Znečištěné ovzduší a jeho dopad na zdraví dětí

Znečištění ovzduší má stále větší dopady na lidské zdraví a stalo se po vysokém krevním tlaku druhým nejčastějším faktorem, který přispívá k úmrtím. Mimo jiné z ní vyplývá, že kvůli špatnému vzduchu denně ve světě umírá skoro dva tisíce dětí mladších pěti let. Analýza je založená na datech o úmrtnosti ve světě za rok 2021, která shromáždil Institut pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě. Podle autorů bylo v tomto roce po celém světě se znečištěním ovzduší spojeno 8,1 milionu úmrtí, z toho více než sedm set tisíc případů tvořily děti mladší pěti let.

I v této věkové skupině bylo znečištění druhou největší hrozbou pro zdraví, hned za podvýživou, uvádí HEI. Napříč globální populací podle ústavu vliv špatného vzduchu předstihl škodlivé stravovací návyky a užívání tabáku, přičemž více úmrtí měl na svědomí pouze vysoký krevní tlak. Data z roku 2021 „naznačují, že téměř každý člověk na Zemi dýchá každý den nezdravou míru znečištění“, napsal institut sídlící v Bostonu, který své hodnocení vypracoval ve spolupráci s Dětským fondem OSN (UNICEF).

Více než devadesát procent úmrtí spojených s kvalitou vzduchu je podle autorů připisováno jemným prachovým částicím známým jako PM2,5. Tyto částice se uvolňují při spalování uhlí, ropy nebo plynu, tedy fosilních paliv, která zároveň přispívají k oteplování klimatu. Jejich neviditelné zbytky se usazují v plících a mohou se dostat do krevního oběhu. Podle The Guardian je dosavadní zjištění vědců spojují s onemocněními plic i srdce, jakož i s mozkovými mrtvicemi, demencí a potraty.

Dopady na zdraví dětí

Děti a dospívající jsou vůči znečištěnému ovzduší obzvláště zranitelní, neboť jejich tělo, orgány a imunitní systém se stále vyvíjejí. Podle informačního sdělení EEA s názvem Znečištění ovzduší a zdraví dětí poškozuje znečištění ovzduší zdraví v dětství a zvyšuje riziko rozvoje onemocnění v pozdějším věku. Odhaduje se, že znečištění ovzduší ve 32 členských zemích EEA způsobí každý rok více než 1200 předčasných úmrtí u osob mladších 18 let. Ačkoli je počet předčasných úmrtí v této věkové skupině v porovnání s celkovým počtem předčasných úmrtí ročně u evropských obyvatel odhadované EEA nízký, úmrtí v raném věku představují ztrátu budoucího potenciálu a jsou spojena s významnou zátěží chronických onemocnění, a to jak v dětství, tak v pozdějším věku.

U dětí má znečištění ovzduší dopad na funkci a vývoj plic - v krátkodobém horizontu se jedná zejména o znečištění ozonem a oxidem dusičitým (NO2) a v dlouhodobém horizontu o expozici suspendovaným částicím (PM2,5). Vystavení matek znečištěnému ovzduší během těhotenství je spojeno s nízkou porodní hmotností dětí a s rizikem předčasného porodu. Po narození zvyšuje znečištění vnějšího ovzduší u dětí riziko mnoha zdravotních problémů, včetně astmatu, poruchy funkce plic, respiračních infekcí a alergií. Může také zhoršit chronická onemocnění, jako je astma, které v Evropě postihuje 9 % dětí a dospívajících, a zvýšit riziko rozvoje některých chronických onemocnění později v dospělosti.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Znečištěné ovzduší ovlivňuje vývoj plic už i u nenarozených dětí. Tyto děti mohou být později náchylnější k různým plicním onemocněním. „Děti, jejichž matky byly v těhotenství ve znečištěném prostředí, mohou dostat dříve kašel, astma nebo obstruktivní plicní onemocnění COPD,“ uvedl Philipp Latzin z kliniky v Bernu. Tito pětitýdenní novorozenci prokazovali horší dechové funkce, nadechovali se častěji a více trpěli záněty dýchacích cest než děti matek, které žijí ve zdravém prostředí. Největší vliv na dětské plíce má ozón, oxid dusičitý a především jemné mikročástice prachu.

Studie z polského Krakova prokazuje vliv expozice PAU v průběhu těhotenství na snížení verbálního IQ ve věku 7-9 let. Důsledkem znečištění ovzduší v pánevních okresech Ústeckého kraje v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století je trvale snížená střední délka života mužů i žen, trvale zvýšená úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění. U dětí narozených v tomto období je nutné v dospělosti očekávat zvýšený výskyt hypertenze, ischemické choroby srdeční, diabetu 2.

Znečištění v České republice a Evropě

Znečištění ovzduší je nejhorší v Moravskoslezském kraji a ve všech větších městech především v Praze, Brně, Olomouci a na Ústecku. Znečištění ovzduší v Evropě způsobuje až 25 procent všech infarktů, 16 procent případů astmatu u dětí, 40 procent případů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), 30 procent infekcí dolních dýchacích cest nebo 19 procent případů rakoviny plic. Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dýchá 96 procent městského obyvatelstva vzduch, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za nezdravý.

