Dopady znečištění ovzduší na životní prostředí a lidské zdraví v České republice

23.03.2026

Jedním z ožehavých témat, jimiž se experti z Akademie věd ČR zabývají, je i otázka životního prostředí. Nejnovější poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na zdraví české populace představil prosincový seminář Komise pro životní prostředí AV ČR.

Aktuální stav znečištění ovzduší v ČR

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze upozornil, že podle výsledků za rok 2017 je polovina české populace (55 %) vystavena zvýšeným koncentracím látek, které znečišťují ovzduší. Jde především o nebezpečný benzo[a]pyren patřící mezi lidské karcinogeny. Naopak koncentrace jemných prachových částic (PM2.5) se mírně snižují. „Zdrojem znečištění jsou především lokální topeniště, v Praze a Brně doprava, v Moravskoslezském kraji je znát také vliv znečištění z Polska a těžkého průmyslu,“ doplňuje předseda Komise pro životní prostředí AV ČR.

Přestože se od roku 1989 podařilo prosadit řadu opatření, abychom mohli dýchat čistší vzduch, patří v některých ohledech ovzduší České republiky stále mezi nejhorší v Evropské unii. To se týká zejména jemného prachu (PM2,5) a rakovinotvorného benzo(a)pyrenu (BaP) v průmyslové oblasti Moravskoslezského kraje. V Evropě existuje jen několik málo podobně „špinavých“ oblastí.

Patrně i proto se po roce 1989 stalo životní prostředí a znečištěné ovzduší jednou z priorit pro společnost. Díky lidem jako Ivan Dejmal, Josef Vavroušek nebo Bedřich Moldan, kteří se stali prvními ministry životního prostředí, byla velmi rychle přijata nová legislativa, jež přiměla hlavně velké průmyslové podniky snížit množství vypouštěných škodlivin. To se týkalo zejména oxidu siřičitého, jeho emise během necelých 10 let poklesly o více než 90 %! A to právě díky povinnosti velkých znečišťovatelů pořídit si tzv. Další škodlivinou, kterou se podařilo z velké části dostat z ovzduší, je olovo. To se běžně přidávalo do automobilového benzínu, aby zlepšilo jeho vlastnosti. Olovo ale škodilo lidskému zdraví, hlavně poškozovalo vývoj mozku dětí. Díky zavedení tzv.

Zdroje znečištění ovzduší

Ve velkých městech jako Praha nebo Brno nebo v blízkosti frekventovaných silnic je dnes hlavním zdrojem znečištění doprava. V mnoha menších městech a hlavně na vesnicích představují hlavní problém domácí kotle, kterými lidé vytápějí své domy. Nejde jen o to, že někteří lidé spalují v kamnech odpady, ale mnoho lidí stále topí nekvalitním uhlím a to v kamnech, které se už v civilizovaných zemích nesmí prodávat. Ani spalování dřeva nemusí být bez problémů, zvláště pokud se spaluje mokré nebo chemicky ošetřené dřevo.

Čtěte také: Správný odběr moči bez katetrizace

Znečištění je schopné putovat velice daleko, takže např. v Kalifornii jsou vědci schopni měřit znečištění, které vypouštějí čínské elektrárny a průmyslové podniky. Nicméně obecně platí, že znečištění se svým putováním ředí. Tedy čím dále do zdroje, tím je znečištění menší. Zaleží zejména na teplotě a na směru a rychlosti proudění vzduchu. Pokud je proudění vzduchu minimální, např. V případě extrémně vysokého zamoření ovzduší škodlivinami jsou vyhlašovány tzv. smogové situace.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt.

Respirační dopady a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění: ischemická choroba srdeční a mozková mrtvice.
Respirační infekce
Záněty průdušek
Astma
Chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN)
Rakovina plic
Kardiovaskulárním onemocněním (vysoký krevní tlak, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda)
Zhoršení kvality pokožky (předčasné stárnutí, akné, ekzémy)
Zhoršení duševního zdraví (deprese, bipolární porucha, úzkostné stavy, Alzheimerova choroba)

Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější.

Mezi škodlivinami v ovzduší jsou skutečné také mutageny (například některé polyaromatické uhlovodíky), kterou mohou způsobit mutace v lidských buňkách. Vědci sledují, zda jsou některé lidské geny aktivnější nebo méně aktivní u lidí dlouhodobě žijících ve více nebo méně znečištěném ovzduší. Zaznamenáno bylo narušení dědičné informace (DNA) v jádře lidských buněk.

