Znečištění ovzduší: Dopady na zdraví, přírodu a možná řešení

Znečištěné ovzduší patří k základním ekologickým problémům, které viditelně ovlivňují zdraví a životy lidí. Množství škodlivin, které se do ovzduší vypouštějí, je způsobeno především činností člověka. Lidská společnost více než kdykoliv předtím využívá mnoho přírodních zdrojů a uvolňuje do ovzduší ohromná množství znečišťujících látek. Dopady znečištění mohou mít lokální, regionální až celosvětový rozsah.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Nemocnost, jako důsledek zhoršení kvality ovzduší v našem kraji, je stále aktuálnějším tématem. Čekárny jsou plné pacientů s alergiemi a astmatem. Zejména u dětí je to problém číslo jedna. Astmatem trpí na celém světě více než 300 milionů lidí. V České republice žije asi 840 tisíc astmatiků, z toho je přitom asi 120 tisíc dětí mladších 14 let. Až šest tisíc českých dětí přitom trpí „obtížně léčitelným astmatem“.

U dospělých lidí znečištění ovzduší zvyšuje možnost výskytu nádorových onemocnění, aterosklerózy či vzniku diabetu a urychluje proces stárnutí. Rodí se děti s nižší porodní váhou nebo s určitými funkčními nedostatečnostmi, které se projevují zvýšenou nemocností nejen v dětství, ale také ve středním věku.

Znečištění ovzduší v Evropě způsobuje až 25 procent všech infarktů, 16 procent případů astmatu u dětí, 40 procent případů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), 30 procent infekcí dolních dýchacích cest nebo 19 procent případů rakoviny plic. Znečištění ovzduší je největší environmentální hrozbou pro zdraví v Evropě, která vede ke stovkám tisíc předčasných úmrtí ročně, novým případům a zhoršení stávajících onemocnění a nákladům na zdravotní péči ve výši miliard eur.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dýchá 96 procent městského obyvatelstva vzduch, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za nezdravý. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Špatná kvalita ovzduší je také spojena se sníženou funkcí plic, vlivem na vyvíjející se mozek a centrální nervový systém, se zvýšeným rizikem předčasného porodu a sníženou porodní hmotností, což vytváří další zdravotní rizika později v životě. Výzkum odhalil také znepokojivou hladinu koncentrace dioxinů a dioxinům podobných polychlorovaných bifenylů (PCB) ve vejcích volně chovaných slepic v Charkově. Kontaminace perzistentními organickými polutanty (POPs) se může objevit také v dalších domácích potravinách.

Jaký dopad má nízká kvalita ovzduší na délku života? Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.

Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech, WHO.

Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. Znečištění ovzduší rovněž poškozuje suchozemské a vodní ekosystémy.

Studie Akademie věd ČR

Nejnovější poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na zdraví české populace představil prosincový seminář Komise pro životní prostředí AV ČR. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR upozornil, že podle výsledků za rok 2017 je polovina české populace (55 %) vystavena zvýšeným koncentracím látek, které znečišťují ovzduší. Jde především o nebezpečný benzo[a]pyren patřící mezi lidské karcinogeny. Naopak koncentrace jemných prachových částic (PM2.5) se mírně snižují.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Nové publikace i stanovisko UNICEF přitom upozorňují, že znečištěné ovzduší ovlivňuje neuropsychický vývoj u dětí. O vlivu znečištěného ovzduší na dýchací funkce u dětí referovala Eva Rychlíková ze Zdravotnického ústavu se sídlem v Ústí nad Labem. Na dlouhodobá zdravotní rizika a dopady na zdraví obyvatel Ostravska upozornil Vítězslav Jiřík z Lékařské Fakulty Ostravské univerzity v Ostravě.

Znečištění ovzduší a duševní zdraví

Ve studii realizované britskými vědci a zveřejněné ve vědeckém periodiku British Journal of Psychiatry bylo zahrnuto 13 tisíc lidí žijících v Londýně a hlavním zjištěním vědců je, že stačí pouze relativně malé zvýšení expozice oxidu dusičitého, aby došlo k nárůstu počtu pacientů, kteří budou potřebovat vyhledat ambulantní péči v oblasti duševního zdraví. A to až o 32 %. Nárůst počtu pacientů, kteří budou muset být hospitalizováni s duševním onemocněním, je potom o 18 %.

Podle deníku The Guardian, který o výsledcích studie informoval, je podle jejích autorů možné tato zjištění aplikovat na většinu měst v rozvinutých zemích, ve kterých by omezení znečištěného ovzduší pomohlo milionům lidí. Vědci také předpokládají, že omezení výskytu mikročástic v ovzduší pouze o pár jednotek ročně na limit daný Světovou zdravotnickou organizací by omezilo využívání služeb zdravotnictví v oblasti duševního zdraví o 2 % a vedlo k úspoře desítek milionů liber ročně.

