Do konce roku 2012 byla většina podniků povinna splnit novou legislativní povinnost spočívající v hodnocení rizik ekologické újmy (EÚ) podle zákona 167/2008 Sb. o EÚ a nařízení vlády 295/2011 Sb.
Podle zákona č. 167/2008 Sb. o ekologické újmě musí každý provozovatel, který provozuje stanovenou činnost, zpracovat do konce roku 2012 hodnocení rizika ekologické újmy podle NV č. 295/2011 Sb. Tato povinnost se týká téměř všech firem.
Ekologická újma je měřitelná nepříznivá změna se závažnými nepříznivými účinky na vybrané přírodní zdroje. Termín ekologická újma je v české legislativě zakotven od roku 2008, kdy vešel v platnost zákon č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. Ten ekologickou újmu definuje jako měřitelnou nepříznivou změnu se závažnými nepříznivými účinky na vybrané přírodní zdroje.
Ekologickou újmou se tedy rozumí nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo na chráněných druzích volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin, podzemních nebo povrchových vodách, znečištěné půdě.
Pokud provozujete stanovenou činnost, máte povinnost provést základní posouzení rizik. Hodnocení se provádí pro jednotlivé činnosti, které jsou uvedené v příloze zákona (např. nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, zacházení s vodám závadnými látkami, nakládání s vodami, provoz zdrojů znečišťování ovzduší podléhajících povolení ad.). Na základě výsledků hodnocení vzniknou některým společnostem další povinnosti (provedení podrobné hodnocení rizik a finanční zajištění pro případ EÚ).
Čtěte také: Metody hodnocení klimatu třídy
Provozovatelé činností uvedených v příloze zákona musí znát veškerá rizika ekologické újmy, která by mohla nastat v důsledku provozování jejich činnosti. Za tímto účelem musí zpracovat tzv. základní, případně i podrobné hodnocení rizik ekologické újmy. Na základě výsledků hodnocení rizik musí potenciální ekologické újmě předcházet, případně její negativní účinky kompenzovat formou finančního zajištění, tedy pojištění pro případy vzniku ekologické újmy.
Provozovatel musí vypracovat návrh nápravných opatření a předložit ho příslušnému orgánu ke schválení. Tento orgán může kdykoliv požádat provozovatele o informaci o bezprostřední hrozbě ekologické újmy.
Řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření zahájí příslušný orgán z moci úřední, jakmile se dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohlo dojít k ekologické újmě nebo pokud bezprostředně hrozí její vznik. Provozovatel, který způsobil ekologickou újmu, je povinen nést náklady, o jejichž náhradě rozhodne příslušný orgán.
Pokud se při základním hodnocení rizika nedosáhne více než 50 bodů, provozovatel toto hodnocení uschová pro potřeby kontroly a další povinnosti podle § 14 zákona (např. finanční zajištění) a nařízení vlády se na něho nevztahují. Totéž platí i pro provozovatele, který při základním hodnocení rizika přesáhne 50 bodů a současně je registrován v Programu EMAS nebo má systém EMS podle ISO 14 001.
Pokud při základním hodnocení rizika provozní činnosti dosáhne více než 50 bodů, provádí se podrobné hodnocení rizika.
Čtěte také: Hodnocení nebezpečných odpadů dle české metodiky
Jinak řečeno, finanční zajištění preventivních opatření nebo nápravných opatření je provozovatel povinen zajistit k 1. lednu 2013.
V případě, že získali celkový počet bodů vyšší než 50, jsou povinni zajistit dostatečně vysoké finanční krytí a zpracování podrobného hodnocení rizik.
Co se týče finančního krytí vzniku ekologické újmy, jsou z této povinnosti vyjmuti provozovatelé, u nichž jsou předpokládané náklady na nápravu ekologické újmy nižší než 20 mil. Kč. Rovněž ti, kteří mají certifikovaný systém environmentálního řízení podle norem ČSN EN ISO 14000 nebo jsou registrováni v Programu EMAS (Eco-Management and Audit Scheme).
Základní hodnocení rizika (nikoliv podrobné) provádí provozovatelé registrovaní v Programu EMAS (Nařízení o dobrovolné účasti organizace v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí), provozovatelé, kteří mají certifikovaný systém ISO 14000, nebo provozovatelé, kteří prokazatelně zahájili činnosti potřebné pro zaregistrování či získání certifikace.
Povinnost základního hodnocení se týká:
Čtěte také: Indikátory ovzduší
Povinnosti firem vyplývající ze zákona o ekologické újmě platí sice až od 1. ledna 2013, ale řešení této problematiky by se nemělo odkládat až na konec roku.
tags: #hodnoceni #rizik #ekologicke #ujmy #vzor