Dopad znečištěného ovzduší na zvířata

Každý živočich obývá určité prostředí, které mu umožňuje nejlépe vykonávat všechny potřebné funkce. Pro jeho existenci mohou mít pozitivní, negativní či neutrální význam fyzikální a chemické vlivy, potrava a všechny ostatní organizmy, se kterými živočich přichází do styku. Soubor všech podmínek, které umožňují živočichovi na určitém místě žít, vyvíjet se a rozmnožovat, tvoří jeho přírodní prostředí.

Prostředí je tvořeno abiotickou a biotickou složkou. První složka obsahuje všechny fyzikální a chemické vlastnosti prostředí, tj. vzduchu, vody a půdy, druhou složku prostředí tvoří všechny organizmy, tj. mikroorganizmy, rostliny a živočichové, kteří osídlují stejné prostředí. Mezi živočichem a jeho prostředím existují velmi těsné vztahy, obě složky se navzájem široce a mnohostranně ovlivňují.

Prostředí působí na živočicha, který následkem dráždivosti vnímá všechny vnější popudy a odpovídá na ně. Odpovědi mohou být různého rozsahu a charakteru, většinou se projevují změnami fyziologických procesů nebo chování. Projevem reaktibility je na úrovni jedince určitá jeho reakce, např. Organizmy se nechovají k svému prostředí pasivně, ale svou činností je mění.

Z hlediska jednotlivých strukturně funkčních úrovní organizace živé hmoty, jakými jsou organizmus, populace a společenstva, nejsou jejich prostředí stejnocenná ani svým obsahem, ani prostorově. lokalita (stanoviště) - místo výskytu živočicha. Všechny podmínky existence živočichů v prostředí označujeme jako ekologické faktory. Jsou to hlavně vlivy, které působí na živočichy přímo během jejich celého životního cyklu.

Všechny časoprostorové změny ekologických faktorů ovlivňují druhové a kvantitativní složení suchozemských a vodních společenstev a jsou hlavními příčinami migrací živočišných druhů. Ekologické faktory působí na organismy a jejich soubory mnohostranně. Většinou je dělíme na abiotické a biotické faktory.

Čtěte také: Vliv znečištění ovzduší na živočichy

K abiotickým faktorům patří všechny fyzikální a chemické vlastnosti vzduchu, vody a půdy. Podle toho rozeznáváme faktory klimatické, hydrické a edafické. Biotické faktory se projevují jako vzájemné vztahy různých organizmů. Podle toho je třídíme na intraspecifické neboli homotypické a interspecifické neboli heterotypické. K poslední skupině také přiřazujeme též faktory antropogenní, které vyplývají z mnohostranné činnosti člověka v přírodě.

Význam právě těchto faktorů roste tak rychle, jak rychle si člověk podrobuje přírodní prostředí, prakticky celou biosféru. Primárně periodické faktory jsou vyvolány planetárnímy pohyby a patří k nim světlo, teplota a slapové jevy. Sekundárně periodické faktory jsou v různém stupni závislé na primárně periodických faktorech. Mezi tyto faktory patří kolísání vlhkosti, vnitrodruhové vztahy (rozmnožování živočichů), mezidruhové vztahy (dravec-kořist, hostitel-cizopasník), dále potrava a také některé vlastnosti půdy.

Sekundární periodické faktory ovlivňují především hustotu populací, působí uvnitř areálu, ale neovlivňují jejich hranice a velikost. Neperiodické faktory působí náhle, neočekávaně. Živočichové jim nejsou přizpůsobeny, proto jejich účinek bývá katastrofální. Morfoplastické faktory působí během evoluce při vývoji vnějšího tvaru těla nebo některých tělesných orgánů, např. Fyzioplastické faktory ovlivňují fyziologické procesy a byly příčinou jejich změn během evoluce, např. J. Liebig v roce 1848 formuloval zákon minima.

Tolerancí označujeme schopnost živočichů snášet určité rozpětí libovolného faktoru. Vzdálenost mezi minimem a maximem daného faktoru vyjadřuje ekologickou valenci faktoru a jí je vymezena tolerance druhu.

Znečištění ovzduší a jeho dopady

Znečištění ovzduší má prokazatelně negativní dopad na zdraví zvířat. Jedním z příkladů je vliv zábavní pyrotechniky, která způsobuje stres a zranění, a také znečišťuje ovzduší. Zábavní pyrotechnika do těchto míst, stejně jako do národních parků a české přírody, zkrátka nepatří. Mimo to ohňostroje způsobují znečištění ovzduší, což má negativní dopad na lidské zdraví.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

„Pyrotechnika způsobuje každoročně psům, ale i řadě hospodářských zvířat mnoho problémů. Máme zaznamenané případy předčasných porodů mrtvých telat, ke kterým došlo po odpálení hlasité pyrotechniky v okolí zemědělských podniků.

