Znečištění ovzduší v Dillí: Příčiny a důsledky

Indická metropole Dillí je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) město s nejšpinavějším vzduchem na světě. Indům se navíc nedýchá dobře ani jinde. 13 z 20 nejznečištěnějších měst planety je právě v jejich zemi. Město jako takové je dlouhodobě považováno za jedno z nejhorších míst na světě, co se týče kvality ovzduší.

Nad indickou metropolí se v posledních dnech opět snesl toxický smog, koncentrace znečišťujících látek dosahují extrémních hodnot a viditelnost je velmi omezená. Celé město pokryl hustý smog, je velmi snížená viditelnost a koncentrace suspendovaných částic dosahují extrémních hodnot. Zhoršený stav znečištění ovzduší je pro město v tuto dobu relativně běžný, letošní situace je však výrazně horší, než je obvyklé. Šéf místní samosprávy přirovnal město k „plynové komoře“.

Znečištěný vzduch je v Indii pátou nejčastější příčinou úmrtí.

Měření znečištění a srovnání s Českou republikou

Vědec Joshua Apte se měřením koncentrace pevných částic v Dillí zabývá už osm let. „Standard Světové zdravotnické organizace je 10 mikrogramů na metr čtvereční, běžná úroveň v Pekingu je 100. V Dillí je to v posledních letech 150,“ vysvětluje.

Podle některých zdrojů dosáhla koncentrace suspendovaných (prachových) částic PM2,5 těžko uvěřitelné hranice 1000 µg/m3 (tedy 1 mg/m3). To je stonásobek doporučené maximální hodnoty podle Světové zdravotnické organizace. Roční imisní limit v České republice pro tuto látku je 25 µg/m3 a od 1. ledna 2020 bude snížen na 20 µg/m3. V roce 2018 byl nejvyšší roční průměr PM2,5 koncentrací v České republice naměřen na stanici Ostrava-Radvanice ZÚ a to 36,8 µg/m3. Celkem jsou dostupná data za rok 2018 pro 80 stanic.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

22 milionů obyvatel indické megalopole dýchá pětkrát znečištěnější vzduch než lidé v Karviné, která je na tom v České republice nejhůř. Částice polétavého prachu menší než dva a půl mikrometru prakticky nejsou vidět, dokáží se ale dostat hluboko do plic. „Stále víc a víc dětí má záněty dolních cest dýchacích,“ říká lékař Anil Sabharvál.

Příčiny znečištění

Co stojí za tak špatnou situací? Na vině je hned několik faktorů.

• Velmi významné je podzimní spalování zemědělci.
• Velmi významně také k situaci přispívají nepříznivé rozptylové podmínky - především pak velmi nízké rychlosti větru, takže se znečištění kumuluje u zdrojů.
• Významným zdrojem znečištění je v Novém Dillí doprava. Do Dillí proudí za prací migranti z venkova. Na jeho silnice přibývá 1400 nových aut denně.

Opatření a jejich účinnost

Úřady se proto vloni rozhodly zakázat vozidla starší patnáct let. „Průměrné stáří osobních aut v Dillí je čtyři až sedm let. Do škatulky aut starších patnácti let jich tak moc nespadne,“ konstatuje ředitelka indického Centra pro vědu a životní prostředí Anumita Rojčauduryová.

Lidé byli vyzváni co nejvíce omezit pohyb venku. Mezi lid bylo také distribuováno více než 5 milionů roušek, avšak jejich účinnost je velmi problematická. Podobné typy ochrany sice zabrání vdechování velkých částic (což například může pomoct od kašle), ale nezachytí malé částice, které škodí zdraví, protože se dostávají do dýchacího systému - na rozdíl od těch velkých, které sice dráždí, jsou nepříjemné, ale jsou zachyceny na sliznicích.

