Znečištění oceánů: Planetární krize a mapa znečištění

Plastový odpad v současné době představuje environmentální katastrofu, podle OSN dokonce "planetární krizi". Už teď pluje v mořích přes čtvrt milionu tun plastového odpadu. Celkem ve světových oceánech plave více než 268 000 tun plastů, nebo také přes 5,2 bilionu plastových kousků. Plasty se už našly i na tom nejopuštěnějším místě na Zemi, v tichomořské oblasti Point Nemo. Vědci zjistili, že ve vodách tam plave až 26 kusů plastu na metr krychlový. Alarmující čísla zjistili vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksonem, kteří mezi lety 2007 a 2013 uskutečnili celkem 24 výprav s cílem zmapovat znečištění oceánů plastovým odpadem. A to se zaměřili pouze na plasty, které plují na hladině. Některé další studie odhadují, že až 70 procent plastového odpadu skončí na mořském dně i více než 6000 metrů pod hladinou.

Odpadu neunikne ani člověk - čtyři pětiny pitné vody na světě obsahují mikroplasty. Loni vědci navíc objevili plasty i v pitné vodě nebo v žaludcích hlubokomořských živočichů. Moře a oceány ale nejvíce znečišťují plasty, které nejsou vidět. Celých 92 procent z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu tvoří takzvané mikroplasty. To jsou malé částečky, jejichž průměr je menší než 5 milimetrů. Mikroplasty se navíc dostanou i do těl mořských živočichů. Končí pak často na našich talířích. Mikroplasty obsahuje i 80 procent kohoutkové vody ve světě.

Mořská želva zamotaná v rybářských sítích, vyvržená velryba s žaludkem plným igelitových tašek, mořský koník držící se vatové tyčinky. K podobným případům dochází stále častěji. Stovky až tisíce živočichů zamotaných do igelitů a odpadků vyplaví moře na pláž každý rok. A stejně tak každý rok zemře jeden milion mořských ptáků kvůli tomu, že se do odpadků zamotají nebo je pozřou a ucpou si trávicí trakt. Vinu za to částečně nese rybářský průmysl, který znečišťuje oceán sítěmi, návnadami a dalším rybářským vybavením. Rybářský odpad pak představuje katastrofu pro mořské živočichy.

Plastů bude v oceánech do poloviny století více než ryb. Jedné PET lahvi přitom trvá 450 let, než se rozloží. V roce 2016 se jich na světě prodalo více než 480 miliard, recyklovat se podařilo ale jen polovinu z nich. A jen sedm procent z recyklovaného materiálu bylo nakonec použito na výrobu nových lahví. Proč? V USA je každou hodinu použito 2,5 milionu PET lahví. Od vynalezení plastu v polovině minulého století se ho vyrobilo po celém světě 8,3 miliardy tun. Zhruba polovina z tohoto množství vznikla v posledních 14 letech. Jenže podle odhadů se pouhých devět procent veškeré produkce recyklovalo. V současné době se ročně vyrobí zhruba 300 milionů tun plastu. Ten je natolik rozšířený, že recyklační systémy nestíhají.

Zdroje znečištění

Podle loňské studie německých vědců ale 90 procent plastů do moří přitéká z deseti velkých řek. Osm z nich je v Asii a dvě - Nil a Niger - v Africe. Do moře se plastový odpad může dostat ve velkém třeba během přírodní katastrofy. Studie, která vyšla letos v časopisu Scientific Reports, odhaduje, že například zemětřesení v Japonsku v roce 2011 má na svědomí až 20 procent veškerého plastu, který se za poslední dobu v oceánech nashromáždil.

Čtěte také: Řešení pro znečištění oceánů

Více než polovina veškerého plastu, který skončí v mořích, pochází z těchto pěti zemí: z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska a Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího od pětice největších znečišťovatelů (Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam) jsou odpad, který lidé jen tak pohodí ven. Zbytek tvoří odpad z nelegálních skládek nebo z těch, které jsou příliš blízko pobřeží a řek. Nejvýše postavenou vyspělou zemí v žebříčku znečišťovatelů jsou Spojené státy, které jsou na 20. Znečištění oceánů se ale nedá svádět jen na rozvojové země. Ani lidé v Evropě nebo v USA se příliš neobtěžují s recyklací.

