Znečištění ovzduší a jeho vliv na skleníkový efekt

Ačkoliv se klima na Zemi dříve měnilo bez vlivu člověka, nyní se většina vědců shoduje na tom, že klimatické změny souvisí s lidskou činností. Příčinou je především vysoká produkce skleníkových plynů.

Odpady a skleníkový efekt

Znečištění ovzduší je jedním z hlavních důvodů zvyšování koncentrace skleníkových plynů. Za zvyšováním teploty na Zemi, neboli za globálním oteplováním, stojí zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Díky tomu se zesiluje skleníkový efekt, roztávají ledovce a na některých místech se zvyšuje hladina oceánu.

Hlavním skleníkovým plynem, který pochází z lidské činnosti, je oxid uhličitý. Na celkovém skleníkovém efektu se podílí zhruba 22 procenty. Následuje oxid dusný, metan, ozón nebo freony.

Na zvyšování podílu skleníkových plynů mají vliv každodenní činnosti: cesta autem do práce, spalování uhlí v kotli během topné sezóny, ale také neochota třídit odpady, které potom končí ve spalovnách. Energetické využití odpadů je sice považováno za lepší (a ekologičtější) řešení než skládkování, ale i přes pokročilé technologie odsíření do vzduchu přece jen unikají skleníkové plyny. Ty vznikají i při rozkladu některých odpadů na skládkách.

Snížení odpadů eliminuje skleníkové plyny

Říká se, že nejekologičtější je takový odpad, který vůbec nevznikne, jinými slovy, není třeba energie na jeho recyklaci, není nutné ho spalovat nebo odvážet na skládky. Předcházet vzniku odpadu pomáhají drobnosti, například používání látkových tašek nebo sáčků při nákupu, nakupování nápojů ve vratných lahvích nebo kompostování.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Protože klimatické změny ohrožují fungování všech krajinných složek včetně lidské společnosti, je důležité se o každodenní eliminaci odpadů snažit.

Oxid uhličitý (CO2) a kvalita ovzduší

O oxidu uhličitém jistě slyšel každý z vás. Jedná se o bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Možná vás překvapí, že v atmosféře tvoří pouze přibližně 0,041 %. Často se také velmi zjednodušeně říká, že vdechujeme kyslík a vydechujeme CO2. Tato formulace je však vysoce nepřesná. Ve skutečnosti totiž vdechujeme převážně dusík, ten tvoří více než 78 % vzduchu v atmosféře. Kyslík pak jako druhý nejzastoupenější prvek tvoří přibližně 20,95 % vdechnutého vzduchu. Oxid uhličitý tvoří výše zmíněných přibližně 0,04 %.

Opět obsahuje jednoznačně nejvíce dusíku, v průměru asi 74,4 %. A jak je to se vzduchem, který vydechujeme? Kyslík představuje asi 15 % a oxid uhličitý kolem 4-5 %. Na jednu stranu tedy dochází k přibližně 100násobnému nárůstu jeho koncentrace, přesto i vzduch, který vydechujeme obsahuje přibližně třikrát více kyslíku než CO2. Teď se ale konečně podívejme na CO2 z pohledu kvality ovzduší a jeho významu.

Skleníkový efekt a CO2

CO2 patří mezi tzv. skleníkové plyny (Green House Gases, GHGs). Sluneční paprsky dopadají během dne na Zemi ve formě krátkovlnného záření, to se ovšem na Zemi mění na dlouhovlnné záření a to je opět vyzařováno zpět do vesmíru. Skleníkové plyny propouští krátkovlnné záření, ale dlouhovlnné jen částečně. Dochází tedy díky nim k akumulaci tepla u Země - tzv. skleníkový efekt.

