Znečištění ovzduší a jeho vliv na emoce a zdraví

Extrémní počasí a přírodní katastrofy mají velký vliv na fyzické i psychické zdraví. Ohrožují jedince jak možností zranění, ale např. i přenosem infekcí nebo zhoršením aktuálního zdravotního stavu a obecně vedou k vyšší mortalitě.

Klimatické změny mají a budou mít velký vliv na lidské zdraví, a to jak fyzické tak psychické. Lidé nebudou ohroženi jen bezprostředním nebezpečím ze stále extrémnějšího počasí, horkých vln a záplav.

Budou se jich dotýkat i nepřímé, méně zřejmé ale rozšířenější, dopady klimatických změn jako např. zvýšená nemocnost přenášená pomocí škůdců, horší kvalita ovzduší, nejistota potravy a čisté vody. V rámci duševního zdraví představují akutní i dlouhodobé projevy klimatických změn zdroj velké míry stresu a strachu ze zhoršení kvality života, poškození fyzického zdraví až smrti. To poté může vyústit v úzkostné a depresivní poruchy, zneužívání návykových látek, post-traumatickou stresovou poruchu i v sebevražedné pokusy.

První fáze reakce na neštěstí je provázena šokem, hrůzou a vztekem. Později se emoce mění do smutku, ztráty smyslu a kontroly nad situací. Nějaká forma psychopatologie byla pozorována u 7 až 40 % lidí, kteří prožili přírodní neštěstí. Nejčastější psychickou komplikací je obecně vyskytující se úzkost, dále se u těchto jedinců často objevují známky fobických reakcí, somatizace, zneužívání návykových látek a deprese.

Nová studie je největším výzkumem svého druhu. Zahrnovala více než 1,8 milionu lidí ze světa, hlavně z Velké Británie a USA, a sledovala je v průměru 16 let. Studie také zjistila, že vegetariáni mají o 28 % nižší riziko rakoviny ledvin a o 31 % nižší riziko mnohočetného myelomu.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Podle vědců je to proto, že se v naplněném kinosále nachází až nečekaně mnoho chemikálií - z dýchání, z potravy, kterou diváci konzumují, z prostředí i z toho, v čem byli lidé oblečení. Během některých scén ale úrovně koncentrace řady prvků slovy Jonathana Williamse „vyletěly do nebe“. Bylo to viditelné především u dvou scén ve filmu Hunger Games: Vražedná pomsta.

Vliv znečištění ovzduší na vznik demence

Vědci z Londýnské univerzity představili unikátní studii, ve které uvedli, že míra znečištění ovzduší má vliv na výskyt demence. Podle jejich závěrů je znečištění zodpovědné za zhruba 60 tisíc případů demence ve Velké Británii. V ohrožení jsou hlavně kuřáci a obézní lidé.

Lidé, kteří žijí v oblastech, kde jsou časté smogové situace, patří do ohrožené skupiny. Znečištění ovzduší může u člověka vyvolat všechny podoby demence, tedy i Alzheimerovu chorobu nebo vaskulární demenci, kdy k poškození mozku dojde po sérii infarktů. V případech spojených se smogem se nejčastěji jedná o Alzheimera. V současné době byla demence diagnostikována u 850 tisíc Britů, jejich počet bude ale stoupat.

U demence hraje velkou roli dědičnost a nedostatek pohybu, nebezpečí zvyšuje zmiňovaná obezita nebo kouření. Předložený výzkum ale ukazuje, že důležité je i to, zda je člověk vystaven špinavému vzduchu. Tým vědců pracoval se 131 tisíci lidí ve věku 50-79 let. Všichni pacienti pocházejí z Londýna nebo v něm dlouhodobě žijí. Svoje subjekty a jejich anamnézy sledovali 7 let. Londýn vybrali kvůli jeho problémům se smogem.

Nejhorší jsou smogové situace, které způsobují oxidy dusíku, zde se jedná až o 40 % větší šanci, že lidé onemocní. U znečištění výfukovými plyny starších dieselových aut je risk vyšší o 26 %. Přestože se vědci zaměřili jen na oblast Londýna, shodují se, že v ohrožení je celá země i další státy. Celou studii začal objev mikročástečky saze výfukového plynu v děloze těhotné ženy.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Vědci vysvětlili, že částečky se přes plíce dostanou do krevního oběhu a následně do mozku, kde mohou způsobit výrazné poškození. Vyvolají zánět, ze kterého se postupně může vyvinout demence. Lékař z britské Alzheimerovské společnosti James Pickett však upozornil, že výzkum se zaměřuje jen na to, zda znečištění může vyvolat demenci, neprokázali však, že je příčinou nemoci.

Vliv znečištění ovzduší na děti

Ke zásadnímu vývoji mozku dochází během prenatálního období a raného dětství. Studie zveřejněná v časopise Environmental Research označuje venkovní znečištění ovzduší za jeden z klíčových environmentálních hrozeb pro zdraví. Aby výzkumníci lépe pochopili vliv znečištění na tuto věkovou skupinu, analyzovali data 1 265 novozélandských dětí shromážděná od početí až do deseti let věku.