Dále bude nově platit zákaz používání kategorie F2 a pyrotechniky kategorií F3 a T1 kolem nemocnic, ZOO, chovů zvířat a dalších míst, tak aby nedocházelo ke stresu dětí, nemocných, seniorů a zvířat. Zároveň tím zabráníme znečištění ovzduší, které je během Silvestru obrovské. „Velmi vysoká míra znečištění může mít negativní dopad na zdraví i při krátkodobém vystavení ohňostroji, a to zejména u náchylných osob, jako jsou lidé trpící chronickými dýchacími či kardio-vaskulárními potížemi, malé děti nebo senioři.

Ministerstvo životního prostředí uspořádalo v lednu tohoto roku anketu, do které se zapojilo rekordních 65 tisíc občanů. Výsledky odhalily, že pro úplné nebo částečné omezení pyrotechniky je přes 90 % respondentů. Více než polovina z nich má negativní zkušenosti s pyrotechnikou. Nejvíce lidem vadí úhyn zvěře (83,1 %), hluk (79,1 %) a nepořádek po odpalování (73,5 %).

Vliv zemědělství na znečištění ovzduší

Po průmyslu, energiích, autech či pneumatikách se pozornost Bruselu začíná upínat k hospodářských zvířatům. Právě jejich chov totiž prý produkuje emise „poškozující lidské zdraví a přírodní ekosystémy“. Komise tomu hodlá učinit přítrž. Brusel začíná připravovat zemědělce na nová pravidla pro živočišné chovy s tím, že tím „udělá život pro Evropany čistší a zdravější“.

Toxické prostředí Evropanům mají totiž dle tvrzení Evropské komise způsobovat chovy zvířat, což zjistil dřívější projekt LIFE Clean Air Farming, probíhající mezi lety 2018 až 2022. „Zemědělství produkuje 55 % emisí metanu a 94 % emisí amoniaku v EU, což nejen přispívá ke globálnímu oteplování, ale také poškozuje lidské zdraví a biologickou rozmanitost.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Samotná Evropská komise propočítává, že směrnice, vztahující se na velké farmy, mající více než 21 300 nosnic či 700 chovných prasnic dopadne až na 38 500 drůbežích a prasečích farem. Ty pak budou muset při své činnosti dodržovat emisní limity, upravit krmivo či zajistit úpravy ventilace a podávat pravidelná hlášení do evidence o emisích a podstupovat audity a inspekce.

„Nejnovější pravidla pomohou podpořit inovace v oblasti nových a vznikajících technologií a podpoří materiálovou účinnost a dekarbonizaci podporou ekologičtějších postupů. Aktuálně se mimo zemědělců připravuje i Brusel - a to v otázce jak zasáhnout proti emisím z krav.

„Je nutné si uvědomit, že emise z chovu hospodářských zvířat jsou spojeny se zcela přirozenými biologickými procesy a že živočišná výroba je z hlediska environmentálních dopadů zásadně odlišná od průmyslové činnosti. Co se týká výjimky pro malé a střední chovy, hlavní otázkou dle něj zůstává, jak budou tyto kategorie do budoucna nastaveny.

„Živočišná výroba klade vysoké nároky na investice a lidskou práci. To přirozeně vytváří tlak na její koncentraci v rámci středních a větších farem. Více než 95 % mléčného skotu v ČR je chováno na farmách s výměrou nad 1 000 ha. To znamená, že přísnější regulace nebo snížená podpora větších farem by měla výrazný dopad na celý sektor,“ upozorňuje s tím, že kdybychom se drželi standardní definice malých a středních podniků v EU, podle obratu a počtu zaměstnanců, středně velké farmy v České republice by plně spadaly do této kategorie.

„Umělé nastavení velikostních kategorií zemědělských podniků podle rozlohy obhospodařované půdy nebo počtu kusů chovaných hospodářských zvířat neodráží reálnou ekonomickou situaci těchto podniků. Regulace na ně dopadá mnohem tvrději, jako by šlo o velké ziskové podniky.

