Změna klimatu: Expertní pohled na současnou situaci a budoucnost

Máme rok 2024 a svět se rychle mění. Vláda ANO s účastí Motoristů už přináší první výsledky, byť má za sebou teprve pár týdnů.

Dočasný ministr životního prostředí Petr Macinka z hnutí Motoristé sobě prohlásil, že klimatická krize v zemi jeho nástupem do úřadu skončila. Vládní zmocněnec pro klima Filip Turek zase tvrdí, že klimatická změna je přirozený jev.

Názory odborníků a politiků

Nastupující ministr životního prostředí Igor Červený, jenž pochází z akademické sféry a klimatem se zabýval ve svých projektech, je opatrnější. V České televizi připustil, že člověk má jeden z hlavních podílů na produkci CO2.

V Otázkách Václava Moravce v neděli 22. února chtěl moderátor z nastupujícího ministra dostat odpověď, zda souhlasí s tím, že hlavní vliv na změnu klimatu mají emise způsobené člověkem. Červený připustil, že „i člověk má vliv na produkci CO2“.

Igor Červený také uvedl, že Motoristé sobě nikdy neřekli, že klimatická změna neprobíhá. „My pouze zásadně odmítáme pojmenování ‚klimatická krize‘. U lidí vyvolává strach a u mladší generace i klimatickou tíseň.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Nastupující ministr životního prostředí chce dle svých slov připravit tuto zemi v klidu a racionálními postupy na klimatickou změnu.

Profesor Michael Sterner je přední německý expert na ukládání energie. Zaměřuje se hlavně na systémy, které umí přebytky získané ze sluneční a větrné elektřiny ukládat do plynu, který se následně využívá jako záloha pro průmysl v době, kdy tolik nefouká nebo nesvítí. Věří, že právě tato technologie umožní lidstvu přechod od fosilních paliv a zachrání tak svět před bolestivými dopady klimatických změn.

Redakce ČT24 s ním mluvila během jeho návštěvy Prahy, kde přednášel o budoucnosti vodíku jako energetického zdroje.

Energetická budoucnost Evropy

Jak podle Vás bude vypadat z hlediska energetiky Evropa za patnáct let?

Za patnáct let, to bude rok 2039, se bude stále v řadě evropských zemí spalovat uhlí. Ale protože zde máme daně na oxid uhličitý, které zvyšují cenu uhlí, další elektrárny už se nebudou stavět. Když někdo ničí planetu, tak se mu zvýší daně - a když se to podnikání stane dostatečně nevýnosným, tak zmizí.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Protože ony budou už žít v mnohem teplejší Evropě, než teď známe - právě Evropa je totiž kontinentem, který je změnou klimatu nejvíce ovlivněný.

Co se týká katastrof, tak Jižní Amerika, Afrika a Asie utrpí větší škody.

Myslíte, že elektromobily budou za těch patnáct let převládající dopravní prostředek?

Budou dominantní. Ano, v tom horizontu patnácti let budou. A proč? Protože to bude ten nejlevnější způsob dopravy. Hlavně pokud máte dům: Na tom budete mít solární panely, ušetříte na daních, a ještě si vyrobíte vlastní palivo. Bude to opravdu mnohem levnější než jezdit na benzinku.

Bude to zkrátka výhodné. Pokud se něco ukáže pro lidi užitečné, tak to budou používat. Takže za patnáct let budeme mít mnoho elektromobilů, mnoho tepelných čerpadel, také mnoho větrných a solárních elektráren.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Myslím, že ne, protože je příliš drahá. Je těžké ji financovat, protože když vidíte skutečné náklady, jako v Hinkley Point C ve Velké Británii, tak jsou třikrát až pětkrát vyšší než u větrné nebo solární energie.

Takže každý, kdo se bude chovat ekonomicky racionálně, se rozhodne pro větrnou, solární a vodní energii.

A to ani nemluvím o tom, že nemáme kam dávat odpad a tak dále.

Takže nevěříte ani budoucnosti jaderné energetiky v České republice?

Když teď řeknete „ano, chceme postavit nový reaktor,“ kdo je reálně schopen to udělat? Francouzská, americká i korejská společnost mají ekonomické problémy - a pak už jsou to jen Číňani, ale ti jsou na černé listině USA, takže je žádná banka nebude financovat Jediný, kdo by to opravdu mohl udělat, kdo má personál a know-how, je Rusko. Ale umíte si představit, že by dnes Rusko v Evropě postavilo jadernou elektrárnu?

To jsou technické změny, ale co změny sociální? Přežije třeba vůbec individuální automobilová doprava?

Auto přežije. Myslím, že pro průmysl jsou auta příliš důležitá, takže úplně nezmizí, ale musí to být cenově dostupná auta. Německo má velmi prémiový trh s automobily. Ale myslím si, že Česká republika má velkou budoucnost ve výrobě automobilů, protože máte nízkou nezaměstnanost, máte relativně nízké zdanění, takže nízké náklady na pracovní sílu, a kvalita je stejně vysoká jako v Německu.

