Historie Zbrojovky: Od Rakousko-Uherských Dílen po Moderní Výrobu

Zbrojovka nevznikla v Brně na zelené louce - do českých rukou přešla v roce 1918 vídeňská pobočka rakouskouherských dělostřeleckých dílen. Zpočátku tak firma s 560 zaměstnanci používala k výrobě rakouské díly, zakrátko už ale vymýšlela vlastní. Po vzniku Československa bylo prvořadým úkolem sjednotit výzbroj armády.

„Vojáci totiž měli mnoho typů zbraní. Byly tu rakouské, další měli legionáři z jednotlivých front. To s sebou samozřejmě neslo komplikace kvůli pořizování náhradních dílů nebo munice,“ uvádí historik brněnského Technického muzea Roman Řezníček. Zbrojovka tak situaci začala řešit vlastními typy pušek, pistolí nebo kulometů.

Historie vídeňské firmy v Brně dala základ tomu, že se výroba rozběhla právě na jihu Moravy, ačkoliv se nabízela možnost dovážet zbraně ze spojenecké Francie. „Ta ale ležela příliš daleko, navíc ji od Československa dělilo nevyzpytatelné Německo,“ popisuje tehdejší situaci Řezníček.Zbrojovka nezásobila jen Československou armádu. Pušky a kulomety z Brna putovaly i pro armády států Malé dohody, tedy Rumunska a Jugoslávie.

„Pro tu jugoslávskou dodala v průběhu let dohromady kolem 700 tisíc pušek,“ vypočítává historik. Zbrojařská firma rostla do světových rozměrů a vstupovala na trhy mnoha zemí, které nebyly nasycené domácí produkcí. Zbraně z Brna se vyvážely do států Jižní Ameriky, od Venezuely přes Ekvádor a Brazílii až po Argentinu. „Zakázky měla Zbrojovka i v Číně, Íránu nebo Etiopii,“ vyjmenovává Řezníček.

Dveře se v meziválečném období otevřely i na anglický trh - právě díky vlastnímu vývoji nových kvalitních zbraní, konkrétně lehkého kulometu vzor ZB 26. Velkou Británii oslovil svou konstrukcí, takže zakoupila licenci na jeho výrobu. Kulomety pod značkou Bren měli britští vojáci nejen ve 2. světové válce, ale i po ní. „Je doloženo, že tam sloužily až do 80. let,“ říká historik. Další známou zbraní ze Zbrojovky byla puška vzoru ZB 24 objednávaná tuzemskou armádou či vzor ZB 33 určený pro četnictvo.

Čtěte také: Vzdělávání o životním prostředí

Nebyly to ale jen zbrojařské vynálezy, které v Brně mezi válkami vznikaly. A nevyráběla pouze zbraně, v jejích dílnách v Zábrdovicích vznikaly i traktory, auta nebo psací stroje a další kancelářská technika. Zbrojovka okusila i výrobu aut. V tomto odvětví však jejich „zetka“ měla silnou konkurenci v podobě Škody a Tatry. Těchto aut tak mnoho nevyjelo, do dnešních dní se jich zachovalo jen několik desítek.

Některé jsou až do 20. dubna k vidění na výstavě věnované právě stoletému výročí vzniku Zbrojovky v Zetor Gallery v brněnské Líšni. „Pokoušeli se sice vyrobit i prototypy vojenských vozidel, ale ty nikdy nebyly zavedeny. Navíc do vývoje zasáhla válka,“ vysvětluje Řezníček.

I tak se už ve druhé polovině 20. let Zbrojovka stala jedním z největších zbrojařských výrobců na světě. Ve 30. letech podnik dál rostl, přesto se ani jemu nevyhnula světová hospodářská krize. Zatímco na začátku roku 1932 nebyl daleko od 4 000 zaměstnanců, na konci stejného roku byl na počtu okolo 2 500 lidí. Pak ale firma znovu nabrala tempo. „K 30. září 1934 tam pracovalo již 5 756 zaměstnanců,“ doplňuje historik.