V tento moment je nutné říci, že bez skleníkových plynů by život na Zemi nebyl možný v podobě, jak ho známe. Průměrná teplota Země by totiž v jejich absenci byla jen kolem -19 °C, namísto reálných +15 °C. Od začátku průmyslové revoluce kolem roku 1750 došlo k přibližně 45% nárůstu koncentrací CO2 v atmosféře, z tehdejších 280 ppm na 415 ppm v roce 2019. Významným zdrojem CO2 je spalování fosilních paliv.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

CO2 ale není zdaleka jediným skleníkovým plynem, dokonce jsou jiné plyny, které jsou výrazně účinnějšími plyny v kontextu vyvolávání globálního oteplování. Jednotka označovaná jako potenciál globálního oteplování (Global Warming Potential) závisí jak na účinnosti dané molekuly vyvolávat globální oteplování, tak na její životnosti v atmosféře. CO2 má přidělenou hodnotu GWP 1. Výrazně vyšší hodnotu má například metan nebo dichlordifluormetan, známý také jako Freon 12, který prokazatelně poškozuje ozonovou vrstvu.

Redukce emisí CO2

O CO2 se hodně mluví v souvislosti právě s globálním oteplováním a panuje všeobecná snaha redukovat emise CO2. Asi úplně nejčastěji se o redukci CO2 mluví v kontextu automobilových emisí. Tato snaha je jistě velmi důležitá a dlouhodobě významná.

Znečišťující látka je obecně definována jako látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem. Pokud se ale zamyslíme nad fungováním CO2 nic takového CO2 nezpůsobuje - samozřejmě pokud se bavíme o koncentracích, ve kterých se běžně v atmosféře vyskytuje. Pokud bychom se dostali do prostředí s extrémně vysokou koncentrací CO2, bylo by to pro lidský organismus samozřejmě fatální. Pro náš organismus ale nehraje příliš velkou roli, zda je koncentrace CO2 například 410 ppm nebo 415 ppm (tedy 0,0410 nebo 0,0415 % v atmosféře). Takovýto rozdíl nijak neohrozí naše zdraví ani nijak neobtěžuje zápachem. Právě z důvodu, že se úsek kvality ovzduší ČHMÚ zabývá monitoringem znečišťujících látek, což CO2 není, nejsou jeho koncentrace monitorovány na stanicích imisního monitoringu, ani pro něj neexistuje platný imisní limit. Velmi malé změny CO2, které v atmosféře probíhají, tedy lidé přímo na sobě nijak nepociťují.

Monitoring CO2 v globálním kontextu je ideální provádět na velmi odlehlém místě, aby byla měření co nejsrovnatelnější a co nejméně ovlivněná blízkými zdroji. Nejznámějším místem měření CO2 na Zemi je observatoř poblíž sopky Mauna Loa na Hawai.

Je žádoucí snaha o redukci emisí CO2?

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Oxid uhličitý (CO2) není znečišťující látka s přímým vlivem na lidské zdraví. Jedná se o skleníkový plyn, jehož koncentrace roste globálně a který je měřen celosvětově, např. na havajské observatoři Manua Loa.

Lidská společnost díky prudkému průmyslovému rozvoji v druhé polovině 19. stoleté začala vypouštět do atmosféry velká množství oxidu uhličitého, metanu, oxidu dusného a dalších skleníkových plynů (GHG). Právě tyto jsou, společně i s párou, hlavními plyny způsobující silnější skleníkový jev. Ten je přitom pro planetu nezbytný. Člověk svým chováním nicméně ovlivňuje přirozený koloběh přírody. Představme si například spalování fosilních paliv. Ty jsou z velké části tvořeny, jako každá živá hmota, uhlíkem. Fosílie, které za miliony let nashromáždily velké množství uhlíku, spalováním nastřádaný uhlík uvolňují. Lidská činnost, především průmyslová, je tedy příčinou zvyšování atmosférické koncentrace GHG.

Za postupným oteplováním Země stojí z největší části takzvaný skleníkový efekt. Již v roce 2007 vydal IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) zprávu, že oteplování klimatu se nyní jednoznačně děje, jak je patrno z pozorování globálních průměrných teplot vzduchu a oceánů, tání ledu a sněhu a zvyšování hladiny oceánů.

