Znečištění ovzduší v Praze a doprava

Doprava je ve městech dlouhodobě dominantním zdrojem znečištění ovzduší a má hlavní podíl na zvýšené zátěži obyvatel suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5, NO2 a PAU. Potvrzuje to i vyhodnocení ročních imisních charakteristik těchto látek v městských, dopravně významně zatížených lokalitách.

Vyšší hustota dopravní sítě a intenzita dopravy nebo kombinace velkých průmyslových zdrojů a dálkového nebo i přeshraničního transportu mohou vést k dlouhodobě zvýšeným až nadlimitním hodnotám, a to u více látek. Přetrvává tak situace, kdy mimo průmyslově specificky zatížené lokality, které lze nalézt i na území krajských měst, průmyslových zón a aglomerace Ostrava-Karviná-Frýdek-Místek, je znečištění ovzduší koncentrováno v oblastech majoritně zatížených tranzitní, místní a cílovou dopravou a v místech s vyšší hustotou lokálních zdrojů na pevná a fosilní paliva.

Z hlediska zátěže obyvatel a vlivu na zdraví mají dlouhodobě největší význam aerosolové částice frakcí PM10 a PM2,5 a polycyklické aromatické uhlovodíky. Znečištění ovzduší má opravdu dlouhodobě klesající trend. Skutečnost, že k překročení imisních limitů došlo v roce 2023 pouze ve čtyřech případech a pouze u BaP je jednoznačně pozitivní zprávou.

Emisní zatížení Prahy a jeho specifika

Emisní zatížení Prahy je z celorepublikového hlediska poněkud specifické. Bodové a plošné zdroje provozované na jejím území jsou až na výjimky minoritní a nejvyšší podíl emisí pochází z dopravy. Vzhledem k tomu, že významné zdroje mají zpravidla vysoké komíny, projevuje se jejich podíl na znečištění ovzduší často mimo území Prahy.

Největším problémem jsou jemné prachové částice označované jako PM10 (jedná se o prachové částice o průměru do 10 µm). Jejich nebezpečí pro lidské zdraví spočívá v tom, že projdou dýchacími orgány člověka až do plic, kde dochází k jejich usazování a mohou způsobovat řadu zdravotních obtíží od bronchitidy až po rakovinu plic. Je pravdou, že za posledních 5 let v důsledku zpřísňující se legislativy a tzv. kotlíkových dotací došlo k poklesu úrovně znečištění ovzduší jemným prachem, kde je Praha z tohoto pohledu třetím nejvíce znečištěným místem v rámci celé ČR.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Také DPP se v Praze podílí nemalou měrou na celkovém znečišťování ovzduší jemným prachem. Největší podíl tvoří autobusová doprava, která však není v kompetenci OŽP. Úkolem oddělení v rámci ochrany ovzduší v DPP je především dbát na to, aby všechny stacionární zdroje znečišťování ovzduší byly provozovány v souladu s platnou legislativou a byl tím minimalizován jejich vliv na jeho celkové znečištění. V současnosti jsou již všechny stacionární zdroje emisí v DPP provozovány v souladu s platnou legislativou. Po provedených úpravách již dnes všechny kotelny provozované DPP plní emisní limity, které vstoupí v platnost 1.1.2020. V ochraně ovzduší se podařilo sjednotit kategorizaci zdrojů znečišťování ovzduší, zajistit všechna zákonem předepsaná měření těchto zdrojů a pro velké zdroje vypracovat nové provozní řády.

Opatření DPP pro zlepšení ovzduší

Pro opravy a údržbu vozového parku DPP neustále zavádí nové materiály, přednostně takové, které mají snížený obsah těkavých organických látek (VOC) a tím snižuje celkové emise VOC do ovzduší. DPP přispívá ke zlepšení životního prostředí v Praze i soustavným snižováním hladiny hluku. Při novostavbách a rekonstrukcích traťových zařízení jsou v maximální možné míře realizovány prvky snižující hluk a vibrace.

Doprava jako významný zdroj znečištění

Doprava je jedním z významných zdrojů znečišťování ovzduší. Prostřednictvím tohoto zdroje se do ovzduší dostávají především oxidy dusíku (zejména oxid dusičitý), suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 (prachové částice), oxid uhelnatý a uhlovodíky. Všechny výše uvedené znečišťující látky mají řadu negativních dopadů na lidské zdraví i vegetaci.

