Zlaté mince, hrady a emisní plán České národní banky

Česká národní banka sestavuje emisní plán obvykle s ročním předstihem na základě návrhů odborných komisí a kulturních institucí.

V posledních letech obsahuje plán průměrně 8-12 pamětních mincí ročně, přičemž jejich nominální hodnoty se pohybují od 200 Kč po 5000 Kč. Každá emise má předem stanovený maximální náklad - nejčastěji mezi 11 000-15 000 kusy pro stříbrné mince a 3 000-5 000 kusů pro zlaté. Důležitou součástí plánu jsou také informace o hmotnosti, průměru a ryzosti jednotlivých mincí.

Významné série a témata emisních plánů

Emisní plány ČNB pravidelně zahrnují pokračování dlouhodobých sérií, jako jsou „Hrady a zámky", „Přírodní parky a rezervace" nebo „Cyklus Čtyři roční období". Mezi nejvyhledávanější patří mince věnované kulatým výročím - například 700 let narození Karla IV. v roce 2016 nebo 100 let samostatnosti v roce 2018. Speciální pozornost věnuje ČNB také českým osobnostem vědy, kultury a sportu. Každoročně jsou součástí plánu i mince s církevní tématikou, především k poctě českých patronů a významných církevních památek.

Technické parametry a materiály pamětních mincí

Standardní pamětní mince ČNB jsou raženy ze stříbra ryzosti 925/1000 s hmotností 13 gramů a průměrem 31 milimetrů. Zlaté mince mají nejčastěji ryzost 999,9/1000 při hmotnosti 3,11 gramu a průměru 16 milimetrů. Všechny mince jsou vyráběny v kvalitě „proof" s lesklým reliéfem na matném podkladu. Emisní plán přesně specifikuje i grafické zpracování - od návrhů po konečnou podobu reliéfu, včetně jmen autorů návrhů a rytců.

Investiční potenciál plánovaných emisí

Mince z emisního plánu ČNB představují stabilní investici díky omezenému nákladu a oficiálnímu statusu. Historická data ukazují, že vzácnější emise s nákladem pod 10 000 kusů dosahují na sekundárním trhu 150-300% původní ceny během 3-5 let. Zlaté mince navíc sledují vývoj ceny drahého kovu na světových trzích.

Čtěte také: Nový postup recyklace zlata

Zlatá mince hrad Kost

Dne 31. května 2016 vydala Česká národní banka první zlatou minci z cyklu Hrady. Jejím tématem je hrad Kost. Mince je ražena ze zlata o ryzosti 999,9 a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g a síla je 1,9 mm.

Při ražbě mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. Na lícní straně mince je v horní polovině mincovního pole kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky ve štítech. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je vyobrazen portál dveří do hradní kaple.

Uvnitř portálu ve spodní polovině mincovního pole je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, název cyklu „HRADY“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“. Na rubové straně mince je vyobrazen hrad Kost. Každá zlatá mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě červené krabičky České národní banky.

Nejzachovalejší hradní komplex na území České republiky se nachází na katastrálním území obce Podkost nedaleko Jičína. Přestože byl hrad v polovině 50. let 20 století rekonstruován, jeho podoba se od doby jeho vzniku prakticky nezměnila. Hradu dominuje pětipatrová lichoběžníková Bílá věž a menší válcová věž Lidomorka.

Zakladatelem hradu byl Beneš z Vartemberka, který si nechával říkat Benesius di Costi. Jako majitel soboteckého panství se rozhodl vybudovat sídlo, které bude bezpečné a nedobytné. Pro jeho zřízení si proto vybral místo na skále v lesích, které je viditelné až v poslední chvíli. Po Benešově smrti se majitelem Kosti stává jeho syn Petr, který pracoval jako hofmistr u dvora Karla IV.

Čtěte také: Praktický zlatý doplněk

Díky tomu měl dostatek financí, aby celkově přestavil dřevěnou tvrz na kamenný hrad. Roku 1414 získal hrad Mikuláš Zajíc z Házmburka a jeho potomci ho vlastnili prakticky celé 15. století. Poté, co Kost krátce vlastnil rod Šelmberků, připadla rodu Bibrštejnů, kteří nechali postavit nový obytný palác s výhledem do údolí. Po vymření Bibrštejnů se majitelem stává Kryštof Popel z Lobkovic, který nechal přistavět pivovar, Lobkovický palác a další hospodářské budovy.

V průběhu dalších staletí se majitelé často střídali a na hrad přijížděli prakticky pouze kontrolovat chod panství. Kost krátce vlastnil Albrecht z Valdštejna, který plánoval velkorysou přestavbu, k ní však nedošlo, jelikož byl roku 1634 zavražděn. Za panství Černínů dochází k další přestavbě hradu a Kost je využívána jako centrum hospodářství celého panství. Poté přešla do rukou Václava Kazimíra Netolického z Eisenberka a následně rodu Vratislavů z Mitrovic, kteří si ke jménu přidávají přídomek Netolický. Posledními majiteli se stali zástupci italského rodu dal Borgo, opět s přídomkem Netolický.

Další plánované emise

• Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení České spořitelny v roce 2025.
• Pamětní mince ČNB k výročí založení České spořitelny v roce 2025 ve standardní kvalitě.
• Desátá poslední zlatá mince cyklu Městské památkové rezervace věnovaná Táboru.
• Věstonická Venuše - nejstarší keramická plastika ženy na světě, objevená roku 1925 na jižní Moravě, se stává symbolem pamětní mince.
• První český kronikář a zakladatel dějepisectví ožívá v této stříbrné pamětní minci 200 Kč.
• Třetí mince z prestižního cyklu zachycující pilíř demokratického právního státu. Exkluzivní sběratelský kousek pro milovníky numismatiky a české justice.
• Vstupte do příběhu knížete Václava. Umělecké dílo ve stříbře, které propojuje tradici s moderním pohledem na svět.

Čtěte také: Zlatá kovová brčka: Jsou ekologická?

tags: #zlata #mince #hrady #emise #plán

Oblíbené příspěvky:

• O Fondu
• Meandry Odry a jejich ekosystém
• Chabařovice a recyklace kovů
• Omezení vlastnického práva k pozemku dle NOZ
• Vliv času na ekosystémy