Musíte prostě začít vyrábět levná elektrická auta, cenově pod 20 tisíc euro. Ta si pak koupí každý. Tak daleko zatím nejsme, ale za patnáct let? To bychom být měli.

Migrace a klimatické změny

Co je kromě oteplování ještě ve hře za problémy?

Pokud s klimatem něco neuděláme, pak budeme mít mnohem větší migraci z jihu. Lidé také přežijí, ale... Pokud nebudeme bojovat proti změně klimatu, tak například v Maroku, Alžírsku, severní Africe, budeme mít průměrnou teplotu nad 29 stupňů. Je to jako sedět ve stanu, na kterém je natažené černé plátno. Přežít tam budete moci, ale jen tehdy, když jste v klimatizované budově.

Budou se stěhovat i přesto, že i Evropa bude velmi teplá a suchá. Půjdou do Portugalska, Itálie, Řecka a Španělska, všude tam se ale bude klima horšit - takže odtamtud budou původní obyvatelé odcházet. Takže pokud nebudeme něco dělat, i v rámci Evropské unie se lidé začnou stěhovat na sever.

Technologie a optimismus

Zníte jako velký optimista. Čím to?

Technologicky nemusíme vymýšlet nic nového. Je to i ekonomické, protože když předejdeme škodám způsobeným změnou klimatu, bude to mnohem levnější než řešit její důsledky - sucha, hladomory a tak dále. Mnohem levnější než tahle zkáza je provést energetickou transformaci. A to je kontext, který v té debatě často chybí. Lidé říkají, že energetická transformace ničí náš průmysl. Ne, průmysl je dceřinou společností matky přírody. Pokud zničíme přírodu, nebude žádný průmysl. Pokud se tedy nebudeme k matce přírodě chovat dobře, nebudeme na planetě existovat. Příroda bude žít dál, ale už bez lidského druhu. Nemyslím si, že jsme odsouzení k záhubě, jsem optimista, protože věřím, že lidé chtějí přežít. A aby přežili, musí se změnit. Co se týče změn, tak už se to děje.

Myslíte si, že v budoucnosti bude vůbec nějaký dominantní zdroj energie?

Ano. Bude to větrná a solární energie, protože je nejlevnější. Do nich jde už dnes globálně 90 procent investic. Zkrátka: Přejděte na větrnou a solární energii. Ne do jaderné energetiky. Ne do uhlí. Ne na ropu.

Říkáte tedy, že máme všechny technologie pro změnu? Chybí nám něco, něco malého nebo podceňovaného?

Ne, máme opravdu všechny technologie. Máme úložiště energie. Máme baterie. V masovém měřítku máme přečerpávací vodní elektrárny. Máme jeskyně, kam se dá ukládat plyn, do kterého uložíme přebytečnou energii vyrobenou obnovitelnými zdroji. Vy v Česku máte takové jeskyně taky. Můžeme zkrátka pomocí větru a slunce vyrábět vodík a metan a ty pak ukládat do jeskyní. To je věc, na které jsem pracoval - abychom dokázali propojit elektrické a plynové sítě. Můžete z elektřiny, která je levná, vyrobený plyn uskladnit na zimu. A v zimním období, když není vítr a slunce, použijeme plynovou turbínu a vyrobíme z plynu opět zelenou elektřinu. Takže problém vyřešen. Máme elektromobily. Máme všechny procesy pro čistý průmysl. Máme topné systémy, tepelná čerpadla. Máme solární energii, biomasu. Všechno je tady. Jediné problematické oblasti jsou suroviny a pracovní síla.

Technologie, které nenahradí stávající řešení

Nemůže se objevit nějaká technologie, která by tohle všechno nahradila? Něco úplně nového, třeba fúze.

Ne. Fúze zatím nikdy nefungovala, a to ji zkoumáme už půl století. Ano, udělali jsme jakýsi pokrok, ale potřebujeme do ní investovat další miliardy euro. A vědci, kteří na ní pracují, mi říkali, že potřebují nejméně dalších dvacet let, takže ten koncept neprobádáme dřív než do roku 2045. Tak proč raději nevyužít fúzní reaktor, který prokazatelně funguje? Jmenuje se Slunce.

Jaderná energie

Vy nejste jeho velký fanoušek, hlavně z ekonomických důvodů. Ale jsou zde možné nějaké další důvody, proč se pro jádro rozhodnout?

Nikdy totiž nelze úplně oddělit jaderné zbraně od jaderné energie. Protože k výrobě jaderných zbraní potřebujete jadernou energii. A to je důvod, proč Francie a Velká Británie pořád zůstávají u jaderné energie. Protože jim to přináší vojenské výhody. Má to pro ně smyl, takže jim tolik nevadí, když je cena elektřiny čtyřikrát vyšší než u větrné a solární energie.

