 999,9
Náklad: 6 900 ks
Autor: Asamat Baltaev, DiS.

Lícní strana

Na lícní straně mince je ztvárněno hradní nádvoří průhledem přes dveřní portál. V pravé části portálu jsou zakomponována stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku, a to český lev, moravská orlice a slezská orlice. Nad portálem je umístěna kamenná deska ve středu s reliéfním znakem Zikmunda z Tiefenbachu a po stranách s erby Bohunky z Žerotína a Kateřiny Meziříčské z Lomnice. V levé části mincovního pole se nachází text „ČESKÁ REPUBLIKA“, vedle kterého je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna ve spodní části mincovního pole.

Rubová strana

Na rubové straně mince je vyobrazeno hradní jádro z podhledu. Při horním okraji mince je text „HRAD VEVEŘÍ“. Ročník ražby „2019“ je umístěn pod mostním obloukem. Značka autora mince Asamata Baltaeva, DiS., se nachází za textem „HRAD VEVEŘÍ“.

Hrad Veveří

Hrad Veveří leží na západě brněnské městské části Bystrc, zhruba 12 kilometrů severozápadně od centra Brna na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou, kterou napájí řeka Svratka. Jde o jeden z nejrozsáhlejších a nejstarších hradních areálů nejen na Moravě, ale i v celé České republice. Nejhezčí výhledy na hrad se návštěvníkům nabízejí z paluby výletních lodí projíždějících pod hradem na hladině Brněnské přehrady. Stranou od hradu, při příjezdové cestě k západní vstupní bráně se nalézá kaple Matky Boží z konce 12. století.

Od první poloviny 18. století je tradována pověst, podle které je hrad Veveří jedním z několika míst, kde by se měl ukrývat poklad 12 stříbrných soch apoštolů, pocházející původně z kořisti přinesené do českých zemí knížetem Břetislavem I. z tažení do Polska (přenos ostatků sv. Vojtěcha) v roce 1039. Podle zmíněné legendy měly být sochy, údajně do té doby ukryté v klášteře Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova, podvodně na tamní abatyši vylákány templářskými rytíři a převezeny na jejich hrad Veveří vzápětí po zavraždění posledního z přemyslovských králů Václava III. dne 4. srpna 1306 v Olomouci. Romantická legenda vznikla zjevně jako snaha ozvláštnit panství módní historkou o pokladu a jejím autorem byl nejspíše některý z tehdejších hradních úředníků.

Čtěte také: Nový postup recyklace zlata

Veveří na pozvání majitele barona Mořice Arnolda De Forest-Bischoffsheim třikrát navštívil tehdejší britský ministr obchodu Winston Churchill. On a jeho manželka Clementine zde strávili také část své svatební cesty po Evropě v roce 1908.

V minulosti byl hrad správním střediskem veverského panství (později veversko-říčanského panství) a taktéž patřil do katastrálního území obce Veverské Bítýšky. 1. ledna 1957 však byl na základě rozhodnutí krajského národního výboru připojen spolu s rozsáhlým územím v okolí Brněnské přehrady k Brnu a začleněn do městského obvodu Brno VII. Hrad s okolím zprvu tvořil samostatné katastrální území Veverská Bítýška I, které bylo po připojení Bystrce k Brnu v roce 1960 administrativně podřízeno bystrckému MNV. Při radikální katastrální reformě Brna provedené ve druhé polovině 60. let.

Čtěte také: Praktický zlatý doplněk

Čtěte také: Hrady na zlatých mincích

tags: #zlata #mince #hrad #Veveří #datum #emise