Vliv znečištění ovzduší na přírodu a klima

Asi nejznámějším vlivem znečištění ovzduší na přírodu jsou kyselé deště, které mají vliv například na lesní porosty a kyselost řek, jezer a podobně. Vlivy znečištění na klima mohou být velmi různorodé.

Jako příklad vlivu suspendovaných částic na klima uveďme výbuch Filipínské sopky Pinatubo v roce 1991. Sopka tehdy vychrlila 10 kilometrů krychlových vulkanického prachu do výšky až 34 km. Kvůli prachu pak v následujících letech k zemi přicházelo o 10 % méně slunečního záření a průměrné teploty v letech 1991-1993 na celém světě poklesly o 0,5 °C.

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

Emise organických látek uvolňované při požárech divoké přírody mají globální dosah a dlouhodobé dopady na chemii atmosféry, kvalitu ovzduší i lidské zdraví. Právě tyto látky hrají zásadní roli při vzniku sekundárních organických aerosolů, tedy jemných částic PM2,5, které mají prokazatelně negativní vliv na dýchací a kardiovaskulární systém.

Organické částice a plyny ovlivňují tvorbu oblačnosti, propustnost atmosféry pro sluneční záření a celkovou energetickou rovnováhu Země. Nové odhady emisí proto představují důležitý vstup pro klimatické modely, které se používají k hodnocení budoucího vývoje klimatu, sucha a extrémních povětrnostních jevů.

Trendy znečištění ovzduší v Česku a ve světě

Ve druhé části infografiky najdeme oblasti Česka, kde byly podle ČHMÚ v roce 2021 překročeny imisní limity (bez zahrnutí přízemního ozonu). Tyto oblasti představují 6,1 % území státu a jsou domovem přibližně 20 % obyvatel, ČHMÚ.

Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům.

Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů. V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

Graf zobrazuje vývoj podílu úmrtí (ze všech příčin) připisovaných znečištění ovzduší v Česku, v Evropě a ve světě v letech 1990-2019. Poskytuje také bližší vhled do specifických trendů pro znečištění vnitřního ovzduší a expozici prachovým částicím či přízemního ozonu. Jedná se o věkově standardizovaná data.

V celosvětovém měřítku můžeme vidět, že se dopady znečištěného ovzduší na úmrtnost dlouhodobě snižují, pouze v podílu úmrtí způsobených PM částicemi ve venkovním prostředí je ve světovém průměru mírně stoupající trend, ačkoli v Česku i Evropě je trend spíše klesající. Znečištění ovzduší je jedním z hlavních rizikových faktorů úmrtí. V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob. Situace v Česku je oproti světu poněkud příznivější. Zde v roce 2019 došlo k poklesu v počtu úmrtí z důvodu znečištěného ovzduší od roku 1990 o 51,50 %.

V roce 2019 došlo k přibližně 6 607 úmrtím v důsledku znečištěného ovzduší, z toho 6 255 úmrtí bylo přičteno přítomnosti prachových částic ve venkovním ovzduší a pouze 352 vnitřnímu. Znečištěné ovzduší lidem odebírá nejen roky života, ale má také velký vliv na kvalitu jejich života.

Opatření a řešení pro zlepšení kvality ovzduší

Zdroje znečištění ovzduší se vždy uvádějí tři: průmysl, doprava a lokální topeniště. Poměr mezi nimi podle Jana Topinky vždy záleží na konkrétní lokalitě a k dosažení výrazného zlepšení je třeba se věnovat všem těmto oblastem.

Situaci by měla pomoci vyřešit směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Cílem směrnice je například nejpozději do roku 2030 plně sladit normy EU v oblasti kvality ovzduší s doporučeními WHO a nejnovějšími vědeckými poznatky. Mělo by být dosaženo úplného sladění hodnot všech znečišťujících látek obsažených v pokynech Světové zdravotnické organizace (WHO) pro rok 2021, konkrétně jemných částic (PM 2,5), částic (PM 10), oxidu dusičitého (NO2), oxidu siřičitého (SO2) a ozonu (O3).

Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy. Senát ČR se však domnívá, že tento cíl je příliš ambiciózní a nulového znečištění nelze prakticky dosáhnout.

I když je tedy podle odborníků dále velmi důležité se jednoznačně snažit zlepšovat kvalitu ovzduší, vedle směrnice je potřeba řešit situaci nadále hlavně lokálně, protože i podle Dostála je většina problémů místní, typicky otázky exhalací z dopravy v centrech velkoměst, kde to má ale místní specifika, a proto má smysl řešit je spíše v národní legislativě.