Autoři studie se domnívají, že vystavení znečištěnému ovzduší v citlivých obdobích prenatálního a raného vývoje může narušit neurovývojové dráhy. Uvádějí také, že k pozorovaným výsledkům mohou přispívat strukturální a funkční změny mozku. Tuto hypotézu podpořil i souběžný systematický přehled publikovaný rovněž v Environmental Research. Po přezkoumání 26 studií autoři zjistili, že neurotoxiny z prenatální expozice znečištění mohou být spojeny se sníženým průtokem krve do různých částí mozku během dětství a dospívání. Protože krev přináší kyslík a živiny, snížený průtok může vést k horší funkci mozku.

Oxidační stres vzniká, když v těle nastane nerovnováha mezi volnými radikály a antioxidanty. Studie z roku 2019 zveřejněná v časopise Circulation přináší důkazy o schopnosti středomořské stravy zmírnit škodlivé důsledky vystavení znečištěnému ovzduší. Jedním z následků dlouhodobé expozice je vyšší riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, a tak autoři zkoumali, zda strava může toto riziko snížit. Studie zveřejněná v časopise Journal of Toxicology and Environmental Health popisuje, jak mohou nedostatky živin zhoršit účinky znečištění ovzduší různými způsoby. Středomořská strava pomáhá udržet přiměřené hladiny živin.

Ochrana před znečištěním ovzduší

V podmínkách silného znečištění se doporučuje nosit respirátor a upozorňuje, že těhotné ženy mohou mít větší prospěch z kvalitních masek, jako jsou respirátory třídy FFP2, které poskytují vyšší úroveň ochrany. Znečištěné venkovní ovzduší se může dostávat do domácností otevřenými okny nebo přes nedostatečně filtrované klimatizační systémy, jak potvrzuje například Americká plicní asociace. Také vnitřní vzduch často obsahuje různé škodliviny - například pasivní kouř, výpary z čistících prostředků, umělé vůně nebo oxid dusičitý z plynových sporáků.

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

Zatímco pozornost veřejnosti se často zaměřuje na venkovní toxiny, znečištění vnitřního prostředí může být stejně nebezpečné. Do ovzduší se mohou uvolňovat škodlivé látky z běžného vybavení domácnosti - například z nábytku, nepřilnavého nádobí nebo podlahových krytin z PVC. Pro snížení množství prachu, alergenů a dalších částic v domácnosti se doporučuje používat čističky vzduchu s kvalitním HEPA filtrem. Tyto filtry mohou výrazně omezit přítomnost venkovních škodlivin i vnitřních alergenů.

Lidé žijící ve velkých městech se znečištěným ovzduším nejsou vystavení jen vyššímu riziku respiračních onemocnění, ztrácejí také některé své kognitivní neboli poznávací funkce. Dřívější studie se už snažily najít souvislost mezi silným znečištěním ovzduší a předčasnými porody, duševními poruchami u dětí nebo demencí u dospělých.

Vliv CO2 na lidské vnímání

Jak píše server Guardian, v roce 2016 přesahovaly koncentrace CO2 v atmosféře hodnoty 400 ppm (částic na milion). Do roku 2100 by to podle některých odhadů mohlo být až 1 000 ppm. Při takové hodnotě přitom schopnost lidského vnímání klesá o 21 %. Od této hodnoty přitom zalidněné metropole nejsou příliš daleko. Už teď je v některých průmyslových zónách možné naměřit koncentrace okolo 500 ppm CO2.

Duševní zdraví

Po přírodní katastrofě se zvyšuje i počet interpersonálních konfliktů, míra agrese a násilí. Pro naprostou většinu jedinců tyto symptomy odezní spolu s extrémním počasím a katastrofou. Někteří však vnímají nepohodu i dlouho po obnovení klidu. Může se jednat o pociťovanou nejistotu a ztrátu kontroly, v horší podobě už mluvíme o posttraumatické stresové poruše (PTSP), depresi, úzkosti, což může vést až k pokusům o sebevraždu. Tato onemocnění mohou trvat několik měsíců, ale klidně i let, po katastrofě.

Mnoho přeživších se po katastrofě strachuje o svou budoucnost, průběh dalších katastrof, cítí pocit zranitelnosti, bezmoci a truchlí. Ti, kteří mají širokou síť zdrojů (např. blízcí lidé, zdraví, finance, pocit smysluplnosti v životě), zvládají tyto následné pocity a poruchy mnohem lépe a rychleji. Ale ti, kteří jsou velmi zakořeněni ve své komunitě a místě bydliště, prožívají ztráty mnohem silněji.

tags: #znečištění #ovzduší #vliv #na #emoce

Oblíbené příspěvky:

• Doba rozkladu cigarety
• Efektivní odpadkový koš do kuchyně
• Nejmladší skanzen na Moravě
• Nakládání s korozivním odpadem
• Objevte Plzeňsko