Znečištění světového oceánu je alarmující. Moře jsou plná odpadků a důsledkem toho umírá mnoho mořských a na moře vázaných živočichů. Každý rok se do oceánů dostane asi 12 milionů tun plastu. Tyto plasty zabijí ročně až 100 tisíc mořských živočichů.
Každý kilometr čtvereční v mořích a oceánech obsahuje v průměru 74 tisíc kusů plastů. Celkem se jedná o více než 268 000 tun plastového odpadu. A to jde pouze o váhu plastů plovoucích na hladině, celkové množství plastů včetně těch na dně moře, je odhadem 150 milionů tun! To je solidní množství, že? A pro ty z vás, kteří si to stále nedokáží představit - jedná se o 5,2 bilionu plastových kusů!
Alarmující stav moří a oceánů zjistili během celkem 24 výprav realizovaných v letech 2007 až 2013 vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksenem. Další studie totiž odhadují, že až 70 % plastů končí na mořském dně, a to dokonce až 6 000 metrů pod hladinou. Na jižní polokouli je pak nejznečištěnějším místem Indický oceán.
Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR.
Německá studie z loňského roku uvádí, že 90 % veškerého plastu přitéká do oceánů z deseti velkých řek.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu. Tragédií je, že mikroplasty jsou všude. Dokonce i v tělech mořských živočichů, kteří pak končí na našich talířích. U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle.
Znečištění mořské vody je v jednotlivých částech oceánů a moří velmi rozdílné. Je závislé na tom, zda se na jejich pobřežích rozkládají průmyslově vyspělé státy, zda jsou oblastmi intenzivní lodní dopravy a rekreace, a v neposlední řadě zda do nich ústí řeky a v jakém směru a rozsahu dochází k výměně vody mořskými proudy, které mohou znečišťující látky přenášet daleko od místa jejich původu. Mezi nejpostiženější oblasti patří pobřežní vody kolem Evropy a východního pobřeží Severní Ameriky.
Ropa a její produkty jsou hlavní znečišťující látky v oceánech, dále se do nich dostávají chemické látky jako umělá hnojiva, insekticidy a herbicidy, které se vyluhují z kontaminované půdy říční vodou a špiní spolu s odpadními vodami a odpadky z domácností pobřežní vody. K dalšímu znečištění dochází těžkými kovy, které mají vážné následky na lidské zdraví - rtutí a olovem.
Obzvláště nebezpečnou formou znečištění oceánů je ukládání jedů a radioaktivního odpadu ve speciálních sudech na mořské dno. Aktivita většiny radioaktivních prvků, které jsou takto odstraňovány, trvá staletí až tisíciletí. Nádoby, do nichž se odpad ukládá, sotva vydrží tak dlouho odolávat korozi.
Množství ropy, které se kvůli haváriím tankerů, vrtných plošin čí vymývání nádrží tankerů na moři dostává do světového oceánu za rok, se odhaduje asi na 10 milionů tun. To má za následek snížení výparu, zvýšení teploty vody v oceánech, úbytek zelených rostlin produkujících kyslík a současně pohlcujících atmosférický CO2. Přitom znečištění může postihnout vrstvu vody až do hloubky 200 metrů a ropa je přenášena mořskými proudy i na velké vzdálenosti.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Škodlivé organismy z městských odpadních vod se rozmnožují v měkkýších a korýších a přenášejí četné nemoci na člověka.
Je zvláštní, že je-li oceán obohacen toxickými chemikáliemi, nemusí to škodit všem organismům. Zvláště nižší formy, jako zoo a fytoplankton, mnohoštětinatí červi a mořští hlísti mohou naopak z tohoto jevu prosperovat.
V blízkosti skládek radioaktivního odpadu se pohybuje velké množství vodních živočichů, převážně ryb, které jsou ozařovány. V Sanfranciském zálivu bylo z 16 tis. vyšetřených ryb 12% s rakovinovými nádory.
Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou. Igelitové tašky byly nejen v ČR zpoplatněny. V některých zemích platí dokonce absolutní zákaz jejich používání.
Aby v přírodě vše fungovalo, je potřeba ji udržovat čistou. Moře jsou ale plná odpadků. Jejich čištění je finančně náročné a sítě chytaly kromě odpadků i mořské živočichy. Mladý Holanďan přišel s novým řešením.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Přes 8 miliard tun plastu už lidstvo vyprodukovalo za celou dobu své existence. A tempo produkce stále roste. Tento trend s sebou přináší důsledky, které znamenají ohrožení životní o prostředí i zdraví člověka, a tedy i zvyšuje naléhavost řešit odpadové hospodářství. Jak na to?
Níže uvedená tabulka shrnuje odhady množství plastového odpadu v různých oceánech:
| Oceán | Odhadované množství odpadu (tuny) | Odhadované množství kusů (miliardy) |
|---|---|---|
| Tichý oceán (severní) | 96 400 | 1 990 |
| Indický oceán | 59 130 | 1 300 |
| Atlantik (severní) | 56 470 | 930 |
| Středozemní moře | 23 150 | 247 |
| Tichý oceán (jižní) | 21 020 | 491 |
| Atlantik (jižní) | 12 780 | 297 |
tags: #znečištění #moří #zeměpis