„Další regulace emisí bez kompenzačních mechanismů bude mít za následek zvýšení nákladů na živočišnou výrobu. V kontextu vládní strategie, která živočišnou výrobu označuje za ekonomicky výhodnější než některé formy rostlinné produkce, by to byl krok proti logice vlastních priorit.

„Ve veřejném prostoru se velmi často uvádí, že emise z chovů hospodářských zvířat se na vzniku veškerých emisích podílí více než 14 procenty, to je ovšem celosvětový průměr, který je ale ve vyspělých zemích, jak vyplývá z řady studií (jedním z autorů je například profesor Kalifornské univerzity v Davosu Frank Mitloehner, který loni navštívil ČR) podstatně nižší, a činí něco mezi 4 až 5 procenty. Mnohem více emisí z chovů hospodářských zvířat vniká v rozvojových zemích (v případě skotu například v Indii), a tam by tak také měly být upřeny aktivity snižující tamní emise.

Omezit by se mohl i její prodej. Jde zejména o pyrotechniku, jejímž hlavním efektem je hluk. Tyto produkty výrazně škodí zvířatům, zejména psům, ale také řadě hospodářských zvířat. Omezení použití zábavní pyrotechniky by také mělo výrazný efekt na zlepšení kvality ovzduší.

„V posledních dnech se ke mně dostalo několik smutných příběhů, kdy došlo ke zranění či smrti zvířete v důsledku použití zábavní pyrotechniky. Mluvil jsem například s farmářkou z Olomoucka, které se na farmě na Štědrý den v důsledku použití zábavní pyrotechniky předčasně narodilo mrtvé tele. Své by o použití petard mohla říct i většina pejskařů. Diskuzi chce ministr Výborný vést také o omezení dostupnosti pyrotechniky, zejména kategorií F2 a F3.

„Prodávat by se například mohla jen ve specializovaných prodejnách, nikoliv ve stáncích nebo supermarketech. Stejně tak se musíme bavit o tom, kdo a kdy by mohl tuto pyrotechniku nadále odpalovat.

„Ohňostroje nejsou ničím jiným než kontrolovanými výbuchy, tedy spalovacím procesem v ovzduší. S tím bohužel souvisí výrazné znečištění ovzduší, dopad to má samozřejmě i na zdraví člověka. To chceme změnit, s kolegou ministrem zemědělství Markem Výborným tak budeme chtít zpřísnit pravidla pro prodej a používání pyrotechniky,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že změnu předloží pomocí pozměňovacího návrhu.

„Aktuálně na Ministerstvu životního prostředí pracujeme na novele zákona o ochraně ovzduší, která čeká na projednání vládou. Změnu chceme prosadit co nejdříve. Ministerstvo životního prostředí problematiku zákazu používání pyrotechniky věnuje dlouhodobě v kontextu ochrany přírody ve zvláště chráněných oblastech jako jsou třeba národní parky, nyní pozornost zaměřuje i na omezování jejího prodeje.

Jak uvedl ministr Hladík při jedné z posledních návštěv Národního parku České Švýcarsko: „České Švýcarsko hořelo vyloženě kvůli lidskému selhání, tohle se nesmí opakovat. V Česku je pyrotechnika lehce dostupná, daleko více než v sousedním Německu. Lehce si ji koupíte i v národních parcích, kde je ale její používání přísně zakázáno. Strážci parku tady přitom ani nemají dost pravomocí na to, aby výtržníky zastavili. Při použití silvestrovské pyrotechniky dochází k nárůstu zejména koncentrací prachových částic PM10 a PM2,5.

Po půlnoci se zvyšují především ve městech, kde je intenzita odpalů nejvyšší. „Nejhůře na tom jsou náměstí nebo sídliště ve větších městech, kde je vysoká intenzita odpalů a zároveň relativně uzavřený prostor, který omezuje rozptyl znečištění do okolí, a to se tak kumuluje. Na odpalování pyrotechniky pak doplácí místa jako například Brno-Dětská nemocnice, kde se nachází jedna z monitorovacích stanic Českého hydrometeorologického ústavu.

Nemocnice se nachází přibližně jeden kilometr od centra Brna. Když se podíváme na data z letošního Silvestra, tak můžeme vidět, že se hodnota o půlnoci zvýšila trojnásobně. V některých letech dosahovaly koncentrace částic PM10 i hodnoty 272 µg.m-3, což byla ten rok nejvyšší hodnota naměřená na Silvestra v celé České republice.