Válka ale znamenala změny i pro Zbrojovku. Vedení obsadili Němci a rozkaz zněl jasně - usilovně vyzbrojovat německou nacistickou armádu. Vzpoury nebo sabotáže byly v podniku podle Řezníčka vyloučené, protože jako zbrojařský závod byla firma velmi pečlivě hlídaná. Válka ale zároveň znamenala poslední období, kdy v zábrdovickém areálu dominovala vojenská výroba.

Po ní se totiž podnik vyvíjel jiným směrem. Především armáda vlivem Sovětského svazu začala přecházet na ruské zbraně, dalším důvodem byla blízkost Brna k Rakousku, tedy nepřátelům ze Západu.

Čtěte také: Události Holešov - Sběrný dvůr

„Proto byla vojenská výroba za komunistického režimu soustředěna na východě - v Uherském Brodě, nebo ještě dál na Slovensku,“ objasňuje Řezníček konec výroby vojenských zbraní v Brně.

Na Zbrojovku tak zbyla výroba psacích strojů, různých vah a v pozdějších letech i další kancelářské a výpočetní techniky. Ze zbraní už vyráběla jen lovecké kulovnice a brokovnice. Na brněnském podniku však ležela výroba traktorů značky Zetor. Ta začala v roce 1946 a postupně rostla. V 50. letech se odstěhovala do Líšně, kde samostatný podnik sídlí dodnes.

Právě Zetor je jedním ze dvou „dětí“, které po brněnské Zbrojovce přežily. Firma totiž po revoluci v divokých podnikatelských letech chřadla, až v roce 2006 padla. Výroba zbraní však neskončila. Stroje v dražbě odkoupila dceřiná společnost uherskobrodské Zbrojovky Brno Rifles. „Dnes máme asi dvacítku zaměstnanců,“ podotýká její ředitel Pavel Rampula.

Společnost dnes působí vedle zábrdovického koupaliště, s bývalým obřím areálem Zbrojovky už nemá nic společného. S ním mají naopak velké plány developeři ze skupiny CPI. Na podzim začali s prvními demolicemi někdejších dílen.

Zbrojovka Vsetín

Historie - Zbrojovka Vsetín byla založena v roce 1937 jako závod III tehdejší Čs. Zbrojovky, a.s. Brno pro zajištění obranyschopnosti republiky. Hlavní náplní byla výroba kulometů vz. 37 ráže 7,92 mm a vz. 60 ráže 15 mm, včetně odpovídající munice pro československou armádu a lovecké munice.

Čtěte také: Armáda ČR Zlín

V letech druhé světové války byl celý koncern Zbrojovky začleněn do německého válečného průmyslu a pracoval na zbrojním programu. Dále byl ve válečném období vyráběn letecký kanón FF 20, kulomet MG 151, protiletadlové kulometné dělo FLAK a další zbraně a munice. Bylo vyrobeno také několik sérií lehkého kulometu ZB 30 vzor 27, který byl vyvinut už před válkou ve Zbrojovce Brno a pod licenčním označením BREN byl vyráběn také v Anglii a Kanadě.

Nejtypičtějším výrobkem v době německé okupace byl letecký kulomet MG 131 ráže 13 mm, kterého se například v roce 1944 vyrobilo 42 837 kusů.

Po roce 1945 se postupně vyráběla munice ráže 12,7 mm, kulomety Gorjunov ráže 7,62 mm v tankovém provedení, pancéřovka P 27, tarasnice T 21, letecký kanón NR 23, protiletecký dvouhlavňový kanón PLDVK 30 mm, zástřelná zbraň ZH 59 ráže 12,7 mm a univerzální kulomet UK 59 ráže 7,62 mm pro náboj okrajový, i modifikace UK 68 ráže 7,62 mm pro náboj NATO.

V roce 1950 se vsetínský závod Zbrojovky Brno stal samostatným podnikem. Rozvoj výroby a zvyšování kapacity podniku vyžadovaly přípravu dalších výrobních programů, které by svým charakterem odpovídaly náročnosti zavedené technologie. Pozornost byla orientována na textilní strojírenství, které se v dalších letech stalo skutečně rozhodujícím výrobním oborem Zbrojovky Vsetín.