Suspendované částice se do ovzduší dostávají jak prostřednictvím výfukových plynů z osobních i nákladních automobilů, tak prostřednictvím otěrů brzdových destiček automobilů a abrazí vozovky. Významné objemy suspendovaných částic frakcí PM10 a větších se pak mohou dostat do ovzduší tzv. Realizace opatření by měla být řešena koncepčně a se zohledněním celé řady aspektů kvalitního života ve městech (životní prostředí, bezpečnost, pohodlí, parkovací plochy, alternativní způsoby dopravy, kvalitní hromadná doprava, atd.). Takové koncepční řešení nabízí např. plány udržitelné městské mobility nebo Smart Cities.

Nízkoemisní zóny jsou nástrojem k omezování znečištění ovzduší z dopravy ve městech. Podstatou jejich fungování je omezení vjezdu určitých skupin vozidel (na základě emisní kategorie, do níž příslušné vozidlo spadá) do města, příp. jeho části.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Aktuální situace v Praze a měření znečištění

Hlavní příčinou znečištění je automobilová doprava, zejména v hustě zastavěných částech města. Podle nové zprávy z mezinárodního projektu European Monitoring Station Check, který v Praze realizoval spolek Senzorvzduchu, z.s. ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), se situace v pražských ulicích zásadně nemění. Měření na školních dvorech a v parcích přineslo překvapivý výsledek - i v těchto „čistších“ lokalitách jsou koncentrace nad limitem 20 µg/m³, který bude platit od roku 2030. Přestože Praha modernizuje svůj vozový park a investuje do veřejné dopravy, množství aut ve městě stále roste. Měření ukazují, že bez aktivního omezení automobilové dopravy nebude zlepšení kvality ovzduší možné.

V Praze je zavedení nízkoemisní zóny dokončení celého vnějšího okruhu, což se stane zřejmě v 30. letech. Lidé kvůli automobilové dopravě dýchají nejhorší vzduch v Praze v ulicích Ječná, Plzeňská a v dalších jedenácti lokalitách, kde byly překročeny celoroční limity Evropské unie pro koncentrace oxidu dusičitého. Celoroční měření pasivními vzorkovači spolku Senzorvzduchu odhalilo, že koncentrace oxidu dusičitého v Praze na hlavních dopravních tazích a v úzkých uličních kaňonech často překračují zákonné limity.

Celkově spolek Senzorvzduchu v rámci projektu ARAMIS sledoval 36 lokalit v Praze a Ostravě, přičemž v Moravskoslezském kraji výsledky měření dopadly pro obyvatele daleko lépe. Z 24 pražských lokalit jich limit překročilo jedenáct. Referenční stanice Legerova, která je tradičně „nejhorší“ oficiální stanicí ČHMÚ, naměřila roční průměr 38 µg/m³.

Dopady na zdraví a limity

Znečištění ovzduší je podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v současnosti nejvýznamnějším environmentálním rizikovým faktorem pro zdraví v Evropě. Vystavení oxidu dusičitému (NO₂) v roce 2021 podle odhadů přispělo v Unii k přibližně 142 tisícům předčasných úmrtí. Negativní dopady na zdraví však zahrnují nejen úmrtí, ale spoustu případů onemocnění dýchacích cest, kognitivních poruch a srdečních onemocnění.

Mezi lokality s nejvyššími hodnotami patří ulice Ječná (58 µg/m³), V Holešovičkách (57,3 µg/m³), Plzeňská (57,2 µg/m³), Radlická / Klicperova (50,7 µg/m³) či Ječná / Štěpánská (50 µg/m³). Těsně pod zákonným limitem skončily lokality Veletržní / Sochařská (39 µg/m³), Legerova (38 µg/m³), Bělocerkevská (37,6 µg/m³) a Flora (35 µg/m³).

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Koncentrace oxidu dusičitého výrazně klesá na prvních 100 metrech od silnice v otevřené krajině. Navíc zástavba mezi silnicí a vnitroblokem funguje jako bariéra, která brání šíření znečištění. To je sice dobrá zpráva, přesto na „pozaďových lokalitách“, jako jsou školní dvory a parky, byly loni naměřeny hodnoty v rozmezí 20,0 až 23,8 µg/m³.

