Znečištění ovzduší, vody a půdy: Problémy a řešení v České republice

Znečištění životního prostředí není jen nějaký abstraktní pojem z učebnic. Je to reálná změna ve tvém bezprostředním okolí. Jde o vnášení látek nebo energií do přírody, které mění její přirozený stav. A ty to cítíš.

Znečištění ovzduší

Ovzduší je základní pilíř tvého života. Dýcháš ho neustále, bez přerušení. Bohužel, mnohá místa trpí kvůli emisím z dopravy a průmyslu. Drobné částice, známé jako PM10 nebo jemnější PM2.5, vnikají hluboko do tvých plic. Přemýšlej o tom, jaký vzduch vdechuje tvé dítě. Znečištění ovzduší v České republice je téma, které se týká hlavně hustě osídlených oblastí a průmyslových zón.

Novela zákona o ochraně ovzduší rozšiřuje povinné kontinuální měření emisí na další zdroje a zavádí elektronické hlášení výsledků do centrálního systému, což umožní okamžitý přístup k datům. Stavební firmy budou nově přímo ze zákona odpovědné za minimalizaci prašnosti na staveništích a při demolicích. Součástí motivace ke snižování emisí je také zavedení nových sazeb u poplatku za znečišťování ovzduší, u nichž se zohlední inflace z posledních let.

Znečištění vody

Voda. Bez ní nemáš nic. Když se podíváš na řeku nebo jezero, očekáváš čistotu. Ale realita je často jiná. Zemědělská činnost, průmyslové odpady a nedostatečné čištění odpadních vod přinášejí do vodních toků nežádoucí látky. Mluvíme o pesticidech, těžkých kovech i mikroplastech. Objevování mikroplastů v pitné vodě je alarmující zjištění. Tyto výzvy jsou jen součástí širších globálních problémů životního prostředí. Znečištění podzemních vod je obzvlášť zákeřné. Tyto zdroje se obnovují velmi pomalu. Chráníš si svůj vlastní zdroj pitné vody?

Podle OSN více než 80 procent světových odpadních vod proudí zpět do životního prostředí, aniž by byly čištěny nebo znovu použity; v některých nejméně rozvinutých zemích dosahuje toto číslo až k 95 %. Ve Spojených státech zpracovávají čistírny odpadních vod denně zhruba 34 miliard galonů odpadní vody.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Zemědělství jako významný faktor znečištění vody

Zemědělství je bráno jako hlavní zdroj znečištění vod, který je také nejtěžší eliminovat kvůli jeho prostorovému charakteru. Největší problém u zemědělství je fakt, že zemědělský sektor je největším spotřebitelem globálních sladkovodních zdrojů. Zemědělství a živočišná výroba využívá přibližně 70 procent zásob povrchové vody na Zemi. Po celém světě je zemědělství hlavní příčinou degradace vody. Ve Spojených státech je zemědělské znečištění hlavním zdrojem kontaminace v řekách a potocích, druhým největším zdrojem v mokřadech a třetím největším zdrojem v jezerech. Rovněž významně přispívá ke kontaminaci ústí řek a podzemních vod. Pokaždé, když prší, splachují se hnojiva, pesticidy a živočišný odpad z farem, s čímž unikají i patogeny a viry do našich vodních cest.

Hlavní příčinou zhoršení kvality vod je eutrofizace, kterou způsobuje několik faktorů. Za jeden z neproblematičtějších se považuje vyluhování dusíku a fosforu z orné půdy do podzemních a povrchových vod, jako důsledek vyššího množství těchto živin aplikovaných v přírodních a minerálních hnojivech ve srovnání s požadavky rostlin nebo aplikace hnojiv za nepříznivých podmínek. Vylučování živin závisí na několika faktorech, především na úrovni hnojení, typu a načasování aplikace hnojiv, způsobu aplikace hnojiv na půdu, druhu plodin a jejich požadavcích na hnojiva, atd.

Znečištění živinami způsobené přebytkem dusíku a fosforu ve vodě nebo ve vzduchu je celosvětově největší hrozbou pro kvalitu vody a způsobuje především rozkvět řas, z nichž mnohé mohou být nebezpečné.

Znečištění ropou

Na titulních stránkách mohou dominovat velké skvrny, ale spotřebitelé představují drtivou většinu znečištění ropou v našich mořích, včetně ropy a benzínu, které denně kapají z milionů osobních a nákladních automobilů. Kromě toho téměř polovina z odhadovaného 1 milionu tun ropy, která se každoročně dostane do mořského prostředí, nepochází z úniků tankerů, ale z pozemních zdrojů, jako jsou továrny, farmy a města.