Ze ZPS Zlín byla převzata výroba velkoprůměrových pletacích strojů Interlok, které se staly základem pro výrobu dalších typů velkoprůměrových pletacích strojů. Do Zbrojovky Vsetín byla převedena také výroba hydraulických a později i pneumatických tryskových stavů vyvinutých na základě původního čs. patentu. Zahájení a rozvoj výroby textilních strojů v šedesátých letech se ukázalo být perspektivním řešením. V plném rozsahu byly využity tradice přesnosti práce, získané v dřívějších letech při zbrojní výrobě. Spolu s uplatněním převratné myšlenky pneumatického prohozu útku při tkaní textilií znamenaly zbrojovácké tradice a schopnosti výrazný úspěch ve světovém měřítku.

Rozvoj byl zaznamenán u dalších základních výrobních programů - nástrojů na otvory a důlních elektrických rozbušek. Přesto se však na rozvoji podniku nejvíce podílel rozvoj výroby textilních strojů. V době konjunktury prodeje českých vzduchových tkacích stavů pracovalo ve Zbrojovce Vsetín 7 500 zaměstnanců a stroje byly vyváženy do 60 ti zemí světa.

Po roce 1989, v souvislosti s politickými i společenskými změnami, došlo k organizačním změnám i ve Zbrojovce Vsetín. Postupně vznikly tři hlavní samostatné firmy: Zbrojovka Vsetín INDET, a.s., jejímž základním výrobním oborem byla výroba elektrických i neelektrických rozbušek a iniciátorů a její dceřinná společnost TRUSTFIN, a.s., která se zabývala především výrobou vzduchových tkacích stavů a velkoprůměrových pletacích strojů, STIM ZET a.s. s výrobním programem řezné nástroje na otvory a Zbrojovka Vsetín, a.s., která se v duchu své tradice vrátila k výrobě zbraní a munice jako k hlavní podniktelské činnosti, doplňované dále o podpůrnou strojírenskou výrobu.

V roce 1993 vznikla společnost Zbrojovka Vsetín - INDET a.s. transformací a reorganizací části holdingu Zbrojovka Vsetín, a.s. Jediným akcionářem společnosti ZVI a.s. se dne 8.12.2004 stala společnost M.P.I. TRADING, spol. s r. Od 29.08.2025 získala společnost ZVI a.s.

Zbrojovka v datech

Pro všechny studenty a studentky Střední zbrojařské školy v Uherském Brodě je uplatnění. A někteří z nich už Českou zbrojovku i řídí. Zbrojařská střední škola v Uherském Brodě slaví šedesátileté výročí. Studenti Centra odborné přípravy technické se připravují na povolání jako puškař, rytec, prodavač zbraní a střeliva nebo obráběč kovů.

Ladislav Koníček, personální a bezpečností ředitel České zbrojovky, potvrzuje, že pro absolventy školy je uplatnění přímo ve firmě. „Nastupují do dělnických pozic. Ale někteří se pak dostávají až na manažerské místa. Školu každoročně končí několik desítek studentů. A většina z nich jsou chlapci s výjimkou jednoho oboru. Tím je rytec. Především děvčata tak pracují na pažbách zbraní nebo šperkovnicích. A při včerejším setkání absolventů se vzpomínalo třeba i na čtyři roky staré tablo, které školu proslavilo.

Studenti oboru Puškař se totiž tehdy nechali nafotit na tablo nazí, jenom intimní partie si zakryli zbraněmi. Česká zbrojovka má 2000 zaměstnanců a těží ze spolupráce se školou. "Takto si připravujeme střední technické kádry a jednou za dva až tři roky otevíráme ve spolupráci s ostravskou Technickou univerzitou obor konstruktér a technolog," uvedl už dříve generální ředitel Lubomír Kovařík. Sklo je zázrak. Unikátní velkomoravské šperky opouští ve dne trezor.

tags: #zlin #zbrane #historie

Oblíbené příspěvky:

• Bohatost směsi
• Ekologická Teorie Top-Down
• Jak vyčistit ucpanou toaletu
• Biopotraviny a studentský zájem
• Jak fungují čističe odpadů?