Například u ZŠ a MŠ Grafická byl roční průměr 23,19 µg/m³, v lokalitě Na Truhlářce 23,38 µg/m³ a u MŠ Jílkova 20,03 µg/m³. Tyto výsledky potvrzují, že i v méně zatížených oblastech se hladiny NO₂ pohybují nejen nad bezpečnými hodnotami podle Světové zdravotnické organizace, ale i nad plánovaným zpřísněním limitu pro oxid dusičitý od roku 2030 na 20 µg/m³.

Podle Lažana naměřené hodnoty ukazují, že bez podpory bezemisních způsobů dopravy a zavádění nízkoemisních zón nebude možné kvalitu ovzduší zlepšit. Konkrétně v Praze je třeba urychleně realizovat opatření, která sníží intenzitu automobilové dopravy, zejména v historickém centru a okolí škol. Lažan očekává, že jakmile začnou v roce 2030 platit přísnější limity, občané se začnou na základě výsledků z oficiálních měřících stanic soudit s městy nebo státem, pokud nebudou dodržovány.

Z hlediska budoucích cílů pro rok 2030 je třeba zdůraznit, že emise NO₂ mají v Praze dlouhodobě klesající trend, což souvisí s modernizací vozového parku, přísnějšími emisními normami a zlepšováním dopravní infrastruktury.

Vývoj kvality ovzduší v Praze

Hlavní město patří dlouhodobě k oblastem s problematickou kvalitou znečištění ovzduší. Hlavními zdroji znečištění ve městě jsou doprava a lokální topeniště na pevná paliva rodinných domech. V porovnání s desetiletým průměrem 2012-2021 panovaly v Praze v roce 2022 výrazně lepší rozptylové podmínky. Roční imisní limity pro PM10 a PM2,5 nebyly v roce 2022, stejně jako v předchozích letech, překročeny na žádné ze stanic relevantních pro hodnocení ročních průměrných koncentrací. K překročení imisního limitu nedošlo ani na žádné dopravní lokalitě, kde býval výskyt nadlimitních koncentrací běžný.

V Praze jsou nejvyšší roční průměrné koncentrace PM10 tradičně zjištěny na dopravních stanicích. Koncentrace v roce 2022 byly v tomto období na druhé nejnižší úrovni po roce 2020. Roční průměrná koncentrace PM10 poklesla v roce 2022 oproti desetiletému průměru koncentrací na předměstských a městských stanic o 19 %, na dopravních o 17 %. Oproti desetiletému průměru koncentrací na předměstských a městských stanicích poklesla roční průměrná koncentrace PM2,5 v roce 2022 o 18 %. Pro vývoj na dopravních stanicích jsou v případě PM2,5 k dispozici data pouze z dopravní stanice Praha 2-Legerova, kde byla v roce 2022 naměřena koncentrace o 20 % nižší hodnota než v předchozím desetiletém období.

Vyšších koncentrací suspendovaných částic PM10 a PM2,5 bylo dosahováno v chladném období roku, kdy obecně dochází k vyšším emisím tuhých znečišťujících lá­tek (TZL) v důsledku vytápění, vyšším emisím z dopravy a také k výskytu méně příznivých meteorologických podmínek pro rozptyl látek v ovzduší. V roce 2022 byly nejvyšší koncentrace PM10 a PM2,5 naměřeny v únoru, kdy panovaly mírně nepříznivé až nepříznivé podmínky.

V roce 2022 nebyl překročen na žádné lokalitě hodinový imisní limit 200 µg⋅m−3. V roce 2022 nebyl překročen roční imisní limit pro NO2 potřetí v řadě na žádné stanici na území aglomerace Praha. V období let 2012−2021 byly zaznamenány nejvyšší koncentrace NO2 v roce 2012. Od roku 2012 je možné pozorovat pozvolný pokles. Během let 2019 a 2020 koncentrace NO2 výrazně poklesly a dosáhly nejnižší hodnoty za hodnocené období. K této minimální hodnotě z roku 2020 se dostala i roční průměrná koncentrace NO2 v roce 2022.