Mapa znečištění a ohniska odpadu

Celkem 57 procent plastového odpadu pluje na severní polokouli, nejvíce v severní části Tichého oceánu. Právě tam se nachází takzvaná Velká tichomořská odpadková skvrna. Velká tichomořská odpadková skvrna není jediným ostrovem odpadků. Podobných umělých ostrovů pluje ve světovém oceánu šest. Na jižní polokouli je nejvíce znečištěný Indický oceán, ve kterém plave víc plastů než v jižní části Atlantiku a Pacifiku dohromady.

Tým oceánografů z univerzity ve španělském Cádizu provedl rozsáhlou studii o pohybu plastového odpadu ve Středozemním moři. Ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) využili satelitní snímky a sofistikované algoritmy k vytvoření podrobné mapy znečištění odpadem v regionu. Masivní zpracování dat odhalilo na ploše 2,6 milionu km² přes 14 tisíc velkých skvrn odpadu. Studie identifikovala několik klíčových oblastí, kde se ve Středozemním moři hromadí odpad. Zvláště znečištěné je italské pobřeží mezi Terstem a Benátkami. Jižní Španělsko, stejně jako Alžírsko a Tunisko, také trpí značným množstvím mořského odpadu. Oblíbená turecká letoviska, jako je Alanya, Side a Antalya, mají na pobřeží viditelné pásy odpadků. Podobně postižené je i pobřeží mezi Neapolí a Kalábrií a východní pobřeží Řecka.

Řešení a iniciativa Interceptor

Proti znečištění životního prostředí plasty se nejlépe bojuje omezením jejich používání. Mnoho zemí už proto přistoupilo k regulaci některých plastových výrobků, především těch na jedno použití. Naposledy Evropská komise přistoupila k rozhodnutí, které zakáže používání jednorázových plastových brček, nádobí a dalších výrobků. V některých zemích se platí například zálohy na PET lahve, jsou zpoplatněny igelitové tašky v obchodech a jsou země, kde jsou dokonce takové tašky postaveny úplně mimo zákon.

Letos v létě chtějí vědci otestovat přístroj na čištění oceánu v oblasti Velké tichomořské odpadkové skvrny, která se rozkládá mezi Havají a Kalifornií. Jde o největší koncentraci nejen plastového odpadu ve světovém oceánu. Čisticí systém, který vymyslel teprve 18letý Nizozemec Boyan Slat, by měl do pěti let vyčistit polovinu skvrny. Stroj na vyklízení plastů z moře vyvíjí nezisková organizace The Ocean Cleanup, kterou sám založil. Přístroj je paradoxně vyrobený především z plastu. Dvanáctimetrové trubky jsou spojené do dlouhé hadice a nafouknuté vzduchem, aby pluly na hladině. Na ně jsou připevněné nylonové pláty, které tvoří jakousi obří lopatku na smetí a budou chytat plastový odpad proudící mořem. Ten pak posbírají lodě, které na místo vyrazí každých několik týdnů.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Aktuální technickou vychytávku zvanou Interceptor nyní veřejnosti představil autor celého plastosběrného konceptu, Boyan Slat. Má podobu říční kontejnerové lodi s integrovaným posuvným sítovým pásem. Řeky, které jsou hlavní tepnou, pumpující znečištění do světových oceánů. Odpady do oceánů vedou řeky. „Abychom skutečně zbavili oceány plastů, musíme se nejen zbavit zděděného znečištění na jejich hladině, ale musíme zabránit tomu, aby do oceánů vstupovaly další plasty,“ prohlásil nyní Slat. Datoví inženýři z Ocean Cleanup prý teď vyhodnotili jako pravdivé to, co už v debatách o plastosběrných bariérách několikrát zaznělo: že za přímým znečištěním oceánů vlastně stojí jen několik málo řek, které z pevniny unáší odpad do moře. Vlastně, jen 1 % řek je odpovědné za 80 % znečištění. Nebo ještě přesněji, jedna tisícovka řek přinese do oceánů ročně až 2,7 milionů tun plastových odpadů, a zbylých 30 000 řek dodává jen něco kolem 300 000 tun.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

tags: #znečištění #oceánu #mapa

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelný 3D tisk
• Podmínky reklamace NDO
• Složení PVC spalin
• Český hmyz v ohrožení
• Aplikace pro určování rostlin: Praktický průvodce