Znečištění ovzduší automobily: Studie a dopady na Českou republiku

Znečištění ovzduší z městské automobilové dopravy je rostoucí problém. V Česku jej ale podle odborníků účinně neřešíme. Pro kontext je dobré vědět, že pro česká města měly začít platit přísné evropské limity pro znečištění oxidem dusičitým už v roce 2010. Kvůli výjimce se podařilo odsunout termín na rok 2015.

Ukazuje se ale, že limity, které mají chránit zdraví obyvatel, se například v Praze a Brně nadále překračují. Nové měření provedené Centrem pro životní prostředí a zdraví zjistilo překročení povolených hodnot na 58 lokalitách z 200 míst, na nichž byly umístěny vzorkovače pro měření kvality ovzduší. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví ve středu představil aktuální projekt, který mapoval znečistění oxidem dusičitým v devíti městech ČR na 192 místech.

Dopady znečištění na zdraví

Problémem je především to, že zplodiny aut jsou vypouštěny přímo na ulicích v těsné blízkosti lidí, a jejich vliv na zdraví je tak enormní. Dlouhodobě jsou prokázané nepříznivé vlivy na dýchací cesty a kardiovaskulární soustavu. Nové studie prokazují i škodlivý vliv na pozornost dětí anebo souvislost s rozvojem ADHD.

„Je prokázán význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při expozici nad 30 µg/m3 NO2 v průběhu těhotenství. Bylo pozorováno ovlivnění chování dětí v 15 měsících, při vyšetřování dětí ve 4 až 5 letech jsou zjišťovány změny pozornosti. Expozice NO2 ve vyšším věku dětí snižuje rychlost neuropsychického vývoje,“ uvádí výčet nejnovějších poznatků Radim Šrám, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. V Londýně testovali souvislost s výskytem depresivních symptomů a zvýšení rizika demence a Alzheimerovy choroby.

Evropská řešení a inspirace

V Evropě přitom roste počet metropolí, která ve svých centrech zavádí mýto pro vjezd nebo nízkoemisní zóny. Ukazují směr, kterým se budou zřejmě muset vydat i velká česká města. Řada evropských měst již opatření ke zlepšení kvality ovzduší přijala.

Čtěte také: Pražské ovzduší

Ve Stockholmu zavedli v roce 2006 pro vjezd do centra v časovém rozmezí 6.30 - 18:30 jednorázový poplatek. Doprava v zóně se prakticky ze dne na den snížila o 20-25 %, cestovní doba se zkrátila o 30 % času. se snížily o 8-9 %. Peníze z mýta byly investovány do veřejné dopravy. Madrid zavedl od listopadu 2018 v části města nízkoemisní zónu. Prvních několik měsíců město řidiče na zavedení nových pravidel upozorňovalo, od dubna 2019 umožnilo vjezd jen vozům s potřebnou plaketou. Ti nakonec omezení u soudu uhájili.

Omezení se nejčastěji týkají vjezdu vysokotonážních aut nebo aut s dieselovými motory a vysokými emisemi. Jihoevropská města specificky řeší i znečištění z oblíbených skútrů, které mají často dvoutaktní motor. Podle průzkumů může jeden dvoutaktní skútr vypustit téměř tolik zplodin jako stovka dobře seřízených aut.

Česká realita a výzvy

V Česku v současnosti čekáme na aktualizaci Programů zlepšování kvality ovzduší. Jako nedostatečné a nerealistické je ale odmítli občané v Praze, Brně, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, a jejich platnost zpochybnily u soudu. Soud jim dal za pravdu.

Zkušenosti z evropských měst ukazují, že klíčem k úspěšnému snížení emisí je velikost zóny, ve které omezení platí, kontrola a vymáhání dodržování nových pravidel, malé množství udělených výjimek a také komunikace s veřejností. Ve Stockholmu a Milánu o zavedení nízkoemisních zón dokonce proběhlo referendum. Protože se města zaměřila na diskutování problematiky s občany a nízkoemisní zóny zavedli na zkoušku před referendem, lidé si vybrali, že dopravní omezení chtějí.

Na rozdíl od toho v Edinburgu se zavedení zóny předem neodzkoušelo a média se k zavedení dopravního omezení stavila negativně. V Praze u křižovatky Sokolské ulice s Ječnou naměřil hodnoty, které téměř dvakrát překračují evropský limit kvality ovzduší.