Oproti desetiletému průměru koncentrací (2012−2021) byla roční průměrná koncentrace NO2 a 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO2 na dopravních stanicích nižší o cca 18 %, respektive o 20 % a na pozaďových stanicích o cca 20 %, resp. o 16 %. V roce 2022 byl benzo[a]pyren v Praze sledován na třech lokalitách s platným ročním průměrem. Imisní limit nebyl na žádné lokalitě překročen. Imisní limit pro benzo[a]pyren na monitorovacích stanicích není v Praze překračován od roku 2015. V hodnoceném roce 2022 roční průměrná koncentrace benzo[a]pyrenu mírné poklesla.

V roce 2022 (v průměru za roky 2020-2022) nebyl překročen imisní limit pro přízemní O3 na žádné ze sedmi hodnocených stanic na území aglomerace. Nejnižší hodnoty koncentrací přízemního O3 byly naměřeny na dopravně zatížených stanicích, kde je přízemní O3 odbouráván chemickou reakcí s oxidem dusnatým.

V roce 2022 byl vyhodnocen na 13 stanicích ČHMÚ index kvality ovzduší (IKO). Na všech hodnocených stanicích převažoval v roce 2022 první stupeň IKO (velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší). Druhý stupeň IKO (přijatelná kvalita ovzduší) se v roce 2022 vyskytoval nejčastěji na dopravní stanici Praha 2-Legerova (hot spot) (52 %), nejméně často pak na městské pozaďové stanici Praha 5-Stodůlky (28 %). Třetí stupeň IKO (zhoršená až špatná kvalita ovzduší) byl zaznamenán na všech hodnocených stanicích.

Návrhy opatření pro zlepšení kvality ovzduší

Na faktu, že stav ovzduší v našem hlavním městě není zrovna ideální, se shodneme patrně všichni a minulé dny a týdny to opět potvrdily. Domnívám se, že jednou z cest jsou nová opatření v dopravě, protože právě automobilová doprava je v Praze vůbec největším producentem znečištění.

Abychom dosáhli viditelných výsledků, musíme být aktivní a řešit dopravní situaci komplexně. To v prvé řadě znamená dobudování Pražského okruhu, které je ovšem záležitostí dlouhodobější a především vyžaduje součinnost státu. To však neznamená, že bychom měli rezignovat alespoň na dílčí opatření, která jsou v naší kompetenci. Mezi ta, která bych rád uvedl do praxe, patří zákaz vjezdu kamiónů nad 12 tun do oblastí vymezených Pražským okruhem a zavedení nízkoemisních zón pro starší osobní vozy.

V případě zákazu vjedu kamionů je sice situace vzhledem k nedokončenému okruhu trochu komplikovanější a čekají nás v této záležitosti nepochybně složitá jednání, nicméně považoval bych za alibismus pouze nečinně čekat, jak navrhují odpůrci tohoto plánu. Považuji za svou povinnost hájit zájmy Prahy a Pražanů. Třeba tím i pomůžeme státu, aby práce na dobudování Silničního okruhu kolem Prahy urychlil.

Návrh nízkoemisních zón počítá s tím, že by od roku 2017 do centra Prahy a dalších částí města měly zákaz vjezdu automobily s naftovým motorem vyrobeným před rokem 2001 a benzínová vozidla starší roku 1993. Ostatní auta by musela mít nálepku, že splňují alespoň emisní normu Euro 3 a v plánu je, že norma by se postupně dále zpřísňovala. Praha by se tak stala prvním českým městem, které nízkoemisní zóny zavedlo a já doufám, že tomu tak bude. Nízkoemisní zóny nejsou žádným „pražským výmyslem“, podobná opatření již fungují v mnoha evropských městech. Nejde ani o žádné drastické opatření. Omezení se dotkne relativně malého procenta automobilů, nicméně přesto to považuji za potřebnou věc. Raději více drobnějších opatření, než abychom museli zavádět drastická omezení jako jinde ve světě.

Samozřejmě dopravu nelze řešit čistě restriktivně a vydávat pouze omezení. Je potřebovat najít zlatou střední cestu, která bude spojením omezení s motivací a vhodnými podmínkami. To se týká například osobní automobilové dopravy. Existuje řada objektivních důvodů, proč je lepší alespoň občas vyměnit automobil za veřejnou dopravu, a to je potřeba stále vysvětlovat. A pokud přeci jen řidičům nezbývá nic jiného než do auta sednout, pak by měli maximálně využívat existující části Pražského a Městského okruhu a tranzitní doprava v centru města by se měla omezovat. K tomu by mělo přispět i zavedení zón placeného stání, které ve spolupráci s městskými částmi připravujeme. Cílem je, aby řidiči, kteří přijíždění do Prahy, nechali svá auta na okrajích města a do centra pokračovali veřejnou dopravou.