Na moři tvoří úniky tankerů asi 10 procent ropy ve vodách po celém světě, zatímco pravidelná provozování odvětví námořní dopravy - prostřednictvím legálních i nelegálních vypouštění - přispívá asi jednou třetinou. Ropa se také přirozeně uvolňuje zpod oceánského dna zlomeninami známými jako prosakování.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Radioaktivní látky

Radioaktivní odpad je jakékoli znečištění, které emituje záření nad rámec toho, co je přirozeně uvolňováno prostředím. Generuje ho těžba uranu, jaderné elektrárny a výroba a testování vojenských zbraní. Dále také jako univerzity a nemocnice, které používají radioaktivní materiály pro výzkum a medicínu. Radioaktivní odpad může přetrvávat v životním prostředí po tisíce let, což činí jeho ukládání velkou výzvou.

Náhodné uvolnění nebo nesprávná likvidace kontaminantů ohrožují podzemní vody, povrchové vody a mořské zdroje.

Znečištění půdy

Zdravá půda ti poskytuje jídlo. Když půdu kontaminuješ, kontaminuješ tím svůj talíř. Skládky, špatně hospodařená pole a ukládání průmyslového odpadu mění strukturu půdy. Půda ztrácí schopnost zadržovat vodu a živiny. Pro tebe to znamená, že ovoce a zelenina, které konzumuješ, nemusí mít takovou kvalitu, jakou by měly mít.

Kontaminace půdy je způsobena zvýšeným obsahem potenciálně rizikových látek v půdním prostředí, zpravidla antropogenního původu, jakými jsou rizikové prvky, perzistentní organické polutanty, radioaktivní prvky, kyanidy a jiné chemikálie.

Rizikové prvky

Tato skupina zahrnuje kovy a metaloidy, které mohou vyvolávat projevy akutní či chronické toxicity u živých organismů. Antropogenními zdroji rizikových prvků jsou plošné imisní spady z průmyslové činnosti, spalovacích procesů a dopravy. Maloplošnou, ale intenzivní kontaminaci, mohou způsobovat prašné úlety z procesů zpracování rud, chemického průmyslu apod. Do zemědělských půd se mohou tyto prvky dostávat s nekvalitními průmyslovými hnojivy, organickými látkami a pesticidy. Rovněž aplikace kalů z čistíren odpadních vod či rybničních sedimentů může být z hlediska vnosu rizikových prvků do půdy značně problematická.

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

Perzistentní organické polutanty

Jedná se o velmi rozsáhlou skupinu látek přírodního (produkty hoření, rozkladných procesů, metabolizmu atd.) či antropogenního původu. Polutanty vznikající činností člověka lze dále dělit na látky záměrně vyráběné (pesticidy, změkčovadla, součásti nátěrových hmot) a látky vznikající jako vedlejší produkt výroby nebo produkt spalování (např. polycyklické aromatické uhlovodíky). Mezi nejčastější zdroje kontaminace patří uhlovodíky, rozpouštědla, polycyklické aromatické uhlovodíky a pesticidy.

Dopady znečištění půdy

Při kontaminaci půdy může dojít k narušení základních funkcí půdy (např. inhibice mikrobiální činnosti a procesů humifikace), dále k přestupu kontaminantů do dalších složek prostředí (povrchová a podzemní voda), včetně potravních řetězců. Rostlinná produkce může být ohrožena kvalitativně (obsah kontaminantů) nebo kvantitativně (snížená tvorba výnosů plodin následkem fytotoxického působení kontaminantů v půdě). Výrazně zvýšený obsah kontaminantů v půdě pak může způsobit přímé ohrožení lidského zdraví inhalačním, dermálním nebo perorálním příjmem u osob, pohybujících se dlouhodobě na půdě (např. dětská hřiště).

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) tvoří významnou skupinu látek, z nichž většina vykazuje nepříznivé účinky na vodní organismy i na člověka. Vzhledem k jejich perzistenci mají schopnost dlouho přetrvávat ve vodním prostředí. Polycyklické aromatické uhlovodíky můžeme nalézt ve všech složkách životního prostředí. To je dáno tím, že dominantním zdrojem znečištění jsou spalovací procesy, jež jsou jak přirozeného, tak antropogenního původu.

Nejvýznamnějším přirozeným zdrojem PAU jsou vulkanická činnost, požáry vegetačního pokryvu a některé sedimentované horniny. Antropogenní emise PAU neprůmyslového charakteru vznikají cíleným vypalováním vegetace, z domácích topenišť či kouřením. Z 15 PAU sledovaných v rámci projektu ATMDEP náleží do skupiny 1 - „prokázaný karcinogen“ benzo[a]pyren.

