Znečištění jezer v Asii: Aralské jezero a Balchaš jako varovné příklady

V Asii čelí mnohá jezera závažným ekologickým problémům, které ohrožují nejen vodní ekosystémy, ale i zdraví a živobytí místních obyvatel. Mezi nejvíce postižená jezera patří Aralské jezero a Balchaš, které se staly symboly lidské krátkozrakosti a dopadů průmyslové a zemědělské činnosti na životní prostředí.

Aralské jezero: Tragédie vysychání a kontaminace

K vytvoření prvotní představy, co se s Aralským jezerem stalo, postačí satelitní snímky z posledních desítek let. Vodní plocha na nich mizí před očima, sytou modrozelenou barvu nahrazuje světlejší a světlejší odstín, až zůstává pouze vyschlé pobřeží pokryté vysráženými solemi. Jezero se dramaticky zmenšuje od roku 1960. Z území, které odpovídalo necelým 90 % plochy České republiky, se doslova vypařilo tolik vody, že zbylo jen něco málo přes 20 % plochy ČR. Hladina klesla o více než 25 výškových metrů.

Aralské jezero se rozdělilo na tři hlavní vodní plochy - Malý Aral na severu a dvě pánve Velkého Aralu - Východní a Západní. Plocha obou pánví se každým rokem dále zmenšuje, naproti tomu hladina Malého Aralu od r. 2003 mírně stoupá. Příčinou je hráz vybudovaná za účelem jeho záchrany. Díky hrázi Malý Aral odchytává všechnu vodu přitékající jedním ze dvou hlavních přítoků - Syrdarjou. Tím však velmi „ztěžuje život“ Velkému Aralskému jezeru, do kterého doteče pouze voda vypuštěná z přehrady. Jedinou nadějí pro Velký Aral zůstává druhý přítok, řeka Amudarja přitékající z jihu. Nicméně do jezera dlouhodobě doteče sotva desetina říčního potenciálu.

Aralské jezero nemá odtok, tudíž je kolísání jezerní hladiny výsledkem bilance vypařování, srážek a přítoku. Zmenšování plochy jezera vede ke snížení objemu vypařované vody, která tak může být kompenzována i relativně malým přítokem. Tento efekt je nyní významný zejména vzhledem k plošně rozsáhlé, ale mělké Východní pánvi (o maximální hloubce 5 m). I malé snížení jejího objemu vody má za následek velké zmenšení vodní plochy, a tím i výrazně snížený výpar. Jezero tedy při stejném přítoku ubývá stále pomalejším tempem.

Vysychání jezera je doprovázeno řadou navzájem provázaných biologických, fyzikálních i chemických změn. Změny v chemismu se projevují zejména ve zvyšující se mineralizaci, a tudíž i v salinitě. Jelikož salinita je provázána s výší hladiny, asi nikoho nepřekvapí, že její nejmenší hodnoty má Malý Aral a nejvyšší naopak Východní pánev Velkého Aralu, který je čtyřikrát slanější než průměrný oceán. Celkové množství soli rozpuštěné v jezeře je odhadováno na 6 bilionů tun. Kromě solí se v jezeře, a později i na obnaženém dně, hromadí hnojiva, pesticidy a další chemikálie, které sem za desítky let přinesly řeky z celého povodí. Za jediný rok vítr roznese po centrální Asii až 74 tun toxického prachu, pocházejícího z břehů Aralského jezera. Takto masivní kontaminace přináší řadu problémů, mimo jiné nedostatek pitné vody, a celkově přispívá ke zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva v oblasti.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Rostlinné a živočišné společenství se za poslední desetiletí výrazně změnilo. Zůstávají pouze druhy, které jsou schopny přizpůsobit se nově nastoleným podmínkám. Jsme svědky vymírání endemických druhů (např. aralského lososa) a osidlování uvolněných nik slanomilnými druhy. Obecně lze říci, že se u všech společenství dramaticky snižuje biodiverzita, naproti tomu bioproduktivita značně kolísá. Vzhledem k malé hloubce a vysoké průzračnosti vody převažuje v jezeře fytobentos nad fytoplanktonem, což není pro podobné velké vodní plochy typické. Z kdysi druhově pestrého fytobentického společenství dominuje v roce 1990 už jen pět druhů, které postupně vymírají, a v roce 2002 nalezneme jen dva zcela jiné druhy. Podobně se přizpůsobují planktonní společenstva, nejpočetnější skupina (rozsivky) prodělala za posledních 50 let radikální snížení druhové pestrosti - z několika stovek na několik desítek druhů. Obdobně zooplankton ze 42 na 4 druhy, ze zoobentosu zbylo už jen několik málo druhů měkkýšů a ostrakodů.