Jsem rád, že už nyní se řada věcí podařila, ať už zprovoznění Tunelového komplexu Blanka nebo zatraktivnění veřejné dopravy díky zlevnění ročního jízdného, a doufám, že výše zmiňované na ně brzy naváže a budeme nadále pokračovat ve zlepšování dopravní situace v Praze. Což zároveň povede ke zvyšování kvality ovzduší. Rád bych ale na závěr zdůraznil, že i přesto, že smogová situace v Praze není ideální, rozhodně není kritická a jedná se spíše o občasné výkyvy. A také je důležité připomenout, že doprava není jediným zdrojem znečištění, proto je třeba širší spolupráce na opatřeních i v dalších oblastech.

Investigativní měření a kritická místa

Investigativní měření Deníku N u pražských základních škol ukazuje, že rozdíly mezi rušnou ulicí a „zeleným“ okolím jsou v hlavním městě překvapivě malé. Jak upozorňují experti, ovzduší nezná hranice a doprava má na něj vliv v celém městě. Navíc se ukazuje, že běžná měření zachycují jen část neviditelného znečištění, které může mít vážné dopady na zdraví.

Kritická místa v Praze, kde jsou průběžně monitorovány stavy ovzduší a plíce lidí dostávají "slušný záhul":

1. I. P. Pavlova
2. Výjezd z tunelu Blanka
3. Křižovatka Sokolské a Rumunské
4. Evropská
5. V Botanice na Smíchově

Největší podíl na znečištění má individuální automobilová doprava. Podle ministerstva životního prostředí představuje u všech parametrů, které se v ovzduší měří, přibližně 60 až 75 procent podle měřené látky. Kolem jedné třetiny připadá na nákladní automobily a autobusy. Ostatní druhy, motocykly, letadla, železnice nebo lodní doprava, přispívají ke znečištění relativně zanedbatelně.

Vedle spalin je významným zdrojem respiračních potíží polétavý prach, kterého je zase nejvíce tam, kde je hustá doprava.

Číslo jedna ve znečištění je náměstí I. P. Pavlova, které se kříží s rušnou ulicí Ječná a hlavně s magistrálou od jihu i ze severu. Měření tady někdy přesahují i 100 mikrogramů oxidu dusičitého na metr krychlový, především ráno a odpoledne když lidé jezdí do práce a z práce. Silně znečistěná je i blízká křižovatka ulic Ječná se Štěpánskou.

Závěr

Protože emise NOx, PM10 a PM2,5 mají prokazatelné negativní dopady na lidské zdraví, budou pro tyto látky v prostředí od roku 2030 platit přísnější limity. Hlavním zdrojem znečištění ovzduší v Praze je doprava, která se podílí na emisích oxidů dusíku (NOx) 70-80 % (ČHMÚ, REZZO 2022; ATEM, 2023) a na emisích prachových částic (PM10) 62,7 %. Téměř polovinu těchto zplodin do ovzduší vypouštějí osobní automobily, 10 % dodávky. Podle nové evropské směrnice budou muset klesnout koncentrace NO2, PM10, PM2,5 a dalších v Praze do roku 2030 na polovinu současného stavu. Znečištění ovzduší v Praze může na požadovanou úroveň klesnout, pokud vznikne realistický plán, jak snížit emise z dopravy. Jeho základem budou opatření snižující celkový objem motorové dopravy zejména vozidly se spalovacím motorem a odstranění vysoce znečišťujících vozidel z provozu. Plán bude doplněn opatřeními, která snižují emise z vytápění a celkovou prašnost. Při návrhu jednotlivých opatření bude třeba zohlednit jejich vliv na kvalitu ovzduší.

tags: #znečištění #ovzduší #v #praze #doprava

Oblíbené příspěvky:

• Kreativní zahradní recyklace
• Emise hluku
• Ceník likvidace odpadu a dostupné služby
• Stav ohrožení Lněnky
• Ekologické předpisy Finska