Další zdroje znečištění

• Města a obce, průmyslové závody, objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby: Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod, ale i odpad z domácností a továren.
• Zemědělské hospodaření, atmosférické látky a erozní splachy: Výrazným zdrojem kontaminace vody u plošného znečištění jsou látky obsazené v hnojivech, které se běžně používají při zemědělství.
• Havarijní znečištění: Únik závadných látek do vody při nějaké havárii (například tanker, ze kterého unikne ropa do moře). Havárie jsou nejvíce způsobené dopravou a nejčastěji unikají ropné látky, odpadní vody, a chemické látky.

Dopady znečištění na zdraví a životní prostředí

Možná si myslíš, že znečištění je jen starostí ekologů. Ale věř mi, že se tě dotýká přímo. Tvoje energie, tvůj klid, tvoje zdraví. Zhoršené dýchací potíže. Alergie. Zvýšené riziko vážných onemocnění. To jsou přímé důsledky, když žiješ v prostředí s vysokou mírou znečištění. Když jsou v tvém vzduchu toxické látky, tvé tělo pracuje navíc. Děti jsou obzvláště zranitelné. Jejich vyvíjející se orgány snadno přijímají škodliviny.

Kromě tvého zdraví trpí i příroda. Úbytek hmyzu, zmenšování populací ptáků. To všechno narušuje složitou síť života. Když vidíš plastovou láhev, která se povaluje na kraji lesa, kazí ti to náladu, že? Ta vizuální zátěž, to zohazování krajiny, to je také forma znečištění.

Řešení problematiky znečištění

Řešení problematiky kontaminace půdy spočívá v limitování obsahů kontaminantů ve vstupech do půd (hnojiva, pesticidy, kaly ČOV, vytěžené sedimenty), které je u nás legislativně rovněž upraveno a dále v realizaci pravidelných kontrol. Dále je důležité snižovat riziko kontaminace půdy, vody a potravního řetězce.

Legislativa v České republice

Problematika kontaminace je v ČR vhodně ošetřena legislativně. Vyhláška MŽP 153/2016 Sb. stanoví preventivní a indikační limity obsahy rizikových prvků a perzistentních organických polutantů v zemědělských půdách, které mají přímou vazbu na použití kalů ČOV a vytěžených sedimentů v zemědělství (preventivní limit) a na ohrožení kvality a kvantity zemědělské produkce nebo přímého ohrožení lidského zdraví (indikační limit).

Prevence znečištění

Pro zajištění zdravé půdy, a tím pádem také čistější vody a ovzduší, zůstává z dlouhodobého hlediska nejúčinnějším a nejlevnějším způsobem prevence. Nejlepším opatřením pro budoucnost je zabránit další kontaminaci půdy. Můžeme vycházet ze stávajících předpisů a kontrolovat kontaminaci průmyslové půdy a také více zapojit občany. Důležitá je změna způsobu, jak se s půdou a krajinou zachází. Konkrétně to znamená obohacovat půdu o organickou hmotu a podporovat půdní biodiverzitu, využívat šetrnější způsoby úpravy půdy (např.

Máš moc. Každá tvoje volba formuje svět kolem tebe. Změna začíná u tebe doma, v tvé kuchyni, na tvé cestě do práce. Nečekej na globální dohody. Zaměř se na snižování toho, co vyhazuješ. Třídění odpadu je jen začátek. Přemýšlej o principu „Znovu použij, než vyhodíš“. Nakupuj ve větším balení, používej vlastní látkové tašky a vyhni se jednorázovým plastům. Kup si kvalitní lahev na vodu a naplňuj ji kohoutkovou vodou, pokud je pitná. Zvaž, odkud tvé jídlo pochází. Upřednostňuj lokální a sezónní produkty. Tím snižuješ uhlíkovou stopu spojenou s dlouhou přepravou. Když jdeš nakupovat, choď pěšky nebo jezd na kole. Pro delší cesty zvaž veřejnou dopravu. Pokud kupuješ nové spotřebiče, dívej se po energetické účinnosti. Každý watt se počítá.

Tabulka: Přístup Čechů k ochraně přírody

tags: #znecistene #ovzdusi #voda #puda #problemy #a

Oblíbené příspěvky:

• Prevence eroze v ČR
• Zpracování odpadu z tabákových listů
• Praxe a stáže v ekologii
• Inspirativní svatební brána
• Proces rozkladu uhličitanu