Klimatická změna: Nejčastější otázky a odpovědi

10.03.2026

Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů.

Co už víme?

Změna klimatu je jedním z nejdůležitějších témat naší doby. Změna klimatu je jedním z nejdůležitějších témat naší doby. Je však zároveň zahalena do nepřeberného množství mýtů a dezinformací, které ztěžují řešení problému. Podívejme se na nejčastější klimatické pověry a na to, jaká je realita.

Ochrana klimatu je příliš nákladná a ohrožuje naše hospodářství
Rok 2024 byl nejteplejší? Vždyť v létě byla zima!
Globální oteplování? Klima se přece měnilo vždy!
Skleníkové plyny se přece v přírodě vyskytují odjakživa
Extrémní počasí nemá s klimatickou krizí nic společného

Mýty a fakta o klimatické změně

O změně klimatu koluje ve společnosti mnoho mýtů. Jednak za ně může kognitivní chyba známá jako nepřenositelnost expertýzy, selektivní vnímání konfirmačního zkreslení, vytěsňování způsobené kognitivní disonancí ap. Tyto naše slabiny jsou však značně přiživovány PR odděleními a účelově založenými think tanky fosilních koncernů.

Ochrana klimatu je příliš nákladná a ohrožuje naše hospodářství

Žádná ochrana klimatu je nesrovnatelně dražší. Jen v roce 2050 způsobí klimatická krize celosvětově škody v celkové výši 38 bilionů dolarů. To je šestkrát více než náklady na ochranu klimatu, která by omezila globální oteplování na 2 stupně. Prevence je vždy levnější než řešit následky: Změna klimatu ohrožuje globální ekonomiku.

Když chráníme klima, nejde přece vůbec o klima samo o sobě. Jde o lidi, o lidskou důstojnost, o lidskou svobodu, o lidské životy a bezpečný život lidí. Navíc je přechod na bezemisní hospodářství obrovskou příležitostí, viz Ekologie je nejlepší především pro lidi a ekonomiku, protože naším největším tvůrcem ekonomické hodnoty není naše práce nebo hrubé domácí produkty, ale příroda. Proto platí, že Ochrana přírody nám šetří miliardy a Čísla ukazují, jak zelená energie vytváří hospodářský zázrak.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Rok 2024 byl nejteplejší? Vždyť v létě byla zima!

Jde o teplotní průměr. Celosvětově byl rok 2024 nejteplejším rokem od počátku měření. Ale i v našich zeměpisných šířkách byly letní teploty v průměru o 2,2 stupně vyšší než v referenčním období 1961-1990.

Nepleťme si také klima s počasím, viz Rozdíl mezi klimatem a počasím. Počasí sice není klima, ale klima má samozřejmě vliv na počasí, více v článku Jak souvisí srážky se změnou klimatu?

Globální oteplování? Klima se přece měnilo vždy!

Klima se sice vždy měnilo, ale současné změny nelze vysvětlit přirozenými mechanismy. Vědci se shodují, že Zemi ohřívá člověk. Očekává se, že v důsledku lidské činnosti se do roku 2100 průměrná globální teplota zvýší o 1,6 až 4,7 stupně. Proto platí, že Současnou krizi klimatu nelze s dřívějšími teplými fázemi srovnávat. Kromě toho je člověkem způsobená změna klimatu nesrovnatelně rychlejší, než jakékoliv teplotní výkyvy před tím, včetně těch, které vedly k vyhynutí celých ekosystémů. A tato rychlost navíc exponenciálně roste, viz Změna klimatu je 27x rychlejší než při masových vymíráních v minulosti.

Skleníkové plyny se přece v přírodě vyskytují odjakživa

Ano. Bez skleníkových plynů by naše planeta byla o 33 °C chladnější. Pokud se však koncentrace skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti zvýší, zvýší se i teplota Země - a pak hovoříme o změně klimatu způsobené člověkem. Někteří vědci už dokonce mluví o novém geologickém období - o tzv. antropocénu. V současné době je prokázáno, že za globální oteplování může výlučně lidská činnost - o tom panuje naprostý vědecký konsensus. Více v článku Vědci, dramaturgové klimatické změny.

Extrémní počasí nemá s klimatickou krizí nic společného

U každého jednotlivého extrémního jevu počasí nelze stoprocentně říci, zda je důsledkem změny klimatu. Extrémní povětrnostní jevy jsou však v důsledku klimatické krize stále pravděpodobnější.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Vědecky se tímto tématem zabývá atribuční klimatologie. Ta je schopna na základě simulací jednotlivým klimatickým jevům přiřadit podíl změny klimatu. Jednou ze zakladatelek tohoto oboru je renomovaná klimatoložka Friederike Ottová, která téma rozebírá v rozhovoru Obchodní model fosilních koncernů je založen na zabíjení lidí, souvislosti mezi změnou klimatu a extrémními klimatickými jevy popisuje i známý klimatolog Stefan Rahmstorf v článku Rovnice klimatických katastrof.

Role České republiky

Subjektivně to tak působí, ale Česká republika nese z historického hlediska velkou odpovědnost. Pokud se podíváte na množství CO2, které země vypustily od počátku průmyslové revoluce, nacházíme se na předních místech. To je důležité, neboť skleníková plyny působí v atmosféře po stovky let. Více skleníkových plynů než ČR vypouští např. Jsme sice se 7,9 tunami na hlavu za výše uvedenými zeměmi, ale země jako Německo (7,1 t), Norsko (7,0 t), Rakousko (6,4 t), Velká Británie (4,4 t), Maďarsko (4,1 t), Portugalsko (3,6 t), Švédsko (3,5 t) a dokonce Indie (2,1 t) vypouštějí méně emisí. Průměr Evropské unie je 5,6 tuny na obyvatele. Přičemž ani tyto hodnoty nejsou zdaleka ideální. Země dokáže - za současného počtu obyvatel - regenerovat v celosvětovém průměru 1,5 tuny na osobu (Zdroj: Our World In Data, 2023). Více v článku Emise: náš CO2 budget je již dávno vyčerpán.

Globální oteplování a extrémní zimy

Globální oteplování souvisí s dlouhodobými změnami a zvyšováním průměrné teploty na Zemi kvůli lidským aktivitám (zejména emisím skleníkových plynů). Může se tak zdát na první pohled paradoxní, že v některých oblastech se mohou vyskytovat velice nízké teploty a přívaly sněhových srážek (například silná vlna ochlazení v prosinci 2023 v Číně, odkaz v sekci Další čtení). Když se na to podíváme v globálním měřítku, naše planeta se od roku 1961 oteplila v průměru zhruba o 1,2 °C [1].

Různá místa naší planety se ale oteplují různou rychlostí, a některá se dokonce naopak ochlazují (toto můžete pěkně vidět na mapě změny teploty v odkazu [1]). Vlivem rostoucích teplot ovšem dochází ke změně klimatu [2]. V důsledku toho se mění proudění vzduchu v atmosféře (například kvůli tání plovoucího ledu v Arktidě, která se otepluje více než Evropa v mírném podnebném pásu), což může způsobit extrémnější výkyvy počasí oběma směry - jak větší vedra v létě, tak tužší zimní období. Následkem toho se totiž snižuje rozdíl teplot mezi Arktidou a Evropou, rozhraní mezi arktickým a polárním vzduchem není tak výrazné, a studený vzduch se tak může dostávat více na jih a naopak teplý více na sever.