Otázka znečištěného ovzduší se již řeší dlouhá léta a je potřeba dodat, že například koncentrace hodnocených látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za období 2012 až 2022 v Česku významně klesaly. Navíc z hlediska směrnice nejde o žádnou novou regulaci. Otázka neřešeného znečištění ovzduší se dostala už i před Evropský soudní dvůr, a to pokud jde o Itálii.

Musíme se hlavně sami zapojit. Dva z těch tří hlavních zdrojů znečištění jsou v rukou občanů a je třeba je přesvědčit, jak důležité je zdravé životní prostředí, aby byli ochotni tomu něco obětovat.

Určitý vliv na vývoj kvality ovzduší v hustě osídlených oblastech mají obce a městské správy. Nejrůznější studie, například ta vědců z univerzit v Nanjingu a Yale, odhalily, že výsadba stromů a zelených ploch, vytváření „dešťových zahrad“ a odstraňování dlažby může podporovat ochlazování a přirozenou filtraci vzduchu - a snižuje míru oteplování měst.

Snížení úrovně znečištění ovzduší zlepšuje zdraví všech obyvatel měst, zdůrazňuje časopis Nature. Autoři se odkazují například na studii z roku 2022, která odhadovala, že snížení znečištění ovzduší by jen v USA mohlo zachránit 50 tisíc životů ročně. Kromě podpory výsadby městské zeleně je možné snížit rizika pocházející z dopravy zavedením nízkoemisních zón, do nichž mají omezený vjezd vozidla určité emisní kategorie.

Postoje Čechů k životnímu prostředí

Masarykova univerzita připravila první rozsáhlou studii postojů Čechů k přírodě a životnímu prostředí. „Ukazuje se, že významná většina veřejnosti podporuje, aby se český stát aktivně angažoval v řešení problémů životního prostředí. Stojí přitom za pozornost, že například opatření proti odpadům, znečištění vod a znečištění ovzduší podporuje česká veřejnost dokonce více než řešení korupce,“ shrnuje odborný garant výzkumu Jan Krajhanzl.

Výsledky zároveň potvrzují, jak silný mají Češi vztah k přírodě. Ze všech mediálních témat je nejvíce zajímá příroda (80 % veřejnosti) a velmi významně také životní prostředí (68 %), obě témata se přitom umístila s velkým náskokem například před politikou či bulvárem. Naopak rezervovaně se Češi staví k osobnímu zapojení do ochrany přírody a životního prostředí.

Evropský index kvality ovzduší

Kvalitu ovzduší, tzv. index kvality ovzduší, v jednotlivých státech Evropské unie znázorňuje následující infografiku:

Graf: Evropský index kvality ovzduší v rámci EU ze dne 20. 6. 2023 (zdroj: Index kvality ovzduší v Evropě - Evropská agentura pro životní prostředí (europa.eu))

Graf: Evropský index kvality ovzduší v České republice ze dne 20. 6. 2023 (zdroj: Index kvality ovzduší v Evropě - Evropská agentura pro životní prostředí (europa.eu))

Znečištění na Ukrajině

Česko-ukrajinský tým expertů objevil zvýšenou úroveň kontaminace životního prostředí v Dnipru, Kryvém Rihu, Záporoží, Charkově a Mariupolu. Pět největších průmyslových měst je znečištěno těžkými kovy a perzistentními organickými polutanty. Naměřené hodnoty mohou být životu nebezpečné a celá problematika proto musí být dále prozkoumána, apelují odborníci.

Nejvíce znečištěné vzorky říčních sedimentů jsme zjistili v Charkově a Záporoží, šlo hlavně o kadmium a zinek. Vzhledem k tomu, že tamní území zasažená průmyslem jsou velmi rozlehlá, je vysoce pravděpodobné, že by mohla být nalezena další místa s vysokou koncentrací polutantů ohrožujících lidský život.

Odborníci naléhavě vyzývají k identifikaci potenciálních zdrojů znečištění a vypracování navazujícího výzkumu, který by odhalil šíření kontaminace z těžkého průmyslu. Ukrajina se zavázala implementovat směrnici Evropské unie o průmyslových emisích. Jedním z klíčových cílů legislativy je snížit dopady průmyslových podniků.

tags: #znečištění #ovzduší #příroda #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Nejhorší odpadkové koše
• Fakta o Spiritualismu
• Odpadové kontejnery Svitavka
• Ostrava - Turkov
• Poplatky za odpady Rokycany