Špatná kvalita ovzduší je také spojena se sníženou funkcí plic, vlivem na vyvíjející se mozek a centrální nervový systém, se zvýšeným rizikem předčasného porodu a sníženou porodní hmotností, což vytváří další zdravotní rizika později v životě. Nové studie zdůrazňují vyšší riziko diabetu, obezity a demence.

Studie ve znečištěných krajích: Negativní vliv znečištěného ovzduší ukázal i nedávný projekt „Zdravé stárnutí v průmyslové oblasti (HAIE)“, který vypracovali na základě pětiletého sledování odborníci z Ostravské univerzity a Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Komplexně se zabývali možnými zdravotními důsledky života ve znečištěném životním prostředí, a to porovnáním různých skupin obyvatelstva žijících v průmyslovém regionu Ostravska a obyvatel neprůmyslového Českobudějovicka.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

„Nejzávažnější zdravotní dopady vlivem horšího ovzduší na Ostravsku vyplývají z našich předchozích studií, kdy byl u malých dětí na Ostravsku pozorován výrazně vyšší výskyt akutních respiračních onemocnění, alergií a astmatu. Malé děti nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém, takže jsou na zhoršené ovzduší zvláště citlivé.

Snahy o zlepšení kvality ovzduší

Situaci by měla pomoci vyřešit směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Cílem směrnice je například nejpozději do roku 2030 plně sladit normy EU v oblasti kvality ovzduší s doporučeními WHO a nejnovějšími vědeckými poznatky. Mělo by být dosaženo úplného sladění hodnot všech znečišťujících látek obsažených v pokynech Světové zdravotnické organizace (WHO) pro rok 2021, konkrétně jemných částic (PM 2,5), částic (PM 10), oxidu dusičitého (NO2), oxidu siřičitého (SO2) a ozonu (O3).

Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy. Senát ČR se domnívá, že cíl nulového znečištění pro kvalitu ovzduší do roku 2050 je příliš ambiciózní a nulového znečištění nelze prakticky dosáhnout. Podle Senátu navíc průběžné změny v nastavení požadavků na kvalitu ovzduší a v rozšiřování spektra odstraňovaných látek znehodnocují investice vynaložené na opatření na zlepšení kvality ovzduší.

Otázka znečištěného ovzduší se již řeší dlouhá léta a je potřeba dodat, že například koncentrace hodnocených látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za období 2012 až 2022 v Česku významně klesaly. I když je tedy podle odborníků dále velmi důležité se jednoznačně snažit zlepšovat kvalitu ovzduší, vedle směrnice je potřeba řešit situaci nadále hlavně lokálně, protože i podle Dostála je většina problémů místní, typicky otázky exhalací z dopravy v centrech velkoměst, kde to má ale místní specifika, a proto má smysl řešit je spíše v národní legislativě.

Znečištěné ovzduší je větší problém pro veřejné zdraví než užívání tabáku, zjistila nová studie provedená Institutem pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě. Každý den ve světě umírá na problémy spojenými se špatnou kvalitou ovzduší dva tisíce dětí mladších pěti let. Přes 90 procent všech úmrtích spojených se špatnou kvalitou ovzduší souvisí s jemnými prachovými částicemi (PM 2.5) uvolňovanými při spalování fosilních paliv.

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

Analýza IHME provedená ve spolupráci s Dětským fondem OSN (UNICEF) prošla data z roku 2021 a určila 8,1 milionu úmrtích spojených se znečištěným ovzduším. Mezi hlavní problémy spojené se znečištěným ovzduším patří nemoci plic a srdce, cukrovka, mrtvice, demence a zvýšená rizika potratu.

V expozici je navíc patrná nerovnost. Jako největší problém výzkumníci zmiňují nemožnost znečištěnému ovzduší uniknout. Nezdravou míru znečištění vdechuje každý den většina lidí na Zemi. Studie dále uvádí do souvislosti znečištění ovzduší a klimatické změny.

Kvalita ovzduší v evropských městech

Portugalské město Faro a švédská města Umeåa Uppsala byla vyhodnocena jako nejčistší evropská města a podle aktualizovaného prohlížeče kvality ovzduší ve městech EEA zaznamenala nejnižší průměrné úrovně suspendovaných částic (PM2,5) za poslední dva kalendářní roky. Města jsou seřazena od nejčistšího po nejznečištěnější na základě dlouhodobých průměrných úrovní suspendovaných částic.

tags: #znecistene #ovzdusi #dopad #na #zdravi #deti

Oblíbené příspěvky:

• Geografická rozmanitost Slovenska
• Vše o pěstování rajčat
• Jak recyklovat kabely
• Víra v Boha a příroda
• Helpmation Oval 40 l: Podrobná recenze