Místním jsou rozdávány ochranné roušky. Jejich účinnost je však pouze krátkodobá - brání dráždění a s ním spojenému kašli. Malé částice však nezastaví a právě ty mají dlouhodobé zdravotní dopady. Co se dopravy týče byl zaveden systém lichých a sudých SPZ. Automobily s lichým číslem na poznávací značce smí jezdit pouze v liché kalendářní dny a naopak.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Globální kontext a zlepšení kvality ovzduší

Indie je po Číně a Spojených státech třetí největší znečišťovatel planety. Nejen indickým plicím má alespoň výhledově ulehčit prosincová konference o životním prostředí v Paříži. Vstoupil v platnost 16. února 2005. Od počátku má dokument o snížení emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v zemské atmosféře řadu kritiků. Protokol doposud podepsalo 191 zemí včetně Česka a navíc i Evropská unie jako celek. Koncem roku 2012 byla platnost Kjótského protokolu prodloužena do roku 2020.

Znečištění ovzduší každoročně zabíjí miliony lidí, zejména v největších městech světa. Přičemž obyvatelé největších světových měst, od Dillí přes Istanbul až po Los Angeles, patří mezi ty nejvíce zasažené. Loňská analýza zpravodajského portálu DW ale přináší překvapivě povzbudivé zprávy: v mnoha megaměstech se kvalita ovzduší pomalu zlepšuje.

Tato analýza se zaměřila na jeden klíčový ukazatel znečištění - PM 2.5, tedy jemné prachové částice tvořené různými druhy pevných částic a kapének o velikosti 2,5 mikrometru nebo menší, tedy mnohem menší než průměr lidského vlasu. Tento ukazatel se často používá jako měřítko celkové úrovně znečištění.

„Čím menší tyto částice jsou, tím hlouběji mohou proniknout do těla,“ vysvětluje Sophie Gumy z oddělení pro změnu klimatu, životní prostředí a zdraví při WHO. Částice PM 2.5 jsou tak malé, že mohou pronikat do plic a krevního oběhu, kde způsobují respirační potíže, srdeční choroby a rakovinu plic. Prachové částice ve městech pocházejí především z emisí automobilů a jiných dopravních prostředků.

Z 25 megaměst, pro která byla data dostupná, téměř všechna (21 měst) zaznamenala v inkriminovaném období zlepšení úrovně znečištění ovzduší. Jaké kroky k tomu podnikají?

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Strategie pro zlepšení kvality ovzduší

1. Čistá doprava

   Aby města znečištění ovzduší účinně čelila, zavádějí různé strategie. V mnoha z nich hraje klíčovou roli doprava. Úspěšná opatření se zaměřují na menší počet aut, podporují chůzi a cyklistiku a rozšiřují veřejnou dopravu. Například Bangkok rozšiřuje své zatím stále omezené linky Skytrainu a metra, zatímco Dillí si stanovilo cíl elektrifikovat 80 % svého autobusového parku.

   Zoe Chafe, technická vedoucí pro kvalitu ovzduší v síti C40, která pomáhá téměř stovce členských měst stát se ekologičtějšími, uvedla pro DW, že mnohá z nich zároveň experimentují se nízkoemisními zónami. Jsou to oblasti, kam mají přístup pouze některá nebo žádná auta, a ulice se často upravují tak, aby poskytovaly více prostoru chodcům a cyklistům. „Tohle je téma, které rezonuje napříč všemi regiony světa, a je to opravdu skvělé,“ řekla Chafe.

2. Průmyslové zdroje

   Dalším klíčovým faktorem, který je třeba řešit, je průmysl. Například akční plán Dillí proti znečištění ovzduší se zaměřuje také na snižování prašnosti ze stavebních prací a přechod na čistší paliva a účinnější technologie. Město však i nadále patří mezi nejvíce znečištěná místa na planetě, zejména během zimních měsíců. V roce 2024 se smogová situace zhoršila natolik, že úřady musely uzavřít školy. Přesto se Dillí podařilo mezi lety 2017 a 2022 snížit úroveň znečištění o 15 %. Jedním z hlavních faktorů by mohlo být odstavení uhelné elektrárny Badarpur v roce 2018. Odhaduje se, že jen v Dillí byla zodpovědná za asi 10 % znečištění ovzduší částicemi.

3. Odpadové hospodářství

   Tam, kde se odpad nesbírá a nelikviduje správně, lidé často spalují odpad na otevřeném ohni. To způsobuje toxický smog a přispívá ke znečištění ovzduší. To znamená, že regulace a infrastruktura pro odpadové hospodářství musí být součástí každého městského plánu proti znečištění ovzduší. I tam, kde zákony existují, může být pokrok pomalý. „Existují předpisy pro nakládání s pevnými odpady z roku 2016, ale stále nejsou zavedeny,“ řekla Bhavreen Kandhari DW. Zakladatelka aktivistické skupiny matek Warrior Moms bojuje za čistší ovzduší v celé Indii více než 20 let, podává petice vládě a soudům.

