Znečištěné ostrovy Malajsie: Problém, který přesahuje Evropu

12.12.2025

Evropský boj za záchranu oceánů tak trochu připomíná snahy o dekarbonizaci. Země na starém kontinentu utrácejí horentní sumy za vykoupení vlastní viny, aniž by tím řešily podstatu problému.

Stejně jako v jiných oblastech ekologie také v řešení plastového odpadu patří Evropa mezi nejpřísněji regulované regiony světa. S typickou sebemrskačskou přísností si Evropané zakázali plastová brčka nebo jednorázové plastové nádobí, jež po použití a vyhození vytvářejí v oceánech celé ostrovy odpadu z PVC.

Má to však tradičně jeden háček, a sice že drtivá většina masy plovoucích skládek nepochází z Evropy. Časopis Science nedávno zveřejnil studii, v níž sestavil žebříček největších znečišťovatelů oceánů. Dominují mu asijské země: Filipíny podle magazínu vypustí do moře přes 356 tisíc tun plastového odpadu ročně, druhé místo obsazuje Indie se 126 tisíci tunami a třetí je Malajsie se 73 tisíci tunami.

Také na dalších místech „top ten“ figurují země z jihovýchodní Asie, mimo jiné Čína, Indonésie, Vietnam nebo Thajsko. Jedinou neasijskou výjimkou v první desítce je Brazílie.

Jak je na tom Evropa? Science ji i s dalšími vyspělými zeměmi řadí do kategorie „ostatní“; celkem evropské země spolu se Spojenými státy nebo Kanadou vypustí do moří ročně zhruba polovinu plastového odpadu, který zvládnou za stejnou dobu samotné Filipíny, konkrétně 176 tisíc tun.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Malajsie je volená federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii, rozkládající se na jihu Malajského poloostrova a na severu ostrova Borneo. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapura Thajsko.

Nejstarší obyvatelé přišli 300 př. n. l. z jižní Číny. Do konce 1. století vytvořili prosperující obchodní společnost, která byla ve spojení s Indií i Čínou.

Roku 1509 byla Malaka dobyta Portugalci, čímž začala evropská nadvláda nad zemí. Brzy se stala centrem výnosného obchodu s kořením. Roku1614 byli vystřídáni Nizozemci, kteří v zemi zůstali na 200 let.

S Nizozemci začal upadat obchod s kořením. V 17. století byl poloostrov sjednocen. Roku 1795 Britové získali Malaku a roku 1819přístav Singapur. Roku 1824 převzali nad celou Malajsií správu Britové.

Po válce začíná malajská válka za nezávislost a sjednocení. Na poloostrově vznikla Malajská komunistická strana, která pod vedením komunistické Číny bojovala s Brity.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Reakci na nástup komunistů na poloostrově vznikla antikomunistická a antikoloniální koalice, která komunisty porazila a ve volbách v roce 1955 získala většinu. Roku 1957 dosáhla nezávislosti.

Roku 1963 byly připojeny ostrovní státy Sarawak a Sabah na Borneu. Roku 1965 opustil federaci ostrov Singapur a vyhlásil nezávislý městský stát, tím získala Malajsie konečné dnešní hranice.

Malajsie se člení na 13 spolkových států a 3 spolková teritoria. Pevninská část státu je hornatá. Pohoří se směrem na jih snižují. Na jihu země převládají nížiny.

Ostrovní Malajsie má bažinaté pobřeží a ve vnitrozemí vysoké hory. Podnebí je rovníkové s vysokými teplotami a vysokou vlhkostí po celý rok. Monzuny přinášejí každý rok hojné srážky. Horské oblasti jsou pokryty tropickým pralesem.

Malajsie má 27 700 000 obyvatel, které je tvořeno pestrou směsicí ras. Přibližně 50% jsou Malajci, 30% Číňané, 9% Indové a další domorodé národy.

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

Politickou moc v zemi mají v rukou Malajci, ale Číňané ovládají hospodářství. Hlavním náboženstvím je islám (55% obyvatel). V zemi jsou četné menšiny buddhistů (17%) lidí, kteří vyznávají některé z čínských náboženství (12%), hindiuistů (7%) a křesťanů (6%).

Malajsie je zemí s diverzifikovanou ekonomikou, která dosáhla statusu středně vyspělého státu. Přestože sama poskytuje rozvojovou pomoc, zejména v rámci ASEAN, zůstávají oblasti, kde je mezinárodní spolupráce stále přínosná.

Česká republika s Malajsií dlouhodobě spolupracuje v oblastech udržitelného rozvoje, vzdělávání a technologického transferu. Významnou roli hraje akademická sféra - Malajsie je oblíbenou destinací pro české studenty v rámci programů Erasmus+.

Česká republika Malajsii v současnosti neposkytuje oficiální rozvojovou pomoc a ani ji od Malajsie nepřijímá. V letech 2007-2014 probíhaly české projekty rozvojové a humanitární spolupráce zaměřené na pomoc barmským uprchlíkům v Malajsii.

V roce 2023 signalizovala malajsijská vláda záměr vytvořit vlastní agenturu pro rozvojovou pomoc. Tento krok je součástí širší strategie posílit postavení Malajsie jako aktivního dárce v rámci globální rozvojové agendy, především v muslimských zemích a jihovýchodní Asii.

Agentura má také zefektivnit koordinaci humanitární pomoci, která byla dosud rozptýlena mezi několik vládních úřadů. Inspirovat by se mohla podobnými institucemi, jako je Česká rozvojová agentura (ČRA). Ke vzniku agentury však zatím nedošlo.

Ostrov Penang na severovýchodním pobřeží Malajsie je známý písečnými plážemi, barevnými malbami na zdech ve správním středisku Georgetownu a pálivým jídlem prodávaným v pouličních stáncích.

Projekt zahrnuje tři ostrovy ve tvaru listů leknínu, které by se měly prostírat na ploše 1821 hektarů a poskytnout ubytování pro asi 15 000 lidí každý. Úřady slibují, že BiodiverCity, které má do roku 2030 udělat z Penangu lepší a udržitelnější místo k životu, bude klást důraz na zelená prostranství, čistou energii a dopravu bez aut.

V Malajsii byla nedávno zastavena výstavba umělého ostrova pro přístavní centrum Melaka Gateway, které se mělo stát součástí čínského plánu nové hedvábné stezky.

Výstavba u ostrova Penang, kde další rozšiřování obytných oblastí znesnadňuje kopcovitá krajina, by měla začít v březnu. Internetová petice proti projektu již ale nasbírala více než 115 000 podpisů a skupina místních obyvatel uspořádala několik protestních akcí.