Navíc nemáme zásoby uranu, takže bychom ho museli získávat z Nigeru, Mali nebo odjinud z afrických zemí, které nejsou politicky stabilní.

A za druhé, když bychom jádro měli, musíme ho provozovat bezpečně. Ale je bezpečné? Po celém světě máme asi šest stovek jaderných reaktorů. A měli jsme šest vážných nehod. Takže jeden ze sta reaktorů během své životnosti po sobě zanechal škody, které poškodily stovky kilometrů čtverečních území, což je celkem obrovská makroekonomická ztráta.

Představte si, že nastoupíte do letadla a víte, že každé sté se zřítí. Nikdo by neletěl. Ale v jaderné energetice tohle riziko přijímáme, což pro mě v pořádku není. Protože teď už máme alternativy. Dokud neexistovaly, tak bych tu sázku na jádro chápal. Ale my máme možnost volby, protože už alternativy máme.

Když se vrátím k té metafoře s letadlem: Je to, jako bychom vzlétli, ale netušili, kde leží letiště, na němž máme přistát.

Podzemní úložiště energie

Už několikrát jste mluvil o podzemních úložištích energie. Zní to trošku jako sci-fi, opravdu to už někde funguje? A nemyslím teď jen nějaký koncept, ale opravdu v průmyslových rozměrech?

Ještě jednou - je jenom mýtus, že neumíme energii ukládat. V podzemních prostorách můžeme plyn vyrobený pomocí solární a větrné energie skladovat celé měsíce. Tímhle plynem pak můžeme stabilizovat sítě, když by náhodou ani nefoukalo, ani nesvítilo.

První elektrárnu na tenhle plyn jsme otevřeli před jedenácti lety. Byla to šestimegawattová elektrárna, takže tohle všechno už máme vyzkoušené. A máme společnosti jako MIM, které mohou postavit výkony 50 až 100 megawattů.

Význam každé desetiny stupně Celsia

K čemu to celé vlastně je? Podle klimatologů se nám zřejmě stejně nepodaří udržet oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia - vypadá to teď spíš na dva nebo tři stupně. Tak proč se vůbec snažit?

Protože každá desetina stupně Celsia znamená menší škody. Věnuji se energetické transformaci už 25 let, radím vládě 15 let. A vždycky se najde někdo, kdo mi řekne, že můžeme vyjednat jiný klimatický cíl. Ale já jim říkám ne, že tohle je prostě fyzika: Když je na silnici ostrá zatáčka, tak tam dáte značku a můžete řešit, jestli na ni dát omezení 50 nebo 70 kilometrů za hodinu. Ale když jedete stovkou, tak z té zatáčky prostě vyletíte. To je fyzika.

Těch jeden a půl stupně Celsia, to je taky fyzikální limit, není to politický limit, o kterém se dá vyjednávat. Je to zákon termodynamiky. A ano, nepodařilo se nám přesvědčit lidi a politiky a ropné a plynárenské společnosti, abychom dosáhli tohoto cíle. Dojde k překročení o dva, možná dva a půl stupně Celsia. Ale jak jsem řekl, máme dost energie na to, abychom skutečně také znovu extrahovali CO2 z atmosféry nebo měli hodně zalesnění. Pak mohou emise klesnout. Máme výpočty, které jdou dolů až ke scénáři jednoho stupně. Takže i na papíře, teoreticky, technologicky, je to možné.

Globální úsilí a dekarbonizace

V českém prostředí se často setkáváme s námitkou, že my v Evropě se sice můžeme snažit, jak chceme, ale když Indie a Čína nedělají nic, tak se stejně nic nezlepší a my si jen zničíme průmysl a ekonomiku. Tohle zní docela logicky, ne?

Myslím, že mám docela dobré protiargumenty. Tak zaprvé není pravda, že by Čína nic nedělala, jen v loňském roce nainstalovala více fotovoltaických panelů, než mají ve Spojených státech nainstalováno celkem. To je šílené, naprosto šílené číslo.

My Němci dnes máme jedno procento světové populace a dvě procenta emisí. Ale když se to vezme historicky, tak jsme v emisích čtvrtí na světě. Takže máme obrovskou zodpovědnost. za to, jaké škody už jsou.

No a do třetice - celosvětově jde do větru a slunce devadesát procent energetických investic. Což je jednoduchý důkaz, že nejsme jediní, kdo se snaží o změnu.

Věříte, že je možné v Evropě dekarbonizovat úplně všechny oblasti života?

tags: #změna #klimatu #expert

Oblíbené příspěvky:

• Spor ČEZ a Greenpeace u Ústavního soudu
• Dopad lodní dopravy na ovzduší
• Krajinné prvky Hořovic a Suezu
• Cash issuance by the Czech National Bank
• Metody pro zlepšení kvality ovzduší