Klimatická změna

Klimatická změna označuje změny v dlouhodobém stavu atmosféry. Klima se za dobu existence Země v různých geologických dobách přirozeně měnilo. V současné době se však mění nebývalou rychlostí, a to zejména vlivem činnosti člověka. Dochází ke stoupání koncentrace skleníkových plynů, což má za následek pozvolné zvyšování průměrné teploty.

Skleníkové plyny

Skleníkové plyny mají schopnost pohlcovat infračervené záření (teplo). Teplo, které by jinak uniklo zpět do vesmíru, se v přítomnosti skleníkových plynů hromadí v atmosféře Země. To se označuje jako skleníkový efekt.

• oxid uhličitý (\mathrm{CO_2}) - Vzniká při spalování uhlíkatých látek (typicky fosilních paliv či biomasy). Také se uvolňuje při rozkladu organických látek či sopečné činnosti. Z atmosféry je naopak odstraňován fotosyntézou, jeho množství tedy může být ovlivněno např. odlesňováním. Před průmyslovou revolucí ve vzduchu bylo dlouhodobě kolem 0,028 % \mathrm{CO_2}.
• oxid dusný (\mathrm{N_2O}) - Vzniká např.
• methan (\mathrm{CH_4}) - Tvoří se při rozkladu organické hmoty za nepřístupu vzduchu (mj.
• voda (\mathrm{H_2O}) - V atmosféře přirozeně v proměnlivém množství.

Důsledky změn klimatu

• tání ledovců a pevninského ledu - Vede k postupnému zvyšování hladiny moří. Tání ledovců či kratší/mírnější zimy s menším množstvím sněhu ovlivňují např.
• extrémy počasí - Vlny veder, povodně (mohou přímo ohrožovat zdraví lidí).
• narušení/proměna ekosystémů - Při překročení určité míry ovlivnění dochází ke ztrátě rozmanitosti života (biodiverzity). Dochází k migraci organismů (a tedy např.
• okyselování oceánů - Změna pH ovlivňuje např.

Přizpůsobení se probíhajícím (či předpokládaným) změnám klimatu se označuje jako adaptace. Na rozdíl od mitigace neodstraňuje příčiny, ale omezuje následky. Patří sem např. protipovodňová opatření a včasné varování před extrémním počasím, zlepšování hospodaření s vodou nebo šlechtění odolnějších odrůd plodin. Součástí adaptace může být i vhodné městské plánování (např.

Mitigační opatření

Opatření s cílem snížení emisí skleníkových plynů (či zmenšení je čijich množství v atmosféře) se označují jako mitigace. Mitigace se tedy zaměřuje na příčiny klimatické změny.

• energetika - Přechod na obnovitelné zdroje energie (solární, větrné či vodní elektrárny), které při produkci elektřiny víceméně neprodukují skleníkové plyny. Využívání jaderné energie a technologický vývoj řízené termonukleární fúze.
• doprava - Zejména rozvoj hromadné dopravy. Omezování spalovacích motorů na fosilní paliva, vývoj v oblasti elektromobility a využívání alternativních paliv (např. vodíku - \mathrm{H_2}).
• zemědělství a využívání půdy - Omezení emisí se živočišné výroby či menší využívání dusíkatých hnojiv.
• průmysl a ekonomická opatření - Zvyšování efektivity výrobních procesů. Uhlíková daň a/nebo prodej emisních povolenek vedoucí k rozvoji čistších technologií.

Budoucí vývoj klimatu mohou nejvíce ovlivnit zákonodárci a lídři států. Často je proto argumentem lidí to, že s problémem nemohou nic dělat. Tomu, že se klima změní, nyní již nezabráníme.

tags: #znečištění #ovzduší #a #vliv #na #skleníkový

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce tříděním odpadu
• Srovnání recyklace skla a plastu
• Litovelské Pomoraví
• Výhody a Nevýhody Modulových Domů
• Koše na tříděný odpad: Česká kvalita