4. Čistá energie

   Pokud jsou opatření důsledně prováděna, jejich dopad může být významný. Čínská města v posledních letech drasticky snížila úroveň znečištění ovzduší. To je výsledek toho, čemu čínská vláda říká „válka proti znečištění ovzduší“, tedy soubor opatření zaměřených na všechny hlavní příčiny. Mezi ně patří i spotřeba energie na vytápění a výrobu elektřinu. Například Peking zavedl přísné limity emisí pro domácí kotle a nabídl dotace domácnostem, které přešly z uhelných kotlů na plyn nebo elektřinu. Jedna studie dospěla k závěru, že rekonstrukce těchto kotlů představovala 20 % snížení znečištění ovzduší v Pekingu.

   Mimo Čínu investují země po celém světě do obnovitelné energie, postupně ustupují od uhlí a hledají alternativy k dřevu a uhlí používanému na vaření a topení. Soul, hlavní město Jižní Koreje, přešel již v 90. letech na plynové topení a nyní zvažuje ekologičtější alternativy, například tepelná čerpadla.

Výzvy a řešení

Když chtějí města zlepšit kvalitu ovzduší, prvním krokem je často zlepšení sběru dat. V Pákistánu, například, je stále jen velmi málo oficiálních vládních monitorovacích stanic, což ztěžuje posouzení, zda se kvalita ovzduší zlepšuje. Ale lidé jako Abid Omar, zakladatel iniciativy Pakistan Air Quality Initiative v roce 2016, se snaží tuto situaci změnit. „Jednotlivci, firmy a organizace s podobným zaměřením se spojili a používají levné monitory, přičemž data zveřejňují online,“ řekl DW. „A právě tato data zvyšují povědomí.“

Pro skutečnou změnu kvality ovzduší jsou podle Zoe Chafe z C40 finanční zdroje klíčové. „Peking mohl do problému kvality ovzduší investovat obrovské prostředky,“ uvedla. „A to je zásadní otázka pro mnohá další města: Mají peníze, aby mohly učinit takový zásadní krok ve zlepšení kvality ovzduší?“ V posledních letech Čína investovala do kontroly znečištění ovzduší více než 20 miliard jüanů ročně, tedy několik miliard dolarů.

Znečištění ovzduší se může šířit na velké vzdálenosti, přesahuje státní hranice. To platí například v Indii, kde vypalování půdy na venkově v severních státech způsobuje každý rok po sklizni silný smog v Dillí a okolí. Podobné problémy se týkají například delty Nilu okolo Káhiry v Egyptě nebo Indonésie, kde kouř z řízených zemědělských požárů dosahuje až do sousedního Singapuru a Malajsie.

Takže města, regiony i země budou muset spolupracovat, aby došlo ke změně, uvedla Chafe. „Jádrem věci je zdraví lidí. Nezáleží na tom, odkud znečištění ovzduší pochází, je nesmírně důležité, aby bylo sníženo,“ dodala.

Většina velkých světových měst stále výrazně překračuje limity WHO pro znečištění ovzduší. Je toho ještě hodně, co je třeba udělat: úroveň znečištění ovzduší ve téměř všech městech světa stále překračuje limit WHO 5 mikrogramů na metr krychlový vzduchu.

I tam, kde jsou úrovně stále vysoké, každé snížení znečištění zlepšuje zdraví, uvedla Sophie Gumy z WHO. A veškeré snahy o omezení znečištění ovzduší také pomáhají bojovat se změnou klimatu, protože oba problémy jsou způsobovány emisemi z pálení odpadů a spalování fosilních paliv.

tags: #znecisteni #ovzdusi #Dillí #příčiny #a #důsledky

Oblíbené příspěvky:

• Šetrné mytí nádobí
• Tuff Stuff HTX
• Zkušenosti s ubytováním v Tunisku
• Využití louhu
• CzechTek z pohledu zákona: Reportáž