Moravskoslezský kraj - nejvíce zatížená oblast

Zpráva o životním prostředí ČR, kterou schválila vláda 11. 1. 2012, konstatuje, že ovzduší znečištěné prachovými částicemi ohrožuje polovinu obyvatel ČR a že nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji (MSK). Znečištění ovzduší je obvykle vyjadřováno koncentracemi PM10 (prachovými částicemi < 10 μm) nebo PM2.5 (prachovými částicemi < 2,5 μm). Například koncentrace B[a]P jsou v MSK několikanásobně vyšší než v jiných částech ČR, v Ostravě‑Bartovicích nejvyšší v Evropské unii.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Alarmující výsledky byly pozorovány dr. Schallerovou. U dětí z Ostravy‑Radvanic/Bartovic došlo ke zvýšení prevalence asthma bronchiale z cca 10 % v roce 2001 na cca 30 % v roce 2007, kdy koncentrace B[a]P byly již 10 ng/m3/rok.

Výsledky výzkumu prokazují, že ve znečištěném ovzduší představují největší riziko pro lidské zdraví jemné prachové částice (PM2.5) a na ně vázané k‑PAU a B[a]P. Jejich zdrojem je na Ostravsku především těžký průmysl. Důsledkem je zvýšená nemocnost dýchacích cest dětí, zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění i ovlivnění úmrtnosti.

Naše výsledky jednoznačně dokumentují vysokou nemocnost dětí narozených a bydlících v severovýchodní části Ostravy, většina v Radvanicích a Bartovicích. Tyto děti měly vysokou incidenci zánětů horních cest dýchacích v prvním roce života. Dále měly v každém z prvních pěti roků života v porovnání s dětmi z dalších tří oblastí vysokou incidenci střevních infekčních onemocnění, nejvyšší opět v prvním roce života. Stejná situace byla v případě výskytů zánětů plic.

Při srovnání profilů dětí z Ostravy a Prachatic byla změněna aktivita (deregulováno) 64 genů, které ovlivňují biologické procesy a metabolické dráhy. Znečištěné ovzduší vyvolává oxidační poškození makromolekul, chromosomové aberace a změny v genové expresi.

Opatření ke zlepšení kvality ovzduší

Evropská unie již v minulosti přijala řadu opatření ke zlepšení situace. Směrnice o kvalitě ovzduší z roku 2008 stanovila limity pro míru znečištění ovzduší. Česká republika limity dlouhodobě překračuje, za což je kritizována Evropskou unií. S ohledem na připomínky Světové zdravotnické organizace i odborné veřejnosti byla v roce 2016 přijata nová směrnice, která limity pro znečištění ovzduší ještě zpřísňuje.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Ministerstvo životního prostředí vypracovalo v roce 2016 programy pro zlepšení kvality ovzduší, reakce na ně však nebyly pozitivní. V několika případech dokonce ekologičtí aktivisté podali žaloby kvůli nekonkrétnosti programů a nejistotě výsledků.

Město může například zavést pravidelné hlášení o stavu aktuálního znečištění ovzduší pro lepší informovanost obyvatel, sázet více zeleně či pracovat na zatraktivnění městské hromadné dopravy.

Jak se chránit před znečištěným ovzduším

Omezit pobyt v oblastech se zvýšenou koncentrací škodlivin
Využívat čističky vzduchu s kvalitními filtry
Dbát na kvalitu ovzduší v interiérech

Vývoj legislativy a environmentální politiky

Aktuální vývoj životního prostředí a budoucí environmentální politické trendy pro EU a ČR dnes zhodnotili ředitel Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Hans Bruyninckx a ministr životního prostředí Richard Brabec. Na půdě Senátu Parlamentu ČR se konal mezinárodní odborný seminář na téma "Stav a výhled životního prostředí v ČR a EU" pořádaný Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR, Ministerstvem životního prostředí a EEA.

Přetrvávajícím problémem českého životního prostředí je pak kvalita ovzduší. Podle národních dat ze Zprávy o životním prostředí ČR z roku 2013 kvalita ovzduší v ČR není uspokojivá a její zlepšení stagnuje. Jako v některých jiných státech zhoršuje stav ovzduší u nás především doprava, průmyslové zdroje a emise z lokálních topenišť.

