Znečištění ovzduší spalovnou: Fakta a dopady

10.04.2026

Podzim a zima se v některých oblastech České republiky tradičně nesou ve znamení zhoršené kvality ovzduší. Denní imisní limity, tedy povolené množství škodlivin v ovzduší, jsou u některých látek opakovaně překračovány. V důsledku toho se zvyšuje výskyt onemocnění dýchacích cest, přičemž obzvláště ohrožené jsou děti, ženy, starší lidé a osoby s chronickými chorobami.

Znečištění ovzduší je primárně způsobeno lidskou činností, a proto je možné jej zlepšit. Nesmyslně vysoké ceny za plyn a elektřinu vedly mnoho lidí k návratu ke klasickým palivům, včetně spalování odpadu v domácích kamnech.

Rozdíl mezi spalovnami a domácími kamny

Mnozí lidé argumentují, že pokud je spalování odpadu povoleno ve spalovnách, proč by jej nemohli spalovat i doma. Mezi spalovnou a domácími kamny je však zásadní rozdíl - především v teplotě. Domácí kamna nedosahují tak vysokých teplot, které by zajistily téměř dokonalé spalování, a nejsou vybavena filtry pro zachycení škodlivin. To, co se spálí v kamnech, vdechuje rodina i sousedé.

Podle současného zákona je jakékoli spalování odpadů v domácnostech zakázáno. Fyzické osoby jsou povinny nakládat s odpady podle systému stanoveného obcí/městem, které jim musí zajistit místa pro ukládání odpadů. Podle zákona č. 86/2002 Sb. je možné spalovat v krbech, ohništích nebo grilech pouze dřevěné uhlí, čisté dřevo, suché palivo rostlinného původu nebo certifikované plynné palivo.

Škodliviny vznikající při spalování

Při spalování odpadů v domácích kamnech vzniká velké množství škodlivin, včetně dioxinů, polyaromatických uhlovodíků (PAU), formaldehydu, benzenu a kyseliny chlorovodíkové. Při pálení vzniká nejvíce jedovatých látek. Např. při spalování PVC unikají do ovzduší dioxiny a sloučeniny chlóru. Spalováním polystyrenu vzniká jedovatý styren. Spalováním plastových fólií a lahví se do ovzduší dostanou polyaromatické uhlovodíky. Chemicky ošetřené dřevo, nábytek, dřevotříska apod. Produkuje jedovaté chlororganické látky a těžké kovy.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Dokonce i tráva či listí mohou být zdrojem škodlivých látek, pokud je pálíme na zahradě. Obsahují často velké množství těžkých kovů z barev a uvolňují se při spalování.

Spalovny a jejich vliv na životní prostředí

Spalovny jsou podle ekologických aktivistů nebezpečné pro životní prostředí, zvyšují chemické znečištění, množství emisí oxidu uhličitého a ohrožují populace predátorů v přírodě. Právě k chemickému znečištění planety přispívají podle odbornice i spalovny. "Co se týká emisí toxických látek, tak spalovny mají nejpřísnější emisní limity ze všech energetických procesů.

Odpad obsahuje uhlík, který má buď biogenní, nebo fosilní původ. Uhlík fosilního původu se v odpadu nachází zejména v plastech, které jsou vyrobené z ropy. Poměr druhů uhlíku je zhruba půl na půl. Podle odbornice se do hodnocení vlivu spaloven na životní prostředí nezapočítávají emise biogenního uhlíku. Množství spalovaných odpadů v Evropě podle ní roste, čímž rostou i emise oxidu uhličitého. "Uhlíková náročnost výroby energie z černého uhlí je téměř totožná se spalovnou, která vyrábí elektřinu,“ řekla Jelínek.

Podle zástupkyně Arniky je spalovna, která vyrábí elektřinu dvakrát tolik uhlíkově náročná, než je průměrná náročnost energie proudící do sítě Evropské unie. Podle Gavora je počet spaloven v Česku v porovnání s průměrem vyspělých států nižší. "V počtu spaloven jsme zatím hluboko pod průměrem vyspělých západních sousedů, které lze těžko podezírat, že zanedbávají ekologii a klimatické aspekty. Podle odborníka na toxické látky v odpadech a v životním prostředí spolku Jindřicha Petrlíka jsou spalovny zdrojem toxických látek, které obecně znečišťují životní prostředí.

