Start-stop systém rozhodně není tak moderní vymožeností, jak se může zdát. Vše začalo v 70. letech, kdy se poprvé objevuje konverzace na téma nedostatku surovin pro výrobu pohonných hmot.
Pokud jste kupovali nové auto v posledních letech, tak je dost možné, že je vybaven tzv. start-stop systémem. Víte k čemu tento systém slouží a jak pracuje? Právě na to se podíváme v tomto článku.
Start-stop je označení pro systém motorových vozidel, který je schopný automaticky zastavit nebo naopak obnovit funkce spalovacího motoru. Systém start-stop vozidla nebo systém stop-start vozidla automaticky vypne a znovu nastartuje spalovací motor, aby se zkrátil čas, po který motor běží na volnoběh, čímž se sníží spotřeba paliva a emise. Díky tomu není vozidlo v nastartovaném módu v momentech, kdy to není nutné, což snižuje spotřebu paliva i emise do ovzduší. To je nejlepší pro vozidla, která tráví značné množství času čekáním na semaforech nebo často zastavují v dopravních zácpách.
Výhodou tohoto systému je jeho využití v momentech, kdy dříve motor běžel na plné obrátky zcela zbytečně, například tehdy, když je auto v dopravní zácpě nebo stojí na semaforech a podobně.
Technologie start-stop se může stát zcela běžnou s přísnějšími vládními nařízeními o spotřebě paliva a emisích. Tato vlastnost je přítomna v hybridních elektrických vozidlech, ale vyskytla se i ve vozidlech, která nemají hybridní elektrický pohon. U neelektrických vozidel se úspora paliva díky této technologii obvykle pohybuje od 3 do 10 %, potenciálně až 12 %.
Čtěte také: Jak správně recyklovat plasty?
Principem systému start-stop je detekování změny v pohybu vozidla. Pokud je navíc detekován tlak na brzdový pedál, zamezí tento systém průchod paliva a zapalování. Výsledkem je vypnutí motoru. Když se naopak brzdový pedál znovu povolí nebo je sešlápnutá spojka, je to signál pro opětovné nastartování motoru a pokračování v jízdě.
Ve vozidle s manuální převodovkou se stop-start aktivuje zastavením auta, zařazením neutrálu a uvolněním spojky. Motor se nezastaví, pokud se auto pohybuje, i když jsou dodrženy výše uvedené kroky (neplatí to pro všechna auta). Motor se znovu nastartuje, když se sešlápne spojka před zařazením převodového stupně na pohyb vozidla. Motor lze nastartovat i tehdy, je-li poptávka po energii například z klimatizačního systému.
Ve vozidlech s automatickou převodovkou funguje funkce start-stop velmi jednoduše. Stačí dupnout na brzdy a když auto zastaví, motor se automaticky vypne. Auto se opět rozjede, když se zvedne noha z brzdového pedálu. Na jedné straně je to pro řidiče velmi pohodlné, protože jediné, co musí dělat je zrychlovat a brzdit, ale na druhé straně to byla velká výzva pro inženýry. Startovací proces je ještě rychlejší a dynamičtější, protože to eliminuje čas, který řidič v autě s manuální převodovkou potřebuje k sešlápnutí spojky a přeřazení převodového stupně.
Již na začátku sedmdesátých let byla Toyota prvním výrobcem automobilů, který představil systém start-stop v reakci na ropnou krizi. To byl rozumný nápad s ohledem na zvýšení cen benzínu a motorové nafty v důsledku ropné krize.
VW a Audi také rychle rozpoznaly výhody systému start-stop a na začátku osmdesátých let představily poloautomatický systém start-stop. Kvůli nedostatečnému přijetí ze strany zákazníků však první systémy start-stop brzy zmizely z trhu.
Čtěte také: Start-Stop a životní prostředí
Teprve na přelomu tisíciletí se přední výrobci automobilů k této technologii opět vrátili a dále ji rozvíjeli.
Výraznou změnu v tom, jakým způsobem jsou vyráběna auta pro použití v zemích Evropské unie a jaká je jejich spotřeba, přichází s normou Euro 5. Systém, který po zastavení vozidla zhasne motor, se začal ve zvýšené míře objevovat už u vozidel splňujících normu Euro 4. V následující Euro 5 pak byl již takřka nepostradatelným doplňkem.
Plošné nasazení systému start-stop sledovalo snížení množství emisí v takzvaném evropském měřícím cyklu NEDC, který se používá od roku 1996.
