Okres Sokolov leží v severní části západních Čech a má nepravidelný, mírně protáhlý tvar. Na severu hraničí se Spolkovou republikou Německo, na západě a na jihu sousedí s okresem Cheb a na východě pak s okresem Karlovy Vary.
Rozlohou 754 km² je sokolovský okres třetím nejmenším okresem v Karlovarském kraji, zaujímá 22,75 % jeho celkové rozlohy. Povrch okresu je převážně kopcovitý.
Severní část okresu prostupuje masiv Krušných hor od jehož západního okraje vybíhá směrem k řece Ohři úzký horský výběžek, tvořící předěl mezi Sokolovskou a Chebskou pánví. Na jihu se pak rozkládají pahorkatiny Slavkovského lesa. Nejvyšším bodem okresu je vrch Špičák s nadmořskou výškou 991 m u Stříbrné v Krušných horách, v Slavkovském lese Rozhledy (859 m n. m.) u Kostelní Břízy. Nejnižší bod má nadmořskou výšku 375 m.
Největším vodním tokem sokolovského okresu je řeka Ohře, do níž se vlévají všechny říčky a potoky, protékající územím okresu. Největší z přítoků je řeka Svatava, vlévající se do Ohře na území okresního města. V okrese nejsou žádné významné vodní plochy, větší rybníky najdeme pouze na Chodovsku a u Krásna.
Na většině území okresu převládají poměrně drsné klimatické podmínky s nízkou průměrnou roční teplotou vzduchu a krátkou dobou slunečního svitu.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Klimatické poměry jsou zde velmi rozdílné. Oblasti pánví jsou mírně teplé s mírnou zimou, oblast Krušných hor je naopak poměrně chladná.
Zimy jsou v horských partiích dlouhé, často bohaté na dlouho ležící sníh. Vegetaci škodí návraty pozdních mrazů, mlhy a námrazy.
Celá severní část Lesní správy Kraslice je ovlivněna vysoce náročnými podmínkami svahů a náhorních rovin Krušných hor / cca 54 % rozlohy, Halštrovských hor /cca 38%/ a zbytek tvoří lesní porosty Sokolovské a Chebské pánve. Hlavními toky oblasti lesní správy jsou řeky Ohře a Svatava, tvořící její páteř. Dalšími vodotečemi jsou Libocký potok, Libava, Odrava, Lipnický potok, Rotavský potok, Stříbrný potok. Vodopisná síť je poměrně hustá a vodnatá. V pánevní oblasti jsou oprámy po důlní činnosti a menší rybníky. Významné jsou přehradní nádrže Jesenice na řece Odravě a Horka na Libockém potoce /zdroj pitné vody/.
Z jiných faktorů ovlivňujících růstové podmínky lesních porostů a celkového hospodaření v oblasti správy, jsou časté jinovatky a námrazy, poškozující lesní porosty v nadmořské výšce okolo 600-700 m.n.m.. Dále zde škodí nárazové a přepadové větry, které mají za následek téměř 60% všech nahodilých těžeb. V současnosti asi největší hrozbou je poškození lesa zvěří. Jedná se téměř výhradně o staré poškození, jehož následky se promítají do současnosti zejména hnilobou a následnými zlomy. Nezanedbatelný je rovněž okus kultur a nejmladších porostů s následkem vysokého procenta ztrát z obnovy lesa a prodlužování doby zajištění kultur.
Sokolovský okres jako celek je okresem vysoce průmyslovým. Z odvětví průmyslu je nejpočetněji zastoupen průmysl paliv. Dále je na okrese rozšířen průmysl strojírenský, chemický, textilní a průmysl skla, keramiky a porcelánu.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Životní prostředí okresu je nejhorší v kraji. Na jeho kvalitu negativně působí rozsáhlá průmyslová činnost, zejména těžba a následné zpracování hnědého uhlí. Všechny škodlivé látky jdoucí do ovzduší, zejména při překračování nejvýše přípustných koncentrací, výrazně znehodnocují životní prostředí.
Mezi základní sledované znečišťující látky, vznikající především při spalování tuhých a kapalných paliv a vypouštěné do ovzduší, patří tuhé látky (polétavý prach, popílek), oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (Nox), oxid uhelnatý (CO) a uhlovodíky (CxHy).
Důlní činnost má negativní vliv i na okolní krajinu. Vytěžené lokality nelze uvést do původního stavu ihned po skončení důlní činnosti. Narušené životní prostředí není ani příliš vhodné k rekreaci. Z toho plyne, že ani cestovní ruch nemá důležitou roli v oblasti ekonomiky v sokolovském okrese.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
tags: #klimatické #podmínky #Sokolov #charakteristika