„Důležité je také zmínit, že pokud bychom srovnali vliv jednoho velkého profesionálního ohňostroje a vliv hromadného odpalu drobné pyrotechniky během novoročních oslav, jednoznačně výraznější je vliv drobných odpalů na Nový rok. Velké profesionální ohňostroje jsou odpalovány ve vyšší výšce, znečištění se tedy lépe rozptyluje, a také celkové odpálené množství pyrotechniky je výrazně menší,“ dodal Hladík s tím, že částice se pak ukládají do půdy i vody, kterou znečišťují.

Velmi vysoká míra znečištění může mít negativní dopad na zdraví i při krátkodobém vystavení ohňostroji, a to zejména u náchylných osob, jako jsou osoby trpící chronickými dýchacími či kardio-vaskulárními potížemi, malé děti nebo starší osoby.

V neposlední řadě je třeba zmínit odpad, který z použité pyrotechniky vznikne a povaluje se po náměstích. Úklid takového odpadu pak stojí města a obce nemalé finanční prostředky. Navíc v případě nevybuchlé pyrotechniky může být tento odpad i nebezpečný.

Znečištění ovzduší a děti

Každé sedmé dítě žije v oblastech, kde hodnoty toxického znečištění šestkrát přesahují doporučované normy. Celkem se to týká 300 milionů dětí po celém světě, popisuje nová zpráva UNICEF.

„Znečištění ovzduší je jedním z hlavních faktorů, které každoročně přispívají k úmrtí asi 600 000 dětí ve věku pod pět let. A ohrožuje životy a budoucnost milionů dalších, “ uvedl výkonný ředitel UNICEF Anthony Lake. „Látky, které způsobují znečištění, nejen poškozují dětské plíce, které se teprve vyvíjejí, ale také pronikají bariérou v jejich mozcích a ohrožují jejich zdravý vývoj. Žádná společnost si nemůže dovolit znečištění vzduchu.“

Asi 2 miliardy dětí žijí v oblastech, kde venkovní znečištění překračuje hranice doporučované Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Nejhůře jsou postižené jižní Asie, kde v těchto oblastech žije asi 620 milionů dětí, na druhém místě skončila Afrika s 520 miliony dětmi a východní Asie, kde takových dětí žije 450 milionů. Nejčastějšími faktory, jež znečištění způsobují, jsou automobily, nadměrné spalování fosilních paliv, prach a spalování odpadu.

Studie zkoumá také negativní vliv znečištění uvnitř obývacích prostor; to má na svědomí nejčastěji topení odpadem a používání dřeva pro topení a vaření. Týká se to především chudých městských oblastí světa.

Děti jsou podle studie UNICEF na všechny druhy znečištění výrazně citlivější, zejména proto, že jejich plíce, mozky a imunitní systém se teprve vyvíjejí a nejsou tedy tak odolné jako stejné orgány dospělých osob. Děti a dospívající také dýchají rychleji než dospělí; proto jim plícemi „proteče“ více vzduchu než dospělým. Navíc děti více trpí všemi projevy chudoby, která se právě v nejvíce postižených oblastech nejintenzivněji projevuje.

UNICEF přichází se čtyřmi doporučeními:

• Omezit znečištění: Všechny země by se měly snažit dodržet normy WHO, aby tak zlepšily bezpečí dětí. Aby toho vlády dosáhly, měly by se snažit omezovat spalování fosilních paliv a více investovat do obnovitelných zdrojů energie.
• Zpřístupnit dětem přístup ke zdravotní péči: Lepší celkový zdravotní stav dětí, například intenzivnější proočkování, by měl zvýšit jejich schopnost odolávat nevhodným podmínkám.
• Minimalizovat vystavení dětí znečištění: zdroje znečištění, jako jsou továrny nebo dálnice, by neměly být umístěné v blízkosti škol nebo hřišť. Pro nás to sice zní zcela samozřejmě, ale v řadě zemí třetího světa to ještě ani zdaleka normální není.
• Monitorovat znečištění: K tomu podle UNICEF patří nejen samotné sledování toho, kde je vzduch momentálně nejvíce znečištěný, ale také lepší informování veřejnosti o jeho následcích.

Reálné projekty už pomáhají. Jedním z nich je například podpora ekologičtějších sporáků v Bangladéši, Zimbabwe a dalších státech.

tags: #znečištěné #ovzduší #dopad #na #zvířata

Oblíbené příspěvky:

• Jak třídit kartonové krabice?
• Složení průmyslového kompostu a popela
• Globální vývoj emisí CO2
• Stanislav Komárek: Jevy a interpretace
• Výběr keramického koše do koupelny