Zatímco hlavním důvodem pro vývoj systému start-stop je snížení znečištění ovzduší a emisí, které používání automobilu způsobuje, je otázka, zda tento systém skutečně pomáhá. Pro každou automobilku je povinností dodržovat normy, ať již se jedná o normy Evropské unie nebo ty mezinárodní. Problémem však je, že ačkoliv je systém start-stop výhodný pro snížení emisí, náklady a energie vynaložené na jeho výrobu se již v potaz neberou.
Již delší dobu se z úst techniků a mechaniků objevují hlasy, že systém start-stop motoru škodí. Pravdou je, že dosud se tato tvrzení nepodařilo nikterak prokázat. Že však časté vypínání a opětovné startování pohonné jednotce neprospívá, asi tuší každý trochu technicky orientovaný motorista. V okamžiku, kdy motor dobíhá, případně se roztáčí, roztáčí se také olejové čerpadlo. Je totiž poháněno mechanicky od klikového hřídele. Z toho důvodu dochází ke snížení tlaku oleje v mazací soustavě.
Čtěte také: Vliv smogu na zdraví
Výrobci vozidel a motorů argumentují použitím kvalitních motorových olejů o nízké viskozitě. Ta by měla zaručit, že se olej dostane v krátkém čase tam, kde má být. Teoreticky tomu tak skutečně je a rozhodně nikdo nezpochybňuje obrovský pokrok v úrovni olejů. Zmíněný argument ovšem doznává vážné trhliny z důvodu předlouhých servisních intervalů. Myslet si, že po 30.000 ujetých kilometrech má, byť původně kvalitní olej se správnou viskozitou, původní vlastnosti, zavání šílenstvím.
Při každém spouštění motoru nastavuje řídicí jednotka mírně bohatší směs. U zážehových motorů tak dochází k ředění oleje benzinem, který dále snižuje jeho jinak dobré mazací vlastnosti. Ještě horší je situace u vozidel s manuální převodovkou. Při každém sešlápnutí pedálu spojky se zvyšuje tlak v axiálních ložiskách klikového hřídele, což způsobuje odlití oleje z nich. Při startu tak s trochou nadsázky běží skoro nasucho.
Bez ohledu na řešení systému start-stop dochází při opětovném spouštění motoru ke zvýšenému zatížení elektrické sítě vozidla, jmenovitě akumulátoru. Ten tak musí být výkonnější, stejně jako startér, pokud tedy není použit systém, který motor opětovně spouští reverzibilním alternátorem přes řemen pohonu příslušenství (v minulosti třeba skupina PSA).
Lze tedy předpokládat jejich rychlejší opotřebení, byť jsou jednotlivé systémy elektrické sítě vozidla dle vyjádření automobilek na tuto zvýšenou zátěž připraveny. Systém start-stop má však dopad také na komfort posádky. Pokud se motor netočí, neběží ani kompresor klimatizace. V hodně parném počasí se tak můžete začít nepříjemně „péct“.
Emise v okamžiku startu motoru nemohou být optimální, jelikož není motor v optimálním provozním režimu.
Je potřeba si uvědomit, že přesto, že se Vám automaticky vypne motor, všechny spotřebiče včetně řídících elektronik, světel ... pracují na plný výkon, který je přirozeně potřeba mít v záloze v podobě vysoce kapacitní autobaterie.
Skoro všechny naftové a mnoho benzínových motorů je dnes vybaveno turbodmychadly, která velmi špatně snáší okamžité zhasnutí motoru po zastavení. dochlazení. Významnou roli v tomto chlazení zajišťuje proudící vzduch a také motorový olej.
Dalším významně namáhaným zařízením je startér a s ním ruku v ruce autobaterie.
Dalším velmi nebezpečným úskalím je opadnutí mazacího filmu z povrchu klikové hřídele a dosednutí ojnic na ní. Motor pří zhasnutí ztratí během okamžiku provozní tlak motorového oleje, který přestane vytvářet svou přirozenou třecí plochu.
Motor nejdříve roztočit, pak dochází k natlakování motorového oleje a k jeho dostatečnému proniknutí do namáhaných pracovních ploch. oblasti ložisek a povrchu klikové hřídele a pouzder.
Startér je důležitá součástka motorových vozidel, jejímž hlavním úkolem je roztočit motor a tím jej uvést do provozu. Je důležitý zejména u motorů, které nemají možnost samostatného vytvoření točivého momentu, který by je uvedl do provozu. Před vynálezem startéru se používalo různých aspektů pro roztočení motoru, včetně ruční odnímatelné kličky. To se změnilo v roce 1896, kdy byl jeden z prvních motorových automobilů značky Arnold vybaven elektrickým startérem vynalezeným elektrickým inženýrem anglického původu jménem H. J. Dowsing. První patent na startér však pochází z USA od společnosti DELCO.