Přesuneme-li se v potravním řetězci výše - k rybám - zjistíme, že nebyly v jezeře nikdy druhově rozmanité. V době největšího rozkvětu tu žilo třicet druhů, r. 1998 pět druhů a r. 2002 byly v Západní pánvi zaznamenány jen dva druhy (platýs a gavún). Velkou nadějí pro zvýšení druhové biodiverzity je Malý Aral, kam se v posledních letech pomalu navracejí příhodné podmínky a populace ryb, dalších živočichů a rostlin díky tomu rostou. Příležitostně dokonce ryby migrují i do pánví Velkého Aralu.

Aralské jezero je dobrým příkladem komplexnosti přírodního prostředí a zároveň lidské krátkozrakosti. Z hlediska přírodních procesů není vysychání jezera, zvlášť v oblastech s aridním až semiaridním klimatem, nic neobvyklého. V současnosti bychom však nalezli mnoho velkých vysychajících jezer, jejichž stav je důsledkem spíše lidské činnosti. V případě snížení hladiny Aralského jezera se lidské přičinění odhaduje na 75-90 %, zbytek je přisuzován zhoršeným klimatickým podmínkám. Jezero by tedy vysychalo i bez zavlažování, nicméně rychlost ústupu hladiny by byla nesrovnatelně pomalejší. Daleko horší dopad než samotné vysychání jezera má antropogenně zapříčiněné masivní znečištění.

Balchaš: Následovník Aralského jezera?

Při pohledu ze vzduchu se tyrkysové vody Balchaše táhnou jako půlměsíc přes pouštní prostory Kazachstánu. Nadměrné využívání, znečištění a klimatické změny však ohrožují existenci tohoto druhého největšího jezera ve Střední Asii. "Ryb je tu čím dál méně, je to katastrofální," naříká padesátník na své lodi zakotvené v přístavu průmyslového města Balchaš, které stále vypadá jako za sovětské éry. "Dříve jsme vozili turisty na rybolov. Teď se z tohoto místa stala bažina," pokračuje tento organizátor sportovního rybolovu.

Ve své laboratoři ve městě tyto změny zkoumá vědkyně Olga Charipovová. "Balchaš je největší rybářskou nádrží v zemi. Když však klesne hladina vody, klesne i množství ryb, protože se naruší podmínky pro jejich rozmnožování," vysvětlila agentuře AFP. Hladina vody v "perle Kazachstánu" je nyní jen jeden metr nad hranicí, která je považována za kritickou. Na jaře přišla spása z nebes: po nebývalých záplavách odvedly řeky do Kaspického moře - největšího jezera v regionu - a do řeky Balchaš na šest miliard krychlových metrů vody. Ale ačkoli voda stoupla o několik centimetrů, základní trend zůstává.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

"Hladina Balchaše od roku 2019 všude klesá, a to především kvůli snížení průtoku řeky Ili, která pramení v sousední Číně v oblasti Sin-ťiang," vysvětluje Charipovová. Zvyšující se teplota zrychluje odpařování vody, zatímco hydrologické zdroje se zmenšují v důsledku tání okolních ledovců. Podle studie vědců z Oxfordské univerzity z roku 2021 zveřejněné v časopise Water je tento úbytek způsoben především nadměrným využíváním řeky Ili Čínou k uspokojení rostoucích potřeb jejího zemědělství, včetně pěstování bavlny.

"Příprava a podpis dohody s Čínou o sdílení vody přeshraničních řek je klíčovou otázkou," uvedlo koncem července pro agenturu AFP kazachstánské ministerstvo vodních zdrojů a zdůraznilo, že "hlavním cílem je dodávat objemy vody potřebné k zachování Balchaše". Kromě odvádění vody dochází podle kazachstánských úřadů také ke "znečištění těžkými kovy, pesticidy a dalšími škodlivými látkami".

Pokud není jasný viník, stačí zvednout oči a přičichnout ke vzduchu. Na městské pláži se totiž rekreanti koupou s výhledem na kouřící komíny obrovského metalurgického závodu Kazachmys, největšího kazachstánského producenta mědi, kolem kterého město vzniklo. Míra výskytu rakoviny plic je zde téměř desetkrát vyšší než v celém regionu, kde je ostatně podle zdravotních úřadů nejvyšší v celé zemi. Přestože byl Kazachmys potrestán za nedodržování ekologických norem, popírá, že by byl hlavním znečišťovatelem řeky Balchaš. V budoucnu se hodlá zaměřit na snížení ekologické zátěže řeky.

Tento osud sdílejí v různé míře všechna velká jezera, známá také jako uzavřená moře, ve Střední Asii: Aralské jezero prakticky zmizelo, alarmující je situace v Kaspickém moři a v ohrožení je i jezero Issyk-Kul v Kyrgyzstánu. Tato horská jezera, izolovaná od oceánu, jsou obzvláště citlivá na změny způsobené globálním oteplováním a lidskou činností.

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

tags: #znečištění #jezer #v #Asii

Oblíbené příspěvky:

• Výzvy a řešení v oblasti odpadu při výrobě sody
• Kompost a energetika
• Legislativa pro školy v přírodě
• Role etiky životního prostředí
• Adaptace rostlin na klima