Emise a imise v Praze

Praha je na tom z hlediska emisí oxidů dusíku ze všech zdrojů znečištění výrazně nejhůře ze všech krajů. Podstatným zdrojem emisí oxidů dusíku jsou obecně mobilní zdroje. Koncentrace automobilové dopravy na území Prahy je hlavní příčinou vysokých emisí tohoto druhu. I když má Praha emise NOx nejvyšší ze všech krajů, zároveň zde došlo v posledních letech k jejich nejvýraznějšímu poklesu.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Co se týče hodnoty emisí SO2 ze stacionárních zdrojů, Praha zaujímá v roce 2005 čtvrté místo mezi nejhoršími kraji. Pokud jde o vývoj výše těchto emisí ve sledovaných letech, je v Praze zřejmý zcela výrazný pokles. V Praze došlo k nejvyššímu snížení emisí SO2 ze všech regionů.

Celkově je pražská situace v tomto směru nejhorší ze všech regionů, mimo jiné i proto, že všechny monitorovací stanice jsou umístěny na území města. Celkově lze konstatovat, že je celá Praha trvale oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Je pouze zřejmé, že v hl. m. Praze je nejdůležitějším prostředkem k zlepšení imisní situace trvalé omezování automobilové dopravy zejména v rozšířeném centru města.

Nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší na území Prahy je automobilová doprava. Hodnoty znečištění ovzduší z mobilních zdrojů ve všech ukazatelích několikanásobně přesahují údaje ze zdrojů stacionárních. Při srovnání měrných emisí z dopravy vychází Praha oproti celorepublikovému průměru jako podstatně více znečištěná.

Kvalitu ovzduší v hl. m. Praze i přes významné pozitivní změny zejména v devadesátých letech v řadě ukazatelů založených na měření emisí znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů můžeme hodnotit jako trvale nevyhovující. Pro hodnocení a zdraví lidí jsou rozhodující imise. Měření imisí, tedy množství znečišťujících příměsí ve vzduchu je v Praze prováděno na 23 pozemních měřících stanicích. Naměřené hodnoty jsou srovnávány s určenými limity pro jednotlivé znečišťující látky.

V případě těchto velkých zdrojů s vysokými komíny pak zasahuje znečištění větší plochu (ale emise jsou rozptýleny ve vyšších vrstvách atmosféry) než v případě menších zdrojů znečišťování.

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

Legislativa

Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. (1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví emisní limity a provozní podmínky pro spalovny odpadu a zařízení schválená pro spoluspalování odpadu (dále jen "spoluspalovací zařízení") a stanoví způsob jejich zařazování do kategorií zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování podle § 4 odst. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 1. 2. 3.

Provoz spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení je pod dozorem autorizované osoby podle § 15 odst. 1 písm. (1) Spalovny odpadu se projektují, staví, vybavují a provozují tak, aby obsah znečišťujících látek v odpadním plynu byl v souladu se specifickými emisními limity stanovenými podle přílohy č. (2) Spoluspalovací zařízení se projektují, staví, vybavují a provozují tak, aby obsah znečišťujících látek v odpadním plynu byl v souladu se specifickými emisními limity stanovenými podle přílohy č. (3) Pro spoluspalovací zařízení, kde více než 40 % tepla vzniká spalováním nebezpečného odpadu, platí pro stanovení emisních limitů příloha č. (4) V případě spoluspalování směsného komunálního odpadu platí pro stanovení emisních limitů příloha č.

Podmínky a požadavky na měření se uvádí v povolení podle § 17 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 2 písm. (2) Ve spalovnách odpadu a spoluspalovacích zařízeních se v souladu s přílohou č. c) jednorázové měření těžkých kovů obsažených v tuhé, kapalné a plynné fázi včetně jejich sloučenin, pro něž jsou stanoveny emisní limity podle příloh č. 2 a č. 5 k tomuto nařízení, a dioxinů a furanů, a to nejméně dvakrát za rok v intervalech ne kratších než 3 měsíce. d) při jednorázovém měření podle písmene c) se provádí na spalovnách nebezpečného odpadu se jmenovitou kapacitou do 1 tuny odpadu za hodinu, spalovnách komunálního odpadu se jmenovitou kapacitou do 3 tun odpadu za hodinu a spalovnách jiného než nebezpečného odpadu se jmenovitou kapacitou do 50 tun za den a u spoluspalovacího zařízení, kde emise znečišťujících látek není způsobena spoluspalovaným odpadem, 1 jednotlivé měření.

Pokud je z provedených měření zřejmé, že emisní limity stanovené tímto nařízením nebo zvláštním právním předpisem11) jsou překročeny, provozovatel spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení zastaví bezodkladně zpracování odpadu do doby, než jsou odstraněny příčiny tohoto stavu. Překročení emisních limitů oznamuje provozovatel bezodkladně příslušným orgánům ochrany ovzduší a v případě odpadních vod (příloha č. 4 k tomuto nařízení) současně i vodoprávnímu úřadu. Znovuzahájení provozu po odstranění příčin poruchy je možné při splnění podmínek a postupem stanoveným ve schváleném provozním řádu podle § 11 odst.