Startér je elektrické zařízení důležité pro to, aby se hladce rozběhly funkce motoru auta. Jeho práce je zahájena v momentě, kdy otočíte klíčem v motoru nebo využijete tlačítka pro nastartování vozidla. Jakmile tedy začne startér pracovat, roztočí setrvačník a do motoru začíná proudit vzduch a palivo. Zatímco motor získává přístup k těmto důležitým veličinám, je zároveň využito zapalovací svíčky, která zažehne palivo ve spalovací komoře motoru.
Je důležité si dát pozor na to, co může způsobit nesprávné fungování startéru, zejména tzv. protočení na prázdno (opotřebení volnoběžky) nebo vynechávání startéru kvůli opotřebeným uhlíkům startéru (v tomto případě je nutná jejich výměna specializovaným automechanikem).
Ne nutně. Běžné startéry jsou navrženy na 50 000 nastartování, oproti tomu start-stop startéry jsou navrženy tak, aby vydržely až 200 000 nastartování. Samotné navržení startérů obsahuje redukci převodového stupně, důvodem jsou otáčky. Je velmi důležité, aby byly otáčky startéru motoru nižší než otáčky samotného motoru. To zároveň znamená, že nejčastější opotřebování startéru je způsobeno, když startér zpomaluje, nikoliv naopak. Redukce převodového stupně startérů chrání opotřebování kartáče.
Nicméně, podle americké společnosti Federal Mogul, aktivovaný start-stop systém neprospívá motoru. Dlouhodobá jízda se zapnutou start-stop funkcí totiž může poškodit některé součástky v motoru.
V autě s aktivovaným start-stop systémem se motor vypne ihned po zabrzdění. Podle americké společnosti Federal Mogul právě časté zhasínání a startování spalovacímu motoru nesvědčí.
Americká společnost Federal Mogul spočítala, že běžná auta bez automatického zhasínání během své životnosti absolvují až 50 tisíc zastávek. Ale s automatickým systémem start-stop se toto číslo dramaticky zvýší až na půl milionu zhasínacích a startovacích cyklů.
Zejména je zmiňován fakt, že moderní vozy dostávají dražší baterie typu EFB nebo AGM, které mají zvýšenému počtu startovacích cyklů odolat. Pokud se baterie jen vymění - tak jak je většina lidí zvyklá - může se životnost nové baterie výrazně zkrátit. Tady ovšem není na vině ani tak samotný stop start, jako souběžně zaváděný systém inteligentního dobíjení baterie.
V takovém případě je totiž dobíjena zbytkovou kinetickou energií, a nikoliv energií, kterou musí motor vyprodukovat za cenu vyšší spotřeby. Zapnutý systém stop-start v této problematice rozhodně nepomáhá, na druhou stranu není tím primárním důvodem, proč v autech často odchází drahé baterie, které by měly být odolnější.
Baterie u moderních aut tedy nezpochybnitelně trpí, třebaže stop-start je jenom jedním z faktorů.
Se systémy start-stop přišly do aut mnohem robustnější startéry s jehlovými ložisky, dimenzované na stovky tisíc startů. Problémy nejsou ani s mechanikou motoru, vyplývající z nedostatečného mazání a častých startů. Moderní oleje zanechávají trvanlivější film na třecích plochách, navíc jsou často používané nižší viskozity, které spolu s přizpůsobenými olejovými kanály umožňují rychlé obnovení plného tlaku oleje.
Všem doporučujeme: Vypínejte systém start-stop pokaždé, než u auta poprvé natočíte motor. Automatický START-STOP systém nám byl v Evropě kvůli stále přísnějším emisním limitům výfukových plynů vnucen do každého nového vozu.
Výrobci montují do vozidel tlačítka k potlačení této funkce, ovšem při každém začátku jízdy se systém automaticky aktivuje.
| Typ baterie | Popis |
|---|---|
| Zaplavené | Klasické autobaterie, obvykle bezúdržbové. Citlivější na hluboké vybití. |
| EFB (Enhanced Flooded Battery) | Levnější řešení pro stop-start a inteligentní dobíjení. Desky jsou silnější a potažené vrstvou skelné tkaniny. |
| AGM (Absorbed Glass Mat) | Elektrolyt nasáklý ve skelné tkanině, která vyplňuje prostor mezi deskami. |
tags: #znacka #stop #emise #auta