Znečištění ovzduší představuje závažný celosvětový problém s významným dopadem na lidské zdraví a úmrtnost. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že na celém světě ročně dochází k úmrtí přibližně 3,2 milionů osob jako následek znečištěného ovzduší v domácnostech.
Hlavním zdrojem znečištění v domácnostech je spalování pevných paliv (uhlí, dřevo atd.) a petroleje při vytápění a vaření, při kterém vzniká řada nežádoucích látek včetně částic PM, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, polycyklických aromatických uhlovodíků a dalších potenciálně velmi nebezpečných látek, které se dostávají do plic a dýchacích cest a mj.
V nové studii, vydané 25. března 2014, Světová zdravotnická organizace uvádí, že zhruba 7 milionů lidí zemřelo v roce 2012 v důsledku znečištěného ovzduší. To je sedm milionů lidí nebo jedno z každých osmi světových úmrtí. Toto zjištění více než zdvojnásobuje předchozí odhady a potvrzuje, že znečištění ovzduší je nyní velkým rizikem pro životní prostředí a zdraví celosvětově.
Po analýze rizikových faktorů, a s přihlédnutím k revizím v metodice, Světová zdravotnická organizace odhaduje, že znečištění ovzduší bylo příčinou úmrtí 4,3 milionu lidí v roce 2012 v důsledku vaření na domácích kamnech/topeništích na uhlí , dřevo a biomasu. V případě znečištění venkovního ovzduší, WHO odhaduje, že bylo příčinou úmrtí 3,7 milionu lidí v roce 2012. Mnoho lidí je vystaveno znečištění vnitřního i venkovního ovzduší. Vzhledem k tomuto překrývání, úmrtnost, kterou lze připsat oběma zdrojům, nelze jednoduše sčítat a tedy celkový odhad je kolem 7 milionů úmrtí v roce 2012.
Největší dopad na úmrtí má zhoršená kvalita životního prostředí v chudších zemí. Znečištění životního prostředí přispívá každý rok na světě k úmrtí zhruba devíti milionů lidí. Znečištění tak podle vědců stojí za každým šestým úmrtím na světě.
Čtěte také: Moravskoslezský kraj: Znečištění a úmrtnost
Nová data ukazují na silnější propojení mezi vnitřním i venkovním znečištěním ovzduší a kardiovaskulárními onemocněními, jako je mrtvice a ischemické choroby srdeční, stejně jako mezi znečištěním ovzduší a rakovinou.
"Rizika znečištění ovzduší jsou nyní mnohem větší, než se dříve myslelo nebo bylo chápáno, zejména v oblasti srdečních chorob a mrtvice." řekla Dr. Maria Neira, ředitelka odboru Světové zdravotnické organizace (WHO) pro veřejné zdraví, životní prostředí a sociální determinanty zdraví.
"Nadměrné znečištění ovzduší je často vedlejším produktem neudržitelné politiky v odvětvích, jako je doprava , energetika a nakládání s odpady. Ve většině případů bude zdravější strategie také úspornější v dlouhodobém horizontu kvůli úsporám zdravotnických nákladů , jakož i klimatickým ziskům," řekl Dr.
V roce 535 prohlásil byzantský císař Justinián (482-565) v římských zákonech čistý vzduch za základní právo, čímž vytvořil velmi ranou verzi moderních norem o čistém ovzduší.
Report rovněž uvádí, že bylo v EU v roce 2023 více než 180.000 úmrtí spojeno s expozicí jemným prachovým částicím (PM2,5) v koncentracích přesahujících doporučení WHO. Předčasná úmrtí přičitatelná jemným prachovým částicím v EU mezi lety 2005 a 2023 klesla o 57 %. To znamená, že cíl akčního plánu EU pro nulové znečištění - snížit dopad o 55 % - byl pro rok 2023 splněn. Přestože se jedná o pozitivní trend, je 95 % obyvatel evropských měst nadále vystaveno koncentracím znečištění, které výrazně převyšují doporučení WHO.
Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší
Podle odhadů EEA by snížení znečištění na úroveň doporučovanou WHO v roce 2023 mohlo v EU předejít 182.000 úmrtím přičitatelným expozici jemným prachovým částicím, 63.000 úmrtím souvisejícím s expozicí ozonu (O₃) a 34.000 úmrtím v důsledku expozice oxidu dusičitému (NO₂).
Nejvýraznější zdravotní dopady znečištění ovzduší jsou zaznamenány ve východní a jihovýchodní Evropě, kde se vyskytují nejvyšší koncentrace znečišťujících látek.
V České republice se podle odhadů snížil počet předčasných úmrtí způsobených dlouhodobou expozicí jemným prachovým částicím o 68,7 % mezi lety 2005 a 2023. Vyjádřeno na 100.000 obyvatel starších 30 let klesl tento ukazatel z 202 na 63. V roce 2023 tak bylo této expozici přičítáno přibližně 4715 úmrtí (95% interval spolehlivosti: 3591-5263 - zdroj).
Práce zkoumá vliv znečištění ovzduší reprezentovaného koncentrací suspendovaných částic (PM10) na roční míru úmrtnosti a na roční míru hospitalizace v 54 okresech ČR a Praze. Dva regresní modely sloužící ke zjištění účinků dlouhodobého znečištění na úmrtnost a hospitalizace byly odhadnuty metodou nejmenších čtverců na průřezových datech pro rok 2011. Proměnnou pro znečištění je průměr koncentrace PM10 za období 2004-11. Jako kontrolní proměnné jsou použity indikátory socioekonomického statusu okresu (jako proxy pro zdravotní chování populace) nebo indikátory dostupnosti zdravotní péče. Modely naznačují, že znečištění ovzduší ve sledovaných okresech zodpovídá za 6,5 % všech úmrtí a za 10 % všech hospitalizací.
Například projekt Clear Air For Europe, který provedla Agentura pro hodnocení životního prostředí a jenž porovnával čistotu ovzduší asi 30 velkých evropských měst, ukázal, že z hlediska znečištění ovzduší prachem je nejhorší situace v Praze.
Čtěte také: Znečištění veřejných toalet
Vzhledem k tomu, že zejména částice PM2,5 mají neblahý vliv na průběh chřipky či covid-19, je důležité, aby starostové kontrolovali, jaký vzduch jejich občané dýchají. Zastupitelé samospráv tak mohou monitorovat i často neviditelné znečištění ovzduší, což při včasném varování může přispět ke zlepšení zdraví obyvatel v daném městě či obci.
Kouř z lesních požárů extrémně zhoršuje kvalitu vzduchu a tím poškozuje lidské zdraví. Teď s výpočtem přišla skupina amerických vědců. Ti tvrdí, že dlouhodobé vystavení znečištění z lesních požárů může až za desítky tisíc úmrtí ročně. V letech 2006 až 2020 měly způsobit drobné částice z kouře lesních požárů v průměru 24 100 úmrtí ročně v 48 státech USA. „Naše zpráva zní: kouř z lesních požárů je velmi nebezpečný. Představuje rostoucí hrozbu pro lidské zdraví,“ uvedli autoři z newyorské lékařské školy Icahn School of Medicine na Mount Sinai.
Když hoří vegetace, uvolňují se z ní mnohem jemnější částice než třeba z továren. Mohlo by to znít optimisticky, ale opak je pravdou: menší částečky znečištění sice opravdu způsobí menší poškození, ale problém je jinde. Snadno pronikají do míst, kde by imunitní systém větší částečky odfiltroval nebo zachytil.
Částice označované podle jejich velikosti jako PM2,5 se mohou usazovat hluboko v plicích a pronikat do krevního oběhu. Krátkodobé vystavení může vyvolat kašel a svědění očí, ale dlouhodobě může zhoršit existující zdravotní problémy a vést k řadě chronických a smrtelných zdravotních potíží, včetně respiračních onemocnění, kardiovaskulárních a neurologických nemocí, a ve výjimečných případech dokonce i k předčasné smrti.
