Globální změnou rozumíme široké spektrum biofyzikálních, ekosystémových a socioekonomických změn, které mění fungování Země jako systému v planetárním měřítku (proměny klimatu, produktivity krajiny a oceánů, chemie ovzduší, ekosystémů).
Globální změna není věcí víry, ale otázkou vědeckého poznání, proto ji lze dokázat mnoha způsoby - nerovnováhou v energetické bilanci Země, nárůstem koncentrace skleníkových plynů, nárůstem teploty oceánů, poklesem biodiverzity atd.
Podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) je globální změna klimatu „taková změna klimatu, která je vázána přímo nebo nepřímo na lidskou činnost měnící složení globální atmosféry a která je vedle přirozené variability klimatu pozorována za srovnatelný časový úsek“.
V užším smyslu je klima obvykle definováno jako průměrné počasí nebo přesněji jako statistický popis v pojmech střední hodnoty a proměnlivosti relevantních veličin přes časové období v rozmezí od měsíců po tisíce nebo milióny let.
Klimatický systém se vyvíjí v čase. Jeho vývoj má 2 příčiny. Za prvé se klimatický systém vyvíjí vlivem vlastní vnitřní dynamiky. Za druhé se klimatický systém vyvíjí vlivem vnějšího působení.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Dochází k oteplování všude na zeměkouli? Ne. Ke globálnímu oteplování dochází nerovnoměrně. Kvůli bilanci tepelného záření Země, Země do vesmíru vyzařuje v průměru menší výkon, než je příkon (slunečního) záření, které pohlcuje.
Země si nadbytečné teplo ponechá. Alespoň 90% použije k zahřátí oceánů a jen několik procent z něj se projeví nárůstem teploty ovzduší.
Protože s teplotou Země je to obdobné jako s lidským organismem. Malá změna průměrné teploty způsobuje velké změny výskytu různých typů počasí.
Růst mořské hladiny vidíme na tomto grafu od NASA. Začátkem 20. století bylo tempo růstu mezi 1,2-1,7 mm za rok, posledních 30 let pozorujeme nárůst 3,3 mm za rok. Tento nárůst je dán jednak skutečností, že teplejší voda zabírá díky teplotní roztažnosti větší objem a dále také díky tání ledovců, které do oceánů dodává další vodu. Zvyšující se hladinu moří a oceánů potvrzují jak místní měření na Zemi, tak satelitní data.
Na tomto grafu lze vidět pokles pH oceánů, což značí rostoucí kyselost vody. Ve videu o uhlíkovém cyklu jsme si vysvětlili, že tato kyselost je dána kyselinou uhličitou, která vzniká při pohlcování atmosferického oxidu uhličitého ve vodě.
Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled
Na tomto grafu od amerického úřadu pro atmosféru a oceány vidíme nárůst průměrné světové teploty nad světovou pevninou. Skutečnosti neodpovídá, že je to následek toho jak rozšiřujeme města a v nich je díky betonu prostě tepleji, protože stejný rostoucí trend mají i teploty svrchních vrstev oceánů. Tam je nárůst pomalejší, protože voda lépe akumuluje teplo, ale i zde je nárůst je kolem 1 °C. Tento teplotní nárůst z dlouhodobých měření je patrný na dalších 4 na sobě nezávislých měřeních celkové světové průměrné teploty (NASA GISS, Cowtan&Way, Berkley Earth, Met Office Hadley Center).
V roce 1970 bylo změřeno frekvenční spektrum odchozího tepelného záření ze Země a to samé bylo změřeno roce 1996. Na tomto grafu vidíme, že se snížilo množství odchozího tepelného záření přesně v těch frekvencích, jaké zadržují skleníkové plyny.
Řetězec příčin a následků máme tedy prokázaný. S jistotou víme, že skleníkové plyny vznikající spalováním fosilních paliv a výrobou cementu zesilují skleníkový efekt, který zadržuje vyzařovanou tepelnou energii ze Země a ohřívají tak atmosféru.
Nic nenaznačilo rychlejší stoupání hladiny moře. U 95 % zkoumaných lokalit nedošlo k žádnému významnému zrychlení tempa stoupání hladiny.
„Pravděpodobnou příčinou jsou lokální a neklimatické jevy,“ píše web European Conservative. Voortman to připisuje faktorům, jako je zemětřesení, rozsáhlá výstavba nebo postglaciální vzestup, doplňuje The New York Post.
Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR
Autoři uvádějí, že vzhledem k tomu, že lidé dnes vypouštějí do atmosféry více oxidu uhličitého, se bude planeta v krátkodobém horizontu dále oteplovat. Model autorů předpovídá, že budou-li emise skleníkových plynů i nadále růst, dojde opravdu k přehřátí systému. A teprve potom, zcela mimo horizont existence moderních lidí, za desítky tisíc let horka, se Země rychle ochladí.
Podle vědců, které USA Today v roce 2022 oslovil, mořská hladina v přístavu Sydney opravdu stoupá. Svědčí o tom údaje z měřičů přílivu a odlivu, které nepřetržitě měří výšku vody v čase vzhledem k pevnině. „Tento dlouhodobý ukazatel přílivu a odlivu zaznamenal postupný, ale poměrně konzistentní vzestup mořské hladiny o desetinu milimetru za rok, neboli o zhruba 7,5 centimetru za 100 let.
V Austrálii přitom podle vědců stoupá mořská hladina pomaleji, než činí celosvětový průměr. Mělo by tomu tak být proto, že přístroje na měření mořské hladiny při přílivu a při odlivu měří její výšku vzhledem k pevnině - ale ta se v Austrálii zvedá také.
tags: #změna #klimatu #důkazy #z #moře