Znečištění ovzduší v Indii: Příčiny a důsledky


05.12.2025

Nad indickou metropolí se v posledních dnech opět snesl toxický smog, koncentrace znečišťujících látek dosahují extrémních hodnot a viditelnost je velmi omezená. Město jako takové je dlouhodobě považováno za jedno z nejhorších míst na světě, co se týče kvality ovzduší. Celé město pokryl hustý smog, je velmi snížená viditelnost a koncentrace suspendovaných částic dosahují extrémních hodnot. Zhoršený stav znečištění ovzduší je pro město v tuto dobu relativně běžný, letošní situace je však výrazně horší, než je obvyklé. Šéf místní samosprávy přirovnal město k „plynové komoře“.

Indie je po Číně a Spojených státech třetí největší znečišťovatel planety. Indům se navíc nedýchá dobře ani jinde. 13 z 20 nejznečištěnějších měst planety je právě v jejich zemi. Dillí - Indická metropole Dillí je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) město s nejšpinavějším vzduchem na světě.

Znečištěný vzduch je v Indii pátou nejčastější příčinou úmrtí. 22 milionů obyvatel indické megalopole dýchá pětkrát znečištěnější vzduch než lidé v Karviné, která je na tom v České republice nejhůř. Částice polétavého prachu menší než dva a půl mikrometru prakticky nejsou vidět, dokáží se ale dostat hluboko do plic.

Co stojí za tak špatnou situací? Na vině je hned několik faktorů. Velmi významné je podzimní spalování zemědělci, velmi významně také k situaci přispívají nepříznivé rozptylové podmínky - především pak velmi nízké rychlosti větru, takže se znečištění kumuluje u zdrojů. Významným zdrojem znečištění je v Novém Dillí doprava.

Dopady znečištění ovzduší

Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle nedávné zprávy Světové meteorologická organizace (WMO) stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6000 městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým (NO2). Polétavý prach se může dostávat do plic a krve, komplikovat dýchání, poškozovat oběhový systém a vést i k mrtvici.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

„Stále víc a víc dětí má záněty dolních cest dýchacích,“ říká lékař Anil Sabharvál.

Opatření ke zlepšení kvality ovzduší

Lidé byli vyzváni co nejvíce omezit pohyb venku. Mezi lid bylo také distribuováno více než 5 milionů roušek, avšak jejich účinnost je velmi problematická. Podobné typy ochrany sice zabrání vdechování velkých částic (což například může pomoct od kašle), ale nezachytí malé částice, které škodí zdraví, protože se dostávají do dýchacího systému - na rozdíl od těch velkých, které sice dráždí, jsou nepříjemné, ale jsou zachyceny na sliznicích. Místním jsou rozdávány ochranné roušky. Jejich účinnost je však pouze krátkodobá - brání dráždění a s ním spojenému kašli. Malé částice však nezastaví a právě ty mají dlouhodobé zdravotní dopady.

Co se dopravy týče byl zaveden systém lichých a sudých SPZ. Automobily s lichým číslem na poznávací značce smí jezdit pouze v liché kalendářní dny a naopak. Do Dillí proudí za prací migranti z venkova. Na jeho silnice přibývá 1400 nových aut denně. Úřady se proto vloni rozhodly zakázat vozidla starší patnáct let. „Průměrné stáří osobních aut v Dillí je čtyři až sedm let. Do škatulky aut starších patnácti let jich tak moc nespadne,“ konstatuje ředitelka indického Centra pro vědu a životní prostředí Anumita Rojčauduryová.

Nejen indickým plicím má alespoň výhledově ulehčit prosincová konference o životním prostředí v Paříži. Vstoupil v platnost 16. února 2005. Od počátku má dokument o snížení emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v zemské atmosféře řadu kritiků. Protokol doposud podepsalo 191 zemí včetně Česka a navíc i Evropská unie jako celek. Koncem roku 2012 byla platnost Kjótského protokolu prodloužena do roku 2020.

Indický premiér Narendra Modi už před summitem trval na tom, že uhlí zůstane hlavním zdrojem energie Indie v nadcházejících letech.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Srovnání koncentrací PM2,5
Místo Koncentrace PM2,5 (µg/m3)
Doporučená maximální hodnota (WHO) 10
Běžná úroveň v Pekingu 100
Dillí (v posledních letech) 150
Roční imisní limit v ČR 25 (sníženo na 20 od 1. 1. 2020)
Nejvyšší roční průměr v ČR (Ostrava-Radvanice, 2018) 36,8
Dillí (v extrémních situacích) 1000

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

tags: #znečištění #ovzduší #Indie #příčiny #a #důsledky

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]