„Kouř z lesních požárů se stal v USA významným environmentálním rizikem. Je způsoben rostoucí frekvencí a intenzitou lesních požárů v důsledku klimatických změn,“ popsali autoři hlavní příčinu toho, proč je úmrtí v současné době tolik. Globální oteplování, které způsobuje snadnější vznik i šíření plamenů, není jedinou příčinou častějších a rozsáhlejších lesních požárů. K těm dalším patří desetiletí nesprávného hospodaření s lesy a vznik větších pásem lesů, jež jsou zranitelné.
Kvalita ovzduší má bezpochyby vliv na zdraví obyvatel v dané lokalitě. Podobné účinky částic PM 2,5 (menší než 2,5 μm) byly prokázány i u klasické chřipky. Vědci rovněž dokázali, že i malé navýšení znečištění ovzduší o jeden mikrogram na metr krychlový vede při dlouhodobém vystavení prachovým částicím PM 2,5 až k 15% nárůstu úmrtnosti na covid-19.
Nemoci spojené se znečištěným ovzduším mají významný negativní vliv na kvalitu života pacientů. Například u astmatu se hlavní dopad projevuje zhoršením zdravotního stavu. U jiných diagnóz, jako je ischemická choroba srdeční či rakovina plic, jde o předčasná úmrtí.
Nové poznatky navíc naznačují, že znečištění ovzduší může přispívat i ke vzniku demence. Podle briefingové zprávy EEA je zátěž demencí vyšší než u jiných relevantních onemocnění. Znečištěné ovzduší tak nadále představuje největší environmentální zdravotní riziko pro Evropany - větší než další rizika, jako je hluk, chemické látky či stále častější zdravotní dopady vln horka souvisejících s klimatem.
Předčasným úmrtím lze předcházet. INECE pracuje na zlepšení dodržování a prosazování právních předpisů, které již byly schváleny a které se zabývají znečištěným ovzduším, a to zejména v odvětvích dopravy a nakládání s odpady Plná implementace těchto již existujících zákonů může mít okamžitý přínos pro veřejné zdraví, stejně jako být významnou výhodou pro regulaci klimatické změny.
" Jen málo rizik má dnes větší vliv na světové zdraví než znečištěné ovzduší. Důkazy o tom signalizují potřebu koordinovaného postupu k zajištění čistšího vzduchu, který všichni dýcháme ."
"Snížení znečištění ovzduší, včetně znečištění sazemi z černého uhlí, může zachránit miliony životů ročně, výrazně snížit ztráty plodin a snížit rychlost globálního oteplování o polovinu a rychlost oteplování v Arktidě o dvě třetiny v průběhu několika příštích desetiletí," řekl Durwood Zaelke, prezident Institutu pro veřejnou správu a udržitelný rozvoj a ředitel INECE " Díky této kombinaci výhod - zdravějších občanů, vyšších výnosů plodin, a poloviční rychlosti změny klimatu by mělo být snižování znečišťujících látek v ovzduší nejvyšší prioritou udržitelného rozvoje a ochrany klimatu ."
Autoři studie doporučují zavedení přísnějšího sledování a vyhodnocování znečištění a striktnější vládní regulace. Domnívají se ale, že státy nedělají vše, co je v jejich silách, aby problém vyřešily, a vážnost problému nedoceňují.
Letošní zpráva vyšla při příležitosti konání Fóra pro čisté ovzduší EU, které se uskutečnilo 1.-2. prosince v Bonnu v Německu. Setkání spojuje tvůrce politik, vědce i zástupce občanské společnosti z celé Evropy, aby diskutovali o snahách zlepšit kvalitu ovzduší.
tags: #znecistene #ovzdusi #dopad #na #umrtnost