Plánujeme i opatření v dopravě, zejména změnu registračních poplatků ojetin, ale i motivační pobídky pro rozvoj elektromobility a alternativních pohonů v ČR. Už v letošním roce pak bude mít veřejnost možnost čerpat evropské dotace na výměnu domácích kotlů. Výše dotace od MŽP bude až 85%. Další zdroje na pokrytí celkové ceny nového kotle bude moci dát kraj nebo přímo města a obce,“ doplňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Srovnání Evropa vs. Svět

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace z r. 2006 znečištění ovzduší v Evropě velkou měrou přispívá k výskytu rakoviny plic, respiračních a kardiovaskulárních onemocnění. Na znečištění ovzduší se přitom podílejí především dopravní prostředky, průmysl, zemědělství i domácnosti.

V roce 2012 bylo v ekologickém zemědělství v Evropě využíváno méně než 6 % zemědělských ploch, přičemž mezi jednotlivými zeměmi jsou velké rozdíly. V roce 2012 byly zeměmi s nejvyšším podílem ekologického zemědělství Rakousko (18,6 %), Švédsko (15,8 %) a Estonsko (14,9 %), naopak nejnižší podíl měla Malta (0,3 %), Bulharsko (0,8 %) a Makedonie (0,9 %). Česká republika se může pochlubit podílem 13,1 %.

Zpráva „Evropské životní prostředí - stav a výhled 2015“ (SOER 2015) představuje jak komplexní hodnocení životního prostředí v Evropě, tak i hodnocení a data na celosvětové, regionální a vnitrostátní úrovni, včetně srovnání jednotlivých zemí.

Prachové mikročástice se podle své velikosti zachytávají v různých místech dýchací soustavy. Na nosní sliznici se uchytí větší částice, menší poškozují dolní cesty dýchací a mohou se dostat až do plic, přes které ultrajemné částice cestují dál do krve a ta je rozvádí do celého těla. V plicích, ale i jinde v dýchací soustavě, může vlivem karcinogenity prachových částic z ovzduší dojít k rozvoji závažných onemocnění.

Státní zdravotní ústav shromažďuje data o škodlivých látkách v ovzduší a hodnotí jejich dopad na lidské zdraví. Loni i předloni v České republice na potíže ze špatného vzduchu zemřelo podle přepočtů kolem 5,5 tisíce lidí.

Dr. Šrám dále upozornil na negativní důsledky spalování biomasy. Studie z polského Krakova prokazuje vliv expozice PAU v průběhu těhotenství na snížení verbálního IQ ve věku 7-9 let. U dospělé populace byl popsán vliv znečištěného ovzduší na zvýšení výskytu depresivních onemocnění, demence a Parkinsonovy choroby.

Mgr. Kateřina Hoňková (ÚEM) informovala o studii o vlivu znečištěného ovzduší na expresi genů u novorozenců. Zjistila významné ovlivnění biochemických drah ve vztahu k imunitě, drah, které ovlivňují metabolismus škodlivých látek v játrech a ovlivnění neurotrofinové dráhy, která působí na vývoj nervových buněk v mozku. Novým poznatkem je snížení exprese BDNF (brain-derived neurotrophin factor), který kóduje proteiny ovlivňující diferenciaci a růst neuronů. Podle současné literatury se snížená exprese BDNF spojuje s výskytem neurodegenerativních onemocnění.

Prof. Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze využila pro hodnocení zátěže novorozenců nový přístup - analýzu lipidomu v plasmě, necílený metabolomický fingerprinting. Tento přístup umožňuje komplexní analýzu spektra lipidů v biologických systémech, identifikaci diferenčních markerů, identifikaci rozdílů v metabolomu populace ze zatížených oblastí ve vztahu k metabolickým drahám a studium vztahu k ovlivnění zdravotního stavu sledované populace.

Prof. Jana Pulkrabová (VŠCHT) přednášela o výsledcích stanovení biomarkerů expozice PAU u dětské populace a využití pro hodnocení rizik. V moči novorozenců byly analyzovány monohydroxylované metabolity PAU. V zimním období byly v Karviné vyšší cca 1,5krát než v létě, a 3,3krát vyšší než v zimním období v Českých Budějovicích.