Čtěte také: Letecká doprava vs. automobily: Kdo více znečišťuje ovzduší?

Dle studie českého vědeckého týmu z Akademie věd a ČVUT emise oxidu dusičitého v Praze nadále překračují doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i Evropské unie. Přitom i hodnoty pod limity EU a WHO negativně ovlivňují vývoj nervového systému dětí a rozvíjí neuro-degenerativní onemocnění u starších osob. Experti upozorňují, že po Praze jezdí příliš vysoké množství automobilů. Na znečištění ovzduší umírá řádově mnohem více lidí, než v pandemii covidu-19. Jen v Praze je to 561 úmrtí ročně.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu říká, že koncentrace oxidu dusičitého by neměla překročit 40 ug na metr krychlový. Od 1. ledna 2010 je směrnice závazná i pro ČR, česká města ji přesto dlouhodobě výrazně překračují. „Vysoké koncentrace NO2 naměřené v Praze ukazují, že ani 11 let poté, co limitní hodnoty vstoupily v platnost, nejsou patrně na území města dodržovány.

Výsledky měření ukazují, že odpovědní politici stále nepochopili rozsah nebezpečí, které představují dieselové emise. WHO s největší pravděpodobností ve středu doporučí snížení limitu pro znečištění NO2, neboť řada studií upozorňuje na jeho škodlivé účinky i při hodnotách pod aktuálně platným limitem. M. 5. M. nám. „Zdravotní účinky znečištění oxidem dusičitým jsou v posledních letech studovány zejména ve Španělsku.

Prof. Ing. Michal Vojtíšek, Ph.D., z Fakulty strojní ČVUT v Praze vidí dva směry rychlého řešení: „Buď si dát motory do pořádku a nekompromisně postihovat, případně výrazně zpoplatnit, provoz vozidel s nadměrnými emisemi NOx, nebo razantně omezit automobilovou dopravu a nahradit ji jinými způsoby přepravy. Řada západoevropských měst v souvislosti s pandemií koronaviru rozšiřuje infrastrukturu pro ty, kteří se vydají pěšky nebo na kole. „Doufají, že zlepšení kvality ovzduší způsobené koronavirem se do budoucna udrží.

Kromě toho evropská města jako například Paříž zavádí mýto či plošné omezení rychlosti na 30 km/h mimo hlavních komunikací - i kvůli snížení počtu nehod. Pražský radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) k tomu řekl, že mu takové opatření dává smysl, jelikož zvyšuje plynulost i kapacitu komunikací. Zavádět plošnou třicítku v rezidenčních ulicích hlavního města ale nemůže.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Podíl dopravy na znečištění ovzduší

V případě Prahy se automobilová doprava podílí na emisích PM10 pouze z 52-54%. U emisi PM10 se udava az 90 % takzvana sekundarni prasnost (vireni castic usazenych na cestach), zbyvajicich 10 je rozdeleno mezi, opotrebeni cesty, gum, brzdy, vyfuk. U PM 2.5 je podil sekundarni prasnosti nizsi, ale take dominantni a v ramci emisnich zdroju ma vetsi podil vyfuk (i kdyz je stale minoritnim prispevatelem). Nicmene pokud se sectou emise z vyfuku, brzd, pneumatik a dalsich zdroju, tak benzinova auta, dieselova i elektromobily zpusobuji radove podobne emise PM10 i PM2,5. Udava se, ze zakazem dieselu se muze situace zlepsit radove o jednotky procent (cisla se dost ruzni dle mista studie, coz je vzhledem k rozlicnym vozovym parkum v ruznych mestech pochopitelne). Kazdopadne i bez zakazu dieselu dojde postupem casu ke zlepseni situace z pohledu mnozstvi pevnych castic z vyfuku tim, jak se postupne zvysuje podil aut s filtry.

tags: #znečištění #ovzduší #auty #studie

Oblíbené příspěvky:

• Dodatečné připojení odpadu
• Firmy pro zpracování odpadu, demolice a rekonstrukce - recenze
• Ekologická daň při koupi auta z bazaru
• Kritéria pro stav ohrožení
• Znečištění oleje: Jak ho omezit?